Volvo Buses vidí do budoucna velký potenciál autonomních autobusů, zejména v autobusových depech. Živá demonstrace u dopravní společnosti Keolis ve Švédsku.

Demonstrace proběhla ve spolupráci s provozovatelem autobusů Keolis v jeho depu nedaleko švédského Göteborgu. Plně elektrický 12 metrový autonomní autobus úspěšně jel mezi parkovacím místem a několika pracovišti zahrnující čištění, servis a nabíjení, poté zaparkoval na správném místě, vše i s cestujícími. „Představujeme velmi důležitý krok na naší autonomní cestě, úspěšně jsme prokázali komerční výhody autonomního řešení v autobusovém depu,“ říká Håkan Agnevall, prezident Volvo Buses. „Autonomní autobusy v depech přinášejí nové výhody, například efektivnější dopravní toky, vyšší produktivitu, menší škody a vyšší bezpečnost. Nabíjecí rozhraní OppChargeTM je ideální pro autonomní nabíjení, protože odpadá potřeba připojit napájecí kabely.“ „Nová technologie mobility bude běžnější za 5 až 10 let. Zrychlí nejen vývoj, ale zlepší výkony a bude prospěšná pro naše cestující,“ řekl Jan Kilström, generální ředitel společnosti Keolis ve Švédsku. ABB, která se také účastnila ukázky, vidí také příležitosti pro budoucnost. Nabíječky elektrických autobusů ABB s automatickým připojením na střeše umožňují efektivní nabíjení právě i autonomních autobusů. Volvo Buses už řadu předváděcích akcí autonomních autobusů v posledních letech provedlo, tato byla jednou z prvních v reálném depu, kde se podle výrobce nabízí největší potenciál pro automatizaci. "Stále jsme mnoho let daleko od toho, abychom se s plně autonomními autobusy potkávali na veřejných silnicích, ale protože depa autobusů jsou uzavřenými prostory s předvídatelnými a opakujícími se dopravními proudy, ukazuje se, že by se tam autonomní autobusy daly používat mnohem dříve," říká Håkan Agnevall. "Spolupráce s Keolis je jedinečnou příležitostí vyzkoušet autonomní autobus v reálných podmínkách a pomůže nám posunout vývoj autonomních řešení vpřed." Volvo Buses je v čele vývoje autonomních autobusů. Za deset let má být na naší planetě o jednu miliardu lidí více, většina bude žít ve městech. To vytvoří ještě větší nároky na veřejnou dopravu, infrastrukturu a městské plánování, které budou muset být naopak spravovány ještě udržitelnějším a účinnějším způsobem. Podle Volvo Buses jsou řešením autonomní a elektrické autobusy. Volvo Buses

Právě před 50 lety vznikly SOS dětské vesničky. Na začátku ve spontální sbírce lidé vybrali na dnešní přepočet neuvěřitelných 450 000 000 Kč. Dnes startuje Největší sbírka.

Dopravní podniky napříč republikou vyzývají veřejnost, aby navázala na předchozí generace a zapojila se do sbírky, jejímž cílem je, aby u nás už žádné dítě nemuselo vyrůstat bez rodiny. V rámci svých aktivit se Sdružení dopravních podniků ČR rozhodlo opět využít silnou komunikační linku jednotlivých dopravních podniků a podpořit další úctyhodný projekt. Tentokrát se jedná o podporu tzv. Největší sbírky, kterou organizují SOS dětské vesničky. Informace o této sbírce se díky nim dostane ke statisícům cestujících prostřednictvím letáků ve vozech, na zákaznických centrech a dalších místech v jednotlivých městech. „Role dopravních podniků je v tomto obdivuhodném projektu marginální. Důležitá je práce, nadšení a energie lidí, kteří stojí za tímto projektem,“ říká Tomáš Pelikán, předseda SDP ČR a místopředseda představenstva Dopravního podniku města Pardubic, a.s., a dodává: „To nejmenší, co můžeme pro úspěch této sbírky udělat, je přenést informaci o ní široké veřejnosti.“ „Kromě sbírky samotné je cílem kampaně připomenout důvody vzniku SOS dětských vesniček před 50 lety i vlnu mezilidské solidarity, která vzniku předcházela,“ vysvětluje Jindra Šalátová, výkonná ředitelka SOS dětských vesniček a dodává: „Chceme upozornit, že i po 50 letech u nás stále vyrůstají tisíce dětí bez lásky, porozumění a důvěry a následky si nesou celý život.“ Kampaň k Největší sbírce poběží od 11. listopadu do konce září příštího roku. Informace, jak se mohou lidé zapojit a podpořit SOS dětské vesničky, naleznou na webových stránkách www.nejvetsisbirka.cz .

