Městský dopravní podnik Hamburger Hochbahn AG (HOCHBAHN) v příštích letech nakoupí dalších 240 elektrobusů, zároveň však posiluje i část flotily se spalovacími motory na palivo HVO. Celkem má jít přibližně o 150 vozidel, která mají zajistit vyšší provozní flexibilitu a stabilitu veřejné dopravy i v krizových situacích.

Dopravce tak upravuje svůj původní cíl plné elektrifikace do roku 2032 a přechází na kombinovaný model, který kromě bezemisní mobility zohledňuje také nezávislost na dobíjecí infrastruktuře a připravenost na výkyvy v energetice. Robert Henrich, generální ředitel HOCHBAHN, prostřednictvím tiskové zprávy uvedl: „Naše cesta zůstává jasná: Důsledně prosazujeme elektrifikaci našeho autobusového vozového parku. Zároveň neseme odpovědnost za zajištění stabilního, flexibilního a spolehlivého fungování veřejné dopravy i za výjimečných okolností .“ Městský dopravní podnik je považován za jednoho z průkopníků v elektrifikaci veřejné dopravy v Německu. Stejně jako Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein (VHH) měl cíl postupně vyřadit dieselové autobusy do roku 2030. Obě hamburské dopravní spolenosti však před téměř dvěma lety termín posunuly na 2032. HOCHBANH nakupuje výhradně autobusy s nulovými emisemi od roku 2020. V současné době je 432 autobusů plně elektrických, což představuje přibližně 39 procent celkové flotily. S pořízením až 240 nových autobusů na baterie se jejich podíl výrazně zvýší až na 60 procent. HOCHBAHN očekává, že se podmínky pro vozový park elektrických autobusů budou v nadcházejících letech dále zlepšovat. Další nové elektrické autobusy pořídí pravděpodobně od výrobce Daimler Buses, se kterým má uzavřenu rámcovou dohodu na dodání až 350 elektrických autobusů Mercedes-Benz eCitaro a eCitaro G. Souběžně s tím od ledna 2026 stávající vozidla s konvenčním pohonem postupně převádí na palivo HVO. Hydrotreated Vegetable Oil je syntetická nafta vyráběná z odpadních rostlinných olejů a tuků. Oproti klasické naftě umožňuje výrazně snížit emise CO₂ (až o desítky procent) a lze jí používat ve většině dieselových autobusů bez úprav. Flexibilní vozový park pro krizové situace Dopravce v reakci na současnou geopolitickou situaci, válku na Ukrajině i vývoj v energetice přehodnotil svůj přístup k připravenosti na krizové situace. Veřejná doprava musí být do budoucna nejen ekologická, ale také maximálně odolná a schopná reagovat na mimořádné události, jako jsou rozsáhlé výpadky energie, náhlý nárůst poptávky například při evakuacích, nebo výkyvy v dostupnosti paliv. Z tohoto důvodu HOCHBAHN rozšiřuje svůj vozový park o vozidla, která lze rychle a flexibilně nasadit ve větším počtu. Současně však zdůrazňuje, že pokračující elektrifikace autobusů zůstává klíčovým cílem – nejen z hlediska ochrany klimatu, ale i energetické nezávislosti. Dva typy pohonu pro vyšší odolnost Strategie HOCHBAHN kombinuje dva typy pohonu. Elektrické autobusy představují základ pro snižování emisí a jsou výhodné zejména v situacích, kdy je omezená dostupnost paliv nebo dochází k jejich cenovým výkyvům. Možnost využívat elektřinu jako zdroj energie tak přispívá k větší stabilitě provozu. Doplňkovou roli hrají autobusy poháněné palivem HVO. Ty jsou výhodné především v případech, kdy není k dispozici dostatek elektrické energie nebo je potřeba nasadit větší počet vozidel v krátkém čase, například při krizových událostech či extrémním počasí. HOCHBAHN tak směřuje k dopravnímu systému, který je zároveň udržitelný i odolný. Tyto cíle podle dopravce nejsou v rozporu, ale musí se řešit společně. Elektrifikace zůstává prioritou Pořízení nových vozidel je součástí širší krizové strategie a doplňuje dlouhodobé úsilí o elektrifikaci. Hamburger Hochbahn AG nadále počítá s dalším rozšiřováním bezemisního vozového parku a plněním svých klimatických závazků. Elektrifikace jako součást širší strategie městské mobility Hamburský přístup zároveň ukazuje posun v uvažování: plná elektrifikace už není vnímána jako jediný cíl, ale jako součást širší strategie, která zohledňuje i krizovou připravenost. Nasazení autobusů na HVO tak nepředstavuje ústup od ekologických ambicí, ale jejich doplnění s cílem zajistit stabilní a spolehlivý provoz městské dopravy i v nejistých podmínkách.

