Vlaky svezly loni přibližně 192 milionů cestujících, autobusy linkové a nepravidelné dopravy 349 milionů a tramvaje, trolejbusy, městské autobusy a pražské metro přes 2 miliardy lidí. Po covidu lidé využívají veřejnou dopravu v menší míře, dojíždějí ale více na delší vzdálenosti. Připomínáme: dnes je mezinárodní den veřejné dopravy .

Podle statistických výkazů Ministerstva dopravy přepravily vlaky 192 221 tis. cestujících, o 328 tis. více než v předcházejícím roce. Autobusy v linkové dopravě svezly loni o téměř 3 miliony lidí méně, tj. 320 946 tisíc. K celkovému nárůstu přepravených osob v autobusech na 349 132 tisíc pomohla nepravidelná doprava, kde zájezdové autobusy přepravily o 6 845 tisíc lidí více. V MHD došlo k nárůstu počtu cestujících o téměř 21 milionů (20 888 tisíc). Nejvíc lidí využívalo tramvaje, kde došlo k nárůstu cestujících o více než 32 milionů na celkových 708 milionů, a autobusy (718 153 tisíc, o téměř 5 milionů meziročně méně). Trolejbusy přepravily o 2,5 milionů více lidí (207 187 tisíc). Méně lidí proti roku 2024 jelo v Praze metrem (369 695 tisíc, o více než 9 milionů méně). Ještě důležitější ukazatel, než jsou samotné počty přepravených osob, jsou přepravní výkony v osobových kilometrech. Ty zohledňují přepravní vzdálenost, na kterou cestující veřejnou dopravu využijí. S tím, jak se veřejná doprava zkvalitňuje, lze očekávat dojíždění i na delší vzdálenosti. V roce 2025 vzrostly přepravní výkony v autobusové dopravě celkem proti roku 2024 z 9 046 na 10 284 mil. oskm a v případě železniční dopravy z 10 517 na 11 017 milionů oskm. Rostla též MHD, z 9 858 na 10 499 milionů oskm. Při srovnání s rokem 2019 autobusová doprava zatím nedosáhla předcovidové úrovně, kdy přepravní výkony činily 10 547 mil. oskm. MHD také stále nedosáhla počtu 18 520 mil. oskm z roku 2019. Přeprava na železnici už loni stoupla, přepravní výkony podle výkazů Ministerstva dopravy v roce 2019 činily 10 931 mil. oskm. Pokud se týká samotné linkové dopravy (bez nepravidelné) přepravní výkony vzrostly z 6 436 mil. v roce 2024 na 7 263 mil. oskm v roce 2025, a jsou vyšší než v roce 2019 (6 600 mil. oskm). Statistické výkazy Ministerstva dopravy najdete na stránkách Sydos.cz .

V pátek 17. dubna 2026 si připomínáme Světový den veřejné dopravy. Jde o rostoucí oblast přepravy osob, na níž se v České republice podílí i Ministerstvo dopravy, a to především v segmentu hromadné železniční a autobusové osobní přepravy. Resort objednává rychlíkové vlakové linky a vybírá na nich dopravce. Dále hradí kompenzace za slevy na jízdném studentů a seniorů ve vlacích i autobusech, které se mají dle programového prohlášení vlády zvýšit z 50 na 75%. Kromě toho přispívá krajům na zajištění železniční regionální dopravní obslužnosti.