V roce 2018 Evropa investovala do vodíkových technologií rekordní částku téměř 22 miliard korun. Nižší cena by měla souběžně s budováním infrastruktury urychlit energetické využití vodíku v dopravě.

Členové evropské asociace Hydrogen Europe dali v roce 2017 do projektů spojených s vodíkem 104 milionů EUR, o rok později 187 milionů EUR a pro letošek ohlásili investice ve výši 198 milionů EUR. V loňském roce se celková suma investic s podporou EU a národních vlád vyšplhala na 844 milionů EUR. Podle analýzy společnosti BloombergNEF by náklady na výrobu vodíku mohly do roku 2030 klesnout až o 80 %. Vodík vyrobený z větrné nebo solární energie by tak ve většině zemí Evropya Asie mohl být k dispozici za stejnou cenu jako zemní plyn. Náklady na výrobu „zeleného“ vodíku by mohly do roku 2030 klesnout až na 1,4 USD za kilogram ze současné ceny v rozmezí od 2,5 do 6,8 USD za kilogram. Plně optimalizovaný solární nebo větrný systém by podle analýzy mohl do roku 2030 elektrolyzérům poskytovat elektřinu za 24 USD za megawatthodinu. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury se v současné době na světě testují elektrolyzéry o celkové kapacitě kolem 3 GW. Například dánská společnost Ørsted, světový lídr ve výrobě elektřiny z přímořských větrných parků se čtvrtinovým podílem na trhu, před pár dny oznámila svou účast v projektu na výrobu levného a bezemisního vodíku (zero-carbon) v kapacitě stovek MW ročně. Projekt podporuje britská vláda. V rámci projektu hodlá Ørsted detailně otestovat synergie mezi větrnou energií a výrobou vodíku. „Projekt usiluje o významné snížení nákladů na výrobu zeleného vodíku testováním 5MW článků ve výrobním procesu s konečnou kapacitou 1 GW ročně,“ uvedl Graham Cooley, výkonný ředitel britské společnosti ITM Power zabývající se výrobou čistého vodíku, která na projektu rovněž spolupracuje. Největší vodíkové elektrolyzéry na světě mají v současné době kapacitu do 30 MW. Na projektu hybridní solární a větrné farmy pro výrobu bezemisního vodíku o kapacitě jednotek GW začaly v říjnu pracovat také australská společnost Hydrogen Renewables Australia a německý Siemens. Murchison Renewable Hydrogen Project by měl ve finále dodávat levný vodík na asijské trhy. Siemens poskytne technologii elektrolýzy Silyzer. Uvedení do plného provozu se očekává v roce 2028. Pozadu nezůstává ani Čína, další asijské země nebo Rusko. Jen Čína od roku 2017 do vodíkových technologií investovala 1,4 miliardy EUR a Japonsko 300 milionů EUR. Z loňského evropského rozpočtu 844 milionů EUR šlo podle Hydrogen Europe 48 % investic na projekty spojené s výrobou vodíku, jeho uskladněním a výrobou elektřiny, 41% na vývoj dopravních řešení v osobních a nákladních automobilech, autobusech, vlacích a lodní dopravě a zbytek na tvorbu norem, bezpečnostních standardů nebo na vzdělávání. Hydrogen Europe v současné době zastupuje více než 100 průmyslových společností, sedmdesátku výzkumných