Pro tuzemskou ekonomiku bude klíčové využít příležitosti plynoucí z nástupu elektromobility a chytré mobility. Vláda se 18. března sešla s odborníky na automobilový průmysl.

V rámci Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice diskutovali v Mladé Boleslavi představitelé české vlády v čele s premiérem, se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, reprezentanty energetického a telekomunikačního odvětví i odborníky z univerzit a zahraničními hosty, o podmínkách, které jsou klíčové pro trvalý rozvoj a konkurenceschopnost tuzemského automobilového odvětví. Pořadatelem v pořadí již druhého Kolokvia bylo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). K nejvýznamnějším závěrům letošního setkání patří důraz na urychlení realizace pětadvaceti bodového Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Ten staví na 4 základních pilířích: elektromobilitě, autonomním řízení, digitalizaci a vzdělávání společně s výzkumem a vývojem. Vzhledem k vývoji, ke kterému od posledního jednání došlo, vyjádřili účastníci rovněž potřebu diskutovat nové náměty. Jejich naplnění přispěje k úspěšnému rozšíření elektrifikovaných vozidel a rozvoji nových obchodních příležitostí v oblasti chytré mobility i v podmínkách České republiky. Automobilový průmysl prochází zásadní transformací, způsobenou novým regulatorním rámcem EU k emisím a technologickými inovacemi, ale i novými trendy v oblastech jako jsou sdílená ekonomika, urbanizace či nový způsob práce. Členové Sdružení automobilového průmyslu apelují na zrychlení realizace stávajících opatření Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR, tak aby byl podpořen rozvoj v oblastech elektromobility a chytré mobility, ale i na schválení nových opatření. Pro další udržení ekonomických přínosů autoprůmyslu pro české hospodářství bude nutné dále rozvíjet odpovídající odborné kapacity na straně státní správy, stejně jako plně využít evropské finance na investice do rozvoje sítě dobíjecí infrastruktury a dalších podmínek pro využívání elektrických vozidel. Klíčové bude také podpořit spolupráci mezi státní správou, soukromým sektorem a univerzitami a tím pak vznik inovativních projektů v oblasti chytré mobility, stejně jako urychlit pokrytí dopravních tahů vysokorychlostním internetem a přípravu legislativních opatření pro rozvoj autonomního řízení. Klíčová témata druhého Kolokvia se dotýkají nejen automobilového průmyslu, ale i energetických a telekomunikačních firem. Pro dosažení plného potenciálu bude nezbytná i úzká spolupráce veřejné správy a místních samospráv. Závěry v pořadí již druhého Kolokvia poukázaly na výzvy, jimž automobilový průmysl čelí a k jejichž úspěšnému zvládnutí potřebuje aktivní spolupráci ze strany státu a samospráv. Na základě současných trendů je jisté, že budoucí podobu tohoto odvětví budou vedle samotné průmyslové výroby stále více ovlivňovat i služby a digitální technologie. Tyto změny staví celý obor před velké výzvy, ale – pokud se podaří naplňovat stanovené úkoly - současně i před nové příležitosti. Automobilový průmysl nadále tvoří páteř české ekonomiky a zaměstnává zhruba 170 000 osob, včetně navazujících oborů poskytuje práci až 400 000 lidem. Generuje skoro desetinu českého HDP, podílí se na třetině průmyslových investic do výzkumu a vývoje (VaV), čtvrtině průmyslové výroby a tuzemského exportu. Výzva o větší součinnost ze strany vlády, samospráv i zástupců dalších segmentů tuzemského hospodářství nabírá na urgenci i v souvislosti s nedávno schválenou regulací EU stanovující ambiciózní emisní cíle pro roky 2025 a 2030. Jejich splnění se neobejde bez masivního příklonu k