„ Veřejná doprava je páteří moderní mobility a klíčovou součástí našich měst i regionů. Každý den pomáhá milionům lidí dostat se do práce, do školy i za zážitky. Chceme ji dál zpřístupňovat, a proto se od 1. 1. 2027 vrátí sleva na jízdné pro studenty a seniory na úroveň 75 %, “ říká ministr dopravy Ivan Bednárik. V roce 2025 došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu přepravených cestujících v autobusech celkem i ke zvýšení přepravního výkonu. V případě přepravního objemu veřejná doprava rostla z 345,248 mil. osob na 349,132 mil. osob a u přepravního výkonu je nárůst z 9 046 mil. osobo kilometrů na 10 284 mil. osobo kilometrů. V železniční osobní dopravě meziročně lehce narostl počet přepravených osob na 192,221 mil oproti 191,893 mil. v roce 2024; přepravní výkony pak rostly výrazněji, z 10,517 na 11,017 mld. osobových kilometrů. V rámci veřejné linkové autobusové dopravy se v roce 2024 ujelo přes 372 milionů km při zajištění základní dopravní obslužnosti (ostatní dopr. obslužnost je pak cca 10 mil. km), u vlaků to potom bylo za stejný rok přes 95 milionů km dle jízdních řádů (+ ostatní obslužnost cca 3,7 mil. km). Finanční podpora veřejné dopravy na celostátní i regionální úrovni Ze státního rozpočtu byla v roce 2024 podpořena veřejná doprava bezmála pěti miliardami Kč (4 990 015 tis. Kč) na kompenzace slev v dopravě a 6,66 mld. Kč, což byly prostředky na státem objednávané rychlíky. K tomu je třeba ještě přidat 3,91. mld Kč, státní dotaci na podporu krajské regionální vlakové dopravy. V roce 2025 potom stát podpořil cestování kompenzací slev částkou 5 035 180 tis. Kč, na státem objednávané rychlíky bylo alokováno 7,49 mld. Kč a na dotace na podporu krajské regionální vlakové dopravy bylo vyčleněno 4,33 mld Kč. Zajištění rychlíkových vlaků Do výčtu aktivit státu v oblasti veřejné dopravy patří objednávání rychlíkové dopravy v tuzemsku a výběr dopravců, kteří zde na jednotlivých linkách zajišťují provoz. Stát tak prakticky zajišťuje rychlou vlakovou nadregionální dopravu v celé ČR, vyjma spojení Prahy s Ostravou, kde jezdí vlakoví dopravci výhradně na své komerční riziko. K usnadnění cestování ve veřejné dopravě slouží státní jednotná jízdenka One Ticket, která zatím umožňuje cestování ve vlacích po ČR bez ohledu na dopravce. ¨ V oblasti veřejné dopravy též stát stanovuje pravidla provozování taxi, včetně přepravních služeb objednávaných prostřednictvím aplikací. Statistiky veřejné dopravy v roce 2025 .

Z hlediska prodejů nových silničních vozidel byla první část roku úspěšná. Registrace stouply v meziročním srovnání ve všech kategoriích, včetně autobusů. Těch bylo prodáno celkem 246 kusů, o tři více než ve stejném období roku 2025. Do statistik vstupuje opět Temsa.