pracovišť a 13 národních asociací. Ministerstvo energetiky USA v rámci programu Nice Future, který podporuje výzkum a zavádění ekologicky přívětivých energetických technologií, věnuje velkou pozornost také výrobě vodíku pomocí elektrolýzy v jaderných elektrárnách. Deset tisíci megawattových jaderných reaktorů by dokázalo pokrýt celou pětinu současné roční spotřeby vodíku v USA. Kromě využití vodíku v průmyslu s vysokými emisemi, jako je například výroba oceli nebo cementu, se velké pole otevírá v dopravních řešeních na bázi vodíkových palivových článků, které nyní prochází překotným vývojem. Vodíkové osobní automobily již představily například Toyota, Honda, Mercedes nebo jihokorejská automobilka Hyundai, která se začátkem října dohodla se společností Doosan Fuel Cell ze skupiny Doosan Group na vývoji nové technologie palivových článků. V Paříži už více než rok jezdí přes 100 vodíkových taxi a počet měst napříč Evropou, kde cestující bude vozit 300 autobusů na vodík, se na přelomu roku rozroste na 22. Německo již loni představilo první osobní vlak poháněný vodíkovými palivovými články, který v Dolním Sasku nahradil dieselové lokomotivy na 100 kilometrů dlouhé trati mezi Cuxhavenem a Buxtehudou. Tři norské lodní společnosti od začátku letošního roku testují vodíkové články ve svých stávajících trajektech Americká společnost Plug Power zase dodá letišti v Hamburgu až 60 malých letištních traktorů s vodíkovým pohonem. Podobný projekt firma rozvíjí na letištích v Albany a Memphisu v USA a podle dohody s DHL má dodat motory poháněné vodíkovými palivovými články také pro 100 dodávek této firmy. V Eindhovenu a dalších 10 evropských městech, jako Rotterdam, Antverpy, Kolín nad Rýnem nebo Bolzano, začnou jezdit vodíkové popelářské vozy. V Česku začal zkušebně jezdit první autobus s vodíkovým pohonem už v roce 2009 v Neratovicích. Vyvinuli jej v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, v jehož areálu také byla postavena první plnící stanice. Petrochemický holding Unipetrol se chystá otevřít tři pilotní veřejné vodíkové čerpací stanice na jaře příštího roku a Moravskoslezský kraj plánuje do roku 2025 nasadit ve veřejné dopravě nejméně 30 vodíkových autobusů a tři vlaky. První autobusy by se v Ostravě měly objevit během dvou let. V celé EU je v současné době ovšem pouze 125 vodíkových stanic. Nedostatek infrastruktury tak vodíkovou revoluci v dopravě zatím brzdí. Negativní ohlas měly rovněž dvě havárie z letošního roku. V květnu explodovala nádrž auta v Jižní Koreji, o měsíc později vodíková čerpací stanice v Norsku. O větší propagaci vodíkových automobilů usiluje japonská Toyota, která poskytne pořadatelům Olympijských her 2020 v Tokiu 100 autobusů a 500 sedanů Mirai poháněných vodíkem. Hejl Servis, s.r.o.

Ve dnech 24. – 25. září proběhlo poslední letošní jednání Asociace dopravních firem Čech, Moravy a Slezska. Příště se členové sejdou 25. a 26. února 2020.

