Novým generálním ředitelem a prezidentem společnosti Scania byl jmenován od 1. května 2021, nahradí Henrika Henrikssona.

Christian Levin, který je v současné době členem výkonné rady skupiny TRATON SE a také provozním ředitelem skupiny TRATON GROUP, působí ve společnosti Scania již více než 20 let. Kromě své nové funkce ve společnosti Scania zůstane Levin členem výkonné rady skupiny TRATON SE. Levin je nástupcem Henrika Henrikssona, který ze společnosti Scania odchází po 23 letech a více než 5 letech ve funkci generálního ředitele. Jeho další kroky směřují do nové firmy H2 Green Steel, jež si klade za cíl zahájit do roku 2024 výrobu oceli bez spalování fosilních paliv. Henriksson zůstane ve společnosti Scania, dokud jeho pozici generálního ředitele nepřevezme Levin. „ Je nám líto, že Henrik Henriksson opouští společnost Scania a skupinu TRATON. Zároveň jsme však rovněž hrdí na to, že přijme tuto novou velkou výzvu, v jejímž rámci bude moci plně uplatnit své jedinečné odborné znalosti v oblasti udržitelnosti. Naše odvětví bude také výrazně profitovat z oceli vyráběné bez spalování fosilních paliv a skupina TRATON SE hodlá tuto firmu se zájmem sledovat. Naštěstí jsme nemohli získat vhodnějšího nástupce, než je Christian Levin. Jeho zkušenosti a znalosti o našem odvětví i společnosti Scania se dokonale doplňují. Máme tak jistotu, že budeme moci i nadále naplňovat závazek společnosti Scania k udržitelnosti a podporovat její cestu k transformaci, “ říká Matthias Gründler, generální ředitel skupiny TRATON SE a předseda představenstva společnosti Scania. Christian Levin se připojil ke skupině TRATON SE v roce 2019. Svou kariéru zahájil ve společnosti Scania v roce 1994 jako stážista v managementu a od té doby zastával několik manažerských pozic. Levin má velmi bohaté mezinárodní odborné zkušenosti a je držitelem magisterského titulu v oboru strojírenství na univerzitě Royal Institute of Technology ve Stockholmu. Před nástupem na svou pozici ve skupině TRATON SE byl výkonným viceprezidentem a vedoucím prodeje a marketingu ve společnosti Scania. „ Je pro mě mimořádnou ctí stát se generálním ředitelem společnosti Scania, která tak výrazným způsobem ovlivnila můj život a kariéru. Spolu s oddaným globálním týmem společnosti Scania budu tvrdě pracovat na ještě větší podpoře přechodu směrem k udržitelnému systému dopravy. Coby silná značka skupiny TRATON budeme pokračovat v úspěšné práci Henrika a vytvářet svět mobility příznivější pro obchod, společnost a životní prostředí ,“ uvádí Christian Levin, COO skupiny TRATON SE a jmenovaný prezident a generální ředitel společnosti Scania. „ Bylo pro mě velmi obtížné učinit rozhodnutí o odchodu ze společnosti Scania, v níž jsem strávil celou svou profesní kariéru a jejíž zaměstnance považuji za svou rodinu. Ve společnosti Scania jsem zažil fantastickou cestu a jsem hrdý na to, čeho jsme dosáhli. Jsem rovněž přesvědčen, že společnost Scania má velmi dobrou pozici do budoucna s jasným cílem podporovat přechod směrem k udržitelné dopravě ,“ říká Henrik Henriksson, prezident a generální ředitel společnosti Scania.

Zatímco velké evropské trhy na začátku letošního roku klesají, v České republice se prodejům autobusů daří. V lednu i v únoru jsou registrace vyšší než vloni.

