Na sedadlech od společnosti C.I.E.B. Kahovec jezdíme v autobusech Iveco, SOR nebo Solaris. Továrna v Brandýse nad Orlicí začala vyrábět kovový nábytek před sto lety.

Troufáme si tvrdit, že většina lidí využívajících veřejnou dopravu rozděluje autobusy na krátké a harmoniky, velká část cestujících pozná, zda se veze SORkou, autobusem značky IVECO, Solaris, MAN, SETRA nebo Scania. Málokdo už přemýšlí nad tím, kde a jak byla vyrobena sedačka, na které se mu podařilo usadit. A právě výrobce u nás hojně používaných sedadel, firma C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o., letos slaví sto let od výroby prvních kovových židlí a dalšího nábytku. A jak sama o sobě říká, přežila už téměř vše. V novodobé historii tisíciletou povodeň v roce 1997, která se firmou s velkou silou prohnala, hackerské útoky, a v současné době Covid-19, který se snad nijak zásadně na jejím provozu také nepodepíše. Původně na místě dnešní továrny na levém břehu řeky Tichá Orlice v Brandýse nad Orlicí stával v 19.století mlýn, který v roce 1904 vyhořel. V následujícím roce ho odkoupil pražský architekt a stavitel Edvard Rechziegel, který v Brandýse spoluvlastnil Léčebný ústav, a vybudoval na místě dvoupatrovou tkalcovnu pro 200 stavů. Ta však fungovala jen do roku 1908, kdy v důsledku protržení jezu na řece Tichá Orlice zůstala bez pohonné síly. Po prodeji frývaldovské textilní firmě Rgenhart&Reymann v roce 1911 byl její provoz obnoven. Rok 1920, nový majitel a první kovové židle V roce 1920 zakoupila tkalcovnu pražská firma Hynek Gottwald (majitel Ignaz Gottwald aus Wien), zabývající se výrobou kovového nábytku, a ta zřídila v č.p. 53 dílny na výrobu kovového nábytku. S počátečními asi 30 pracovníky byl výrobní program zaměřen především na trubkový lakovaný nábytek. V té době vznikaly první židle, ale i další nábytek. Za dva roky se zvýšil počet zaměstnanců na 100. Počínaje rokem 1928 se začalo s výrobou trubkového chromovaného nábytku, se školním nábytkem, a s kostrami autosedaček pro závody TATRA a JAWA a posléze i s čalouněným nábytkem. Firma Hynek Gottwald získala velmi významnou zakázku dokládající tehdejší prestiž a um zdejších lidí a sice na dodávku zahradního kovového nábytku pro barrandovské terasy (založeny Václavem Maria Havlem, otcem spisovatele, dramatika, prezidenta a politika Václava Havla) v Praze. Šlo o dodávku 800 zahradních stolů a 2 800 židlí. 25. září 1931 vypukl ve skladu nábytku zničující požár, kterému podlehla část prostor. Do roku 1934 zde byl postaven nový tovární objekt o čtyřech podlažích, který slouží, prakticky beze změny svého vnějšího vzhledu, až do současné doby. Světová hospodářská krize na konci 30. let 20. století těžce zasáhla i brandýský závod, která měla v té době přibližně 130 dělníků a 50 úředníků. Nastalo propouštění dělníků, chybějící peníze na obnovu strojů, propad výroby. Většina namáhavých prací byla prováděna ručně. Už v té době si firma vychovávala vlastní učně, kteří s pracemi vypomáhali. Přes všechny potíže byla firma schopna dodávat kompletní zařízení. Zúčastňovala se svými expozicemi různých výstav, veletrhů a soutěží na dodávky kovového nábytku. V těžké konkurenci získala několik velkých zakázek, např. ve Východních Čechách šlo o vybavení nově postavené školy v Cerekvici nad Loučnou, dále kompletní vybavení nábytkem nově postavené nemocnice v Ústí nad Orlicí, ale i zařízení velké zotavovny Zemského vojenského velitelství ve Špindlerově Mlýně-Bedřichově, či sanatorium tuberkulózy ve Vyšných Hágách. Také vydala svůj první velký katalog kovového nábytku. V těchto letech začínal závod i s novými výrobky, kterými byly kostry sedaček do automobilů TATRA, JAWA a AERO. Blížící se