Nezávislý úřad veřejného žalobce Evropské unie zahájil vyšetřování několika autobusových společností v souvislosti s údajným podvodem s dotacemi ve výši 23 milionů eur. Stížnost k financování projektu elektrifikace autobusů celostátní sítě RGTR k evropskému úřadu podala lucemburská ministerstva. Federace provozovatelů autobusové a autokarové dopravy své členy brání.

Lucemburská justiční policie (Service de police judiciaire – section EPPO) provedla minulý týden v rámci vyšetřování podezření z podvodu týkajícího se fondů EU pro regionální rozvoj veřejné dopravy několik prohlídek u velkých lucemburských autobusových společností, lucemburské správy veřejné dopravy a domu bývalého vysokého úředníka. Jsou podezřelí z podvodu s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) ve výši až 12 milionů eur, který vyčlenil na elektrifikaci autobusů sítě linek RGTR celkem 35 milionů. Kromě toho bylo podle Úřadu evropského veřejného žalobce ze státního rozpočtu čerpáno neoprávněně 11 milionů eur. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě . Několik provozovatelů veřejné dopravy mělo systematicky fakturovat služby, jako by byly poskytovány elektrickými autobusy, ve skutečnosti byla údajně značná část těchto služeb poskytována pomocí dieselových nebo hybridních vozidel. Umožnilo to využívat vyšší sazbu odměny vyhrazené pro služby s nulovými emisemi. V důsledku toho nebyly uplatňovány ani požadované opravné koeficienty za neplnění povinností elektrifikace, což vedlo v období mezi lety 2022 a 2024 k vyšší fakturaci. Z vydané tiskové zprávy Ministerstva mobility a veřejných prací a Ministerstva hospodářství vyplývá, že tyto úřady podaly stížnosti u soudních orgánů poté, kdy "během shromažďování údajů pro posouzení projektu byly zjištěny skutečnosti, které by mohly představovat trestný čin". K události vydala stanovisko také Lucemburská federace provozovatelů autobusové a autokarové dopravy (FLEAA), která vyjádřila „hluboké překvapení nad závažností nahlášených obvinění“. FLEAA odmítá veškerá obvinění z podvodu vůči svým členům a je plně ochotna transparentně spolupracovat při vyšetřování. Stejně jako státní a evropské úřady zdůraznila důležitost presumpce neviny, kdy jsou všechny osoby považovány za nevinné, dokud jejich vina nebude prokázána příslušnými lucemburskými soudy. EPPO je nezávislý úřad veřejného žalobce Evropské unie. Je odpovědný za vyšetřování, stíhání a podávání obvinění z trestných činů proti finančním zájmům EU.

Mercedes-Benz eCitaro Fuel Cell zapůjčený na testování od Daimler Buses Česká republika jezdí na lince 610 v centru Kladna z Tržnice na Zádušní a zpět. I když je kromě baterií s kapacitou 294 kWh vybaven i vodíkovým palivovým článkem pro prodloužení dojezdu, v České republice tuto možnost nevyužívá. Baterie dobíjí v areálu ČSAD MHD Kladno, stejně jako elektrické autobusy SOR. Zajímavé bude srovnání obou značek autobusů. Podobně jako v Kutné Hoře, kam se eCitaro z Kladna přesune. Od pátku 4. července si ho v provozu vyzkouší společnost Lutan a cestující na lince 801, na které už by v současné době mělo jezdit všech šest nových elektrických autobusů značky MAN.

Do pátku 20. června testují ARRIVA a POVED na příměstských linkách Integrované dopravy Plzeňského kraje na trase z Plzně směr Chrást, Kyšice a Dýšina stříbrno modrý nízkopodlažní elektrobus Mercedes-Benz eCitaro Fuel Cell s vodíkovými palivovými články zapůjčený od Daimler Buses Česká republika. Jde o společnou iniciativu dopravce s krajským organizátorem dopravy, aby vznikl základní přehled o vlastnostech vozidla s alternativním pohonem.

Klimatizovaný elektrický autobus s tmavými sedačkami, na pohled příjemnou podlahou v dekoru dřeva, místem pro kočárek, USB nabíječkami a dalším dnes už běžným komfortem pro cestující najezdí ve svém oběhu do dvou set kilometrů za den. Vybaven je třemi pakety baterií NMC3, každý paket má kapacitu 98 kWh. eCitaro Fuel Cell je konstruováno tak, aby mohlo jezdit na elektřinu ze sítě a využívat palivový článek pouze v případě, že je to nezbytné pro dosažení požadovaného dojezdu. V poslední generaci pak umožňuje jízdu jak výhradně na elektřinu ze sítě, tak i výhradně na vodík bez dobíjení ze sítě – je tedy 100% flexibilní, pokud jde o zdroj energie. I když je předváděcí eCitaro vybaveno i vodíkovými palivovým článkem, nebude vozidlo vodík používat. Důvodem je chybějící čerpací stanice (momentálně není v ČR v provozu žádná). ARRIVA elektrobus dobíjí v areálu Plzeňských městských dopravních podniků. Vystačí na provoz jedno noční dobíjení, nebo bude potřeba dobít ho i během dne? Jaká bude zbývající kapacita baterek po jeho denním provozu? To jsou jen některé ze základních otázek, na které se bude snažit získat testovací provoz odpovědi, aby byly k dispozici cenné informace pro další plánování a rozvoj dopravy v kraji i s alternativními pohony vozidel. Plánované spoje na linkách č. 221, 231, 253 a 254, kde mohou cestující eCitaro vyzkoušet: 231 4:55 Plzeň, Terminál Hlavní nádraží - 5:36 Volduchy 231 5:50 Volduchy - 6:40 Plzeň, Terminál Hlavní nádraží 221 6:45 Plzeň, Terminál Hlavní nádraží - 7:11 Bušovice, konečná 221 7:14 Bušovice, konečná - 7:53 Plzeň, Terminál Hlavní nádraží 253 13:25 Plzeň, Doubravka - 13:56 Chrást, Lidový dům 253 14:00 Chrást, Lidový dům - 14:31 Plzeň, Doubravka 253 14:40 Plzeň, Doubravka - 15:00 Dýšina, Nová Huť 253 15:10 Dýšina, Nová Huť - 15:32 Plzeň, Doubravka 254 15:40 Plzeň, Doubravka - 15:56 Dýšina, Nová Huť 253 16:10 Dýšina, Nová Huť - 16:31 Plzeň, Doubravka 254 16:40 Plzeň, Doubravka - 16:56 Dýšina, Nová Huť 254 17:00 Dýšina, Nová Huť - 17:14 Plzeň, Doubravka 253 17:22 Plzeň, Doubravka - 17:32 Kyšice, ObÚ 253 17:40 Kyšice, ObÚ - 17:50 Plzeň, Doubravka Již minulý týden se autobus představil na setkání Sdružení dopravních podniků, v ICOM transport v Jihlavě a v sobotu 14. června na rodinném dni Daimler v Holýšově. Po testovacím provozu v ARRIVĚ STŘEDNÍ ČECHY bude vůz krátce v provozu v Dopravním podniku Karlovy Vary a následně v ČSAD MHD Kladno.