Evropský trh s užitkovými vozidly zahájil rok 2026 s růstem ve všech segmentech. Nejvyšší nárůst se projevil u registrací autobusů. Podle údajů ACEA se zvýšily meziročně o 24,5 procenta a dosáhly počtu 10 964 ks, elektrické modely tvořily 21,8 procent trhu.

Zatímco růst registrací v segmentech dodávek a nákladních vozidel odráží oživení z nízkého základu v minulém roce, registrace autobusů rostly dynamicky. Zvýšil se i celkový podíl elektricky nabíjených vozidel, ale růst je stále příliš pomalý a vstup na trh je stále omezen nedostatečnými podpůrnými podmínkami, uvádí ACEA . Registrace autobusů Mezi největší autobusové trhy patří Německo s nárůstem o 34,7 % (1 827 ks) následované Itálií s +23,7 % (1 798 ks) a Francií s +22 % (1 762 ks). Španělsko zaznamenalo pokles o 6,2 % (937 ks), zatímco Polsko zaznamenalo výrazný nárůst o 62,6 % (878 ks). Dosud největší evropský trh - Spojené království v roce 2026 snížilo počet registrací o 37 % (1 760 ks). V České republice bylo registrováno o 1,2 % více autobusů (246 ks). Registrace elektricky nabíjených autobusů v EU se v prvním čtvrtletí roku 2026 zvýšily o 36 % (2 393 ks). Jejich podíl na trhu vzrostl na 21,8 %, oproti 20 % v prvním čtvrtletí roku 2025. Itálie, druhý největší trh podle celkového počtu registrací, zaznamenala obzvláště velký nárůst (+161,2 %, 491 ks). O 912 % více registrací evidují v Portugalsku (253 ks). Česká republika s 8 ks registrovanými elektrickými autobusy hlásí nárůst o 100 %. Méně elektrických autobusů se letos prodalo v Rumunsku (- 59,2 %, 29 ks). Nižší registrace jsou také ve Spojeném království, v I. čtvrtletí registrovalo o 27,8 % méně elektrických autobusů (603 ks). Registrace dieselových autobusů se také zvýšily o 24,8 % a dosáhly 65,7% podílu na trhu. Naproti tomu registrace hybridních elektrických autobusů zaznamenaly pokles o 10,6 % a nyní tvoří 5,1 % trhu. Registrace ostatních užitkových vozidel Prodej nových dodávek v EU vzrostl o 2,3 %, přičemž výsledky na čtyřech největších trzích byly různé. Nejsilnější nárůst zaznamenalo Španělsko (+13 %), následované Francií (+3,7 %). Naopak registrace v Německu a Itálii klesly o 9 %, respektive 1,7 %. Registrace nových nákladních vozidel v EU se také zvýšily o 10,7 % na celkem 81 766 kusů. Tento růst byl převážně způsoben 12,6% nárůstem prodeje těžkých nákladních vozidel, spolu s mírnějším 0,7% nárůstem registrací středních nákladních vozidel. Mezi hlavními trhy vykázaly dvouciferné nárůsty Polsko (+32,8 %) a Španělsko (+17,1 %), následované Německem (+6,9 %). Naproti tomu Francie zaznamenala pokles o 1,4 % ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2025.

Většina evropských států podporuje zavádění bezemisních nákladních automobilů, autobusů a vanů prostřednictvím fiskálních nástrojů, jejich podoba se však výrazně liší. Analýza ACEA ukazuje, že klíčovou roli hrají zejména úlevy na silniční dani, mýtném a možnosti daňového odpisování investic.

