Uznání za dobrou práci - Medaile Tadeusze Kotarbińského pro Solaris Bus & Coach S.A.

8.12.2006 představitelé Polské akademie věd (Polskiej Akademii Nauk Komitetu Nauk Organizacji i Zarządzania) ocenili společnost Solaris Bus & Coach S.A. Medaili Tadeusze Kotarbińského udělila PAN už po sedmé. (Tadeusz Kotarbiński (1886-1981) - logik a filozof)

za mimořádné zásluhy v oblasti odstraňování architektonických a dopravních bariér pro zrakově postižené Výroční cenou za práci ve prospěch zdravotně postižených za rok 2006 . Viktor Dudr navštívil včera vánoční setkání společnosti ČSAD SVT Praha, se kterou spolu s APEX Jesenice těsně spolupracuje.

Ředitel ČSAD SVT Praha s.r.o ocenil zásluhy a přístup Viktora Dudra pro rozvoj informačních technologií v dopravě právě s ohledem na hendikepované občany na vánočním setkání se zaměstnanci a partnery společnosti ČSAD SVT Praha. Obsáhlejší fotoreportáž ze setkání se připravuje. Ministerstvo zdravotnictví začalo již od roku 1995 udělovat Cenu ministra zdravotnictví za práci ve prospěch občanů se zdravotním postižením. V letošním roce byla tato cena udělena Viktoru Dudrovi ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Viktor Dudr má mimořádné zásluhy v oblasti odstraňování architektonických a dopravních bariér pro zrakově postižené. Narodil se 17. 7. 1941 v Třebíči. Již v dětství se u něho projevilo vážné zrakové postižení, které pak v pozdějším věku vedlo k úplné ztrátě zraku. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Od roku 1988 se začal věnovat práci pro osoby se zrakovým postižením. V současnosti pracuje jako vedoucí Metodického centra pro odstraňování bariér v SONS. Osobně se podílel na zavádění a propagaci ozvučování křižovatek akustickou signalizací, vybavování veřejných budov dopravních staveb akustickými naváděcími orientačními systémy, ozvučování dopravních prostředků atd. Podílel se na úpravách a doplnění relevantních právních předpisů.

Lidé a autobusy, setkání generací, autobusy nové generace, novinky na českém trhu a COACH PROGRESS 2007 - to je krátké shrnutí obsahu předvánočního čísla výstavního zpravodaje.

V těchto dnech doručili listonoši do schránek dopravců, institucí a a dalších adresátů se vztahem k autobusové dopravě tištěné výtisky Zpravodaje. Ve formátu "pdf" si ho můžou prohlédnout na BUSportálu všichni. Ohlédnutí za nedávno skončenou výstavou Coach Progress a vize organizátorů do budoucnosti najdete v tomto i v dalších číslech, které budou opět vycházet podle potřeby v nepravidelných periodách během celého příštího roku. Reklamní novinky, reportáže a informace komerčního charakteru výrobců a prodejců autobusů by měly být hlavní obsahovou částí. V prvním čísle 2007 budou zveřejněny informace vystavovatelů, kteří se na výstavu již přihlásili. Termín vydání prvního čísla je nasměrován tak, aby se ještě dostal do rukou dopravců v období před hlavní sezónou. Již nyní je však možné posílat příspěvky do všech čísel výstavního zpravodaje, a tak si načasovat vlastní reklamní kampaň v období jaro – zima 2007. Zpravodaj COACH PROGRESS 3/2006 "pdf"

Generální ředitel Veolia Transport Česká republika Petr Moravec pro týdeník EURO: Podmínky koncesního řízení na dopravní obslužnost jsou nesplnitelné.