Registrace nových autobusů ve srovnání s prvním čtvrtletím 2025 celkově vzrostly z 243 na 246 kusů, tj. o 1,23 %. První je značka Iveco Bus s 115 registrovanými autobusy (46,75 %), následují Setra – 38 ks (15,45 %), MAN – 33 ks (13,41 %), Mercedes-Benz – 26 ks (10,57 %), SOR – 16 ks (6,50 %), Higer – 5 ks (2,03 %), Temsa – 4 ks (1,63 %), Isuzu – 2 ks (0,81 %) a Solaris – 2 ks (0,81 %). 135 autobusů bylo linkových, 47 městských a 55 dálkových. Šest je s pohonem na elektřinu, ostatní na naftu. V Praze bylo 73 registrací, 56 autobusů bylo registrováno v Jihočeském kraji a 36 v kraji Jihočeském. Jen jeden nový autobus pak mají v kraji Libereckém a po dvou kusech v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V březnu 2026 meziročně vzrostly registrace autobusů v ČR o 66,67 %. Zatímco loni bylo ve třetím měsíci registrováno 69 vozidel, letos v březnu šlo o 115 kusů. Nejvíce autobusů prodalo Iveco Bus - 50 ks, Setra - 25 ks, MAN - 19 ks, Higer 4 ks, SOR - 2 ks, a 1 ks je značky Temsa. Přes 80 vozů bylo pro linkovou dopravu, 22 ks pro dálkovou. Všechny jezdí na naftu, jeden v kombinaci s pomocným elektrickým pohonem. Třetina ze všech nových autobusů v březnu byla registrována v Jihočeském kraji. Ostatní kategorie: V I. čtvrtletí 2026 bylo registrováno 60 552 nových osobních automobilů, 5 078 lehkých užitkových vozidel, 2 321 nákladních aut a 6 057 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 59 686 osobních automobilů, 4 480 lehkých užitkových automobilů, 1 956 nákladních vozidel a 4 626 motocyklů. Registrace osobních automobilů meziročně vzrostly o 1,45 %, v březnu byl při počtu registrací 23 916 ks nárůst 6 %. Nadále stoupá podíl alternativních pohonů, u osobních automobilů tvoří celkově 35,6 % (o 3 % více než před rokem), z toho podíl čistě elektrických OA činí 5,7 %, hybridů 28,6 % a LPG 1,3 %. Počet registrovaných elektromobilů meziročně stoupl u nových vozidel o 10,5 %, u dovezených ojetých o 60 %. Nejprodávanějším vozem je Škoda OCTAVIA. Nejvíce se prodávají SUV. Z hlediska paliv vede benzín (66 %), následuje nafta (21,75 %) a elektro (5,68 %). Počet elektromobilů vzrostl meziročně o 10,47 % (na 3 439 ks). Registrace hybridních vozů meziročně vzrostly o 16,45 % (z 14 891 na 17 340 ks), z toho plug-in hybridy o 27,95 % (z 2 175 na 2 783 ks). Registrace nových lehkých užitkových vozů vzrostly o 13,35 % (ze 4 480 ks na 5 078 ks, tj. o 598 ks). V březnu se registrace meziročně zvýšily o 15,28 %. Nejprodávanějším vozem je Toyota PROACE MAX s 350 ks (6,89 %). Z pohledu obchodních tříd převažují vozy do 3,5 t s 3 560 registrovanými ks (70,11 %). Z hlediska paliva vede nafta s 87,28 % (4 432 ks), na druhém místě je elektro s 6,64 % (337 ks) a benzín 4,47 % (227 ks). V 1. Q vzrostly registrace nákladních automobilů N2 a N3 v meziročním srovnání o 18,66 % (z 1 956 ks na 2 321 ks, tj. o 365 ks). V březnu meziročně vzrostly o 13,55 %. První je značka MAN s 500 registrovanými nákladními automobily (21,54 %), následují Mercedes-Benz – 468 ks (20,16 %), Scania – 363 ks (15,64 %), Volvo – 345 ks (14,86 %), DAF – 277 ks (11,93 %), Renault Trucks – 123 ks (5,30 %), Iveco – 117 ks (5,04 %), Tatra – 63 ks (2,71 %), Ford – 25 ks (1,08 %), Toyota – 17 ks (0,73 %). Rekordních čísel dosáhly motocykly, které v prvním čtvrtletí zaznamenaly meziroční nárůst o 31 % (ze 4 626 ks na 6 057 ks, tj. o 1431 ks), v březnu dokonce o 41 %. Nejprodávanější je Honda. Zdroj dat: Svaz dovozců automobilů

Jihokorejský výrobce Hyundai Motor Company do konce března 2026 prodal 3062 autobusů ElecCity a Universe s palivoými články, bez podpory dotací a rozšiřování infrastruktury by se rozvoj vodíkové technologie neobešel.

Autobusy s palivovými články představují ve většině zemí relativně malý trh. V Jižní Koreji ale rychle roste. Prodeje Hyundai se zvýšily z 1 000 kusů v roce 2024 na 2000 kusů v roce 2025, a nedávno byla překročena hranice 3 000 vozidel. Za růstem stojí dva modely: městský autobus Elec City FCEV - na jedno nabití ujede 751 km, a meziměstký Universe FCEV s dojezdem 960 km. Svou pozici si Hyudai budoval po desetiletí, vývoj vodíkových řešení sahá do roku 1998, komercializace začínala autobusem Elec City uvedeným na trh v roce 2019 a modelem Universe představeným v roce 2023, pro rok 2026 modernizovaný. Autobusy s palivovými články se používají hlavně v městské dopravě a jako autobusy pro zaměstnance velkých společností. Úspěch je závislý na podpoře místních úřadů zaměřené na náhradu dieselových autobusů alternativami s nižšími emisemi. Tato podpora byla klíčová – bez ní by vodíkové autobusy stále jen těžko konkurovaly nákladům na dieselové a bateriově elektrické varianty. Hyundai také interně nasazoval vodíkové autobusy v rámci své skupiny, kdy provozuje 74 kusů a letos plánuje přidat dalších 55. Očekává se, že tempo prodejů se bude postupně zrychlovat. Vláda letos přidělila národní dotace na nákup 1 800 vodíkových elektrických autobusů a plánuje do konce roku zvýšit počet velkokapacitních vodíkových nabíjecích stanic ze současných 80 na více než 100. Dopad měla i aktivní podpora zavádění vodíkových autobusů ze strany místních samospráv s cílem snížit znečištění ovzduší a emise uhlíku. Rozšiřuje se i servisní síť. Hyundai Motor plánuje zavést specializované základny poprodejního servisu pro užitková elektrifikovaná vozidla na více než 40 místech a posílit údržbu a opravy.