Aktualizované vydání dokumentu ACEA z roku 2026 nabízí komplexní pohled na daňové výhody a pobídky pro pořízení užitkových vozidel s nulovými emisem - nákladní automobily, autobusy a vany - a infrastrukturu pro nabíjení/doplňování vodíku v EU, na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království. Nejdůležitější poznatky Třetina členských států EU nenabízí žádné pobídky pro pořízení užitkových vozidel s nulovými emisemi. Pouze polovina zemí EU nabízí pobídky pro infrastrukturu. Osm členských států EU (Rakousko, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Lotyšsko, Litva a Nizozemsko) nenabízí žádné daňové zvýhodnění pro vlastníky dodávky, nákladního vozu nebo autobusu s nulovými emisemi. Většina evropských zemí poskytuje různou fiskální podporu na podporu jejich zavádění užitkových vozidel s nulovými emisemi. Německo patří mezi země s nejširší kombinací podpůrných nástrojů. V praxi zde majitelé bezemisních autobusů a nákladních vozidel těží zejména z dlouhodobého osvobození od silniční daně, které může být poskytováno na období až několika let. Dále z úlev nebo snížených sazeb mýtného pro bezemisní provoz a také z rychlejších daňových odpisů investic do vozidel a infrastruktury. Tyto nástroje jsou doplněny o přímé investiční dotace na pořízení vozidel a rozvoj dobíjecí infrastruktury. Polsko, kde v poslední době elektrifikace postoupila, využívá odlišný model. Daňové nástroje hrají menší roli. Zásadní podporou jsou zde přímé dotační programy na nákup bezemisních vozidel, často financované z evropských fondů. Tyto programy mohou pokrývat významnou část pořizovací ceny, zatímco systémové úlevy v oblasti silniční daně či mýta jsou méně rozšířené. Česká republika kombinuje omezené daňové nástroje s dotační podporou. Mezi hlavní opatření patří osvobození od silniční daně pro vybraná bezemisní vozidla, úlevy na mýtném a možnost zrychleného daňového odpisování investic do vozidel a dobíjecí infrastruktury. Hlavní nástroj podpory však tvoří investiční dotace na pořízení vozidel a infrastruktury, zatímco přímé nákupní pobídky zůstávají omezené. Přehled registrací elektrických autobusů v roce 2025.

Společnost BusPlan, která v České republice zastupuje značky BMC, Otokar a Güleryüz, nabízí zákazníkům ještě širší výběr i kompletní servisní zázemí TEMSA.

Na českém trhu působí společnost BusPlan od roku 2012. Od počátku se specializuje na výrobu a prodej autobusů a minibusů na míru. Zaměřuje se především na precizní přestavby minibusů na osvědčených podvozcích Mercedes-Benz Sprinter a Iveco Daily, kde kombinuje technickou kvalitu s důrazem na individuální požadavky zákazníků. Postupně BusPlan rozšířil své aktivity i v oblasti obchodního zastoupení a stal se partnerem významných tureckých výrobců městských a zájezdových autobusů, jako jsou BMC, Otokar a Güleryüz. Nejnovějším a zároveň významným milníkem je navázání spolupráce s jedním z klíčových hráčů v oboru – společností TEMSA ( člen skupiny PPF ). Získání zastoupení značky TEMSA bylo pro BusPlan dlouhodobým cílem. Tento výrobce patří mezi globálně uznávané lídry v segmentu zájezdových autobusů a midibusů, a to díky kombinaci moderních technologií, vysoké kvality zpracování a důrazu na komfort cestujících i efektivní provoz. Portfolio TEMSA pokrývá široké spektrum potřeb dopravců. Od kompaktního modelu Prestij - středopodlažního midibusu s kapacitou 30 míst a délkou 7,3 metru, vhodného pro městské transfery a shuttle služby, až po zájezdové autobusy řady HD a vlajkový model Marathon v délkách 12,3 a 13 metrů. Tyto vozy vynikají nejen vysokou úrovní komfortu pro cestující na dlouhých trasách, ale také pokročilými bezpečnostními systémy, efektivní aerodynamikou a optimalizovanými provozními náklady, což ocení zejména dopravci v mezinárodní dopravě. Od konce roku 2025 zajišťuje BusPlan plnohodnotné zastoupení značky TEMSA v České republice. To zahrnuje nejen prodej nových vozidel, ale také kompletní dodávky originálních náhradních dílů a autorizovaný servis. Zákazníci tak získávají jistotu komplexní podpory a spolehlivého zázemí po celou dobu životního cyklu vozidla.

V prvním čtvrtletí 2026 vyrobily Iveco CR, SOR Libchavy a KHMC meziročně o 121 víc autobusů než v roce minulém. Zvýšil se i prodej na českém trhu, kde zůstalo 150 vozidel (+44,2 %). Většina produkce byla pro zahraniční zákazníky (+15,3 %). Největší závod Iveco Bus ve Vysokém Mýtě si drží stabilní objem výroby. SOR Libchavy se proti loňskému roku podařilo produkci zvýšit o téměř 130 vozidel.