Ústecký kraj směřuje k další aféře Podmínky koncesního řízení na dopravní obslužnost jsou nesplnitelné. Radní Ústeckého kraje mají zřejmě rádi publicitu. Jen utichly zprávy v médiích o kritické situaci provázející spory kraje s Dopravním podnikem Ústeckého kraje a už se schyluje k další aféře. Ústecký kraj v souladu s rozhodnutím krajského zastupitelstva vypsal koncesní řízení, které by mělo od 1. ledna 2007 na příštích osm let zajistit dopravní obslužnost v režimu veřejné služby. Podmínky koncesního řízení jsou ovšem přinejmenším podivné. Kritéria. Jediným kritériem koncesního řízení je takzvaná nabídková cena dopravního výkonu na jeden kilometr. Zadavatel si navíc vyhrazuje právo zrušit koncesní řízení, pokud žádný ze zájemců nepodá nabídku, v níž by cena dopravního výkonu na jeden kilometr byla nižší nebo se rovnala částce 33 korun. Zadavatel tedy de facto požaduje, aby nabídnutá cena nepřekročila uvedenou částku. To by samo o sobě nebylo nic závadného, Ústecký kraj však požaduje, aby od 1. ledna 2009 až do konce plnění nebyl žádný z dopravních prostředků starší osmi let. Navíc musí být deset procent vozidel nízkopodlažních a stejné procento klimatizovaných. Tak vysoké kvalitativní požadavky ale vzhledem k limitní ceně na jeden kilometr nelze splnit. Nevhodné zadání. Ústecký kraj se tak dostává prakticky do stejné situace jako v případě sporu s původním dopravcem, protože požaduje vysoký standard, ale odmítá za něj platit. Cena dopravního výkonu, která kromě vlastních provozních nákladů musí obsahovat přiměřený zisk na tvorbu investičních zdrojů nutných k obnově vozového parku, bude při respektování požadavků Ústeckého kraje vyšší než 40 korun. Poctivý uchazeč o tuto zakázku to přizná a pak bude vyřazen pro nesplnění podmínek. Nepoctivý uchazeč se v nabídce zaváže nepřekročit 33 Kč a pak bude na Ústeckém kraji požadovat doplatek nebo změnu smlouvy. Nezodpovědný uchazeč bude generovat ztrátu a povede svůj podnik do konkurzu. Cena za autobus a řidiče. Průměrná cena vysokopodlažního neklimatizovaného autobusu je 3,5 milionu korun. Při osmiletém odepisování a průměrném ročním proběhu 50 000 kilometrů je odpis vozidla na jeden kilometr 8,75 koruny (3,5 milionu korun dělených osmi lety a 50 000 kilometry). Cena nízkopodlažního vozidla je minimálně o jeden milion korun vyšší, tedy v nákladech o 2,50 koruny na jeden kilometr dražší (jeden milion korun dělený osmi lety a 50 000 kilometry). Průměrná mzda řidiče autobusu je 17 000 korun měsíčně. Na jeden autobus jsou třeba dva řidiči, protože se podle novely Zákoníku práce, která vstoupí v platnost 1. ledna 2007, čekání a pohotovost budou započítávat do pracovní doby. Osobní náklady na jeden kilometr včetně odvodů z mezd ve výši 35 procent jsou tedy 11,02 koruny (17 000 korun násobených dvanácti měsíci, 1,35 procentního bodu a dvěma řidiči a děleno 50 000 tisíci kilometry). V těchto nákladech nejsou započítány náklady na požadované ošacení řidičů, o školení, zdravotních prohlídkách a povinných psychologických vyšetřeních ani nemluvě. Výdaje na naftu, údržbu a parkování. Průměrná spotřeba nafty u běžného linkového autobusu je 28 litrů na sto kilometrů, přičemž průměrná letošní cena jednoho litru nafty (bez DPH) je 24 korun. Náklady na palivo na jeden kilometr jsou tedy 6,72 koruny (28 litrů násobených 24 korunami děleno sto kilometry). Průměrné náklady na běžnou údržbu bez větších oprav jsou 160 000 korun za rok, což činí 3,20 koruny na kilometr (160 000 korun dělených 50 000 kilometry). Drtivá většina příměstských linek využívá autobusová nádraží ve větších městech. Průměrná cena za vjezd na ně je 30 korun, při deseti denně je náklad 2,19 koruny na kilometr (30 korun násobených deseti vjezdy a 365 dny děleno 50 000 kilometry). Parkuje-li vozidlo na pronajatém prostoru, je obvyklá cena 300 korun na den. Náklad na parkování je tedy 2,19 koruny na kilometr (300 korun násobených 365 dny a děleno 50 000 kilometry). Celkové náklady. Vlastní náklady dopravce jsou tedy při dnešních cenách 34,07 koruny na kilometr (8,75 plus 11,02, 6,72, 3,20, 2,19 a 2,19). Tedy o 1,07 koruny na kilometr více, než je maximální cena požadovaná Ústeckým krajem. A to nepočítáme s dražšími nízkopodlažními, respektive klimatizovanými vozidly. V této částce nejsou také započteny náklady na správní a provozní režii, nutné pro dispečerské řízení, ani na provoz zadavatelem požadované informační linky a neuvažujeme vedení účetnictví a výkaznictví, zajištění předprodeje jízdenek, zpracování dat z odbavovacích strojků, výlep jízdních řádů, údržbu označníků a další. Aby bylo zachováno požadované maximální stáří vozového parku osmi let, je nutné každý rok obnovit alespoň jednu osminu z celkového počtu vozidel. Pokud se ceny vozidel během osmi let trvání koncesního řízení nezmění (což je nepravděpodobné), je nutná tvorba zdrojů na obnovu přibližně ve výši odpisů. Pro přehlednost nezacházím do podrobností daňové problematiky a výpočtu přiměřeného zisku dle nařízení č. 493/2004. Kde ušetřit? Na platu řidiče? Na nedodržování novely Zákoníku práce? Na ceně nafty? Neplatit za vjezdy na autobusová nádraží nebo neparkovat na místech k tomu určených? Neudržovat autobusy v provozuschopném stavu? Jedinou úsporu vidím v ušetření času: koncesní řízení vyhlášené Ústeckým krajem ignorovat. *** Zadavatel požaduje vysoký standard, ale odmítá za něj platit. Hyde Park v týdeníku EURO č.50. Autor: Generální ředitel Veolia Transport Česká republika Petr Moravec Uveřejněno se souhlasem týdeníku EURO