Ředitel Jihomoravského krajského koordinátora veřejné dopravy Jiří Horský na konci května skončí ve své funkci. Kraj oznámil úpravu organizační struktury v tiskové zprávě. Ke změně dojde s účinností od 1. května 2026.

Cílem změny je podle tiskové zprávy zjednodušení řízení organizace, zpřehlednění odpovědnosti a zajištění efektivnější fungování společnosti v souvislosti s dalším rozvojem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Změna organizační struktury byla podle kraje připravována v delším časovém horizontu a navazuje na dlouhodobý rozvoj společnosti: KORDIS JMK v posledních letech významně rozšířil rozsah svých činností, a to zejména v oblasti koordinace dopravy, zavádění nových technologií, komunikace s obcemi a dopravci a rozvoje služeb pro cestující. Úprava řízení společnosti má nyní na tento vývoj navazovat a lépe odpovídá současným potřebám organizace. Nové nastavení organizační struktury posiluje přímou odpovědnost vedení společnosti za strategické i operativní řízení a umožní pružnější rozhodování v oblasti veřejné dopravy. Společnost bude nově řízena přímo představenstvem, které ponese odpovědnost za strategické i operativní řízení. Odborní ředitelé budou odpovědní za jednotlivé klíčové oblasti fungování společnosti. V souvislosti se změnou organizační struktury ukončuje dosavadní ředitel Jiří Horský po vzájemné dohodě své působení ve společnosti. Jihomoravský kraj a statutární město Brno mu děkují za jeho dlouholetou práci a přínos pro rozvoj integrované dopravy v regionu. Změna organizační struktury nemá vliv na rozsah ani kvalitu poskytovaných dopravních služeb. KORDIS JMK bude i nadále zajišťovat stabilní provoz a další rozvoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, uvádí kraj. Jiří Horský ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že dostal výpověď z důvodu zrušení pracovního místa. O tom, že svůj odchod dlouhodobě neplánoval svědčí i jeho účast na konferenci o integrovaných dopravních systémech v Pardubicích ve dnech 11. a 12. května , kde pravidelně každý rok o Integrovaném dopravním systému v Jihomoravském kraji informoval. Společnost KORDIS JMK byla založena v roce 2002 Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem, na akciovou společnost se transformovala v roce 2012. Ve stejném roce do funkce jejího ředitele nastoupil Jiří Horský. Po integraci celého území Jihomoravského kraje a některých oblastí v okolí je hlavním úkolem KORDIS koordinace IDS JMK a zajišťování potřebných servisních činností s tím spojených pro Jihomoravský kraj, město Brno a další obce a města kraje. V dubnu 2025 se Jiří Horský stal předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy. Nahradil Aleše Stejskala, bývalého jednatele KODIS poté , kdy se rozhodl své dlouholeté působení ve funkci předsedy ČAOVD ukončit.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlašuje nové výzvy prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027, které jsou zaměřené na pořízení elektrických a vodíkových autobusů. Žádosti o podporu je možné podávat od 14. dubna 2026 do 30. září 2026.

V rámci nově vyhlašovaných výzev 121 a 122 IROP podpoří nová silniční vozidla kategorie M2 a M3 - minibusy a autobusy s pohonem na elektřinu nebo vodík, případně jejich doplnění o inteligentní dopravní systémy, pokud nejsou součástí základní výbavy vozidla. Podle MMR jde kromě vozidel o zařízení pro snadnější placení, aktuální informace o jízdě a lepší koordinaci dopravy. Pro 121. výzvu, která je určena pro méně rozvinuté regiony , bylo z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) vyčleněno více než 393 milionů korun. U 122. výzvy, zaměřené na přechodové regiony , je z EFRR k dispozici téměř 414 milionů korun, minimální výše podpory je 5 milionů, maximálně 90 milionů korun celkových způsobilých výdajů. Mezi méně rozvinuté regiony patří Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj), Severovýchod (Pardubický, Liberecký a Královéhradecký kraj), Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj), přechodové regiony zahrnují Střední Čechy (Středočeský kraj), Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj), Jihovýchod (Jihomoravský kraj) a Kraj Vysočina. Cílem programu IROP je zlepšovat dopravu tak, aby byla chytřejší, lépe propojená a šetrnější k životnímu prostředí. Zároveň motivuje veřejnost k přesunu z individuální automobilové dopravy na veřejnou, cyklistickou a pěší dopravu, čímž přispívá ke snížení emisí a znečištění ovzduší, zejména ve městech. Do čisté a aktivní mobility v IROP směřuje celkem 20 miliard korun z EFRR, z toho už více než 300 projektů za 7 miliard korun bylo dokončeno a slouží veřejnosti. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a dopravci na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících.