Registrace nových osobních automobilů poklesly za první dva měsíce letošního roku meziročně o 19%, v únoru pak o 15,5 %. Z hlediska paliva vede benzín s 63,44%, podíl nafty tvoří 30,84%. Registrace vozů s alternativním pohonem stouply z loňských 2 804 na 3 244 vozidel. Počet registrovaných elektromobilů poklesl o 41% (z 594 na 349 ks), v samotném únoru o 44% (z 210 na 118 ks). Plug-in hybridní vozy vzrostly meziročně o 22% (z 362 na 441 ks), za únor pak o 63% (ze 127 na 207 ks). Meziroční pokles registrací je i v ostatních kategoriích s výjimkou autobusů. Registrace autobusů vzrostly za první dva měsíce 2021 o 106,75% (ze 163 ks na 337 ks, tj. o 174 ks). V únoru vzrostly meziročně o 176,39%, registrováno bylo 199 vozidel. Celkově první je značka SOR s 148 registrovanými autobusy (43,92%), následují Iveco Bus – 108 ks (32,05%), Setra – 30 ks (8,90%), Iveco – 15 ks (4,45%), Solaris – 12 ks (4,15%), Mercedes-Benz – 12 ks (3,56%), Rošero-P – 6 ks (1,78%), MAN – 2 ks (0,59%), Isuzu – 2 ks (0,59%). V únoru vede registrace také SOR Libchavy s 83 autobusy, následuje Iveco Bus se 64 ks, Iveco 15 ks, Solaris 12 ks, Mercedes-Benz 10 ks, Setra 9 ks a ISUZU 1 ks. Jak si vede evropský trh?

V prosinci 2020 zaplatilo ministerstvo dopravcům jako náhradu za poskytnuté slevy studentům a seniorům 246 milionů korun, téměř o polovinu méně než vloni.

Slevy ve výši 75 % pro všechny děti od 6 do 15 let, studenty do 26 let a seniory od 65 let zavedla vláda svým nařízením od 1. září 2018. Dopravcům provozujícím regionální a dálkové spoje ministerstvo dopravy ztrátu tržeb zpětně kompenzuje. Celkem zaplatilo ministerstvo od zavedení slev faktury ve výši 11 152 milionů korun. Za první čtyři měsíce roku 2018 dopravci vystavili faktury na 1,86 mld. korun. Následující rok 2019 na 5,79 mld. a v roce 2020 proti původně plánovaným 6 miliardám vyplatilo ministerstvo "jen" necelé 3,5 mld. korun (3 476 879 528 Kč). Ušetřené finance původně určené na kompenzace slev byly ministerstvu odebrány novelou zákona o státním rozpočtu schválenou Parlamentem na podzim. Nejméně lidí se slevou jezdilo při prvním lockdownu v dubnu 2019, dopravci požádali o 49,5 milionů korun. Naopak největší kompenzace eviduje ministerstvo dopravy v září 2019 (578 milionů) a v říjnu 2019 (567 milionů). Vyplacené kompenzace podle dopravců v prosinci 2020: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 10 544 794,00 ČSAD VSETÍN, a.s. 7 181 051,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 6 175 044,20 ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s. 5 991 304,50 STUDENT AGENCY, s.r.o. 5 726 828,00 Vlaky: ČD, a.s. 89 905 743,97 Regiojet, a.s. 19 224 751,00 LEO Express a.s. 3 776 687,26 ARRIVA Vlaky s.r.o. 2 258 673,53 GW Train Regio a.s. 1 310 879,28 Celkem bylo v prosinci 2020 fakturováno 246 459 212,59 Kč, tedy cca 53 % loňského prosince. Jde o větší částku než v listopadu (to bylo 33 % předchozího listopadu). Dá se předpokládat, že jsou zde zahrnuty i některé časové kupóny v IDS. Největší částky kompenzací v roce 2020 čerpaly dopravní společnosti: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 108 248 970 Kč ČSAD VSETÍN, a.s. 95 109 889 STUDENT AGENCY, s.r.o. 93 002 415 ARRIVA MORAVA, a.s. 80 737 282 ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s. 74 741 664 Vlaky: ČD, a.s. 1 417 042 953 Kč Regiojet, a.s. 273 389 505 LEO Express a.s. 60 776 884 ARRIVA Vlaky s.r.o. 31 172 032 GW Train Regio a.s. 19 370 034 Kompenzace 2020 - struktura slevových kategorií Největší částka 1,387 mld. s podílem téměř 40% směřovala na 75% slevy studentům. S podílem asi 36% a částkou 1,261 mld. následuje kategorie Dítě/žák. Senioři 65+ projezdili "státní slevy" ve výši 747 milionů (21,5%). Na děti do 6 let připadá asi 53 milionů. Ostatní kategorie se podílejí ani procentem na celkové částce: 23,5 milionů korun zdravotně postižení, přes 5 milionů vyčerpali průvodci držitelů průkazů ZTP a ZTP/P a asi 91 tisíc Kč činí návštěvy rodičů v ústavech (sleva 50%). Zdroj dat: Ministerstvo dopravy

V lednu bylo registrováno 2 490 autobusů a autokarů, ve srovnání s rokem 2020 o 24% méně. Velký pokles zaznamenaly všechny velké trhy. Český je naopak v plusu.