elektrifikované mobilitě. Již v roce 2020 nabíhá a od 2021 bude pro všechny prodané vozy platit průměrný emisní limit 95 g CO2 na ujetý kilometr. V roce 2030 dokonce 59 g/km oxidu uhličitého na ujetý kilometr. I pro vozový park osobních vozidel státní správy a samospráv budou platit přísná pravidla pro dodržení flotilových emisí. Téměř 30 % nově pořízených vozů musí mít do roku 2025 emise oxidu uhličitého do 50 g/km CO2 a nulové emise v následném období do roku 2030. Obdobná pravidla budou platit i pro větší užitková vozidla a autobusy. „Pokud se nepodaří ve spolupráci s vládou, zainteresovanými stranami, regiony a obcemi zachytit nové trendy spočívající v nástupu alternativních pohonů, digitalizace či autonomního řízení, ohrozí to budoucí výkonnost tuzemského automobilového průmyslu a tudíž i celé české ekonomiky,“ komentuje současný stav Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP. Účastníci setkání diskutovali nejen o plnění již definovaných opatření, ale také o nových podnětech, které vzešly z prezentací úspěšných aktivit realizovaných v zahraničí. Elektromobilita Zásadní regulatorní změny nás čekají již v příštím roce. Vzhledem k ambici, kterou nastavila regulace EU, musí výrobci mezi lety 2020 až 2025 provést zásadní změny v pohonech vozidel. Vytyčená opatření, která je nutné realizovat neprodleně, vychází proto i z příkladů dobré praxe v jiných zemích. Česká republika se v tomto kontextu musí rozhodnout, zda bude v této oblasti aktivní a zajistí tak i v dalších letech podmínky pro rozvoj automobilového sektoru a tím i celé společnosti. Řadu věcí se realizovat podařilo. Například operativní leasing byl začleněn mezi podpůrné nástroje při nákupu elektromobilů ze strany samospráv. Zavedeny byly speciální registrační značky pro elektromobily spolu s odpuštěním registračního poplatku. Nyní by bylo vhodné navázat na ně další praktická a motivující zvýhodnění. Zcela zásadní podmínkou je podpora veřejné dobíjecí infrastruktury. To vyžaduje rovněž zjednodušení, zefektivnění a sjednocení povolovacích procesů pro její rychlejší budování a rozvoj. V České republice je v současné době k dispozici přibližně 400 dobíjecích míst. Nejenom srovnání se západní Evropou ukazuje, že je to počet nedostatečný. Přestože dotační program Ministerstva dopravy počítal s 1 300 dobíjecími místy v roce 2020, stále to i podle konzervativních odhadů znamená, že do roku 2025 bude v ČR potřeba vybudovat přibližně 3 000 dalších dobíjecích stanic a do roku 2030 pak dokonce až 20 000. Skutečná potřeba ale může být nakonec i vyšší. Pro akceptaci ze strany zákazníků jsou žádoucí i opatření pro rozvoj domácí dobíjecí infrastruktury. Vítáme, že Ministerstvo životního prostředí k tomu připravuje podpůrný program. V jeho přípravě by se ale mělo rychleji pokročit. Vedle rozvoje dobíjecí infrastruktury má klíčový význam i stimulace zákaznické poptávky prostřednictvím opatření v oblasti daní. Kratší doba odepisování pro elektromobily a nabíjecí stanice však zatím nenašla podporu zákonodárců. Opatření, která úspěšně fungující v zahraničí, mohou rozvoj elektromobility v ČR rozhýbat. Jsou to zvýhodnění zdanění služebních vozů používaných pro soukromé účely zaměstnance (z 1 % na 0,5 % kupní ceny vozu), nebo vrácení DPH při nákupu elektromobilu fyzickou osobou. Zkušenosti z okolních evropských zemí ukazují, že to jde i rychleji. V prodeji elektrických vozidel včetně hybridních je ČR až na 18. místě mezi členskými státy EU. Podílem odbytu bateriových elektromobilů je dokonce až na 21. místě, kdy za ČR jsou již jen Polsko a Řecko. V sousedním Slovensku se připravuje již 2. vlna podpory