Program ScotZEB3 podpoří nákup 334 vozidel – 227 elektrických autobusů a 107 elektrických autokarů. Polovina je značky Yutong. Podporu získá pět hlavních provozovatelů a místní výrobci Alexander Dennis, Wrightbus a Volvo UK. Polovinu vozidel tvoří značka Yutong, elektrické autokary žádný z místních výrobců nenabízí.

Program skotské vlády kombinuje veřejné a soukromé investice, přičemž každá libra vládní podpory přináší více než 2,5 libry soukromého kapitálu. Cílem programu je urychlit elektrifikaci vozového parku, snížit emise z dopravy a podpořit pracovní místa a ekonomiku regionu. Podporu získá pět hlavních provozovatelů: Rock Road, First Bus, Ember, Stagecoach a Lothian. Přičemž Rock Road získá podporu na pořízení 93 vozidel (z toho 14 dvoupodlažních, od výrobců Alexander Dennis a Wrightbus), First Bus na 37 vozidel (na modernizaci 15 ks a pořízení 22 nových dvoupodlažních značky Yuton), Ember na 100 nových elektrických autokarů (Yutong), Stagecoach na 44 autobusů a autokarů (Yutong) a Lothian 60 double deckerů (Volvo, ADL, Wrightbus). Kromě vozidel se financování týká i dobíjecí infrastruktury. Britská vláda tradičně preferuje místní výrobce autobusů , jako jsou Alexander Dennis, Wrightbus a Volvo UK, zejména z hlediska dotačních programů. Přesto se velká část objednávek soustředila na čínského výrobce Yutong. Yutong je schopen dodat i modely, které výrobci ve Spojeném království nenabízejí, je schopen dodat větší počet vozidel najednou, což umožňuje splnit cíle programu ScotZEB3, a v mnoha případech také nabízí nižší pořizovací cenu. Proč se autokary pro Ember vyrobí v Číně, ne ve Skotsku? " Objevilo se mnoho spekulací, takže na ně chceme odpovědět přímo ," uvádí společnost Ember . " Rádi bychom si koupili elektrický autobus postavený ve Skotsku a v posledních několika letech jsme se o to snažili. Oslovili jsme ADL, jediného výrobce autobusů ve Skotsku, mnohokrát. Bohužel nám opakovaně říkali, že nemohou nabídnout vhodný produkt a nemají zájem na jeho vývoji pro tento trh. Aby bylo jasno, nemají na trhu žádný elektrický autokar a nemají v plánu žádný zavést. Místo toho jsme spolupracovali s Yutong. Vyvinuli nejlepší dostupný elektrický autokar a my s nimi pokračujeme ve spolupráci, aby byl ještě lepší. Investovali také ve Skotsku, kde zajistí místní zaměstnance a podporu pro školení našich mechaniků. V rámci ScotZEB3 se zavázali k dalším místním investicím, školením a montážním pracem . Samozřejmě jsme i nadále otevřeni výrobě ve Skotsku. Upřímně věříme, že by se zde mohl vyrábět elektrický autokar světové úrovně, který by konkuroval na globálním trhu. Softwarově definované vozidlo s nejlepší technologií baterií, inovativními prvky pro cestující, lehkou karoserií a optimalizovanou aerodynamikou. Potřebuje však správné dlouhodobé investice, podporu a vizi ." Program ScotZEB a jeho pokračování SULEBS od roku 2020 podpořily přibližně 800 autobusů s nulovými emisemi prostřednictvím investic přes 154 milionů liber. ScotZEB3 navazuje na tuto strategii a zahrnuje konsorciální nabídky provozovatelů, výrobců, poskytovatelů infrastruktury a místních samospráv. Skotsko tak podle sdružení automobilových výrobců SMMT zaznamenalo nejvyšší růst počtu bezemisních autobusů v rámci Spojeného království – meziročně 162,3 % na 1 188 kusů.