Třetí letošní jednání ADSSF vedl její prezident Jaroslav Hanák. Kromě členů asociace se jako hosté zúčastnili Jan Medveď za Sdružení ČESMAD BOHEMIA, prezident Středočeské asociace dopravců Daniel Adamka, ředitel Svazu dopravy Petr Kašík, generální ředitel SOR Libchavy Jaroslav Trnka, obchodní ředitel Filip Murgaš a další zástupci firmy. Program jednání: Informace o postupu prací a zajištění mýtného systému po 1. 1. 2020 Informace o dopadech jednání vlády v oblasti nedělních zákazů jízd /s možností dojezdů domů/ a oblasti zákazu předjíždění kamionů Informace o strategii rozšíření odpočívek či odstavných pásů na dálniční síti Strategie dokončení oprav na D1 nejpozději v roce 2021 Zrychlení zahajování staveb, vlastní výstavby a otvírání dalších částí dálniční sítě po 1. 1. 2020, otevření nových úseků v roce 2019 + 2020 Postup prací na tzv. SILNIČNÍM BALÍČKU EU – BALÍČKU MOBILITY a postoj MD a tím i vlády ČR Vývoj další legislativy v oblasti dopadů na dopravu v ČR Informace o průběhu pravidelných jednáních tripartitních zaměstnavatelských a odborových svazů o možné novelizaci ZÁKONÍKU PRÁCE Informace z jednání mimořádné RHSD k platům státních zaměstnanců Informace z dalšího jednání tzv. „důchodové komise“ sestavené ministryní MPSV Informace o vývoji politické a ekonomické situace v ekonomice ČR a v dopravě po poklesu ekonomiky a přípravě SR na rok 2020 Informace a závěry z pravidelných jednání prezidenta ADSSF s prezidentem republiky, premiérem, ministry a reprezentací PARLAMENTU Podpora exportu – podnikatelské mise a personální řešení institucí - EGAP, ČEB, ČMRZB, CZECH TRADE, CZECHINVEST Informace z jednání KLUBU SP ČR Informace z několika jednání expertního týmu ministryně KLÁRY DOSTÁLOVÉ k novele STAVEBNÍHO ZÁKONA – STAV PRACÍ NA PARAGRAFOVÉM ZNĚNÍ Informace z RADY VLÁDY PRO INVESTICE Informace z jednání prezidia Svazu průmyslu a dopravy ČR Informace z vládní komise pro BREXIT Informace z oblasti sociální legislativy Problematika dopravní obslužnosti - Aktuální informace ke strategii, rozsahu a financování veřejné dopravy v jednotlivých krajích Aktuální informace z oblasti informačních systémů - Česká republika potřebuje nezávislého a nestranného koordinátora mobility. V sobotu 7.9.2019 úspěšně proběhl 27. ročník mezinárodního volejbalového turnaje „O pohár ministra dopravy ČR“ ve Žďáru nad Sázavou, díky všem účastníkům a především organizátorům v čele se společností ZDAR. Příští rok se bude turnaj konat 5.9.2020 ( pozn. redakce ) Problematika nákladní dopravy - informace z výsledků smíšených komisí V průběhu Valné hromady proběhla prezentace firmy SOR Libchavy. Letos se členové ADSSF sešli naposledy. První VH ADSSF v roce 2020 se uskuteční v úterý a ve středu 25. a 26. února 2020. Podrobně z jednání pro oprávněné uživatele v zápise ZDE

Pro co nejtransparentnější výběr zřejmě využije novou metodu sealed-bid aukci a prodloužil lhůtu pro podávání nabídek. Chce být vzorem pro ostatní instituce.