Registrace nových autobusů a autokarů v Evropské unii se ve srovná se stejným měsícem loňského roku snížily o 24,1%. Na třech ze čtyř největších trhů EU poptávka poklesla dvouciferným tempem: Španělsko (-60,0%), Německo (-27,3%) a Francie (-13,1%), Itálie zaznamenala mírnější pokles (-4,0%). Česká republika, jak už jsme informovali , je jako jako jedna z mála zemí v plusových číslech. V lednu registrovali výrobci na domácím trhu 138 autobusů, což znamená 51,6 % meziroční nárůst. Největší procentní nárůst eviduje ACEA ve Slovinsku: 250 % (jde však jen o 35 autobusů ve srovnání s 10 loňskými), ve Švédsku: 168 % (pokud jde o počet autobusů jde o 102 vozů oproti 38 ks v roce 2020), nakupovat se začíná také v Rakousku, které registrovalo 95 autobusů (proti 56 kusům v roce 2020).

Rekordní rezervace hlásí provozovatelé autobusových zájezdů i letecké společnosti po oznámení vlády o pravděpodobném uvolnění lockdownu od 17. května.

Poté, co britská vláda před týdnem představila harmonogram postupného otevírání Anglie po těžkém lockdownu, okamžitě prudce narost zájem o cestovní ruch. Rezervace se zvýšily několikanásobně. Jeden z největších britských provozovatelů autobusových zájezdů, společnost Leger Shearings Group (Shearings zkrachovala letos v létě kvůli pandemii covid-19, značku koupila společnost Leger Holidays), hlásí bezprecedentní nárůst rezervací. Generální ředitel Liam Race, uvedl 24. února pro server British Travelmole, že den po oznámení vlády o pravděpodobném obnovení mezinárodního cestování od 17. května, se zvýšil počet rezervací o 220 procent proti stejnému datu loňského roku. " Tržby byly neuvěřitelné, doslova nezvládáme množství telefonů a povolali jsme i zaměstnance z jiných částí skupiny, abychom se pokusili na všechny odpovědět co nejrychleji," řekl. „Také jsme prodloužili otevírací dobu do 20:00 od pondělí do pátku a zdvojnásobili jsme kapacitu telefonní linky ." Po oznámení Borise Johnsona, že od 17. května bude možné cestovat (s testováním a dalšími opatřeními), hlásí rychlý nárůst rezervací i ostatní cestovní kanceláře jako je TUI a Jet2holidays, letecké společnosti a charteroví operátoři ve Velké Británii.

Už tento víkend se mohou zaměstnanci DPB v první linii nechat očkovat proti onemocnění Covid-19. Připojí se ke zdravotníkům a dalším profesím kritické infrastruktury.

Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a výstavby SR zařídil Dopravní podnik Bratislava očkování pro své pro zaměstnance kritické infrastruktury. Od začátku pandemie jsme zdůrazňovali, že naši řidiči jsou v první linii, dennodenně odvezou desetitisíce lidí bez ohledu na to, jaká je epidemiologická situace. I díky nim se do práce dostanou lékaři, lékařky, zdravotníci a lidé z mnoha dalších profesí, které spadají do kritické infrastruktury. Jsou jednimi z nich, uvedl Dopravní podnik Bratislava (DPB). " Už tento víkend - 27. a 28. února se řidiči a někteří další zaměstnanci DPB mohou očkovat proti onemocnění Covid-19. Jsme za tuto možnost nesmírně vděční, neboť bez našich kolegů by město nemohlo plnohodnotně fungovat. Bezpečnost našich zaměstnanců je prvořadá a těší mě, že díky vakcíně budou před onemocněním chráněni, " řekl předseda představenstva DPB Martin Rybanský.