elektromobility, ve Slovinsku činí podpora v přepočtu 190 000 Kč na elektromobil a 115 000 Kč na plug-in hybridní vůz. Zatímco podíl elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů) na celkových registracích činil loni v EU průměrně 2 %, u nás to byly jen 0,4 %. Lze tedy vidět, že prostor pro zlepšení není malý. Na tom se shodli účastníci druhého Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Chytrá mobilita Chytrá mobilita staví mimo jiné na rozvoji systémů autonomního řízení vozidel a využívání dat generovaných v čím dál větší míře vozidly i infrastrukturou. Prostor pro bezpečné testování autonomních vozidel na uzavřených polygonech v ČR je však v současné době velmi omezený. AutoSAP tak vítá vypsání zakázky na studii příležitosti, současně apeluje na urychlení kroků vedoucích k realizaci národního testovacího polygonu. Stejně tak by měla být uspíšena příprava legislativních změn potřebných k provozu vozidel s různými úrovněmi automatizace. Chytrá mobilita skýtá mnoho příležitostí, ze kterých mohou všichni zúčastnění profitovat, pokud využijí její potenciál. Je skvělou možností pro rozvoj dopravy i životního prostředí měst a kvality života jejich obyvatelstva, i obyvatel do města dojíždějících. Cílem rozvojových plánů na úrovni měst musí být motivace ke změně dopravního chování, které povede k optimalizaci individuální přepravy osob a současně zvýší podíl obyvatel cestujících udržitelnými druhy dopravy. Nezbytné podpůrné nástroje pro chytrá města představují technologické systémy sestávající z mnoha součástí, jejichž komplexní nasazení nelze realizovat bez kooperace s místními samosprávami. Chytrá mobilita je také výbornou příležitostí, jak rozvíjet nové obchodní modely, které zpřístupní a zkvalitní dostupnost mobility obyvatelstva. Řada evropských měst již různá opatření v dané oblasti přijímá, námětů pro řešení tak existuje celá řada. Například integrace inteligentních kooperativních dopravních systémů, které umožní komunikaci mezi vozidly, infrastrukturou a řidiči navzájem a přinese větší bezpečnost a plynulost silničního provozu. Česká republika má příležitost stát se centrem chytré mobility, což reflektují i aktuálně přijaté strategické dokumenty vlády s názvy Digitální Česko a Inovační strategie. Úspěšná na poli chytré mobility ale může být ČR jen za předpokladu intenzivnějšího rozvoje v oblasti digitalizace a odpovídajících investic do inteligentní infrastruktury. Rozvoji digitalizace a služeb s ní spojených by, vyjma dobudování rychlého pevného a mobilního internetu, pomohlo zejména vytvoření a otevření datové platformy státu. Ta může podpořit další využívání dat veřejné správy a samospráv souvisejících s mobilitou. Klíčem bude i posílení inovačních kompetencí využitelných pro automobilový průmysl a jejich implementace do praxe. Pro zlepšení a rozvoj chytré mobility by proto měl vzniknout ve spolupráci s vládní agenturou pro podporu podnikání a investic - CzechInvest - tzv. Mobility Innovation Hub. Jeho cílem je vytvořit prostředí pro podporu inovativních projektů, posílení spolupráce mezi vysokými školami, VaV institucemi, průmyslem a veřejnou sférou, jakož i vytvoření platformy pro vývoj a testování nových technologií a prototypů. Apel Sdružení automobilového průmyslu proto apeluje na vládu ČR v čele s premiérem Andrejem Babišem, aby závěry Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice z roku 2017 našly naplnění a aby se v mnoha oblastech postupovalo rychlejším tempem. Důležitou podmínkou k naplňování konkrétních opatření v oblasti čisté a chytré mobility je nepochybně zajištění dostatku odborníků na straně veřejného sektoru.