Bratislavský dopravní podnik (DPB) chce zajistit, aby se do soutěže mohlo přihlásit co nejvíce výrobců z celé Evropy. Poptává až 85 nových autobusů, které mají přinést skokový nárůst v kvalitě cestování. Nové vedení DPB chce přinést do všech veřejných zakázkách maximální transparentnost. Městský dopravce vyhlásil 19. srpna 2019 výběrové řízení na dodávku až 85 zcela nových autobusů. Půjde tak o jeden z největších a nejvýznamnějších tendrů v historii bratislavské MHD. Aby se do soutěže mohlo zapojit co nejvíce výrobců z celé Evropy, vznikla mezi nimi co největší rivalita a nabídli své vozy s co nejnižší marží, DPB prodloužil lhůtu pro doručení nabídek do 8. listopadu (pro kloubová vozidla). Věří, že se tím podaří získat co nejvíce nabídek a přispěje to k ještě vyšší férovosti soutěže. "Zároveň jsme se při pořizování autobusů rozhodli nepoužít e-aukci, ale tzv. sealed-bid aukci. Sealed-bid aukce funguje tak, že uchazeči nevědí, zda se do soutěže přihlásil i jejich konkurent a mají stanovený termín, do kterého musí předložit svou cenovou nabídku. Po uplynutí této lhůty již nemohou svou nabídku upravovat. Teprve po uplynutí lhůty se dozví, zda byly ve veřejných zakázkách sami a pokud ne, jaké byly ceny ostatních. Máme za to (a potvrzují to i mnohé odborné výstupy), že tento způsob soutěže podstatně mění motivaci firem a znamená výhodnější nákup pro zadavatele (v tomto případě DPB). V námi zvolené sealed-bid aukci firma v době podání nabídky neví, zda je sama, nebo ne, což předpokládá, že ve snaze uspět musí napoprvé předložit cenu, která odpovídá její skutečným nákladům a přiměřenému zisku. Jinak riskuje, že nebude úspěšná. Tento postup proto považujeme za nejtransparentnější a z pohledu zadavatele za nejekonomičtější." píše DPB v tiskové zprávě. Při elektronické aukci je podle DPB běžným jevem, že firma dá maximálně vysokou vstupní nabídku. Následně mají další uchazeči možnost snižovat tuto nabídku a takto navzájem mezi sebou soutěžit. Avšak v případě, že se do soutěže zapojí pouze jeden uchazeč, jeho vstupní, tedy maximálně vysoká nabídka, se stává i nabídkou konečnou. E-aukce nemusí být vhodná ani když přijde více nabídek. Jednak umožňuje kartely, kde "konkurenti" postupují koordinovaným postupem na úkor zadavatele. Ani v případě, že ke kartelové dohodě nepřijde, však nemusí přijít k nejlepší ceně, protože jakmile konkurenti přestanou se snižováním vstupní nabídky, přestane snižovat i daná firma a stává se úspěšnou. To ale neznamená, že předložila svou nejlepší nabídku. Znamená to jen tolik, že našla hranice své konkurence. Výrobcům autobusů chce DPB dát více času, aby se mohli dotazovat na požadované technické specifikace. Před vyhlášením soutěže byl proveden cenový průzkum u výrobců, kteří dodávají na český a slovenský trh a bylo potvrzeno, že podmínky stanovené v technické specifikaci pro rozhodující část zakázky umí splnit minimálně šest uchazečů z celoevropského trhu. V souvislosti s plánovaným spuštěním parkovací politiky chce DPB výrazně zkvalitnit MHD. Spoluje úspěch parkovací politiky s tím, zda lidé z aut přestoupí do veřejné dopravy. Dopravce proto nakoupí až 85 nových autobusů, díky kterým se skokově navýší kvalita cestování. Všechna vozidla mají mít klimatizaci s výkonem minimálně 54 kW, determální okna a dveře na automatickou fotobuňku, Wi-Fi, USB zásuvky a bezpečnostní kamery. Musí splňovat nejnovější emisní normy Euro 6. První z těchto moderních autobusů začnou podle plánu v Bratislavě jezdit už příští rok. 81 autobusů bude kloubových pro minimálně 125 cestujících. Pro předložení nabídek u těchto typů prodloužil DPB lhůtu do 8. listopadu. Další 4 autobusy budou mikrobusy pro úzké uličky na Kramároch a na Slavíně.

Evropská investiční banka (EIB) financuje nákup více než 200 elektrických a hybridních autobusů pro region Rotterdam a 650 nízkoemisních vozidel ve velkých španělských městech.