V západní Evropě a Polsku bylo registrováno 2062 elektrických autobusů. Jedničkou je BYD následovaný Solaris. Údaje analyzuje Chatrou CME Solution.

V loňském roce se trh s elektrickými autobusy zvýšil v západní Evropě a Polsku o 22%. Mezi 1. lednem a 31. prosincem 2020 bylo zaregistrováno 2 062 elektrických autobusů. V roce 2019 to bylo 1 685 (šlo o rekordní rok s trojnásobnými čísly proti 2018). Od roku 2012 do současnosti bylo dodáno ve stejném regionu 5 087 e-busů. Téměř 75% z nich bylo předáno v letech 2019 a 2020. Podle údajů, které shromažďuje a analyzuje nizozemská poradenská společnost Chatrou CME Solutions, mělo 53% městských autobusů registrovaných v roce 2020 alternativní pohon, v roce 2019 39,6%. Podíl bateriových elektrických autobusů na celkovém objemu autobusů třídy I. v roce 2020 činil 15%, v roce 2019 téměř 12%. Trh s elektrickými autobusy vede BYD a Solaris BYD a Solaris jsou lídry na trhu s celkovým počtem 412 (BYD) a 406 (Solaris) elektrických autobusů (oba mají přibližně 20% podíl). Polská značka byla první na konci 3. čtvrtletí 2020, ale ve 4. čtvrtletí se vrátil BYD, hlavně z důvodu dodávky 246 e-busů do Nizozemska. Zásadní bylo poslední čtvrtletí, od října do prosince bylo zaregistrováno 50% elektrických autobusů (1 018). Po BYD a Solaris na prvních místech následuje Volvo s 217 (ovlivněno velkou zakázkou 145 vozidel do Göteborgu). BYD, Solaris a Volvo společně pokrývají polovinu trhu. Po Volvo se umístily se 190 elektrickými autobusy (double-deckery) Alexander Dennis/BYD. Autobusy s alternativním pohonem zaujímají polovinu trhu Jak je uvedeno výše, více než polovina ( 53%) městských autobusů registrovaných v roce 2020 měla alternativní pohon. V roce 2019 to bylo 39,6%. Zajímavý nárůst zaznamenaly díky mild hybrid technologii hybridní autobusy s 2 733 kusy, +3 5% oproti roku 2019. Autobusy na CNG také zaznamenaly růst, o 20% ve srovnání s čísly v roce 2019. Chatrou CME Solutions zdůrazňuje zajímavý růst zejména u CNG motorů v meziměstském a dokonce i v autokarovém segmentu. Z celkového počtu 2 636 autobusů na CNG bylo 413 v těchto segmentech. Zajímavý vývoj nastal také v sektoru autobusů s palivovými články, kde v roce 2020 došlo ke 47 dodávkám, což je nárůst z 32 v roce 2019. A letos se očekává výrazný nárůst. Statistiky by mohla už příští rok ovlivnit ČR Data o vozidlech zpracovává Wim Chatrou z Chatrou CME Solutions z registračních údajů oficiálních orgánů v konkrétních státech bývalé západní Evropy a Polska. " V těchto zemích jsou k dispozici podrobné informace ," řekl Wim Chatrou pro omnibus.news. Do budoucna budou zajímavé i statistiky České republiky, kromě SOR Libchavy se výrobou elektrobusů začíná zabývat také Škoda Electric. První elektrobusy Škoda E'City by měla dodat ještě letos do Prahy. Zakázku na 24 e-busů vyhlášenou v září 2020 ještě zřejmě neuzavřel Dopravní podnik Ostrava. SOR vloni registroval na domácím trhu pět elektrobusů EBN pro Písek, celkově však vyrobil téměř 50 e-busů, většina byla určena pro Rumunský trh.

Bez pomoci od státu může dojít k rušení linek a k propouštění, uvedli provozovatelé MHD. V lednu byl výpadek jen v bratislavském dopravním podniku 2,5 milionu Eur.