Domácí výrobce dodá pro zajišťování náhradní autobusové dopravy při rekonstrukci železniční trati mezi Hamburkem a Berlínem 142 autobusů NS 18 v meziměstském provedení. Nové autobusy si objednalo konsorcium ecoVista. Autobusy musí být v Německu do října 2025. Více jsme psali zde .

Chtěli byste vědět, jestli ingredience pro vaše jídlo dorazily bez emisí? Společnost Volvo Trucks se spojila s celosvětově uznávaným šéfkuchařem Marcusem Samuelssonem v rámci nové kampaně – Prostřený stůl pro změnu. O jakou výzvu se jednalo? Připravit gurmánské jídlo z ingrediencí, které byly přepraveny nákladním vozidlem se sníženými nebo minimálními emisemi výfukových plynů. Elektrická nákladní vozidla sehrála v této iniciativě klíčovou roli, jejímž cílem je inspirovat kupující přepravy v potravinářském průmyslu k přijetí udržitelnějších možností přepravy.

Dekarbonizace dopravního průmyslu pokračuje a jedním ze způsobů, jak dosáhnout nulových emisí z výfukových plynů, jsou nákladní vozidla s elektrickým pohonem na baterie. V potravinářském průmyslu je doprava zodpovědná za 19 % všech emisí . Volvo Trucks společně s uznávaným šéfkuchařem Marcusem Samuelssonem, který je kulinářskou silou mnoha mezinárodních restaurací, ukázali, jak lze v potravinářském průmyslu odstranit nebo minimalizovat emise z přepravy. Marcus Samuelsson si dal za úkol připravit gurmánské jídlo se všemi ingrediencemi, které si do kuchyně přiveze elektrickými nákladními vozidly nebo vozidly poháněnými obnovitelnými palivy, jako je bioplyn nebo bionafta. „ Toto byla první večeře svého druhu a jsem nadšený, že mohu být její součástí. Musel jsem přemýšlet o dopravě jako o ingredienci. Hraje hlavní roli. Proto jsem do této výzvy rád šel. Jakmile se tím budeme řídit, posune to celé odvětví vpřed. Doufejme, že jednoho dne budou všichni kuchaři do jídelního lístku psát, jak bylo jídlo přepraveno do restaurace, a tato informace se stane novou přidanou hodnotou, “ říká Marcus Samuelsson. Jídelní lístek obsahoval tresku glazovanou miso omáčkou, zelí, raky, okurkový salát a německé víno Ryzlink rýnský. Ingredience na večeři dohromady urazily přibližně 2 700 kilometrů po silnicích, přičemž 86 % této vzdálenosti jelo nákladními vozidly s nulovými emisemi z výfukových plynů. Zbývající kilometry pak zvládla nákladní vozidla poháněná obnovitelnými palivy. „ Tato kampaň dokonale zapadá do značky Volvo – udržitelnost v dopravním průmyslu činí srozumitelnou a hmatatelnou tím, že ji aplikuje na jídlo v restauraci – něco, s čím se může ztotožnit každý ,“ říká Katarina Adamson, vedoucí značky a komunikace ve společnosti Volvo Trucks. „ Cílem je oslovit nákupčí přepravy v potravinářském průmyslu, protože jejich rozhodnutí a požadavky mohou významně ovlivnit směr a tempo směrem k udržitelným dopravním řešením .“ Výzva se ukázala být týmovým úsilím, kterého se zúčastnilo několik potravinářských společností, pěstitelů a poskytovatelů dopravy – kteří byli všichni pozváni na večeři podávanou v místní restauraci v Göteborgu ve Švédsku. O Marcusovi Samuelssonovi Marcus Samuelsson stojí za řadou mezinárodních restaurací, včetně známé Red Rooster Harlem v New Yorku (kde vařil zejména pro prezidenta Baracka Obamu). Je také televizní osobností s cenou Emmy a uznávaným autorem a člověkem, který je zapojený do mnohých filantropických projektů. Pro tuto kampaň byl Marcus vyzván k vytvoření prvotřídní večeře se všemi ingrediencemi přivezenými elektrickými nebo nákladními vozidly poháněnými obnovitelnými palivy. 5 000 dodaných elektrických nákladních vozidel Společnost Volvo Trucks je světovým lídrem v oblasti elektrických nákladních vozidel, prodala více než 5 000 elektrických nákladních vozidel zákazníkům v 50 zemích. Současná řada se skládá z osmi modelů přizpůsobených tak, aby splňovaly různé dopravní potřeby, včetně městské a regionální distribuce, stavebnictví a odvozu odpadu. V roce 2024 měla v Evropě 47% podíl v segmentu elektrických vozidel (těžká nákladní vozidla o hmotnosti 16 tun a více) a držela největší podíl v segmentu elektrických vozidel v Severní Americe. Strategie třech variant pohonů společnosti Volvo směrem k nulovým emisím Volvo Trucks je hlavním lídrem v přechodu na dopravu bez fosilních paliv, aby dosáhla svého cíle nulových čistých emisí do roku 2040 pomocí třícestné technologické strategie. Tento přístup je založen na bateriových elektrických motorech, palivových článkech a spalovacích motorech, které jezdí na obnovitelná paliva, jako je zelený vodík (vyráběný štěpením vody na vodík a kyslík pomocí obnovitelné elektřiny), bioplyn (Bio-LNG) nebo bionafta a HVO (hydrogenovaný rostlinný olej). Zdroj: Volvo Trucks