Vývoj cen pohonných hmot má napříč dopravními segmenty odlišné dopady. Zatímco v oblasti prodeje paliv se změny promítají prakticky okamžitě, v dopravních službách dochází k jejich přenosu do cen s časovým odstupem, což klade zvýšené nároky na finanční stabilitu dopravců. ICOM transport informuje o situaci v rámci koncernu.

Nákladní doprava Ceny služeb v mezinárodní i tuzemské nákladní dopravě má ICOM transport nastaveny na základě dlouhodobých smluv, jejichž součástí je tzv. palivová doložka. Ta umožňuje promítat vývoj cen nafty do cen přepravného s časovým odstupem (nejčastěji na základě vývoje za předchozí čtvrtletí či rok). „Krátkodobé výkyvy cen pohonných hmot proto musíme jako dopravce pokrýt z vlastních zdrojů a zároveň je potřeba dodat, že ne všichni dopravci mají tyto mechanismy smluvně ošetřeny, což jejich situaci v obdobích prudkého růstu cen komplikuje,“ uvádí generální ředitel společnosti Lukáš Loup. Autobusová doprava V oblasti autobusové dopravy jsou ceny služeb v krajích a městech, kde působí, upravovány dle smluvních mechanismů s objednateli, jejichž součástí jsou rovněž palivové doložky. Také zde dochází k promítání vývoje cen pohonných hmot s časovým zpožděním. „ Výši jízdného pro cestující navíc neurčuje dopravce, ale objednatel služby, tedy kraj či město, což znamená, že zvýšené náklady nelze z naší strany kompenzovat úpravou cen jízdného ,“ dodává Loup. Čerpací stanice Na našich čerpacích stanicích upravuje ICOM transport prodejní ceny pohonných hmot operativně v závislosti na aktuálním vývoji trhu. Díky vysokému objemu prodaných paliv realizujeme dodávky od dodavatelů v denních intervalech. „ Právě tato frekvence nákupu je důvodem, proč dochází k častějším změnám cen na totemech čerpacích stanic, které odrážejí aktuální nákupní ceny ,“ doplňuje Lukáš Loup.

Solaris Bus & Coach si připomíná 30 let od doby, kdy sjel v březnu 1996 z výrobní linky v polském Bolechowo první městský autobus. Z podniku s 36 zaměstnanci se stal jedním z nejvýznamnějších výrobců městských autobusů v Evropě. Do téměř 900 měst ve 33 zemí Evropy i mimo ni dodal 28 000 autobusů a trolejbusů, přičemž téměř 7 000 z těchto vozidel bylo vybaveno pohonem s nulovými emisemi. Na mapu brzy přibudou Kanada a Spojené státy a výrobce tak otevře novou severoamerickou kapitolu. Kam putovaly první vozy se zeleným jezevčíkem mimo Polsko?