Po jednání provozovatelů městských doprav o kritické situaci v dopravě ve městech Bratislava, Košice, Prešov a Žilina získal Martin Rybanský, předseda představenstva Dopravního podniku Bratislava (DPB), pověření jednat s příslušnými ministerstvy o možné formě státní podpory pro veřejnou dopravu. Výpadek tržeb je enormní. V DPB trvá kontinuálně téměř rok, prakticky od začátku pandemie koronaviru v březnu 2020. Leden byl v důsledku protiepidemiologických opatření nejkritičtější s výpadkem 2,5 milionu Eur. Výpadek tržeb DPB se od začátku koronakrize vyšplhal na hrozivých 21 milionů Eur. Navzdory tomu se dopravní podnik snaží obyvatelům, kteří i přes omezení potřebují docházet do práce, zajistit kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu. Situace je stejná v celé zemi I provozovatelé MHD ostatních měst se shodují, že situace je vážná. Takový výpadek tržeb nelze sanovat interními úspornými opatřeními. " Cestujícím se snažíme zajistit maximální možnou míru bezpečnosti a chceme se vyhnout dalšímu omezení vypravování vozidel, které by jim zkomplikovalo každodenní cestování. Od začátku pandemie jsou řidiči MHD v první linii a dennodenně odvezou statisíce lidí. Pokud bude nutné vypravovat ještě méně spojů, situace bude horší, a namísto odměny je budeme muset propouštět. To si za obětavou práci v době pandemie nezaslouží. Navíc, dopravní podniky mj. participují se svými vozidly a řidiči na každovíkendových testech obyvatel. Apelujeme proto na všechny kompetentní ministerstva, aby nám podala pomocnou ruku. Bez spolehlivé a bezpečné veřejné dopravy města nedokážou fungovat a zkolabují ," řekl předseda představenstva DPB Martin Rybanský. Ve hře je i zaměstnání tisíců lidí, kteří v dopravních podnicích pracují DPB je 29. největší zaměstnavatel na Slovensku, pracuje v něm přes 2 800 lidí v nepřetržitém provozu. Vypravuje 100 pravidelných denních či nočních linek. Stará se o 900 dopravních prostředků a denně přepraví 300 000 obyvatel a návštěvníků Bratislavy. Celkově v dopravních podnicích na Slovensku pracuje přes 5 000 lidí. DPB

Plynárenství se připravuje na přechod na zelené plyny. Syntetický metan nabízí levnější cestu k dosažení klimatické neutrality.