MMR oznámilo navýšení finančních prostředků ve výzvě Nízkoemisní a bezemisní vozidla o více než 636 milionů korun. Dodatečně získá dotaci 9 projektů.

Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, získal dodatečných 5,2 miliardy korun, které poputují k náhradním projektům vybraných výzev. Navíc bude v květnu 2019 vyhlášena nová výzva na nízkoemisní vozidla ve třech uhelných regionech, půjde o 1,8 miliardy korun. Výzva Nízkoemisní a bezemisní vozidla vyhlášená v roce 2016 byla navýšena o více než 636 milionů korun. IROP uvedené finance následně nabídne zbývajícím devíti náhradním projektům zaměřeným na pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu napříč městy a regiony České republiky. Dodatečně tedy mohou finanční prostředky na podporu nákupu nízkoemisních nebo zcela bezemisních vozidel získat Dopravní podnik Ostrov, Okresní autobusová doprava Kolín, Plzeňské městské dopravní podniky, Znojemská dopravní společnost - PSOTA, ČSAD Vsetín, ČSAD Autobusy České Budějovice, MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně, Dopravní podnik města Jihlavy a DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova. Přehled všech podpořených projektů a zbývajících náhradních projektů ve 20. výzvě IROP k 8. 3. 2019 naleznete zde .

Zatímco nové autobusy v karoserii IV. generace Solaris už ulice západočeské metropole brázdí s cestujícími, trolejbusy na zařazení do provozu teprve čekají.

Jak jsme už informovali, od začátku roku do ulic Plzně vyjíždí nové autobusy Solaris Urbino 18 v karoserii IV. generace (též New Urbino). Po bok původně předváděcího zeleno-žlutého autobusu (ev.č. 599), který už v Plzni v pravidelném provozu slouží, se tak zařadila další šestice autobusů (ev. č. 605 až 610). V nejbližší době (nejpozději do června 2019) budou dodány ještě další dva autobusy, do roku 2023 může PMDP dle rámcové smlouvy odebrat až dalších 14 kloubových autobusů. Nové autobusy jsou nasazovány především na páteřní linky 30 a 41, objevují se ale i na linkách 24, 29, 35, 56 či 57. S dodáním nových autobusů se bojí odstavení autobusů Solaris Urbino 15 II. generace, kterému bude věnován samostatný materiál. Na své zařazení do provozu s cestujícími zatím čekají trolejbusy Škoda 27 Tr (New Trollino). Všech sedm nových trolejbusů už je vyrobeno, testování bylo zahájeno v druhý lednový týden. V první březnový den byly dopravci předány první dva trolejbusy, v následujících dnech pak PMDP obdrželo další stroje. Nové vozy u PMDP obdrží evidenční čísla 583 až 589. Ačkoliv jsou trolejbusy vybaveny pomocnými bateriemi, v pravidelném provozu budou zatím sloužit na linkách, kde je krom výluk či mimořádností nevyužijí. Jejich doménou bude páteřní trolejbusová linka 16, na které umožní eliminovat nasazování sólo trolejbusů v pracovní dny z důvodu dlouhodobého nedostatku provozuschopných kloubových trolejbusů. Zařazení nových trolejbusů umožní dále razantně posílit linku 15 (na šest směn budou namísto sólo trolejbusů budou nasazeny kloubové). Do provozu budou nové 27 Tr zařazeny nejpozději 25. března 2019, kdy vstupují v platnost nové grafikony s posíleným provozem linky 15. Nové trolejbusy svým barevným řešením vzbudily poměrně velké emoce. V rámci širší skupiny zájmové veřejnosti kolem webu Plzeňské trolejbusy byla vytvořena alternativní barevná provedení trolejbusů, která byla po předvýběru předložena k veřejnému hlasování. Výsledky této (neoficiální) ankety poslouží jako informativní podklad pro další diskuzi o barevném řešení nových vozidel MVD. Veřejné hlasování probíhá právě v těchto dnech a je přístupné na adrese http://bit.ly/hlasovani-plz-tbus . Zdeněk Kresa

Gustav Mårgård byl k 1. březnu 2019 jmenován generálním ředitelem Volvo Group Czech Republic. Střídá Roberta Grozdanovského, který vede Volvo Trucks Velká Británie & Irsko.