Cesta společnosti Solaris začala v polovině 90. let 20. století, během transformace polské ekonomiky a modernizace veřejné dopravy v mnoha evropských městech. Tehdy Krzysztof Olszewski založil společnost Neoplan Poland. 22. března 1996 opustil továrnu v Bolechowo první nízkopodlažní městský autobus – stále pod značkou Neoplan. V té době výrobce zaměstnával pouze 36 lidí a v prvním roce provozu vyrobil 56 vozidel. Dnes Solaris zaměstnává téměř 4 000 lidí v Polsku a v 16 dceřiných společnostech v Evropě. Průlom nastal s premiérou modelu Solaris Urbino v roce 1999 – prvního městského autobusu navrženého pod značkou Solaris. Krátce poté, v roce 2001, byla nabídka rozšířena o trolejbus Trollino, poháněný elektřinou z trolejového vedení, který byl zároveň prvním vozidlem s nulovými emisemi. Do roku 2003 dodal Solaris 1 400 autobusů provozovatelům v 11 evropských zemích. Mezi první země, kam nové vozy exportoval patřila Česká republika . Úplně první autobus s jezevčíkem mimo Polsko odjel v roce 2000 do Ostravy, šlo o Urbino 15, které je dnes součástí sbírky historických vozidel DPO. Ostravskému dopravnímu podniku byl dodán také první trolejbus Solaris délky 15 metrů. Dopravní podnik města Olomouce v roce 2005 převzal výroční 100. vyrobené vozidlo značky Solaris - kloubový autobus Solaris Urbino 18. Mezi první zákazníky Solaris patří také Opava, České Budějovice a Plzeň. Solaris pokračoval také ve vývoji nových technologií pohonu – představil mimo jiné autobusy na CNG a první sériově vyráběné hybridní autobusy na světě. Nová kapitola v historii začala s rozvojem elektromobility. V roce 2011 představil Solaris elektrický model Urbino – první plně elektrický městský autobus značky. Nová generace modelu Urbino přinesla nový design. V rámci této produktové řady výrobce představil modely různých délek a pohonných ústrojí. Současně dál vyvíjel technologie s nulovými emisemi, byly přidány vodíkové palivové články jako prodlužovač dojezdu, Urbino electric získalo titul „ Autobus roku 2017 “ a v roce 2019 bylo portfolio rozšířeno o vodíkový autobus , ve kterém se elektřina vyrábí přímo na palubě a místo výfukových emisí produkuje vodu. V následujících letech se nabídka rozrostla o další modely s bateriovým elektrickým a vodíkovým pohonem – meziměstský Urbino 15 LE electric , kompaktní midibus Urbino 9 LE electric a také dvoukloubový model o délce až 24 metrů . V roce 2025 byl kloubový vodíkový autobus vyhlášen " Autobusem roku ". V roce 2018 se Solaris Bus & Coach připojil ke skupině CAF . Tomuto kroku připisuje polský výrobce svou dynamickou expanzi na globální trhy. Souběžně s technologickým rozvojem rozšířil svou výrobní a logistickou infrastrukturu. Logistické centrum v Jasinu, inovativní nabíjecí park Charging Park, nová skladovací hala a modernizovaná továrna umožňují Solaris uspokojit rostoucí poptávku v Evropě a připravit se na globální expanzi. Dnes je Solaris jedním z klíčových hráčů na evropském trhu městských autobusů a jednou z nejznámějších polských společností. Od roku 2012 dodal nejvyšší počet vodíkových a elektrických autobusů v Evropě, každý sedmý vůz s nulovými emisemi je Solaris. Vozidla s nízkými a nulovými emisemi tvoří až 86 procent celkových prodejů Solaris. Do vývoje elektrických a vodíkových technologií dál investuje, například rozvíjí vlastní bateriová řešení a postupně rozšiřuje svou nabídku do nových segmentů trhu. Po třech desetiletích provozu zůstává její směřování nezměněno – vytvářet moderní autobusy s nulovými emisemi pro města po celém světě. „ Během posledních tří desetiletí se společnost Solaris vyvinula v lídra na trhu a formuje moderní veřejnou dopravu v celé Evropě. Stojíme na pevných základech, které jsou připraveny na budoucnost – jsme připraveni rozšiřovat se, inovovat a pokračovat v transformaci mobility ve městech. Na začátku čtvrté dekády existence tak činíme se stejným odhodláním a s ještě ambicióznějšími plány do budoucna ,“ uvedla Agata Stańda, generální ředitelka společnosti Solaris Bus & Coach. Dne 13. března společnost Solaris zveřejnila své prodejní a finanční výsledky za rok 2025 . Solaris slaví 25 let. První elektrický autobus v Polsku slaví 10 let provozu. Vzpomínková reportáž z návštěvy v Bolechowo v roce 2006 Historie výrobce ve videu:

Na konci roku 2025 jezdilo na německých silnicích celkem 4 752 plně elektrických autobusů, což představuje přibližně 14 procent z celkového vozového parku městských autobusů, který čítá přibližně 35 000 vozidel. Analýza PwC E-Bus Radar 2026 dokumentuje významný nárůst oproti roku 2024, kdy bylo do provozu uvedeno pouze 780 kusů. Osmé vydání studie představuje vývoj vozových parků, analyzuje jejich regionální rozložení, strukturu výrobců a ceny.