Stovky miliard korun na investicích do úprav přepravní a distribuční plynárenské soustavy, zásobníků plynu, domovních rozvodů a také koncových spotřebičů. Nevyhnutelné náklady spojené s náhradou zemního plynu vodíkem by mohl ušetřit syntetický metan. Ten je svým složením prakticky totožný se zemním plynem a jeho využívání v rámci stávající infrastruktury by bylo podle odborníků, které oslovil Český plynárenský svaz (ČPS), možné bez jakékoli její úpravy. „ Jak vodík, tak syntetický metan lze vyrobit z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a řadí se proto mezi takzvané zelené plyny. Ty by do třiceti let měly v plynovodech z velké části nahradit zemní plyn. Už dnes je jasné, že se energetika bez plynárenství jako takového neobejde ani ve druhé polovině století. Zelené plyny snadno splní požadavky Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Nyní je však třeba dobře zvolit strukturu směsi těchto plynů a podle toho nastavit strategii jejich rozvoje, výroby a využití ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Česká plynárenská soustava aktuálně umožňuje přepravovat v plynovodech vodík pouze ve směsi se zemním plynem, a to do výše maximálně dvou procent. Navýšení koncentrace je předmětem výzkumů. Podle dostupných studií ze zahraničí by však směs s obsahem vodíku v řádech desítek procent vyžadovala již výrazné investice do technologických úprav infrastruktury a výměnu plynových spotřebičů v domácnostech. Syntetický metan má, na rozdíl od vodíku, prakticky stejné složení jako zemní plyn, který je z 96 % tvořen právě metanem. Spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn, budou fungovat i na syntetický metan bez nutnosti jakýchkoli technologických úprav, a to včetně vozidel na stlačený zemní. Úpravy by nevyžadovala ani stávající plynárenská infrastruktura pro účely přepravy či ukládání syntetického metanu. Realitu využití syntetického metanu v praxi již prokázaly první zahraniční testy v Německu, ve Švýcarsku nebo v Itálii. Aktuálně se jedná rovněž o spuštění pilotního projektu přeměny elektrické energie na plyn v České republice. „ Na výrobu zelených plynů se chtějí do budoucna zaměřit například v offshorových parcích v Holandsku nebo ve větrných elektrárnách na Ukrajině. Hovoří se i o možnostech výstavby velkých solárních parků v Africe. Syntetický metan by k nám umožnil přepravu zelené energie i z takto vzdálených míst, které mají lepší předpoklady pro její výrobu s ohledem na klimatické podmínky ,“ uvedl Michal Kocůrek, analytik z poradenské společnosti EGÚ Brno. Kromě vodíku a syntetického metanu se k zeleným plynům řadí také biometan, vyráběný v bioplynových stanicích například z organických odpadů. Ten je od roku 2019 již vtláčen do české distribuční soustavy a do roku 2030 by měl pokrýt zhruba 6 % současné spotřeby zemního plynu. Jak evropské, tak české strategické dokumenty hovoří dnes o zemním plnu jako o nezbytném zdroji pro zvládnutí přechodu energetiky od uhlí i pro vyrovnávání výkyvů výroby z OZE. Pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je však podle ČPS nutné podpořit rozvoj a využívání směsi s vyšším podílem dekarbonizovaných plynů. „ Přestože není ,lékem na všechno‘, může syntetický metan pomoci efektivně zvládnout mnohé výzvy budoucí energetiky. Řešení však nevznikne přes noc. Je proto třeba již nyní zahájit jak investice do technologií, tak jednání o reálné podobě budoucího energetického mixu v kontextu připravované aktualizace Státní energetické koncepce ,“ uzavřela L. Kovačovská. Postup výroby zelených plynů: 1) Elektrická energie vyrobená z OZE je použita pro elektrolýzu vody. Vznikne kyslík a vodík. 2) Získaný vodík se nechá reagovat s CO2. Vznikne voda, teplo a syntetický metan.

Zelený plyn poprvé upoutal pozornost řidičů vozidel na CNG. Na zemní plyn jezdí v ČR už téměř každý desátý autobus MHD a roste i zájem firem o nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn.

Snaha o ozeleňování dopravy vzbudila v loňském roce zájem prvních řidičů o zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. V oblasti nákladní dopravy oslovila firmy úspornější alternativa k naftě v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Zatímco spotřeba již zavedeného stlačeného zemního plynu (CNG) vyrovnala loňský rekordní výsledek, v případě LNG vzrostla o 57 % na 1,366 mil. m3. Hned v několika parametrech, včetně celkové spotřeby zemního plynu v dopravě, překonaly statistiky i predikce Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM). „ Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). „ Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na třicet šest. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších dvaceti tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na dvacet veřejných stanic .“ Celková spotřeba zemního plynu v dopravě dosáhla v ČR za rok 2020 v absolutních číslech 92,954 milionu m³. Tím překonala i nejoptimističtější scénář NAP ČM o více než 10 %. Největším prodejcem CNG v Česku se v roce 2020 stal opět Bonett. Realita předčila očekávání i v případě celkového počtu vozidel poháněných zemním plynem. Po českých silnicích jich v minulém roce jezdilo 27 750, což převyšuje odhady NAP ČM o více než dva tisíce. O téměř třicet procent překonal predikce NAP ČM i aktuální počet autobusů na CNG. Celkem 1 714 vozidel městské a příměstské hromadné dopravy dnes představuje již téměř deset procent celého vozového parku v ČR. Vysoký zájem v tomto segmentu potvrzuje i správně nastavenou dotační politiku, díky které se účinně daří snižovat emise z dopravy ve městech. V roce 2020 bylo uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 stanic disponuje Česká republika třetí nejpočetnější sítí v Evropě. Od minulého roku mohou navíc čeští řidiči na stanicích plnit své vozy i BioCNG. „ Ačkoli se biometan začal do plynárenské sítě vtláčet teprve v průběhu minulého roku, pro využití v dopravě jej již dnes odebírají velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo nebo E.ON Energie. Ta vykázala za minulý rok 20% podíl BioCNG ve své spotřebě plynu pro dopravu ,“ dodala L. Kovačovská.