Před svým jmenováním do funkce generálního ředitele Volvo Group Czech Republic, zastával Gustav Mårgård pozici Vice prezidenta poprodejních služeb Volvo Trucks Europe ve švédském Göteborgu. Gustav se narodil ve městě Kristinehamn, ve středním Švédsku a vystudoval technologický institut v Lundu, kde získal magisterský titul v oboru strojírenství. Svoji kariéru ve Volvo Group začal v roce 2000 v oddělení produktového vývoje Volvo Trucks a následně zastával několik seniorských manažerských pozic v rámci Volvo Trucks a Volvo Buses. Gustav Mårgård říká: „Velmi se těším na nové působení v Praze a na spolupráci s mými kolegy a zákazníky v celé České republice. Volvo Group si pod vedením Roberta Grozdanovského vybudovala pevné postavení na českém trhu a já se budu velmi rád podílet na jejím dalším rozvoji, aby byli naši zákazníci maximálně úspěšní.” Gustav Mårgård (46) je ženatý a má tři děti. Společně se svoji rodinou se stěhuje do Prahy. Ve svém volném čase se Gustav věnuje běhání a jízdě na kole. Rád také rozvíjí svůj zájem o historii. Zdroj: Volvo Group Czech Republic

Nejvíce autobusů v únoru zaregistrovalo Iveco Bus, následuje Solaris a SOR. Vzrostly registrace vozidel všech kategorií, kromě osobních automobilů.

Registrace autobusů klesly oproti stejnému období v roce 2018 o 29,06% (ze 117 ks na 83 ks, tj. o 34 ks). V únoru však meziročně vzrostly o 109,09%. Na prvním místě od začátku roku je první značka Iveco Bus s 21 registrovanými autobusy (25,30%), následují MAN – 16 ks (19,28%), SOR – 14 ks (16,87%), Solaris – 14 ks (16,87%), Škoda – 4 ks (4,82%), Mercedes-Benz – 4 ks (4,82%), Setra – 2 ks (2,41%), Scania – 2 ks (2,41%), Rošero-P – 2 ks (2,41%), Neoplan a Volvo zaregistrovaly po 1 ks. V únoru zaregistrovalo Iveco Bus 15 autobusů, Solaris 12 autobusů, SOR 12 autobusů, Škoda 4 vozida a MAN 3 vozidla.

Od loňského září cestují studenti do 26 a senioři nad 65 let ve vlacích a autobusech se slevou 75 procent. Na kompenzacích ministerstvo dopravy zaplatilo dvě miliardy.

Za první čtyři měsíce fungování slev ministerstvo dopravy vyplatilo dopravcům na kompenzacích za poskytnuté slevy celkem dvě miliardy korun. Fakturovaná částka dopravců odpovídá původním předpokladům, znamená to tedy, že zlevněné jízdné vyjde stát zhruba na šest miliard korun ročně. Z údajů ministerstva dopravy vyplývá, že nejvíce fakturovaly České dráhy, požadovaly kompenzace ve výši 846 milionů korun, RegioJet fakturoval 105 milionů korun, Arriva celkem 182 milionů korun, Student Agency dohromady 56 milionů korun a Leo Express s.r.o. 28 mil. korun. Stát dopravcům kompenzuje částku do výše komerčního jízdného. Ztráta je vždy vyčíslena z konkrétní ceny jízdenky, kterou by cestující zaplatil, pokud by slevu nedostal. Zavedení slev na jízdném zvýšilo počet cestujících řádově o jednotky procent. V případě Českých drah došlo v období září až prosinec k meziročnímu nárůstu o čtyři procenta. Slevy u národního dopravce využívá zhruba čtyřicet procent zákazníků. V souvislosti s růstem počtu zákazníků České dráhy posílily spoje na mnoha linkách, např. z Prahy na Moravu (Ostrava, Valašsko, Slovácko), mezi Prahou a Českými Budějovicemi a Plzní nebo mezi Brnem a Jihlavou. Za půlroku fungování slev proběhlo celkem pět set namátkových kontrol, při kterém revizoři zjistili celkem patnáct závad. Nejčastěji se jednalo o nedoložení dokladu k nároku na slevu. Kontroly probíhaly přímo ve vozidlech. Kontroloři se zaměřili především nato, zda mají cestující k jízdenkám se slevou vydaným ve vozidle, případně prodaným v předprodeji, i příslušný průkaz dokládající nárok na slevu. Tedy jestli dopravci nedávají zlevněné jízdné i cestujícím bez nároku na slevu. Dále se kontroluje, zda nejsou vydány jízdenky pro fiktivní cestující, kdy například v autobusech by mohl řidič navolit slevové jízdenky, na které nikdo nejede. Aby se zjištěné nedostatky neopakovaly, bude Ministerstvo dopravy kontaktovat dopravce a upozorní je, v jakých případech dochází z jejich strany k pochybením. V případě prokázání úmyslu nebo opakovaných chybách hrozí dopravci sankce ve výši padesáti procent z celkového ročního objemu kompenzací. Sleva 75 procent na jízdné ve vlacích a autobusech se týká žáků, studentů od 6 do 26 let a seniorů od 65 let. Od 1. září platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v rámci integrovaných dopravních systémů a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. Ve vlacích sleva platí pouze ve 2. třídě. Stát také nadále nařizuje 100 procentní slevu na jízdném pro děti do šestého roku života. Zdroj: MD