Na tratě v Moravskoslezském kraji na začátku června poprvé vyjela elektrická jednotka RegioPanter Českých drah s celovozovým polepem v červených barvách Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. V tomto týdnu se slavnostně představí veřejnosti na železničním veletrhu Rail Business Days v Ostravě a následně bude k vidění na regionálních spojích. Jde o čtvrté propagační vozidlo na veřejnou dopravu, v Ostravě jezdí tramvaj a trolejbus , v Opavě trolejbus .

„ Moravskoslezský kraj je objednatelem regionální železniční dopravy. Našim cestujícím se snažíme zajistit co nejkvalitnější služby a zároveň je upozornit na možnosti, které jim náš integrovaný systém nabízí. Proto jsme RegioPanter polepili ve vizuálním stylu krajského koordinátora dopravy KODIS ,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Radek Podstawka. Jednotka doplňuje již dříve nasazené červeně polepené vozy – reklamní tramvaj a trolejbus v Ostravě a trolejbus v Opavě. „ V letošním roce skutečně posouváme laťku v propagaci krajské veřejné dopravy. Po tramvaji a dvojici trolejbusů budeme nově cestujícím představovat veřejnou dopravu i na moderním vlaku. Věřím, že "ODISový" vlak cestující nepřehlédnou a ocení tuto formu představení výhod cestování s ODISem – od ODISky přes ODISapku až po výhodné 24hodinové jízdenky ,“ uvedl jednatel společnosti Koordinátor ODIS Aleš Stejskal.

Už 130 let letos uplyne od založení původně kolářské dílny Josefa Sodomky ve Vysokém Mýtě. Dnes na stejném místě stojí největší závod na výrobu autobusů IVECO BUS, který může každý rok předat zákazníkům až 5 000 autobusů CROSSWAY a EVADYS a hraje tak významnou roli ve vývoji veřejné dopravy jak u nás, tak v zahraničí. U příležitosti oslav tohoto výročí a také otevření nového Prototypového a testovacího centra pozvalo IVECO BUS 27. května 2025 do Vysokého Mýta novináře a další hosty. Připravili jsme fotoreportáž.

