Cílem čtyřletého projektu ALBATTS je podpořit úsilí Evropské unie stát se konkurenceschopným hráčem v oblasti výroby baterií. Konzorcium tvoří 20 partnerů z 11 evropských zemích.

Sdružení automobilového průmyslu je jedním z hlavních partnerů evropského projektu rozvoje vzdělávání v oblasti baterií – ALBATTS - tedy Alliance for Batteries Technology, Training and Skills – je nový evropský projekt, jehož úkolem je nastavit úzkou spolupráci mezi průmyslovými podniky a vzdělávacími institucemi v dynamicky se rozvíjejícím ekosystému baterií nejen pro elektromobilitu. Cílem čtyřletého projektu je podpořit úsilí Evropské unie stát se konkurenceschopným hráčem v oblasti výroby baterií. Na základě zmapování stavu současných technologií a budoucích trendů identifikuje potřeby nových schopností a profesí a navrhne jejich sladění s nabídkou vzdělávání a školicích služeb. Evropský projekt ALBATTS je rozdělen do šesti pracovních skupin, Sdružení automobilového průmyslu je zodpovědné za vedení skupiny zabývající se systémy baterií v mobilních aplikacích. Konsorcium tvoří 20 partnerů z 11 evropských zemí. „Tlak na efektivitu ukládání elektrické energie bude nadále narůstat, a to nejen v oblasti dopravy. Centra vývoje a výroby baterií jsou nyní umístěna převážně v Asii. Vzhledem k nárokům na evropské výrobce automobilů v oblasti čisté mobility má proto projekt, jehož cílem je v delším horizontu dosáhnout nezávislosti evropského průmyslu, zcela zásadní úlohu. Jsme velice rádi, že můžeme zastupovat český automobilový průmysl v rámci tak důležitého mezinárodního projektu,“ uvedl Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. To společně s dalšími partnery uspořádalo v únoru první setkání v Ostravě. Do pracovní skupiny pod vedení AutoSAP je zapojeno dalších 7 subjektů, kromě Evropské asociace výrobců automobilů také podniky a vzdělávací instituce z ČR, Norska, Portugalska, Rumunska, nebo Švédska. Konečným výstupem společné práce bude materiál obsahující analýzu současného stavu a budoucích potřeb v oblasti technologií a souvisejících vzdělávacích potřeb a zejména sérii opatření a doporučení Evropské komisi v dané oblasti, včetně návrhu nových či úprava stávajících kurikul či návrhu konkrétních kurzů. Ty pak budou moci být využity vzdělávacími institucemi v členských zemích Evropské unie. Pozadí projektu Celosvětové úsilí o snižování emisí skleníkových plynů hluboce ovlivňuje současné politické dění, přičemž celospolečenský tlak na elektrifikaci nejen mobility a využití obnovitelných zdrojů energie neustále narůstá. Nezbytná součást strategie dekarbonizace odvětví dopravy se opírá o elektrifikaci a hybridizaci, která se zaměřuje na využití baterií s možností rychlého nabíjení. Protože Komise předpokládá silný růst tohoto průmyslového odvětví, investuje společné prostředky do konkurenceschopného a udržitelného odvětví výroby baterií. Prvním ze série opatření bylo zahájení činnosti Evropské aliance pro baterie (EBA) v roce 2017, následně o rok později přijala Evropská komise akční plán, tedy soubor opatření pro udržitelný a konkurenceschopný ekosystém baterií v Evropě. Cíle projektu Investice do současné i budoucí generace bateriových technologií včetně druhotného využití či recyklace jsou značné. Sériová výroba v Evropě, která by měla obsahovat celý řetězec výroby a využití baterií, a to pro mobilní i stacionární a průmyslové využití, bude vytvářet poptávku po nových kvalifikacích pracovníků, jejich vzdělávání a odborné přípravě. Výrobci baterií požadují nový vzdělávací rámec, který pokryje budoucí potřebu masové produkce baterií, bez nichž se např. elektromobilita neobejde. Cílem projektu a jednotlivých pracovních skupin je definovat celý řetězec potřeb průmyslu a s tím spojených nových pracovních pozic a učebních plánů, na jejichž tvorbě se budou spolupodílet poskytovatelé vzdělávání, od středního odborného až po vysokoškolské magisterské a doktorské studium. Projektové vedení Koordinátorem projektu je švédská Skellefteå kommun, hlavou řídícího výboru je evropská asociace výrobců automobilů ACEA. Projekt byl zahájen v prosinci 2019 a potrvá do konce roku 2023. Na projekt, do nějž se zapojily průmyslové podniky, výzkumné organizace, IT společnosti, veřejné instituce, evropské oborové organizace a střední i vysoké školy, byly vyčleněny 4 miliony EUR alokované z programu EU Erasmus+. AutoSAP