V největším závodě IVECO BUS, ve vysokomýtském Iveco CR, sjelo z výrobních linek od ledna do konce března 1 268 autobusů, o 0,5 % méně než v loňském roce (1 275 ks), 1 299 bylo určeno do zahraničí (+7,4 %) a 95 (+21,8 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR v prvních třech měsících tohoto roku vyrobil 168 vozidel (autobusů a karosérií pro trolejbusy), o 127 ks, tj. o 309,8% více než loni. Dopravci v ČR získali 55 autobusů, zahraniční 113 ks. Společnost KHMC vyrobila v lednu až březnu celkem 6 ks minibusů. Všechny pro zahraniční zákazníky. Z celkového počtu 1 442 autobusů bylo 70 čistě bateriových (loni 107 ks), z nichž 52 ks bylo vyrobeno v Iveco ČR (v roce 2025 šlo o 97 ks) a 18 ks (10 ks v roce 2025) v SOR Libchavy. Dalších 134 ks hybridních autobusů byly zkompletováno v Iveco ČR (v roce 2025 to bylo 155 hybridních autobusů). Osobní vozidla Za první tři měsíce letošního roku bylo v České republice vyrobeno 396 880 osobních vozidel, tj. meziročně o 8,3 % více než v prvním kvartálním období předchozího roku a v historicky nejvyšším produkčním výsledku prvního kvartálního období roku. Elektrifikovaných vozidel bylo v daném období vyrobeno 162 600 ks a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů dosáhl 41 %. Celkem bylo vyrobeno 65 739 bateriových BEV, 13 453 plug-in hybridních PHEV a 83 408 hybridních vozidel. Na tuzemský trh směřovalo celkem 27 683 vozidel (6,9 %), tedy o 5,8 % více než v předchozím roce. Více než 93 % vyrobených automobilů (369 197 ks) zamířilo na zahraniční trhy. Export v meziročním srovnání zaznamenal 8,5% nárůst. Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu až březnu ve svých tuzemských závodech 267 544 osobních automobilů (+13,1 %). Na český trh bylo umístěno 23 497 vozidel (+6,7 %), na zahraniční pak směřovalo 244 047 vozidel (+13,8 %). Vozidel s externím dobíjením, tedy bateriových BEV a plug-in hybridních PHEV, vyrobila mladoboleslavská automobilka 67 536 ks, tj. 25,2 % z celkové tuzemské produkce značky. Z toho bylo 58 393 vozidel čistě bateriových BEV a 9 143 vozidel plug-in hybridních. Nejvyráběnějšími vozidly v samotném březnu byly modely Octavia, Elroq a Kamiq. V nošovickému závodu automobilky Hyundai došlo k celkovému meziročnímu poklesu výroby ve výši 6,3 %. Automobilka v prvním čtvrtletí vyrobila celkem 67 000 vozidel. Celkem 63 298 vozů bylo exportováno (-6,7 %) a 3 702 bylo umístěno na tuzemském trhu (-0,6 %). Z celkového počtu vyrobených vozidel mělo 7 346 ks čistě elektrický, 4 310 ks plug-in hybridní a 21 072 hybridní pohon. Celkově tak elektrifikované vozy představovaly téměř polovinu celkové produkce. Z výrobní linky automobilky Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně sjelo od začátku roku do konce března celkem 62 336 zkompletovaných vozidel, tedy o 6,7 % více než ve stejném období předchozího roku. Všechna z 62 336 vozidel měla hybridní pohon. Více než 99,2 % vyrobených vozidel směřovalo na export. Nákladní vozidla Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným zástupcem v segmentu nákladních vozidel, vyrobila v prvním čtvrtletí tohoto roku 408 vozidel, tedy o 131 ks více než ve stejném období loňského roku (+47,3 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (246 ks), v Česku bylo umístěno 162 vozidel. Přípojná vozidla Mezi lednem a březnem bylo vyrobeno celkem 4 200 přívěsů a návěsů všech velikostí, tj. o 143 ks více než vloni (+3,5 %). Z pohledu objemu obstarala většinu produkce společnost Agados specializující se na malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila 3 632 ks (+3,4 %), v tuzemsku jich prodala 1 803 ks (-0,3 %), v zahraničí pak 1 395 ks (+10,5 %). V kategorii velkých přívěsů a návěsů došlo k celkovému meziročnímu nárůstu produkce o +4,4 % na celkových 568 ks. Společnost Schwarzmüller vyrobila 417 velkých přípojných vozidel, tj. o 0,2 % více než vloni. V České republice prodala 65 ks, stejně jako loni, v zahraničí 352 ks (+6,7 %). Také společnost Panav zaznamenala meziroční nárůst výroby, při kterém zkompletovala celkem 151 přívěsů (+18,9 %). Na tuzemský trh umístila 85 ks přípojných zařízení (+10,4 %), do zahraničí směřovalo 17 ks (-5,6 %). Motocykly Výrobce Jawa v prvních třech měsících roku vyrobil 385 motocyklů, tedy o 216 ks více než v minulém roce (+127,8 %). Z celkové produkce bylo na českém trhu umístěno 170 motocyklů této značky (+104,8 %), exportováno bylo 215 strojů (+150 %). „ Navzdory rostoucí geopolitické nejistotě či slabšímu rozjezdu evropských trhů v prvních dvou měsících letošního roku se českému automobilovému průmyslu daří udržovat stabilní a silný výkon. Historicky nejvyšší produkce za první kvartál letošního roku i nárůst segmentu elektrifikovaných vozidel jsou pozitivními signály nejen pro odvětví, ale i celou domácí ekonomiku. S napětím však sledujeme dopady konfliktu v Iránu na rostoucí ceny vstupů, ať již jde o ceny ropy, plynu, petrochemických produktů či logistiky. Jakkoli výroba zůstává stabilní, tyto faktory se již začínají promítat do nákladovosti a budou tak působit proti oživení hlavních evropských trhů, kterého jsme byli svědky v březnu. V každém případě výsledky prvního čtvrtletí potvrzují, že český automotive je schopen obstát i v tomto složitém prostředí ,“ říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Zdroj: AutoSAP