Letošní rok je pro společnost Iveco bohatý na oslavy. V roce 2025 uplyne 50 let od vzniku značky IVECO. Před 100 lety zahájil provoz závod ve francouzském Annonay a závod ve Vysokém Mýtě si připomíná 130. výročí od svého založení. Na počátku dnešního největšího závodu IVECO BUS stál řemeslník a podnikatel Josef Sodomka, který v roce 1895 začal ve Vysokém Mýtě podnikat. Od výroby kočárů a zakázkové výroby automobilů se pod vedením Josefa Sodomky mladšího přeorientoval na výrobu karosérií autobusů, první vozidlo pro 14 sedících cestujících postavené na podvozku Škoda 125 vyjelo z montážní linky v roce 1928. V průběhu let se podnik tohoto vizionářského českého podnikatele stal jedním z hlavních center výroby autobusů různých typů a významně ovlivnil hospodářské dějiny naší země. V roce 1948 byla továrna Josefa Sodomky znárodněna a stala se státním podnikem, přejmenovaným na Karosa, národní podnik. V rámci privatizace byla v roce 1993 založena Karosa a.s. a byla podepsána smlouva o průmyslové spolupráci s RENAULT V.I., na jejímž základě získala francouzská společnost 34% podíl. Toto spojení se stalo příkladem zapojení západních zemí do výroby průmyslových vozidel v České republice a otevřelo Karose cestu na západní trhy. V roce 1999 vytvořily italská společnost IVECO a RENAULT společný podnik Irisbus Holding SL, který získal 94 % akcií Karosy a staly se druhým největším výrobce autokarů a autobusů v Evropě. Po odkoupení podílu RENAULTU se IVECO stala v roce 2003 jediným vlastníkem. Za čtyři roky poté se se značkou Karosa rozloučila a změnila název na Iveco Czech Republic, a.s. Od roku 2013 nahradila značku IVECO-IRISBUS nová značka IVECO BUS, pod kterou působí do současnosti. Od svého založení bylo ve vysokomýtské továrně vyrobeno přibližně 165 000 autobusů. Ikonickými modely se staly Škoda 706 RO a 706 RTO s motorem v přídi. Škoda 706 RO vznikla v poválečných letech, důvodem byla především potřeba zajistit přepravu zaměstnanců do továren. Vyráběla se do roku 1958, kdy jí vystřídal model 706 RTO. Těchto legendárních autobusů, které koncepčně vycházely z předchozí řady Škoda 706 RO, se do roku 1971 v Karose vyrobilo ve verzích pro městskou, meziměstskou a dálkovou dopravu 14 969 kusů. Od roku 1965 byla vyvíjena řada ŠM 11, která již měla samonosnou konstrukci. Díky šesti hlavním prefabrikovaným panelům se model stal světovým lídrem s 26 769 vyrobenými kusy. Rok 1981 přinesl novou řadu. Slavné modely „ŠM“ nahradila řada 700. Hlavní inovací bylo přemístění motoru LIAZ ML 635 a převodovky Praga za zadní nápravu. Do roku 1999 se vyrobilo 37 164 kusů městských, meziměstských, dálkových a příměstských autobusů s mechanickou převodovkou, také jako kloubové. Od roku 2022 je závod ve Vysokém Mýtě výhradním výrobním místem pro autokary EVADYS a nejúspěšnější řady autobusů IVECO BUS, která byla vyvinuta v Čechách a představena v roce 2006 - CROSSWAY. S více než 65 000 vozy se tento model stal lídrem v meziměstské dopravě v Evropě. V roce 2023 byla zahájena sériová výroba jeho elektrické verze. Areál továrny Josefa Sodomky se v průběhu desetiletí rozšířil z původních 90 m2 v roce 1895 na 355 000 m2 celkové plochy s roční kapacitou výroby až 5 000 vozidel. Zároveň se průběžně zaváděly moderní technologie. V roce 1958 byl zaveden nový proces výroby karoserií, v roce 1970 byla postavena nová karosárna a montážní dílna a zavedla se modulární konstrukce panelů, v roce 1981 závod zavedl digitálně řízené nástroje a robotizovaná pracoviště a postavena byla jedenáctimetrová administrativní budova. Rok 2001 znamenal výrazný posun v prodloužení životnosti vozidel. Jako první závod na výrobu autobusů ve východní Evropě se mohl pochlubit kataforézou pro vyšší ochranu skeletu proti korozi. I dnes patří k největší v Evropě. Zároveň byla vybudovaná nová lakovna. V roce 2002 byla uvedena do provozu nová montážní linka o rozloze 10 000 m2 a v roce 2015 bylo v hlavní budově továrny otevřeno Designové centrum, kde si zákazníci mohou konfigurovat svá vozidla podle svých specifikací. V roce 2025 IVECO BUS otevřelo ve Vysokém Mýtě nové Prototypové a testovací centrum pro autobusy CROSWWAY a EVADYS . Je připraveno na všechny druhy pohonu, včetně zemního plynu, bateriových elektrických vozidel a vozidel na vodíkový pohon. Dnes závod ve Vysokém Mýtě zaměstnává více než 4 400 lidí a prostřednictvím subdodávek poskytuje nepřímou práci dalším 1 700 osobám. 30 % zaměstnanců tvoří ženy, které kromě administrativy pracují v oddělení výroby komponentů, například ve výrobně sedadel a kabelových svazků. V roce 2024 se ve Vysokém Mýtě vyrobilo 4 644 autobusů, z nichž 90% bylo exportováno do 25 zemí, především do Evropy, ale i do Asie a Afriky. Největšími trhy jsou Francie, Německo a Španělsko. S 42% podílem na trhu je IVECO BUS lídrem na českém trhu. Jako 31. největší česká společnost hraje v české ekonomice klíčovou roli. V loňském roce tvořily různé verze CROSSWAY 92 % produkce, zbývajících 8 % zaujímá EVADYS. V prvním případě byl podíl autobusů s normální podlahou 57 % a podíl autobusů s nízkým vstupem 43 %. Pokud se týká pohonu, stále převažuje tradiční dieselový, 70 % vyrobených autobusů bylo na naftu, 25 % na CNG a podíl elektrických činil 5 %. Osobně si můžete prostory a výrobní linky v Iveco Czech Republic prohlédnout v sobotu 7. června 2025. Podívejte se na naši návštěvu v Iveco Czech Republic 27. května 2025 prostřednictvím naší fototour. Po úvodních prezentacích (jejichž stručný obsah si můžete přečíst výše) jsme se podívali do výroby. A nakonec nechyběly ani historické autobusy.

Metropolitan Transport Authority (EMT) do roku 2028 nakoupí 218 nových autobusů. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších fází investičního plánu na obnovu vozového parku a infrastruktury městské dopravní společnosti, který loni ve výši téměř 171,8 milionů eur schválila městská rada ve Valencii.