Provozovatel MHD v České Lípě, společnost Vett, a.s., oznámil ukončení provozování dvou linek autobusů.

Provozovatel MHD v České Lípě oznámil ukončení provozování dvou linek autobusů Vydáno dne 11. 12. 2006 ČESKÁ LÍPA - Provozovatel městské hromadné dopravy v České Lípě, společnost Vett, a.s., oznámilo městu Česká Lípa ukončení provozování dvou autobusových linek k 31.12.2006, a to linek č. 11 a 12, které vedou do průmyslové zóny. Dle společnosti je toto opatření činěno vzhledem k ekonomickým důvodům, město s tímto postupem nemůže souhlasit. „Město Česká Lípa dotuje městskou hromadnou dopravu každoročně ze svého rozpočtu,“ vysvětluje místostarosta města Česká Lípa Jan Stejskal, který má rezort dopravy ve své kompetenci. Pro letošní rok částka činila asi 20 milionů korun, zastupitelé navíc schválili finanční prostředky na nákup nového autobusu, a to dalších 6 milionů. „Společnost Vett, a.s., si v roce 2005 zažádala odbor dopravy jako státní správu o přidělení licencí na tyto dvě linky bez nároku na jakékoli přispívání města, jednalo se o jejich rozhodnutí, a vzhledem k těmto podmínkám úřad společnosti vyhověl,“ doplňuje Jan Stejskal. Licence mají platnost do 31.5.2009 a nejsou součástí smlouvy o závazku veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti města Česká Lípa, která byla uzavřena mezi městem Česká Lípa a společností Vett, a.s., v roce 2002. „Po určité době však společnost chtěla za tyto dvě linky finanční vyrovnání. Z předloženého dokumentu k případu ze strany společnosti Vett, a.s., vyplývá, že provozní nálady společnosti jsou příliš vysoké a ukazují na neekonomičnost provozu. „Nelze však takovýmto stylem hospodařit, město jako řádný hospodář je povinno zajistit náležitou správu veřejných financí, navíc se domníváme, že finanční částka, kterou město společnost provozující městskou hromadnou dopravu dotuje, je absolutně dostačující. Jsme proto velice zklamání z tohoto postupu společnosti,“ dodává Jan Stejskal. Společnosti Vett, a.s., rovněž plyne veškerý příjem z jízdného. K tomu je zde navíc sporná ta skutečnost, že společnost Vett, a.s., zaslala tuto informaci na vědomí pouze městu, dopravní úřad, který je jako státní správa kompetentní také k případnému odejmutí přidělené licence na autobusové linky, žádnou žádost neobdržel. Celý článek na igenus.cz

Auto-Moto.iHNed.cz: Největší domácí výrobce autobusů Karosa se od počátku příštího roku přejmenuje na Iveco Czech Republic, a.s. Zanedlouho poté přestane i vyrábět pod značkou Karosa a autobusy ponesou pouze název Irisbus-Iveco.