Vlaky svezly loni přibližně 192 milionů cestujících, autobusy linkové a nepravidelné dopravy 349 milionů a tramvaje, trolejbusy, městské autobusy a pražské metro přes 2 miliardy lidí. Po covidu lidé využívají veřejnou dopravu v menší míře, dojíždějí ale více na delší vzdálenosti. Připomínáme: dnes je mezinárodní den veřejné dopravy .

Podle statistických výkazů Ministerstva dopravy přepravily vlaky 192 221 tis. cestujících, o 328 tis. více než v předcházejícím roce. Autobusy v linkové dopravě svezly loni o téměř 3 miliony lidí méně, tj. 320 946 tisíc. K celkovému nárůstu přepravených osob v autobusech na 349 132 tisíc pomohla nepravidelná doprava, kde zájezdové autobusy přepravily o 6 845 tisíc lidí více. V MHD došlo k nárůstu počtu cestujících o téměř 21 milionů (20 888 tisíc). Nejvíc lidí využívalo tramvaje, kde došlo k nárůstu cestujících o více než 32 milionů na celkových 708 milionů, a autobusy (718 153 tisíc, o téměř 5 milionů meziročně méně). Trolejbusy přepravily o 2,5 milionů více lidí (207 187 tisíc). Méně lidí proti roku 2024 jelo v Praze metrem (369 695 tisíc, o více než 9 milionů méně). Ještě důležitější ukazatel, než jsou samotné počty přepravených osob, jsou přepravní výkony v osobových kilometrech. Ty zohledňují přepravní vzdálenost, na kterou cestující veřejnou dopravu využijí. S tím, jak se veřejná doprava zkvalitňuje, lze očekávat dojíždění i na delší vzdálenosti. V roce 2025 vzrostly přepravní výkony v autobusové dopravě celkem proti roku 2024 z 9 046 na 10 284 mil. oskm a v případě železniční dopravy z 10 517 na 11 017 milionů oskm. Rostla též MHD, z 9 858 na 10 499 milionů oskm. Při srovnání s rokem 2019 autobusová doprava zatím nedosáhla předcovidové úrovně, kdy přepravní výkony činily 10 547 mil. oskm. MHD také stále nedosáhla počtu 18 520 mil. oskm z roku 2019. Přeprava na železnici už loni stoupla, přepravní výkony podle výkazů Ministerstva dopravy v roce 2019 činily 10 931 mil. oskm. Pokud se týká samotné linkové dopravy (bez nepravidelné) přepravní výkony vzrostly z 6 436 mil. v roce 2024 na 7 263 mil. oskm v roce 2025, a jsou vyšší než v roce 2019 (6 600 mil. oskm). Statistické výkazy Ministerstva dopravy najdete na stránkách Sydos.cz .