Celkem 72 autobusů zaregistrovali v České republice výrobci značek SOR, Iveco, Setra, Irizar, Solaris a MAN. O 26 kusů více než v únoru 2019.

Celkově registrace autobusů vzrostly za dva první měsíce roku 2020 o 96,39% (z 83 ks v roce 2019 na 163 ks letos, tj. o 80 ks). První je značka Iveco Bus s 61 registrovanými autobusy (37,42%), následují SOR – 43 ks (26,38%), Mercedes-Benz – 26 ks (15,95%), MAN – 9 ks (5,52%), Irizar – 6 ks (3,68%), Iveco – 5 ks (3,07%), Setra – 5 ks (3,07%), Isuzu – 2 ks (1,23%), Solaris – 2 ks (1,23%), Rošero-P – 2 ks (1,23%). V únoru zamená 72 registrací meziročně nárůst o 56,52%. První je s 26 autobusy SOR Libchavy, následuje Iveco Bus s 20 ks, Irizar s 6 ks, Setra s 5 ks, Iveco s 3 ks, Solaris a Irizar po 2 ks a Mercedes-Benz a Neoplan po 1 ks. Velký nárůst začátkem roku 2020 je způsoben nízkým základem ze začátku roku loňského. Co se týká měsíce únor, od roku 2004, od kterého existují statistiky SDA, je ten letošní druhý nejúspěšnější (po roce 2014 s 84 registracemi).

Škoda Transportation navýší kapacitu výroby, přijme nové zaměstnance a zefektivní produkci nových vlaků. Půjde především o elektrické jednotky pro zákazníky v České republice, Slovensku nebo Lotyšsku.