EMT za rok 2024 vykázala "historický zisk ve výši 14,4 milionu eur.“ Příjmy z jízdného činily 52,7 milionu eur, což je o 20,6 % více než v roce 2023, kdy se příjmy z prodeje již zvýšily o 17 % ve srovnání s rokem 2022. Tržby se zvýšily díky 15 milionům cestujících navíc, kteří se v roce 2024 rozhodli pro cestování s EMT Valencia. Městská společnost uzavřela svůj historicky nejlepší rok s 115,7 miliony cestujícími. Dosud byl nejlepší rok v historii rok 2006 se 103,6 miliony. V roce 2023 přepravila EMT Valencia téměř 101 milionů cestujících. Město chce proto nabídnout obyvatelům "nejlepší a nejudržitelnější veřejnou dopravu" jako nejlepší způsob, jak snížit používání soukromých vozidel ve městě. Cílem je komplexní rekonstrukce EMT v příštích třech letech. Již se podařilo zkrátit termíny a výrazně urychlit obnovu vozového parku. Byl schválen nákup 161 nových autobusů, z nichž 94 budou standardní elektrické s kapacitou pro více než 80 cestujících, dalších 67 je kloubových a hybridních, dlouhých 18 metrů pro až 165 cestujících. Zakázky získaly MAN Truck & Bus Iberia, rizar E-Mobility a IVECO España. Celková cena činí 93,4 milionu eur. Prakticky všechny mají být k dispozici do roku 2026. V nedávné době vyjelo do ulic Valencie nových 31 hybridních kloubových autobusů. Do konce roku se očekává dalších 26 standardních elektrických a do roku 2028 pak celkem 218 nových hybridních a elektrických autobusů. „ Díky investičnímu plánu, který loni schválila městská rada, se městský dopravní podnik během několika let velmi změní a udělá obrovský krok k plné udržitelnosti. Bude mít celkem 530 autobusů, z nichž 218 budou zcela nová, nejmodernější elektrická a hybridní vozidla. Celkem 185 nejstarších vozidel bude vyřazeno z provozu, veškerá zařízení budou upravena tak, aby vyhovovala všem vozidlům, zlepší se frekvence spojů a městský podnik bude mít 167 nabíjecích stanic pro elektrické autobusy ,“ uvedl radní pro mobilitu Jesús Carbonell. S novými vozidly se sníží průměrné stáří vozového parku EMT ze současných 9,85 roku na 6,5 roku v roce 2027. V té době bude mít městská společnost celkem 142 elektrických autobusů a 352 hybridních autobusů, znamená to, že 27 % autobusů bude elektrických, 66,5 % hybridních a pouze 6,5 % dieselových. Prakticky celá flotila bude s nulovými emisemi a počet se zvýší ze 497 na 530 vozidel. Další investice ve výši 23,4 milionu eur půjde na úpravu zařízení společnosti s cílem zvýšit počet elektrických nabíjecích stanic pro autobusy, dodávky elektrické energie a parkovací místa. EMT Valencia postaví ve čtvrti Safranar nové depo, které bude propojeno se stávajícími jen 400 metrů vzdálenými dílnami v San Isidro. Zpočátku bude mít toto třetí depo EMT kapacitu pro 73 autobusů. V roce 2028 rozšíří EMT svých současných 22 nabíjecích stanic na 167, přičemž výkon těchto zařízení se výrazně zvýší, ze současných 2 megawattů na 10. Ciudad Valencia, EMT Valencia

Český dopravce UMSE nasazuje dva nové autobusy Scania-Irizar i6s s alternativním pohonem na trasu mezi Prahou a polským Krakovem. Jedná se o první dálkové autobusy na zkapalněný zemní plyn v Česku. Je to také první mezinárodní linka obsluhovaná autobusy na LNG v celé flotile Flix . Česká republika spolu s Polskem je po Itálii, Německu, Skandinávii a Nizozemsku další zemí, kde Flix zavádí tento typ technologie pro pravidelnou linkovou dopravu.

Od května 2025 dvojice autobusů Irizar i6s s novými motory Scania na LNG obsluhují Prahu, včetně letiště, Brno, Olomouc, Ostravu, Katowice a Krakov a krakovské letiště. Linku provozuje dopravní partner FlixBusu, liberecká společnost UMSE majitele Jana Konopáska. Vedoucí Business Developmentu FlixBusu pro Česko, Zdeněk Tesárek na představení autobusů na Autobusovém nádraží Praha Florenc ve čtvrtek 22. května k důvodu přechodu k LNG technologii uvedl: " Modernizace vozového parku je klíčovým prvkem strategie skupiny Flix, jejímž cílem je dosáhnout bodu Net Zero do roku 2040 v Evropě a do roku 2050 celosvětově. Chceme nabídnout možnost cestovat udržitelně, zajistit efektivní služby a motivovat lidi k využívání hromadné dopravy. Spojení naší rozsáhlé sítě se špičkovými technologiemi společností Irizar a Scania nám pomáhá tento cíl lépe naplnit. Doufáme také, že přechod k ekologičtější dopravě podpoří veřejná správa pobídkami na obnovu vozového parku a rozvoj potřebné infrastruktury. Spojením klíčových míst v Česku a Polsku dosahujeme synergie v představení technologie a chceme umožnit úřadům obou zemí seznámit se s možnostmi, které LNG a bioLNG nabídnou ." LNG (zkapalněný zemní plyn) je alternativní palivo, které je aktuálně k dispozici, a dokáže ve srovnání s tradiční naftou snižovat emise CO₂ – obvykle o 10 až 15 procent v závislosti na trase a provozních podmínkách. Pro zavádění této technologie je důležité, že je již zavedena a ověřena v praxi, což umožňuje její využití na dálkových trasách, kde jiné možnosti zatím nejsou ve větším měřítku provozně dostupné. Kromě toho mohou být autobusy používané společností Flix poháněny také bio-metanem, což umožňuje další snížení emisí, a to v průměru až o 90 % ve srovnání s naftou . Největším distributorem LNG pro silniční dopravu v České republice je GasNet. Aktuálně provozuje šest LNG plnicích stanic umístěných v blízkosti nejvytíženějších úseků českých dálnic. Kromě klasického LNG nabízí GasNet na všech svých stanicích i pokročilou a obnovitelnou variantu tohoto paliva ve formě zkapalněného biometanu (bioLNG). LNG motor vypouští oproti naftovému motoru o 70 % méně oxidů dusíku. Navíc se při spalování zkapalněného plynu neuvolňují pevné částice, čímž se významně zlepšuje kvalita ovzduší v nejbližším okolí. Motor poháněný LNG je ve srovnání s dieselem i tišší. Dopravní partner UMSE bude autobus plnit zkapalněným plynem na domovské stanici GasNetu v Praze, kde už také řidiči nových autobusů prošli školením bezpečného tankování LNG. K dispozici budou mít autobusy všechny plnicí stanic GasNetu tak, aby byl zajištěn spolehlivý provoz tohoto spoje. V Polsku bude k užití plnicí stanice společnosti Shell v Glivicích. Model Irizar i6s, uvedený na trh v roce 2022, je dosud nejekologičtějším vozem španělského výrobce. Ve srovnání s předchozími modely slibuje až o 13 % nižší spotřebu a emise. Podvozek od Scanie zajišťuje spolehlivost a díky své modularitě a dokonalé integraci s karoserií nabízí cestujícím nejvyšší bezpečnostní standardy. Autobus nabízí 54 míst pro cestující, kvůli umístění plynové nádrže v podpalubí je toaleta netradičně umístěna v zadní části autobusu, zadní dveře slouží k nástupu cestujících. Nové autobusy nabízejí maximální pohodlí a bezpečnost pro řidiče i cestující. Vybaveny jsou nadstandardními bezpečnostními systémy, digitálními zpětnými zrcátky, inovativním systém klimatizace, mají nižší hlučnost a vibrace a ergonomický design s optimalizovaným využitím prostoru. Na 700 l zkapalněného zemního plynu, který je umístěn ve dvou nádržích, ujede autobus 1 150 km. Nádrže jsou naplněny za přibližně 15 minut. K pohonu využívá benzínový motor o výkonu 410 hp. LNG vzniká ochlazením zemního plynu na velmi nízkou teplotu, přibližně -160 stupňů, řidič je proto při tankování vybaven ochrannými pomůckami. Autobusová stanice Praha Florenc patří mezi nejvytíženější v celé síti Flix. Praha se řadí na třetí příčku co se týče dostupnosti v rámci Evropy, z našeho hlavního města se lze autobusem dostat bez přestupů do 427 destinací na 44 denních a 41 nočních linkách. Představení autobusu proběhlo při příležitosti exkurze členů Asociace společenské odpovědnosti do Ptačího parku Josefovské louky a výrobního závodu ELTON hodinářská PRIM Manufacture 1949. Tematické exkurze jsou součástí aktivit Asociace – největší iniciativy udržitelnosti a Cílů udržitelného rozvoje od OSN v Česku, která sdružuje přes 600 členů z řad firem, veřejné správy, akademické sféry i neziskového sektoru. Propojuje je napříč obory, inspiruje k odpovědnému podnikání, rozvíjí dialog o udržitelnosti a vytváří prostor pro spolupráci.