V pátek 17. dubna 2026 si připomínáme Světový den veřejné dopravy. Jde o rostoucí oblast přepravy osob, na níž se v České republice podílí i Ministerstvo dopravy, a to především v segmentu hromadné železniční a autobusové osobní přepravy. Resort objednává rychlíkové vlakové linky a vybírá na nich dopravce. Dále hradí kompenzace za slevy na jízdném studentů a seniorů ve vlacích i autobusech, které se mají dle programového prohlášení vlády zvýšit z 50 na 75%. Kromě toho přispívá krajům na zajištění železniční regionální dopravní obslužnosti.

„ Veřejná doprava je páteří moderní mobility a klíčovou součástí našich měst i regionů. Každý den pomáhá milionům lidí dostat se do práce, do školy i za zážitky. Chceme ji dál zpřístupňovat, a proto se od 1. 1. 2027 vrátí sleva na jízdné pro studenty a seniory na úroveň 75 %, “ říká ministr dopravy Ivan Bednárik. V roce 2025 došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu přepravených cestujících v autobusech celkem i ke zvýšení přepravního výkonu. V případě přepravního objemu veřejná doprava rostla z 345,248 mil. osob na 349,132 mil. osob a u přepravního výkonu je nárůst z 9 046 mil. osobo kilometrů na 10 284 mil. osobo kilometrů. V železniční osobní dopravě meziročně lehce narostl počet přepravených osob na 192,221 mil oproti 191,893 mil. v roce 2024; přepravní výkony pak rostly výrazněji, z 10,517 na 11,017 mld. osobových kilometrů. V rámci veřejné linkové autobusové dopravy se v roce 2024 ujelo přes 372 milionů km při zajištění základní dopravní obslužnosti (ostatní dopr. obslužnost je pak cca 10 mil. km), u vlaků to potom bylo za stejný rok přes 95 milionů km dle jízdních řádů (+ ostatní obslužnost cca 3,7 mil. km). Finanční podpora veřejné dopravy na celostátní i regionální úrovni Ze státního rozpočtu byla v roce 2024 podpořena veřejná doprava bezmála pěti miliardami Kč (4 990 015 tis. Kč) na kompenzace slev v dopravě a 6,66 mld. Kč, což byly prostředky na státem objednávané rychlíky. K tomu je třeba ještě přidat 3,91. mld Kč, státní dotaci na podporu krajské regionální vlakové dopravy. V roce 2025 potom stát podpořil cestování kompenzací slev částkou 5 035 180 tis. Kč, na státem objednávané rychlíky bylo alokováno 7,49 mld. Kč a na dotace na podporu krajské regionální vlakové dopravy bylo vyčleněno 4,33 mld Kč. Zajištění rychlíkových vlaků Do výčtu aktivit státu v oblasti veřejné dopravy patří objednávání rychlíkové dopravy v tuzemsku a výběr dopravců, kteří zde na jednotlivých linkách zajišťují provoz. Stát tak prakticky zajišťuje rychlou vlakovou nadregionální dopravu v celé ČR, vyjma spojení Prahy s Ostravou, kde jezdí vlakoví dopravci výhradně na své komerční riziko. K usnadnění cestování ve veřejné dopravě slouží státní jednotná jízdenka One Ticket, která zatím umožňuje cestování ve vlacích po ČR bez ohledu na dopravce. ¨ V oblasti veřejné dopravy též stát stanovuje pravidla provozování taxi, včetně přepravních služeb objednávaných prostřednictvím aplikací. Statistiky veřejné dopravy v roce 2025 .

Z hlediska prodejů nových silničních vozidel byla první část roku úspěšná. Registrace stouply v meziročním srovnání ve všech kategoriích, včetně autobusů. Těch bylo prodáno celkem 246 kusů, o tři více než ve stejném období roku 2025. Do statistik vstupuje opět Temsa.