V rámci rozšiřování výrobního areálu se 27. února uskutečnilo slavnostní zahájení stavby. Škoda Vagonka se rozroste na dvojnásobek plochy, postaví se například nová lakovna, moderní obráběcí centrum nebo výrobní linky. Skupina Škoda Transportation celkově v příštích dvou letech v Ostravě investuje jednu miliardu korun. Slavnostního poklepání na základní kámen „Nové Vagonky” se zúčastnil i předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina, který uvedl: „Pod novým vlastníkem, skupinou PPF se nám skutečně daří, jen v roce 2019 jsme podepsali zakázky za 45 miliard korun. Proto jsme také zahájili masivní investice do naší ostravské Škodovky. Výrazně tím navýšíme kapacitu výroby a zefektivníme produkci nových vlaků, rovněž budeme přijímat nové zaměstnance. Do Ostravy se navíc bude koncentrovat technologické know-how v oblasti řídících, multimediálních a diagnostických systémů naší dceřiné společnosti Škoda Digital.“ V příštích dvou letech bude celkově do Škody Vagonka investována jedna miliarda korun. Konkrétně se bude jednat o novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun, nové výrobní linky za 200 milionů korun, další stroje za 70 milionů korun, výkup pozemků, zateplení budov, zázemí pro zaměstnance, vybavení skladů a další. V současnosti má Škoda Vagonka 30 tis. m2. Díky odkupu nových pozemků a pronájmu hal ve Vítkovicích získá dvakrát větší plochu celkem 60 tis. m2. „Ve Škodě Vagonka máme nyní zhruba 450 zaměstnanců a počítáme, že v souvislosti s nárůstem výroby navýšíme jejich počet na 900. Je to pro nás samozřejmě výzva. Velkou výhodu ale vidím v tom, že v naší společnosti je možné podílet se na velkých projektech a vidět výsledky své práce od prvních součástek až po finální předání vozidla zákazníkovi. Navíc jsme nedávno uzavřeli kolektivní smlouvy s 5% nárůstem mezd a s celou řadou dalších benefitů, které naši budoucí zaměstnanci určitě ocení,“ říká předseda představenstva Škoda Vagonka Martin Bednarz. Díky rozšíření areálu a rozsáhlým investicím dojde ve společnosti Škoda Vagonka také k výraznému nárůstu produkce. Výrazně vzroste počet smontovaných vozů za měsíc a pětinásobně vzroste výroba hrubých hliníkových staveb. Pracovat budeme především na jednopodlažních elektrických jednotkách pro zákazníky v České republice, Slovensku nebo Lotyšsku a push-pull soupravách pro Moravskoslezský kraj. Škoda Transportation

Lucembursko je první zemí na světě s bezplatnou celostátní dopravou. Vlakem, tramvají nebo autobusem od 1. března po celé zemi zdarma!

Cílem tohoto kroku je pomoci snížit nerovnost - přestože je Lucembursko malá země známá svým bohatstvím, chudoba roste. "Cílem je zastavit prohlubující se propast mezi bohatými a chudými," řekl ministr pro mobilitu a veřejné práce François Bausch po oznámení plánu před rokem pro BBC . "Lidem s nízkými příjmy záleží na nákladech na dopravu. Proto je snazší ji dát zdarma všem.“ Doprava zdarma má také přimět obyvatele nechat svá auta doma. Jízdné bylo relativně levné již nyní, jedna jízdenka mezi jakýmikoli dvěma body v zemi stála 2 eura. Řada kategorií cestujících měla jízdné zdarma - mládež do 20 let, studenti do 30 let a ti, kteří dostávají "sociální příjem". Z tohoto důvodu někteří kritici v zemi argumentují, zda bude mít změna smysluplný dopad. Údajně jsou mnohem větším problémem rostoucí náklady na bydlení. Problémem pak mohou být i snížené investice do dopravní infrastruktury. Jízdné se bude i nadále platit při cestování 1. třídou. Roční příjem z jízdného je v Lucembursku 41 mil. EUR, což pokrývá méně než 10% provozních nákladů 491 mil. EUR. Od jízdného zdarma naopak ustoupila Paříž, která si nechala zpracovat studii a na základě výsledků od záměru ustoupila .

V lednu 2020 došlo v celé Evropské unii k poklesu registrací užitkových vozidel o 11,5%. S výjimkou autobusů klesla poptávka ve všech segmentech.