Výroba autobusů má ve Vysokém Mýtě téměř osmdesátiletou tradici. Auto-Moto.iHNed.cz 10.12.2006 Společnost Karosa je největším výrobcem autobusů v České republice. Sortiment vysokomýtské továrny sahá od nízkopodlažních městských autobusů, přes autobusy pro linkovou dopravu až k turistickým autokarům. Historie společnosti sahá až do roku 1895, kdy ve Vysokém Mýtě vznikla společnost s názvem První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky. Od výroby kočárů a saní přešla firma k výrobě karoserií pro automobily. Posléze začala na podvozcích jiných výrobců stavět i autobusy. První autokar vyjel z bran továrny v roce 1928. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a v souvislosti s tím získala nový název - KAROSA, národní podnik Vysoké Mýto. Rok 1989 znamenal pro Karosu, podobně jako pro řadu dalších českých strojírenských firem, ekonomické problémy. Roční produkce továrny dramaticky poklesla ze 3400 na asi 1000 kusů. Akciová společnost Karosa vznikla v červenci 1993. Na podzim téhož roku do podniku vstoupila společnost Renault V.I., která získala 34 procent akcií továrny. Dalších 17 procent získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Odkupem jejího podílu získal Renault v roce 1996 v Karose většinový podíl, který později ještě posiloval odkupem akcií od fondů a drobných akcionářů. V roce 1999 se Karosa stala součástí holdingu Irisbus, společného podniku firem Renault a italské Iveco. V roce 2003 Iveco podíl Renaultu v Irisbusu odkoupilo a stalo se jeho jediným vlastníkem. Autobusy z Vysokého Mýty mají na českém trhu tradičně vysoký podíl. Podle údajů Sdružení automobilové průmyslu bylo k poslednímu červnovému dni letošního roku v ČR zaregistrováno 11.235 Karos. Druhá společnost v žebříčku, firma SOR, přitom měla v registru pouze něco přes 1200 autobusů. Karose se daří i na zahraničních trzích. Její výrobky se prodávají ve Francii, Itálii, Německu, Finsku, Švýcarsku, v zemích Beneluxu a dalších evropských státech. Lze na ně ale narazit i v řadě jiných, někdy i dosti exotických zemích. Zvláštní postavení pak má Karosa v Rusku, kam se autobusy dlouhodobě vyváží. V západosibiřském Megionu dokonce vysokomýtskému autobusu postavili pomník. Největší domácí výrobce autobusů Karosa se od počátku příštího roku přejmenuje na Iveco Czech Republic, a.s. Zanedlouho poté přestane i vyrábět pod značkou Karosa a autobusy ponesou pouze název Irisbus-Iveco. V pátek o tom rozhodla mimořádná valná hromada společnosti na návrh italského Iveca, které vlastní téměř 98 procent podniku. "Jde o dokončení integrace Karosy do koncernu Iveco," řekl po skončení valné hromady generální ředitel Karosy Rudolf Černý. Černý odchází od ledna do důchodu a na jeho místo nastoupí dosavadní šéf konstrukce a vývoje Daniel Patka. Po změně názvu firmy nepřežije dlouho ani značka Karosa. "Až skončí v lednu až únoru výroba autobusů řady 900 do Ruska, bude všechno vyráběno pod značkou Irisbus-Iveco," uvedl Černý. Ostatní vozidla se už nyní vyrábí pod touto značkou. Vysokomýtský podnik letos očekává, že prodá rekordní počet vozidel. Karosa plánuje prodat přes 2300 autobusů oproti loňským 1883 kusům. Z toho 80 procent putuje do zahraničí. Ekonomické údaje o společnosti Karosa a.s. za rok 2005: vlastník: Iveco France S.A. (97,98% akcií) prodaných autobusů celkem: 1883 kusů - v České republice: 391 kusů - export: 1492 kusů počet zaměstnanců: 1637 osob celkové tržby: 6,304 miliardy Kč čistý zisk: 395 milionů Kč

ČSAD Semily zákazníkem nového českého výrobce autobusů TEDOM.