Registrace nových autobusů ve srovnání s prvním čtvrtletím 2025 celkově vzrostly z 243 na 246 kusů, tj. o 1,23 %. První je značka Iveco Bus s 115 registrovanými autobusy (46,75 %), následují Setra – 38 ks (15,45 %), MAN – 33 ks (13,41 %), Mercedes-Benz – 26 ks (10,57 %), SOR – 16 ks (6,50 %), Higer – 5 ks (2,03 %), Temsa – 4 ks (1,63 %), Isuzu – 2 ks (0,81 %) a Solaris – 2 ks (0,81 %). 135 autobusů bylo linkových, 47 městských a 55 dálkových. Šest je s pohonem na elektřinu, ostatní na naftu. V Praze bylo 73 registrací, 56 autobusů bylo registrováno v Jihočeském kraji a 36 v kraji Jihočeském. Jen jeden nový autobus pak mají v kraji Libereckém a po dvou kusech v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V březnu 2026 meziročně vzrostly registrace autobusů v ČR o 66,67 %. Zatímco loni bylo ve třetím měsíci registrováno 69 vozidel, letos v březnu šlo o 115 kusů. Nejvíce autobusů prodalo Iveco Bus - 50 ks, Setra - 25 ks, MAN - 19 ks, Higer 4 ks, SOR - 2 ks, a 1 ks je značky Temsa. Přes 80 vozů bylo pro linkovou dopravu, 22 ks pro dálkovou. Všechny jezdí na naftu, jeden v kombinaci s pomocným elektrickým pohonem. Třetina ze všech nových autobusů v březnu byla registrována v Jihočeském kraji. Ostatní kategorie: V I. čtvrtletí 2026 bylo registrováno 60 552 nových osobních automobilů, 5 078 lehkých užitkových vozidel, 2 321 nákladních aut a 6 057 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 59 686 osobních automobilů, 4 480 lehkých užitkových automobilů, 1 956 nákladních vozidel a 4 626 motocyklů. Registrace osobních automobilů meziročně vzrostly o 1,45 %, v březnu byl při počtu registrací 23 916 ks nárůst 6 %. Nadále stoupá podíl alternativních pohonů, u osobních automobilů tvoří celkově 35,6 % (o 3 % více než před rokem), z toho podíl čistě elektrických OA činí 5,7 %, hybridů 28,6 % a LPG 1,3 %. Počet registrovaných elektromobilů meziročně stoupl u nových vozidel o 10,5 %, u dovezených ojetých o 60 %. Nejprodávanějším vozem je Škoda OCTAVIA. Nejvíce se prodávají SUV. Z hlediska paliv vede benzín (66 %), následuje nafta (21,75 %) a elektro (5,68 %). Počet elektromobilů vzrostl meziročně o 10,47 % (na 3 439 ks). Registrace hybridních vozů meziročně vzrostly o 16,45 % (z 14 891 na 17 340 ks), z toho plug-in hybridy o 27,95 % (z 2 175 na 2 783 ks). Registrace nových lehkých užitkových vozů vzrostly o 13,35 % (ze 4 480 ks na 5 078 ks, tj. o 598 ks). V březnu se registrace meziročně zvýšily o 15,28 %. Nejprodávanějším vozem je Toyota PROACE MAX s 350 ks (6,89 %). Z pohledu obchodních tříd převažují vozy do 3,5 t s 3 560 registrovanými ks (70,11 %). Z hlediska paliva vede nafta s 87,28 % (4 432 ks), na druhém místě je elektro s 6,64 % (337 ks) a benzín 4,47 % (227 ks). V 1. Q vzrostly registrace nákladních automobilů N2 a N3 v meziročním srovnání o 18,66 % (z 1 956 ks na 2 321 ks, tj. o 365 ks). V březnu meziročně vzrostly o 13,55 %. První je značka MAN s 500 registrovanými nákladními automobily (21,54 %), následují Mercedes-Benz – 468 ks (20,16 %), Scania – 363 ks (15,64 %), Volvo – 345 ks (14,86 %), DAF – 277 ks (11,93 %), Renault Trucks – 123 ks (5,30 %), Iveco – 117 ks (5,04 %), Tatra – 63 ks (2,71 %), Ford – 25 ks (1,08 %), Toyota – 17 ks (0,73 %). Rekordních čísel dosáhly motocykly, které v prvním čtvrtletí zaznamenaly meziroční nárůst o 31 % (ze 4 626 ks na 6 057 ks, tj. o 1431 ks), v březnu dokonce o 41 %. Nejprodávanější je Honda. Zdroj dat: Svaz dovozců automobilů

Jihokorejský výrobce Hyundai Motor Company do konce března 2026 prodal 3062 autobusů ElecCity a Universe s palivoými články, bez podpory dotací a rozšiřování infrastruktury by se rozvoj vodíkové technologie neobešel.