Na celkovém výsledku registrací nových užitkových vozidel měl významný dopad zpomalený prodej dodávek, které tvoří více než 80% poptávky po užitkových vozidlech v EU. Čtyři hlavní trhy zaznamenaly v lednu pokles, největší Španělsko (-19,3%), následuje Francie (-9,1%), Německo (-7,6%) a Itálie (-2,9%). Nová lehká užitková vozidla do 3,5 t Během prvního měsíce došlo k poklesu registrací lehkých užitkových vozidel (-10,2%) po zvýšení v prosinci 2019. K tomuto poklesu přispěly čtyři největší trhy: Španělsko (-20,2%), Francie (-9,2%), Německo (-3,0%) a Itálie (-2,4%). Nová těžká užitková vozidla nad 16 t a více Podle lednových výsledků pokračovaly prodeje v sestupném trendu, který se projevuje od srpna 2019 (po zavedení nových předpisů o inteligentních tachografech). V důsledku toho se poptávka po nových těžkých nákladních vozech v prvním měsíci roku snížila o 21,7%. Všechny čtyři klíčové trhy EU zaznamenaly v lednu záporný růst, největší pokles zaznamenalo například Německo (-26,0%), Španělsko (-15,9%) a Francie (-14,2%). Nová středně a těžká užitková vozidla nad 3,5 t Nové registrace trucků se snížily o 19,2%, což znamená sedmý měsíc po sobě s klesající poptávkou. Tento negativní trend můžeme vidět u všech hlavních trhů: Německo (-20,5%), Španělsko (-14,9%), Francie (-12,4%) a Itálie (-9,3%). Nové autobusy nad 3,5 t V lednu 2020 byla registrace autobusů a autokarů o 7,9% vyšší než ve stejném měsíci před rokem. Čtyři strategické trhy však zaznamenaly odlišné výsledky: Francie (639 registrovaných autobusů) a Itálie (461 registrovaných autobusů) zaznamenaly meziroční solidní nárůst (o 27,3%, respektive 17,0%), zatímco ve Španělsku (s 314 autobusy, jde o pokles o -3,4%) se poptávka po nových autobusech snížila. Na druhé straně v Německu zůstala téměř nezměněna (630 autobusů a + 0,5%). Velký nárůst registrací uvádí Maďarsko (160 autobusů a meziroční nárůst 2 185,7%), Česká republika s 91 registracemi si oproti roku 2019 polepšila o 146%. ACEA

S více než 13 miliony m3 stlačeného zemního plynu prodaného pro dopravu překonal rekord. Letos se kromě sítě na CNG zaměří i na biometan a LNG.

Pro českou skupinu Bonett byl loňský rok rekordně úspěšný. Na 40 stanicích prodal 13,6 milionu m3 CNG, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 18 procent. Bonett se tak významnou měrou podílel na rekordním objemu prodaného CNG v dopravě v České republice. Z celkových 90,4 milionu m3 si totiž „ukrojil“ více než 15 %. Oproti loňsku si celý český trh polepšil o 14,6 milionu m3 stlačeného zemního plynu, což představuje druhý největší meziroční skok od roku 2004. „Rok 2019 byl pro nás opět rekordní. Těší nás zejména růst i udržení 15% podílu na domácím trhu, k tomu Bonett roste i v zahraničí, v Polsku jsme například otevřeli stanici pro 110 autobusů, a připravujeme i další zahraniční projekty,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. I v roce 2019 Bonett soustavně pracoval na rozšiřování své sítě plnicích stanic, která v současnosti čítá 40 míst. I letos bude pokračovat ve stejném tempu otvírání nových stanic, do rozvoje své sítě plánuje investovat jen v ČR půl miliardy korun, k tomu se pro skupinu otvírají i významné zahraniční investice. Celkem plánuje svou síť v ČR postupně rozšířit o dalších 10 až 15 stanic. „Část z našich investic půjde i do projektů LNG stanic a biometanu,“ nastiňuje plány Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. „Rádi bychom otevřeli co nejdříve naší první stanici na LNG, připravujeme několik takových projektů, naším cílem je stabilní růst skupiny“. Toto palivo se vůbec poprvé objevilo ve statistikách, vloni se ho prodalo 871 000 m3. Spotřeba CNG v České republice roste nepřetržitě od roku 2004, a to díky čím dál většímu počtu veřejných plnicích stanic, kterých bylo ke dni 31.1.2020 celkem 207. Nových osobních vozidel na našich silnicích opět přibylo, v loňském roce jich bylo 25 310. Na celkové spotřebě se podílí i ekologické CNG autobusy, jejichž počet meziročně opět stoupnul na 1453. „Polovina všech autobusů na CNG je přitom plněna na technologiích dodaných naší skupinou,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. Skupina má v portfoliu pod značkou BONETT EUROGAS aktuálně 40 CNG stanic v investiční hodnotě více než 300 milionů korun, mezi nimi například velké veřejné autobusové plnicí stanice CNG v Liberci, Kladně, Přerově, Mělníku a dalších městech. V příštích letech plánuje vybudovat několik desítek dalších nových CNG stanic a pilotní LNG projekty. Zaměřit se hodlá také na výrobu a prodej biometanu ve vlastní síti. Celkové investice skupiny jsou plánovány až na 500 milionů korun. Stanice Bonett je možno najít i v továrnách Škoda Auto, Volkswagen nebo výrobce autobusů Iveco. Vybudoval i největší plnicí stanice CNG ve střední Evropě, a to pro Dopravní podnik Ostrava a Dopravní podnik Brno. Z technologií Bonett je plněno téměř 50 % všech CNG autobusů v ČR. Vybudoval a po dobu 10 let bude administrovat i největší autobusový CNG projekt v Polsku pro Dopravní podnik Varšava. Poskytuje také veškeré související projekční, poradenské, ekonomické a finanční služby, včetně investic a provozování CNG stanic a prodeje CNG konečným zákazníkům. Bonett