Německé Federální ministerstvo pro hospodářství a energetiku zveřejnilo podrobnosti o dotačním programu pro výrobu bateriových článků. Termín podání žádostí do 15. března.

Společnosti a konsorcia mají možnost předložit návrhy projektů na vybudování konkurenceschopné a udržitelné výroby bateriových článků. Německý spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier uvedl: "V Německu a v Evropě potřebujeme konkurenceschopnou, inovativní a ekologickou výrobu bateriových článků". Německá vláda plánuje poskytnout na tento velký projekt až jednu miliardu eur. Cílem je vytvořit síť pro výrobu bateriových článků nejnovější generace společně s dalšími evropskými zeměmi. Projekty lze předložit do 15. března. Návrhy musí prezentovat nápady a zdůvodnit potřebu veřejných financí. Na základě kritérií financování stanovených Evropskou komisí chce Německé Federální ministerstvo pro hospodářství a energetiku (BMWi) podporovat pracovní skupiny složené ze společností z nejméně dvou členských států EU, které podpoří průmyslovou výrobu bateriových článků v Německu (celý hodnotový řetězec, od surovin až po likvidaci). Veřejné finanční prostředky mají být čerpány z Energetického a klimatického fondu. BMWi může poskytnout zálohy, půjčky, záruky nebo granty. Více ZDE .

Obrat skupiny VDL v roce 2018 činil 5 973 miliard EUR. O 18 procent více než v roce 2017. Divize autoubusů z důvodu velkých investic zaznamenala ztrátu.

Celkový obrat skupiny VDL vzrostl o 18%, z 5,049 miliard EUR v roce 2017 na 5,973 miliard EUR v roce 2018. Čistý zisk VDL se zvýšil o 16%, z 153 milionů EUR v roce 2017 na 178 milionů EUR v roce 2018. Obrat divize Bus & Coach klesl o 7% z 477 milionů EUR na 445 milionů EUR. Přes pokles tržeb divize Bus & Coach je VDL s výsledky roku 2018 spokojeno. Ztrátu v oblasti autobusů z důvodu velkých investic do vývoje technologie ekologických elektrických pohonů pro těžká vozidla (bateriová a vozidla na vodík) firma očekávala. Celkový počet prodaných velkých autobusů zůstal ve srovnání s rokem 2017 konstantní. Mezi nimi bylo 100 elektrických autobusů pro region Amstelland-Meerlanden v Nizozemsku. Jedná se o největší flotilu elektronických autobusů v Evropě, která byla uvedena do provozu najednou. Kromě toho byly v loňském roce objednány stovky elektrických městských autobusů, například pro nizozemská města Amsterdam, Rotterdam a Maastricht. VDL dodalo od listopadu 2016 stovky elektrických autobusů do 14 měst, kde ujely více než 22 milionů čistých kilometrů. Divize Bus & Coach také rozšiřuje svou prodejní síť například ve Skandinávii, Španělsku a Belgiei, aby se více přiblížila místním zákazníkům. Během roku 2018 se účetní hodnota společnosti VDL Groep (bez VDL Nedcar) zvýšila o 62%, z 768 milionů EUR na 1,244 miliardy EUR. Počet zaměstnanců vzrostl o 771 na 16 854 na konci roku 2018. Obrat společnosti Nedcar byl postaven na osobních automobilech MINI a BMW X1s a zvýšil se o 28%, z 2,850 miliardy EUR v roce 2017 na 3,653 miliard EUR v roce 2018. Bylo vyrobeno více než 200 000 vozů. Divize skončila rok s pozitivním výsledkem. Rok 2018 pro VDL Groep znamenal také speciální aktivity. Mezi ty patří 936 podpůrných konstrukcí vyrobených pro zrcadlo největšího dalekohledu na světě, který je v Chile, e-kamion vyvinutý ve spolupráci s DAF a došlo k akvizici společnosti Siemens Hengelo - 100. společnosti VDL. "Rok 2018 byl náročný a přinesl nám výzvy," říká prezident VDL Groep Willem van der Leegte. "Protože se nám podařilo splnit plánovaný růst, jsme s naším výkonem za posledních 12 měsíců spokojeni." Cílem pro rok 2019 je roční obrat přibližně 5,7 miliardy EUR. Důvodem poklesu ve srovnání s rokem 2018 budou investice do výroby a technologií, zejména do VDL Nedcar, které bude vyrábět méně vozidel. Zdroj: VDL Groep