IVECO BUS oslavuje 100. výročí založení závodu v Annonay ve Francii. Od svého vzniku v roce 1925 Josephem Bessetem se etabloval jako klíčový hráč v odvětví veřejné mobility v Evropě. S více než 1 200 zaměstnanci a 118 000 m² krytých prostor výroby se neustále vyvíjí.

K výročí vydala IVECO BUS tiskovou zprávu shrnující historii závodu v Annonay - hlavním městě francouzských autobusů a autokarů. Joseph BESSET (1890-1959) – Zakladatel Joseph Besset, narozený v roce 1890 ve Vanoscu v Ardèche, byl průmyslový výrobce karoserií, uznávaný jako průkopník a otec moderních francouzských autokarů. V roce 1925 koupil velký pozemek na okraji Annonay a založil Société Anonyme des Etablissements Besset, nástupce společnosti Carrosserie Automobile Besset, která dříve sídlila v centru města. Společnost se specializovala na karoserie autokarů postavené na podvozcích tehdejších významných značek nákladních vozidel. V roce 1938 způsobil revoluci v tomto odvětví tím, že představil první evropský autokar se samonosnou konstrukcí a motorem vzadu, pojmenovaný Isobloc. Joseph Besset zemřel v roce 1959. Jeho odkaz žije dál a jeho továrna v Annonay zůstává symbolem inovací a excelence ve výrobě autobusů. Z Floiratu k IVECO BUS Během své stoleté existence prošla továrna v Annonay několika změnami ve vlastnictví a struktuře. V roce 1951 závod získal Sylvain Floirat a založil SACA (Société d’Automobiles et Carrosseries d’Annonay). O pět let později, v roce 1956, byla SACA prodána společnosti Saviem (Société Anonyme de Véhicules Industriels et d’Equipements Mécaniques, dceřiné společnosti Régie Renault, která se zabývá těžkými nákladními vozidly). V roce 1978 vznikla fúzí společností Saviem a Berliet společnost Renault Véhicules Industriels (R.V.I.). V roce 1999 společnosti IVECO a RENAULT V.I. spojily síly s cílem rozvíjet provoz autobusové dopravy, což vedlo ke vzniku společnosti IRISBUS, druhého největšího evropského výrobce, který se v roce 2003 stal plně vlastněným společností IVECO. V roce 2013 se značka IVECO BUS, která nahradila název IVECO-IRISBUS, stala novou značkou zaměřenou na přepravu cestujících, což znamenalo začátek nové fáze rozvoje v rámci dalších mezinárodních aktivit společnosti IVECO. Dnešní závod Annonay Závod v Annonay, který se věnuje udržitelné mobilitě a patří pod značku IVECO BUS, je jedním ze dvou průmyslových závodů skupiny Iveco ve Francii. Díky svému dědictví a jedinečným odborným znalostem zůstává IVECO BUS v Annonay národním lídrem ve francouzském autobusovém průmyslu a předním výrobcem pro přepravu cestujících v Evropě. Závod se zavázal k energetické transformaci, vyrábí autobusy s nízkými a nulovými emisemi a montuje baterie. Jako největší zaměstnavatel ve francouzském regionu Ardèche má IVECO BUS pozici jako průmyslový ekosystém, který vytváří přímá i nepřímá pracovní místa a významně přispívá k průmyslové excelenci Francie. Osm klíčových technologických milníků 1934, nová výrobní technika: ocel nahrazuje dřevo Dlouho před mnoha svými kolegy se Joseph Besset odklonil od dřevěných rámů zděděných po karoseriích koňských povozů a přešel k celokovovým karoseriím vyrobeným z ocelových profilů svařovaných obloukovým svařováním. Vozy vyrobené v Annonay se tak staly robustnějšími (což zvýšilo bezpečnost) a zároveň lehčími (což zvýšilo přepravní kapacitu a zajistilo vyšší ziskovost). 1938, revoluce: karoserie bez podvozku a motor vzadu Opuštěním tradičního „těžkého“ podvozku a umístěním motoru vzadu vyvinul Joseph Besset na základě americké licence Garwood vozidlo speciálně pro přepravu osob – Isobloc – které se definitivně odklonilo od konstrukce „nákladního vozu“. Tuto samonosnou konstrukci později přijali všichni evropští výrobci. 1947: klíčový příspěvek k francouzské mobilitě Po zničení závodu v Annonay během druhé světové války, se stala prvním národním závodem specializujícím se na výrobu vozidel veřejné dopravy. Zaměstnávala 1 220 lidí a vyrobila 1 628 autokarů (z toho 1 037 vozidel s karoserií a 591 isobloců), které se tehdy staly nezbytným dopravním prostředkem v poválečné Francii, jež se zotavovala z ruin. Této úrovně výroby nebylo nikdy předtím dosaženo. 1983, autokary a autobusy ponořené do kataforézní lázně Při uvedení modelu FR 1 na trh společnost Annonay slavnostně uvedla do provozu první zařízení na světě s kataforéznou antikorozní ochranou pro výrobu autokarů a autobusů, což zajistilo bezprecedentní odolnost a vysokou prodejní hodnotu. 