V letošním prvním měsíci z výroby v Iveco ČR vyjelo 356 a ze SOR Libchavy 18 autobusů. Produkce všech vozidel meziročně vzrostla na 118 872 kusů.

Sdružení automobilového průmyslu zveřejnilo tradiční přehled o výrobě motorových vozidel za období od 1. do 31. ledna 2020. Produkce meziročně vzrostla o 2,6 % na celkových 118 872 ks. Nárůst produkce zaznamenali jak výrobci osobních automobilů (+ 2,8 %), tak autobusů (+ 7,4 %). Důvodem meziročního růstu je mix úspěšných modelů vyráběných v tuzemských automobilkách a nízký srovnávací základ v roce 2019. Autobusy Autobusovým výrobcům se i nadále daří. Společnosti Iveco ČR a SOR Libchavy realizovaly společně s KH Motor CENTRUM Opava výrobu 376 autobusů, což je o 26 více než vloni (+ 7,4 %). Firma Iveco ČR meziročně posílila ve výrobě na 356 ks autobusů (z 334 v roce 2019, + 6,6 %), SOR Libchavy vyrobila v lednu letošního roku 18 autobusů, tedy o čtyři více než v loňském roce (+ 28,6 %). Další dva autobusy jsou z KHMC. Osobní automobily V lednu letošního roku bylo vyrobeno celkem 118 475 automobilů, což znamená nárůst o 3 190 vozidel (+ 2,8 %). Oproti loňskému lednu, kdy rostla pouze kolínská TPCA, se v počátku roku 2020 dařilo všem třem tuzemským automobilkám. Největší ŠKODA AUTO vyrobila 76 250 vozidel (+ 1,9 %), nošovický Hyundai pak 21 100 automobilů (+ 5,0 %). Konsorcium TPCA i nadále pokračuje v úspěšném růstu s počtem 21 125 vyrobených kusů (+ 4,0 %). Také srovnání výroby v českých automobilkách vyznívá pro letošní leden pozitivně, kdy pouze v extrémně vydařených letech 2017 a 2018 sjelo z tuzemských závodů vozů více. Motocykly V týneckém závodu JAWA Moto bylo zatím vyrobeno 21 motocyklů. Výroba motocyklů ve firmě v jednotlivých měsících i letech výrazně osciluje v závislosti na získání zejména exportních zakázek. Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu ukazuje výsledek produkce tuzemských automobilek i v roce 2020 především stabilitu. „Přes pokles registrací nových osobních vozidel na evropském trhu o 7,5 % je navýšení produkce českých automobilek pozitivní zprávou ukazující na kvalitu a popularitu vyráběných modelů u zákazníků, a to i přesto, že meziroční růst výroby je ovlivněn především horším vstupem automobilek do roku 2019. I když je v tuto chvíli těžké predikovat další vývoj v letošním roce, stagnující ekonomika, problémy v Číně i nejistota způsobená odchodem Velké Británie z EU mohou způsobit další ochlazování trhu. Na druhou stranu ale uvedení nových verzí doposud velmi populárních modelů od ŠKODA Auto či Hyundai, nebo investiční plány v TPCA, jsou pro český autoprůmysl příslibem do dalších let,“ uvedl Petzl.