V metropolitní oblasti Rotterdamu díky půjčce EIB nakoupí 105 ebusů a 103 hybridů. Půjčka ve výši 115 milionů eur byla oznámena začátkem října a je určena na podporu investičního programu dopravní společnosti RET pro nadcházející roky. Kromě nákupu elektrických a hybridních autobusů pro veřejnou dopravu v Rotterdamu a okolních obcích a infrastruktury zmodernizuje RET také trasy metra a tramvají. EIB již financovala novou linku metra na nedávno otevřené "Hoekse Lijn" z centra Rotterdamu do přímořské části Hoek van Holland. Rotterdam splní nizozemský celostátní cíl mít autobusy zcela bez emisí do roku 2030 mnohem dříve. Díky půjčce EIB pořídí 105 elektrických autobusů a 103 dieselových hybridních autobusů do roku 2021. 103 hybridních autobusů již objednal od VDL. Evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulc uvedla: „Jsme rádi, že můžeme podpořit úsilí Rotterdamu o zvýšení udržitelnosti veřejné dopravy prostřednictvím Investičního plánu pro Evropu. Město je příkladem přechodu na nízkoemisní mobilitu v celé Evropě.“ Viceprezident EIB Vazil Hudak řekl: „Díky strategii přechodu na zcela bezemisní vozidla je Rotterdam předním hráčem a tato půjčka je v tomto procesu důležitým krokem. EIB s potěšením podporuje moderní a pohodlnou dopravu pro všechny občany Rotterdamu, což také přispěje ke zlepšení kvality ovzduší ve městě.“ „Tato půjčka nám umožňuje udržovat velmi nízké kapitálové náklady, protože využíváme nízké úrokové sazby, které nabízí EIB. V následujících letech půjčku postupně splatíme prostřednictvím našich výnosů, například z prodeje jízdenek a provozní dotace. Chceme také udržet co nejnižší náklady pro cestující,“ dodal Frank Hoevenaars, finanční ředitel společnosti RET. V červenci 2018 vyhrálo výběrové řízení vyhlášené RET na 55 elektrických autobusů VDL . Vozidla jsou v současné době dodávána. EIB podpořila 200 miliony eur přechod na čistou městskou dopravu také Španělsko . Bude nakoupeno celkem 650 nových autobusů v největších španělských městech. Evropská banka poskytuje toto financování od roku 2017 v rámci nástroje "Čistší doprava", jehož cílem je podpora čistších dopravních systémů. Tento společný finanční nástroj EIB a Evropské komise umožňuje městům, jako jsou Las Palmas de Gran Canaria, Barcelona, ​​Valencie a Palma de Mallorca, vyměnit své starší dieselové autobusy za nové hybridní, elektrické nebo za novou generaci autobusů na stlačený zemní plyn. EIB patří mezi instituce poskytující nejvíce finančních prostředků na opatření v oblasti změny klimatu. Cílem banky je být lídrem ve shromažďování finančních prostředků potřebných k dosažení cílů Pařížské dohody (tj. přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C ). Na zářijovém summitu o změně klimatu v New Yorku skupina EIB oznámila, že má v úmyslu rozšířit svou činnost v oblasti klimatu a postupně zvýšit financování na 50% svých aktivit do roku 2025. Rovněž oznámila svůj záměr sladit všechny činnosti skupiny EIB s Pařížskou dohodou.

Členové ADSSS se sejdou v úterý 8. října. Na programu je hodnocení a plány v dopravní obslužnosti ve Středočeském regionu a v Praze.

Program členské schůze ADSSS je pro oprávněné uživatele k dispozici ZDE

Švýcarský výrobce autobusů HESS AG ve spolupráci s jihoindickým státem Kerala plánuje do roku 2025 vyrobit 3 000 elektrických autobusů.