1997, zemní plyn: alternativní energie, která překračuje oficiální normy proti znečištění Továrna se přizpůsobila tomuto novému sektoru čistých paliv a zahájila hromadnou výrobu Agora CNG. První dodávky směřovaly do Lille, kde se bioplyn vyrobený místní čistírnou odpadních vod používal k výrobě metanu pro městskou autobusovou síť. Výhody: čistý provoz (méně znečišťujících látek), tichý provoz (snížený hluk, žádný zápach, žádný kouř) a environmentální udržitelnost (místní obnovitelné zdroje energie). 2005, BRT, inovativní koncept vyvinutý Irisbus Vozidlo BRT (Bus Rapid Transit), vyráběné v Annonay pod názvem Crealis (na základě technické platformy Citelis), kombinuje atraktivní design vozidla s možnostmi přizpůsobení, snadnou integrací do města (vyhrazené jízdní pruhy), perfektní dostupností, vysokým komfortem a efektivními informacemi/komunikací pro cestující. Jeho interiér poskytuje příjemné, funkční, barevné a světlé prostředí (optimalizované odstavné místo s optickým naváděním je k dispozici jako volitelná výzva). To představovalo průmyslovou výzvu, jak uspokojit množství možných kombinací „designu/vybavení“. 2025, elektromobilita pro plně dekarbonizovanou dopravu Průkopník v alternativních řešeních, v Annoney integrují na svých výrobních linkách technologie elektrického pohonu a montáže baterií. Městské řady E-WAY/GX ELEC a E-WAY H2/GX 337 H2 s palivovými články, stejně jako podvozky určené pro další závod skupiny, se vyrábějí přímo v závodě. Tyto modely nabízejí inovativní a efektivní řešení pro urychlení přechodu měst k uhlíkové neutralitě a dosahují nejlepší rovnováhy mezi autonomií a kapacitou cestujících. Odborné znalosti exportované za hranice Francie Po celá desetiletí se odborné znalosti společnosti Annonay vyvážejí daleko za hranice Francie, což dokazuje její schopnost poskytovat dopravní řešení přizpůsobená požadavkům evropských a mezinárodních trhů. 1949: Společnost získala v Argentině kontrakt na 200 autobusů Isobloc W251DH určených pro hlavní město Buenos Aires. 1997: Saúdskoarabská společnost Taseco objednala 330 autokarů Iliade GTX pro přepravu zaměstnanců ropné společnosti Aramco. Dodávky těchto speciálně konfigurovaných autokarů začaly v červenci 1998. 2014: IVECO BUS dodala 50 autobusů Citelis CNG do Astany v Kazachstánu a dosáhla významného úspěchu na Kavkaze s dodávkou 151 autobusů Crealis CNG s vysokou úrovní služeb do Baku v Ázerbájdžánu v rámci příprav na Evropské hry 2015. 2017: Astana obnovila svou důvěru ve společnost IVECO BUS objednávkou 210 autobusů Urbanway, čímž se její vozový park rozšířil na 570 autobusů IVECO. Klíčovým partnerem se stalo i Pobřeží slonoviny, které uzavřelo smlouvu na 50 kloubových autobusů Crealis BRT poháněných zemním plynem, a v roce 2019 následovala objednávka padesáti 18metrových autobusů Crealis NP. Tyto příklady poskytují pohled na mezinárodní dosah odborných znalostí společnosti Annonay, které se nadále vyvážejí a v posledních letech představují třetinu až polovinu produkce, zejména s nástupem elektrických autobusů. Přehled vozidel vyráběných v Annonay Továrna v Annonay má bohatou historii výroby autokarů a autobusů s monogramy jako Besset, Isobloc, Saviem, IRISBUS a IVECO: známé značky, které představují různá období existence továrny a odrážejí různé majitele a akcionáře, kteří se pod značkou IVECO střídali až do dnešních dnů. 1925 až 1951: Joseph Besset vyráběl karoserie autobusů přizpůsobené všem tehdejším těžkým podvozkům (od značek jako Berliet, Bernard, Chevrolet, Citroën, De Dion Bouton, Delahaye, Luc Court, Panhard, Renault, Rochet-Schneider, Saurer, Somua, Unic atd.). 1938: Souběžně s výrobou karoserií na podvozcích uvedl Joseph Besset na trh revoluční Isobloc, první sériově vyráběný evropský autokar se samonosnou konstrukcí a motorem vzadu. 1951-1958: Pod hlavičkou SACA (Société d’Automobiles et Carrosseries d’Annonay) se továrna zaměřila na výrobu vozidel Floirat a Isobloc. 1958: Po vstupu do skupiny Saviem koncem roku 1956 společnost SACA obnovila výrobu autokaru Renault R 4192 (a jeho městských derivátů) a výrobní linka byla přesunuta z Boulogne-Billancourt do Annonay. 1959: Unifikovaná řada Z 20 zahrnovala ZF 20 (dříve Floirat C 24 s motorem vpředu), ZR 20 (dříve Renault R 4192 s centrálním motorem) a ZI 20 (dříve Isobloc 655 DH s motorem vzadu). 