Pozitivní ekonomický vývoj automobilového průmyslu v roce 2018 přinesl růst pracovních příležitostí i mezd: o 3,8 % více zaměstnanců, průměrná mzda téměř 41 tisíc korun.

Sdružení automobilového průmyslu zveřejnilo údaje o vývoji průměrných mezd a počtech zaměstnanců v členských firmách za rok 2018. Zveřejněná data dokumentují pokračující dynamický růst mezd a dosavadní pozitivní ekonomický vývoj v odvětví. Počet zaměstnanců meziročně vzrostl o 3,8 % na více než 133 tisíc osob. Průměrná měsíční mzda dosáhla téměř 41 000 Kč, což je o 30,8 % nad průměrnou mzdou v ČR. • Průměrná mzda Průměrná mzda ve firmách AutoSAP za rok 2018 byla 40 865 Kč. Oproti roku 2017 to představuje meziroční nárůst o výrazných 8,7 % (3 264 Kč). • Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců ve firmách AutoSAP dosáhl hodnoty 133 079 osob. Oproti roku 2017 to představuje meziroční zvýšení o 3,8 % (4 895 osob). Růst mezd i počtu zaměstnanců zaznamenaly všechny kategorie - finální výrobci, dodavatelé i ostatní firmy a organizace. Výrazněji rostly počty zaměstnanců i mzdy ve skupině finálních výrobců. Ze zpracovaných údajů je zřejmé, že tuzemskému automobilovému průmyslu se i v roce 2018 dařilo a pozitivní ekonomický vývoj byl doprovázen vznikem nových pracovních příležitostí i růstem mezd. „Za pozitivní zprávu považuji skutečnost, že tuzemský automobilový průmysl i v roce 2018, kdy se zejména v závěru roku začalo projevovat zpomalení na globálních trzích, dokázal generovat nová pracovní místa," dodává výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl.

Evropský parlament a Rada EU se dohodly na kompromisu snížit emise oxidu uhličitého (CO2) u nových nákladních vozidel a autobusů ve srovnání s letošním rokem o 30 procent.

Omezení má pomoci splnit cíle snížení emisí skleníkových plynů v rámci pařížské dohody o klimatu v období let 1990 až 2030 o nejméně 40 procent. Dopravní sektor zůstal jediným, kde emise stále rostou. „Schválením prvních emisních standardů EU pro nákladní automobily jsme dokončili právní rámec pro dosažení evropských cílů, a to snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 40 procent,“ uvedl v prohlášení komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Caňete. K dohodě došlo v ranních hodinách 19. února. Po předběžné politické dohodě musí text dohody v následujících měsících formálně schválit EP a Rada EU. Poté bude předpis zveřejněn v úředním věstníku EU a může být hned účinný. 7. prosince Evropský parlament a Rada dospěly k dohodě v otázce výrazného snížení emisních norem pro automobily a lehká užitková vozidla . Do roku 2030 bude nutné škodlivé emise v případně osobních automobilů snížit o 37,5 procenta (k roku 2025 o 15 procent), v případně užitkových vozů o 31 procent. Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021.