V prosinci fakturovali dopravci 461 milionů korun, o 11 procent více než v prosinci 2018. V autobusové dopravě o největší částky požádali Student Agency, ČSAD Vsetín a firmy ARRIVA.

Nařízené slevy na jízdném pro studenty do 26 let a seniory platí od září 2018. Za prvních 12 měsíců za ně stát zaplatil 5,6 miliardy korun. Za první kalendářní rok je výsledek 5,76 miliardy korun. Náklady se tak v posledních měsících roku 2019 zvýšily. Skutečná výsledná částka odpovídá plánovaným nákladům (6 miliard). V prosinci Ministerstvo dopravy proplatilo dopravcům faktury ve výši 460 938 210,57 Kč. O největší sumu kompenzací požádali: Autobusová doprava STUDENT AGENCY, k.s. 15 108 159,00 ČSAD VSETÍN, a.s. 12 100 185,00 ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s. 10 833 700,27 ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 10 582 509,31 ARRIVA MORAVA, a.s. 8 946 357,80 Vlaky ČD, a.s. 203 611 537,40 RegioJet a.s. 34 168 975,00 LEO Express a.s. 9 223 404,75 GW Train Regio a.s. 1 994 846,62 ARRIVA Vlaky s.r.o. 1 012 000,25

Daimler AG v roce 2019 prodal celkem 3,34 milionu vozidel a vykázal zisk 4,3 miliardy EUR. Daimler Buses zvýšil meziročně prodej o 1 700 autobusů.