V Podkrkonoší začaly tento týden jezdit dva ekologické autobusy na stlačený zemní plyn. Každý z nich stál více než šest milionů korun. Díky naklápěcím skříním vozů může být nástupní výška pro cestující pouze deset centimetrů nad terénem. Vozíčkářům, matkám s kočárky a hůře pohyblivým lidem tak odpadnou díky potíže s nastupováním. Cena ekologických autobusů české výroby je zhruba dvojnásobná než cena klasických naftových autobusů. ČSAD Semily nové vozy koupila i s pomocí státní dotace. Autobusy slouží cestujícím na lince mezi Semily a Lomnicí nad Popelkou a na Jilemnicku. Pro plyn musí ale až do Liberce. "Vlastní plnící linku uvedeme do provozu na jaře příštího roku," řekl ředitel ČSAD Semily Tomáš Roubiček. S autobusy TEDOM má velké zkušenosti právě Liberec. Informci jsme čerpali z www.ihned.cz a vlastních zdrojů.

Arriva ročně přepraví více než miliardu cestujících. V současnosti vstupuje na český trh autobusové dopravy.

Viz Arriva oznámila odkoupení českého provozovatele autobusové dopravy Transcentrum Bus s.r.o. Arriva se svými téměř 33 tisíci zaměstnanci nabízí celou škálu dopravních služeb, včetně městské a příměstské autobusové dopravy, vlakové dopravy i vodní dopravy. Ve Velké Británii se také věnuje prodeji městských i dálkových autobusů. Provoz ve Velké Británii Autobusy - regiony Arriva je jedním z největších provozovatelů autobusové dopravy v Británii. Jejích cca 5 000 autobusů slouží zákazníkům na severovýchodě, severozápadě a jihovýchodě Anglie, v oblasti Yorkshiru, Midlands, ve Skotsku a Walesu. Autobusy - Londýn Skupina Arriva je největším provozovatelem hromadné dopravy v Londýně, kde provozuje více než 1 500 autobusů, a to na základě smlouvy s Transport for London. Arriva také provozuje vyhlídkové autobusy The Original Tour. Vlaky Vlaky Arriva Trains Wales/Trenau Arriva Cymru působí v rámci 15 leté licence ve Walesu a na hranicích Walesu a Anglie jako meziměstské, oblastní i příměstské. Autobusy a dálkové autobusy Arriva je distributorem městských (linkových) a dálkových autobusů a nabízí nejrůznější řešení podvozku i karosérie, spolu s pružnými možnostmi financování. Společnost je výhradním dovozcem autobusových podvozků a dalších produktů VDL. Evropský kontinent Se svými více než 6 400 dopravními prostředky je Arriva jedním z největších soukromých provozovatelů hromadné dopravy na evropském kontinentě. Působí v Dánsku, Itálii, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku. Dánsko Arriva je největším provozovatelem služeb na dánském autobusovém trhu a první soukromou společností, které se podařilo získat licenci pro drážní dopravu. Tato licence, která začala platit v lednu 2003, slouží obyvatelům středního a severního Jutska. Arriva také provozuje vodní dopravu v Kodani a služby reagující na požadavky zákazníků. Německo Arriva vstoupila na německý trh veřejné dopravy (největší v Evropě) v dubnu roku 2004, a to odkoupením železniční společnosti Prignitzer Eisenbahn Gruppe (PEG). PEG provozuje služby v severním Vestfálsku, Brandenbursku a Meklenbursku. Arriva také koupila podíl v Regentalbahn, provozující regionální dopravu v Bavorsku, Durynsku a Sasku (v roce 2004) a nyní je 97 procentním akcionářem. Autobusy Arrivy začaly v Německu jezdit roku 2005. Společnost Sippel provozuje autobusovou dopravu v Porýní a kolem řeky Mohanu, včetně Frankfurtu, Mohuče a Wiesbadenu. Svou pozici Arriva posílila v roce 2006 akvizicí Verkehrsbetrieb Bils KG, která provozuje autobusovou dopravu v regionu kolem Münsteru. Itálie Arriva je největším soukromým provozovatelem autobusové dopravy v Itálii: provozuje městskou, a meziměstskou dopravu i spojení s letištěm, a to v Lombardii, Friuli-Venezia Giulia a oblasti Piemontských Alp v severní Itálii. Nizozemsko Arriva má přibližně 20 procentní podíl na regionální dopravě, což z ní činí největšího provozovatele na severu země. Dále působí v 8 z 12 provincií Nizozemska. Arriva Openbaar Vervoer NV provozuje integrovanou autobusovou a železniční dopravu ve Frísku a Groningenu. Portugalsko Arriva je jednou z nejvýznamnějších dopravních společností v Portugalsku. Vlastní Transportes Sul do Tejo (TST) a Arriva Portugal - Transportes LDA. TST je hlavním provozovatelem pravidelné autobusové a dálkové dopravy jižně od Lisabonu. Arriva Portugal - Transportes LDA provozuje meziměstskou dopravu v severozápadní části země. V roce 2006,Arriva získala 21,5% podíl v Barraqueiro SGPS SA, největším provozovateli osobní dopravy se 4 800 zaměstnanci, 2 000 autobusy a 18 vlaky. Španělsko Arriva vstoupila na španělský autobusový trh v roce 1999 prostřednictvím akvizic v Galicii na severozápadě Španělska. V roce 2002 Arriva koupila 2 autobusové společnosti na Mallorce. Švédsko Arriva provozuje autobusové služby v celém jižním Švédsku. V únoru 2006 Arriva vstoupila na švédský železniční trh devítiletým kontraktem na provozování regionálních vlaků Pågatåg v regionu Skåne, a to od června 2007. "Naším závazkem jsou lepší služby"