Autobusy s palivovými články představují ve většině zemí relativně malý trh. V Jižní Koreji ale rychle roste. Prodeje Hyundai se zvýšily z 1 000 kusů v roce 2024 na 2000 kusů v roce 2025, a nedávno byla překročena hranice 3 000 vozidel. Za růstem stojí dva modely: městský autobus Elec City FCEV - na jedno nabití ujede 751 km, a meziměstký Universe FCEV s dojezdem 960 km. Svou pozici si Hyudai budoval po desetiletí, vývoj vodíkových řešení sahá do roku 1998, komercializace začínala autobusem Elec City uvedeným na trh v roce 2019 a modelem Universe představeným v roce 2023, pro rok 2026 modernizovaný. Autobusy s palivovými články se používají hlavně v městské dopravě a jako autobusy pro zaměstnance velkých společností. Úspěch je závislý na podpoře místních úřadů zaměřené na náhradu dieselových autobusů alternativami s nižšími emisemi. Tato podpora byla klíčová – bez ní by vodíkové autobusy stále jen těžko konkurovaly nákladům na dieselové a bateriově elektrické varianty. Hyundai také interně nasazoval vodíkové autobusy v rámci své skupiny, kdy provozuje 74 kusů a letos plánuje přidat dalších 55. Očekává se, že tempo prodejů se bude postupně zrychlovat. Vláda letos přidělila národní dotace na nákup 1 800 vodíkových elektrických autobusů a plánuje do konce roku zvýšit počet velkokapacitních vodíkových nabíjecích stanic ze současných 80 na více než 100. Dopad měla i aktivní podpora zavádění vodíkových autobusů ze strany místních samospráv s cílem snížit znečištění ovzduší a emise uhlíku. Rozšiřuje se i servisní síť. Hyundai Motor plánuje zavést specializované základny poprodejního servisu pro užitková elektrifikovaná vozidla na více než 40 místech a posílit údržbu a opravy.

Ředitel Jihomoravského krajského koordinátora veřejné dopravy Jiří Horský na konci května skončí ve své funkci. Kraj oznámil úpravu organizační struktury v tiskové zprávě. Ke změně dojde s účinností od 1. května 2026.

Cílem změny je podle tiskové zprávy zjednodušení řízení organizace, zpřehlednění odpovědnosti a zajištění efektivnější fungování společnosti v souvislosti s dalším rozvojem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Změna organizační struktury byla podle kraje připravována v delším časovém horizontu a navazuje na dlouhodobý rozvoj společnosti: KORDIS JMK v posledních letech významně rozšířil rozsah svých činností, a to zejména v oblasti koordinace dopravy, zavádění nových technologií, komunikace s obcemi a dopravci a rozvoje služeb pro cestující. Úprava řízení společnosti má nyní na tento vývoj navazovat a lépe odpovídá současným potřebám organizace. Nové nastavení organizační struktury posiluje přímou odpovědnost vedení společnosti za strategické i operativní řízení a umožní pružnější rozhodování v oblasti veřejné dopravy. Společnost bude nově řízena přímo představenstvem, které ponese odpovědnost za strategické i operativní řízení. Odborní ředitelé budou odpovědní za jednotlivé klíčové oblasti fungování společnosti. V souvislosti se změnou organizační struktury ukončuje dosavadní ředitel Jiří Horský po vzájemné dohodě své působení ve společnosti. Jihomoravský kraj a statutární město Brno mu děkují za jeho dlouholetou práci a přínos pro rozvoj integrované dopravy v regionu. Změna organizační struktury nemá vliv na rozsah ani kvalitu poskytovaných dopravních služeb. KORDIS JMK bude i nadále zajišťovat stabilní provoz a další rozvoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, uvádí kraj. Jiří Horský ve vyjádření pro Českou televizi uvedl, že dostal výpověď z důvodu zrušení pracovního místa. O tom, že svůj odchod dlouhodobě neplánoval svědčí i jeho účast na konferenci o integrovaných dopravních systémech v Pardubicích ve dnech 11. a 12. května , kde pravidelně každý rok o Integrovaném dopravním systému v Jihomoravském kraji informoval. Společnost KORDIS JMK byla založena v roce 2002 Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem, na akciovou společnost se transformovala v roce 2012. Ve stejném roce do funkce jejího ředitele nastoupil Jiří Horský. Po integraci celého území Jihomoravského kraje a některých oblastí v okolí je hlavním úkolem KORDIS koordinace IDS JMK a zajišťování potřebných servisních činností s tím spojených pro Jihomoravský kraj, město Brno a další obce a města kraje. V dubnu 2025 se Jiří Horský stal předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy. Nahradil Aleše Stejskala, bývalého jednatele KODIS poté , kdy se rozhodl své dlouholeté působení ve funkci předsedy ČAOVD ukončit.