Daimler AG oznámil předběžné výsledky za fiskální rok 2019. Prodal 3,34 milionu osobních a užitkových vozidel ve srovnáním s 3,35 miliony v roce 2018. Prodeje Daimler Buses ve fiskálním roce 2019 vzrostly o 6% na 32 600 kusů autobusů (2018: 30 900). Příjmy vzrostly o 5% na 4,7 miliardy EUR (2018: 4,5 miliardy EUR). Zisk činí 283 milionů EUR (2018: 265 milionů EUR), což představuje nárůst o 7%. Daimler vysvětluje pozitivní vývoj výnosů z autobusů mimo jiné zvýšením tržeb v Brazílii a příznivým vývojem kurzů. Připomíná svůj bateriový elektrický autobus Mercedes-Benz eCitaro vyráběný sériově v Mannheimu. Ve společnosti Daimler Mobility se nové obchody zvýšily o 3% na 74,4 miliardy EUR (2018: 71,9 miliardy EUR). Tato divize je službách mobility. V loňském roce Daimler BMW Group sloučila své divize do skupiny YOUR NOW, což je společný podnik, ve kterém se poprvé v historii setkávají bavorské společnosti BMW Group a Daimler AG, aby společně definovaly budoucnost městské mobility. Výdaje spojené s tímto společnými podnikem snížily zisk. Prodej vozů Mercedes-Benz Vans se ve fiskálním roce 2019 zvýšil o 4% na 438 400 (2018: 421 400) vozidel. Příjmy 14,8 miliardy EUR byly o 9% vyšší (2018: 13,6 miliardy EUR). Hospodářský výsledek se snížil na -385 milionů EUR (2018: plus 312 milionů EUR). Zatímco vyšší prodej a výhodnější modelový mix modelů měly pozitivní dopad na zisk, zásadně byl ovlivněn výdaji za probíhající řízení a opatření související s dieselovými vozy Mercedes-Benz, náklady za stažení airbagů Takata a náklady na revizi a stanovení priorit produktového portfolia. Celkové příjmy skupiny dosáhly 172,7 miliard EUR (2018: 167,4 miliard EUR), což představuje nárůst o 3%. Daimler vykázal celoroční zisk ve výši 4,3 miliardy EUR (2018: 11,1 miliardy EUR). Ve snížení se podle Daimer odráží významné změny včetně nákladů na soudní řízení, restrukturalizační opatření a transakce M&A. V roce 2019 čistý zisk klesl na 2,7 miliardy EUR (2018: 7,6 miliardy EUR). Ola Källenius, předseda představenstva Daimler AG a Mercedes-Benz AG, uvádí: „I když naše výsledky v roce 2019 jsou odrazem silné poptávky zákazníků po našich produktech, nemůžeme být s naším výsledkem spokojeni. Budoucnost Daimler Group spočívá v CO2 neutrální mobilitě a v důsledné digitalizaci. Abychom toho dosáhli, podstatně jsme zvýšili investice do nových technologií.“ Daimler uvádí, že snížení nákladů vyžaduje komplexní opatření, včetně významného snížení režijních a osobních nákladů o více než 1,4 miliardy EUR do konce roku 2022. Plánuje celosvětově snížit pracovní místa asi o 10 000. Na konci fiskálního roku zaměstnávala skupina Daimler po celém světě 298 655 lidí (2018: 298 683), 173 813 v Německu (2018: 174 663), 25 788 ve Spojených státech (2018: 26 310) a konsolidované dceřiné společnosti v Číně zaměstnávaly 4 439 lidí (2018: 4 424). Daimler Group

Průměrná měsíční mzda členských firem AutoSAP převyšuje o 31,5 % průměrnou mzdu v Česku, v roce 2019 vzrostla oproti roku 2018 o 6,0 %. Počet zaměstnanců vzrostl o 1,0 % na více než 133 tisíc.

Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu, zdůrazňuje, že mzdy v automobilovém průmyslu rostly v minulých letech průběžně. „Data o vývoji průměrných mezd a počtech zaměstnanců ve firmách Sdružení automobilového průmyslu za rok 2019 odrážejí hospodářské zpomalení v odvětví, které charakterizuje pokračující růst mezd a stagnace počtu zaměstnanců, a to ve větší míře u dodavatelských firem. V letošním roce ale již s ohledem na náběh nových regulatorních opatření, či na celkovou ekonomickou situaci nelze nadále očekávat tak pozitivní růst mezd jako v minulých letech. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP za rok 2019 byla 43 949 Kč. Oproti roku 2018 to představuje meziroční nárůst o 6,0 % (tedy o 2 493 Kč). Růst mezd zaznamenaly všechny kategorie. Dynamičtějším tempem rostly mzdy u finálních výrobců a v kategorii účelových organizací. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice je patrný výraznější nárůst především v uplynulé dekádě, ve které se českému automobilovému průmyslu výrazně dařilo. Počet zaměstnanců ve firmách AutoSAP dosáhl počtu 133 378 osob. Oproti přepočtenému roku 2018 to představuje jen velmi mírné meziroční zvýšení o 1,0 % (1 324 osob). Celkový počet zaměstnanců stagnoval. Výrazněji rostly jen počty zaměstnanců ve skupině finálních výrobců. Největší skupina, kterou jsou dodavatelské firmy, měla růst mezd pod průměrem AutoSAP a počet zaměstnanců se oproti roku 2018 dokonce mírně snížil. Členy AutoSAP jsou například Iveco Bus, SOR nebo Škoda Auto. AutoSAP