V Ústeckém kraji od neděle nepojedou některé autobusy.

Obyvatelé některých částí Ústeckého kraje se od neděle budou muset přizpůsobit novým spojům. Dopravní podnik Ústeckého kraje (DPÚK), který dosud v regionu zajišťuje přibližně 1250 spojů, využil změny v jízdních řádech a zrušil 380 z nich 8.12. 2006 ÚSTÍ NAD LABEM - Podle mluvčího kraje Františka Janačíka se redukce spojů nejvíce dotkne Teplicka, kde DPÚK z jízdních řádů vyřadil 216 spojů. Kraji se podle něj podařilo většinu z nich už zajistit jinými dopravci. Podobná je situace i na Litoměřicku. DPÚK tvrdí, že informoval Ústecký kraj o všech změnách jízdních řádů v souladu ze zákonem 45 dnů před jejich platností. Kraj jízdní řády 24. listopadu podle mluvčího dopravce Marka Ženkla schválil. "Ústecký kraj nejdříve porušil zákony a rozpočtová pravidla, když za veřejnou dopravu pro občany neplatil a nyní se snaží falešně moralizovat, že DPÚK není schopen nadále na vlastní náklady tuto ztrátovou dopravu provozovat", uvedl Ženkl. Kraj a DPÚK měly spor na přelomu července a srpna, kdy nevyjely stovky spojů a obyvatelé některých obcí se nemohli dostat do práce. Přečetli jsme na novinky.cz

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku. Vybrané materiály uveřejňujeme. Dopravák 18/2006 .

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 19. čísla: ČSAD Havířov jako první firma v ČR provozuje nový autobus Crossway. Na BUSportálu stručně: ČSAD Havířov a.s. je první dopravní firmou v ČR .... TBS Telnice: Do firmy ZDAR Žďár předány jedny z posledních vyrobených autobusů Karosa C 954 SENAP SERVIS Třinec: Společnost obhájila certifikát jakosti ISO. Evadys H: víceúčelový zájezdový autokar Na BUSportálu: Irisbus Iveco představuje nabídku turistických autokarů Irisbus u svých dealerů. Společnost SENAP SERVIS na výstavě Coach Progress v Praze: Zájem o malokapacitní ISUZU vzrůstá. Coach Progress 2006 . ČSAD Uherské Hradiště má zkušený kádr řidičů, kteý doplňuje "mladá krev": V závodě Uherský Brod padla poprvé meta 2250000 km. Koně živé vystřídaly "koně pod kapotou". Na BUSportálu stručně: Řidička autobusu ČSAD Uherské Hradiště.