Dohoda o založení společného podniku byla podepsána v červnu 2019 a nyní ji schválila ústřední indická vláda. K dohodě přispěla radní švýčarského kantonu Solothurn Susan von Sury, která pochází z Keraly, jednoho z indických států ležícího na jihozápadě země. Cílem indické vlády i vlády Keraly je ekologickými autobusy ve veřejné dopravě snížit emise CO2 ze spalovacích motorů. Vláda Keraly také hodlá posílit místních hodnoty v důležité oblasti zelených technologií. Se švýcarským výrobcem autobusů vytvoří společný podnik: montáž autobusů bude probíhat v Kerale s technologickou podporou z centrály HESS v Bellachu. Společný závod Hess AG a Kerala Automobiles Limited (KAL) by měl být postaven v oblasti Thevara. Hess by měl přinést technologie, ale i podvozky a další součásti ze Švýcarska. Zpočátku by mělo jít asi o 80 procent autobusu, zbytek bude dodáván z místních zdrojů. Počítá se, že z celkem 3 000 autobusů by měl Hess vyrobit 80 procent v Kerale, další vývoj bude záviset hlavně na generování pracovních míst. Vláda státu Kerala oznámila politiku nízkoemisní mobility na konci loňského roku. Plánuje nejen zavádění elektrických vozidel, ale také investovat do nabíjecí infrastruktury a vývoje vhodných technologií. Na státní silnice chce ambiciózně přivést 1 milion elektrických vozidel. V nich je zahrnuto právě 3 000 autobusů, motorky, nákladní automobily i trajekty. V této souvislosti podepsala Memorandum of Understanding (MoU) se Světovým institutem pro zdroje (WRI) v Indii.

Scania vytváří virtuální prostor pro výměnu vizí mezi vlastními experty a vědeckými pracovníky a futuristy. Společně budou vytvářet obrázek toho, co může budoucnost přinést.

Scania chce sdílet své vize toho, jak by mohl vypadat přechod k budoucímu udržitelnému dopravnímu systému. Zaměřuje se na světlou budoucnost a vyzdvihuje roli, kterou mohou společnosti hrát při pozitivním dopadu na globální problémy. Zaměřuje se také na sílu technologií a inovací při zavádění progresivních konceptů, pilotů a nápadů. "Chceme, aby se o Scania zajímalo více lidí. Chceme přimět ty, co nás již znají, aby poznali naše jiné stránky, ale také podnítit ostatní zájemce orientované na budoucnost, aby nám věnovali pozornost," říká Erik Ljungberg, ředitel pro marketing a komunikaci Scania. "Nejcennějším aktivem, které máme jako společnost, jsou naši zaměstnanci, náš talent, a Future Room je pro ně prostorem, stejně jako pro lidi mimo společnost." Vstupte do Future Room Nový autonomní koncept Scania AXL Městský autonomní autobus Scania NXT

Do pěti let mají v kraji jezdit vodíkové autobusy. V první fázi v Ostravě, následně na Havířovsku. Noví autobusoví dopravci se závazkem minimálně 10 linek na vodík. Počítá se i s vodíkovými vlaky.