1960: Po akvizici autobusové divize lídra na trhu, společnosti Chausson, továrna vyráběla jednotnou řadu Saviem-Chausson SC 1, SC 2, SC 3, SC 4 a SC 5 (modely se sudými čísly jsou autobusy, modely s lichými čísly jsou autokary). Výroba modelů Chausson SC 3 a SC 4 byla ukončena v roce 1964, ale středně objemný SC 5 pokračoval ve výrobě až do roku 1971. 1964: Nová řada Saviem, uvedená na pařížském autosalonu, zahrnovala model S 45 (dříve ZR 20), jeho prodlouženou verzi S 53 (nový model) a městskou verzi S 105 (dříve SC 2). Vozidla s motory MAN nesla označení S 45 GT, S 53 M a S 105 M. Řada S 45 prošla dvakrát modernizací, v roce 1977 jako S 45 R, S 53 R a S 105 R a v roce 1987 jako S 45 RX, S 53 RX a S 105 RX. Rok 1993 znamenal konec výroby legendární „rodiny S 45“, která se od první verze R 4192 v Annonay vyrobila ve více než 35 000 kusech, což představuje největší průmyslový úspěch továrny! 1965: Uvedení „francouzského standardního autobusu“ SC 10, vyvinutého ve spolupráci s RATP a UTPUR (Union des Transports Publics Urbains et Régionaux), s celkovým počtem 11 004 vyrobených kusů do roku 1989. 1969: Uvedení turistického autokaru E 7, dostupného ve čtyřech délkách (E 7 L dlouhá, E 7 M střední, E 7 N normální a E 7 C krátká). Jeho rozsáhle prosklená karoserie a plošší střecha kontrastují s předchozími generacemi. Renault E7 byl vyroben v 3 496 kusech do roku 1983. 1978: Továrna přijala identitu Renault Véhicules Industriels. 1983: Uvedení FR 1, nového francouzského turistického autokaru. Je nabízen ve třech délkách (10,617 m, 11,381 m a 11,995 m) a dvou výškách. Model Grand Tourism, FR1 GTX, uvedený na trh v roce 1989, byl v roce 1991 korunován „Autokarem roku“. 1991: Uvedení meziměstského a příměstského autokaru Tracer, nástupce modelů S45/S53. U francouzských ozbrojených sil se těšil značnému úspěchu. Vyráběl se do roku 2001 a bylo vyrobeno více než 5 400 kusů. 1996: Uvedení autokaru Iliade na trh, který ve všech verzích nahradila model FR 1. Jeho tři výkonové varianty motoru a různé úrovně výbavy a provedení umožňují jeho využití pro všechny druhy dopravy: pravidelnou, regionální, příležitostnou a velkou turistickou. 1997: Přesun výrobní linky městských autobusů Agora (standardních a kloubových) z Vénissieux do Annonay a uvedení verze na CNG s motorem na zemní plyn. 1998: Uvedení nového kombinovaného/turistického autobusu Ares. Zpočátku nabízený v jedné délce 12 metrů, vozidlo bude později k dispozici ve třech dalších délkách: 10,6 m, 12,8 m a 15 m. 2003: Uvedení modelu Evadys HD. Všestranný autobus Evadys splňoval potřeby regionálních nebo národních tras, kyvadlové dopravy nebo turistických misí na střední vzdálenosti. Evadys H v roce 2006 nahradil Iliade TE. 2005: Citelis nahradil Agoru. K dispozici ve třech délkách: 10,8 metrů, 12 metrů a kloubová verze o délce 18 metrů. Řadu doplnila verze Crealis s možností přepravy na vyšší rychlostní pás. V letech 2007 až 2010 rozšířila společnost IVECO BUS svou řadu autokarů Grand Touring uvedením modelu Magelys, který nahradila model Iliade GTX. O dva roky později, v roce 2009, doplnil řadu Grand Tourisme třínápravový Magelys HDH, následovaný v roce 2010 modelem Magelys Pro, který „profesionalizuje vaši činnost“ a splňuje nové potřeby segmentu výletů/turistiky. Magelys byl korunován titulem „Autokar roku 2016“. 2013: Továrna přijala značku IVECO BUS. Řada městských autobusů Urbanway nahradila řadu Citelis ve všech jejích verzích (diesel, CNG, hybridní dieselelektrický, krátký, standardní 12 m a kloubový 18 m, Crealis BRT) a splňovala emisní normy Euro VI. 2018: Řadu Crealis doplnil kloubový „In-Motion-Charging“ Crealis, moderní 18metrový trolejbus kombinující dvouvodičové napájení s bateriovým ukládáním energie. V kategorii městských vozidel byl korunován titulem „Udržitelný autobus roku 2019“. 2022: V Annonay byl uveden do výroby autobus GX 137 CNG, který byl mimo Francii prodáván pod názvem G-WAY. 2024: Modely URBANWAY a CREALIS „MY 2024“ v různých variantách energie integrovaly nové systémy ADAS (Advanced Driver Assistance Systems) a z výrobních linek v Annonay sjely první modely GX ELEC a E-WAY BEV. 2025: V Annonay byly vyrobeny první kusy dvanáctimetrového autobusu E-WAY H2 kombinujícího palivový článek a bateriový blok.