Technologicky dominují autobusy na baterie Z 4 752 autobusů s nulovými emisemi, které byly v Německu na konci roku 2025 v provozu, byla drtivá většina bateriově elektrických (4 034 autobusů, přibližně 85 procent). 628 autobusů využívá palivové články (přibližně 13 procent) a statistiku doplňuje 90 trolejbusů (necelá dvě procenta). Autobusy na palivové články zaznamenaly nejsilnější nárůst, jejich počet vzrostl z 330 vozidel na konci roku 2024 na 628 vozidel na konci roku 2025 (+90 procent). Počet vozidel na baterie se v roce 2025 zvýšil o 37 procent ve srovnání s rokem 2024. Větší rozvoj brzdí vysoké investiční náklady I v roce 2025 byly pořizovací náklady na autobusy na baterie výrazně vyšší než u vozidel s tradičními pohonnými systémy. Například dvanáctimetrový sólo autobus na baterie stál v průměru kolem 580 000 eur – téměř dvakrát tolik jako srovnatelný dieselový autobus (kolem 310 000 eur). Kromě toho proběhly a stále probíhají velké investice do nabíjecí infrastruktury, připojení k síti a modernizace dep. Vzhledem k těmto vysokým nákladům zůstávají klíčové pro udržení růstu trhu dotační programy: Do konce roku 2030 bude z federálních fondů pořízeno více než 60 procent plánovaných autobusů s nulovými emisemi. Poptávka po finanční podpoře je obrovská: Všechny výzvy k předkládání návrhů v posledních letech byly silně přeplněné. Trh v Německu je koncentrován u šesti hlavních výrobců s 4 275 vozidly a 90 procentním podílem na trhu Daimler Buses: 1 853 vozidel Solaris: 735 MAN: 723 VDL: 405 Ebusco: 312 BYD: 247 Daimler Buses nabízí vozidla s bateriovým pohonem i palivovými články, Solaris dominuje s autobusy s palivovými články a nabízí i bateriové autobusy, zatímco MAN, VDL, Ebusco a BYD mají flotily výhradně s elektrickým pohonem. Nasazení v regionech a městech Další zjištění nejnovějšího průzkumu: Autobusy s nulovými emisemi se již neomezují pouze na velká města, ale staly se běžnou součástí venkovských oblastí. V roce 2025 jezdily elektrické autobusy ve 222 německých městech a regionech – oproti 180 v předchozím roce a 90 v roce 2020. To znamená, že počet obcí používajících elektrické autobusy se za posledních pět let více než zdvojnásobil. Centrem německých elektrických autobusů zůstal v roce 2025 se 709 vozidly (Hochbahn a VHH) Hamburk. Na druhém místě následoval Berlín s 277 vozidly. Na úrovni spolkových zemí poprvé překročilo hranici 1 000 vozidel Severní Porýní-Vestfálsko. Osm ze 16 spolkových zemí provozovalo více než 200 autobusů s nulovými emisemi. Téměř polovina všech elektrických autobusů byla v provozu v Severním Porýní-Vestfálsku, Hamburku a Bavorsku. Do konce roku 2030 se očekává více než 11 000 elektrických autobusů Aktuálně známé plány provozovatelů vozových parků na období do roku 2030 předpokládají pořízení přibližně 6 400 dalších autobusů s nulovými emisemi. To by mohlo zvýšit vozový park elektrických autobusů v Německu z 4 752 vozidel na více než 11 000. Celkem činí aktuálně známé plány zadávání veřejných zakázek napříč všemi typy pohonů přibližně 9 660 dalších vozidel. Cíl německé vlády – aby do roku 2030 polovina všech městských autobusů byla elektrická – je tedy dosažitelný. S rostoucí elektrifikací vozového parku autobusů se do popředí dostávají tři strukturální problémy: Zaprvé, klíčovým faktorem ziskovosti se stává nákup energie. Zadruhé, menší a střední dopravní společnosti ve venkovských oblastech stále častěji čelí výzvě přechodu na pohonné systémy s nulovými emisemi. Zatřetí, větší standardizace vozidel a strukturované modely zadávání veřejných zakázek mohou pomoci využít úspory z objemu a zvládnout rostoucí cenový tlak. „ Další fáze energetické transformace již nebude čistě projektem zaměřeným na růst. Bude se tedy zaměřovat na strukturální integraci: ekonomicky životaschopné energetické koncepty, efektivní procesy zadávání veřejných zakázek a expanzi do regionální dopravy ,“ uvedl Felix Krewerth, manažer pro infrastrukturu a mobilitu ve společnosti PwC .