Vytvořit z regionu první „vodíkové údolí“ ve východní Evropě, to jsou ambice vedení Moravskoslezského kraje. Energetiku a dopravu založenou na fosilních palivech nahradí vodíkové technologie, vznikne Vodíkový klastr. Projekty, financování a další témata spojené s touto vizí se staly náplní odborného mezinárodního workshopu Hydrogen V4, který se uskutečnil 23. září v Dolních Vítkovicích v Ostravě, Moravskoslezský kraj ho pořádal společně s Českou vodíkovou technologickou platformou. Zúčastnili se ho i zahraniční hosté zemí Visegrádské čtyřky. Veškeré aktivity vedoucí ke vzniku moravskoslezského Hydrogen Valley podnikají představitelé kraje nejen proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí, zejména ovzduší v regionu. Od spolupráce s dalšími partnery na rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života si slibují také vznik nového průmyslového odvětví. Připravují se tak na „dobu bezuhelnou“. „ Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn prostě neumí. To je pro náš kraj, který trápí časté smogové situace a nemůže se zrovna chlubit svěžím ovzduším. Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý - z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu fungovat bez energetického spalování uhlí, “ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že v moravskoslezském Hydrogen Valley budou soustředěny veškeré činnosti celého řetězce – od výroby vodíku, skladování, distribuci až po plnění a koncového spotřebitele. „ Pracujeme na vzniku Vodíkového klastru, který spojí všechny stakeholdery, aby připravovali dopravní a energetické projekty a lobbovali za ně všude možně, zejména v evropských institucích ,“ dodal hejtman Ivo Vondrák. Vedení Moravskoslezského kraje se rozhodlo zhostit role vizionářů a podporovat využívání vodíkových pohonů ve veřejné dopravě vloni, kdy podepsalo s představiteli města Ostravy memorandum o spolupráci při rozvoji této čisté technologie. Je domluveno, že na zavádění vodíkové mobility v regionu se bude podílet také společnost Vítkovice Cylinders. Kraj se dohodl i s OKK Koksovnami na pilotním projektu výroby vodíku z koksárenského plynu. Na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) vzniká Centrum energetických a environmentálních technologií, které bude mít ve „vodíkovém údolí“ obrovskou roli. V malém vyzkouší výrobu a čištění vodíku ze všech druhů plynů, které v Moravskoslezském kraji máme, včetně výroby „zeleného“ vodíku. Vše otestuje v praxi, včetně rentability. „ Vodík je velkým tématem po celém světě, protože dokáže velmi účinně a bezemisně vyrábět elektrickou energii bez drátů nebo baterek. Proto je ideální pro pohon automobilů nebo autobusů. Samotná výroba vodíku je však náročná, a hlavně, bez levné elektřiny, i velmi drahá. U nás však díky těžbě uhlí můžeme k výrobě využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny - tedy odpad, který se dnes většinou bezúčelně spaluje a zatěžuje životní prostředí. K našemu kraji navíc těžký průmysl dlouhodobě patří a nejspíš ještě nějakou dobu patřit bude. Ale musíme udělat vše, aby průmysl zatěžoval životní prostředí co nejméně. Výroba vodíku se proto přímo nabízí ,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka. V horizontu maximálně pěti let očekává zavedení vodíkové veřejné dopravy. „ Vodíkové autobusy začnou v první fázi jezdit v Ostravě, v další na Havířovsku. V současnosti finalizujeme podmínky výběrového řízení na autobusového dopravce v této oblasti. Určitě v nich bude zakotveno, aby na minimálně deseti linkách vozili cestující ekologické autobusy na vodík. Počítáme i se dvěma, nejlépe sedmi vodíkovými lokomotivami, které železniční dopravce nasadí na tratě na Jesenicku nebo na tzv. „Beskydském železničním okruhu.“ Jednáme také s automobilkou Hyundai o vozidlech na vodík, kterými by mohli jezdit úředníci a další krajští zaměstnanci vyřizovat pracovní povinnosti ,“ upřesnil náměstek hejtmana Jakub Unucka. Dodal, že kraj počítá také s rozvojem vodíkové infrastruktury - výstavbou plniček. První plnička by měla do dvou let začít fungovat na Hranečníku v Ostravě. Připravují se také mobilní plnicí stanice pro obslužnost autobusů a další stanice v návaznosti na železnici v Opavě, Krnově, Frýdku-Místku a potenciálně v Havířově. Realizovat by se měla celá energetická vodíková koncepce – výroba čistého a „zeleného“ vodíku z obnovitelných zdrojů a výstavba elektrolyzérů. „ Je to finančně velmi náročné. Moravskoslezský kraj je však členem Platformy uhelných regionů, a proto předpokládáme, že většina nákladů půjde za Evropskou unií, Společným podnikem pro vodík (FCH JU) a dalšími iniciativami, “ doplnil Jakub Unucka.