II. světová válka a její důsledky se projevily i v Brandýse. Fabrika byla v této době v tíživé ekonomické situaci a i další důvody vedly k navázání obchodních vazeb a získání významné zakázky na výrobu postelí a kavalců pro německou armádu, která představovala plné vytížení kapacit továrny a dala práci zaměstnancům na mnoho měsíců. V průběhu roku 1942 získal závod ve spolupráci s firmou Martin Schmittner v Augsburgu zakázku na výrobu leteckých sedadel. Začínalo se s výrobou jednoduchých sklopných sedadel, která se montovala do uliček v dálkových výsadkových letadlech pro zvýšení jejich kapacity. Dále se vyráběly sedačky pro letadla Siebel a ještě později, v roce 1944, sedadla pro letadla Focke-Wulf 190. Následně byla zavedena i náročnější výroba, a to tzv. „Randkappe“, tj. konce křídel letadel Me 109, držáky přídavných nádrží na pohonné hmoty pro některé typy letadel, ale i různé přípravky pro leteckou montáž pro další závody. V této době stále rostl počet pracovníků závodu, a to v důsledku tzv. „totálního nasazení“, překročil dokonce počet 500 osob. V roce 1945 byla továrna zkonfiskována ve prospěch Třetí říše, název firmy úředně změněn na “GOTTWALD AG.“ Na sklonku II. světové války, v posledních dubnových dnech roku 1945, němečtí správci závod opustili a ponechali jej svému osudu. Továrna naštěstí válečnými událostmi neutrpěla prakticky žádné škody. Dekretem prezidenta republiky z 19. 5. 1945 byla do vedení dosazena tzv. Národní správa, a to z důvodu vojenské výroby pro německou brannou moc a také proto, že továrna byla od roku 1943 v německých rukou. V továrně zůstalo po odchodu totálně nasazených pracovníků přes sto lidí. Národní správa rozhodla k návratu původní výrobě kovového nábytku, pro kterou v té době chyběly jakékoliv výrobní prostředky i materiál. V poměrně krátké době se ale podařilo výrobu postupně obnovovat. Díky obětavosti a nasazení zaměstnanců se již koncem roku 1945 objem výroby přiblížil předválečné úrovni z roku 1937. 14. dubna 1947 byl závod podle dekretu prezidenta republiky zkonfiskován a v květnu byl novým národním správcem určen Ferdinand Velinger, ředitel národního podniku Kovona v Praze. Následujícího roku byla firma Hynek Gottwald, a.s. v Praze i se závodem v Brandýse nad Orlicí začleněna do národního podniku Kovona s podnikovým ředitelstvím v Praze. V následujících letech proběhly další reorganizace, ale až ta od 1. ledna 1953 přinesla velkou změnu. Vznikl samostatný národní podnik Kovona Brandýs nad Orlicí, který organizačně spadal pod Ministerstvo automobilového průmyslu. V roce 1965 byla výroba nábytku zcela ukončena. V souvislosti s rozvíjejícím se automobilovým průmyslem v poválečných letech se začala výroba předních sedadel pro osobní automobily vyráběné v AZNP (předchůdce Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav). Souběžně s výrobou autosedaček byl výrobní program rozšířen i o konstrukce sedadel pro železniční osobní vagóny, autobusy a nábytek pro říční lodě. V roce 1954 přibyla nová výzva, výroba vystřelovacích pilotních sedaček pro proudová letadla L 29. V roce 1954 měl brandýský podnik Kovona přibližně 250 zaměstnanců. Při další reorganizaci průmyslu se od 1. dubna 1958 začlenil závod v Brandýse nad Orlicí do poměrně blízkého a prosperujícího strojírenského podniku – Karosy Vysoké Mýto. Z dřívější výroby závodu zůstala v programu jen pilotní sedadla a konstrukce předních sedadel pro vozy Škoda, ale obojí také jen dočasně. Závod převzal nové výrobky z Vysokého Mýta, vyráběl sedadla řidiče pro autobusy, trolejbusy a nákladní automobily. Ty tvořily v následujících letech základní výrobní program závodu. Sedadla se v provozu osvědčovala a postupně je začaly odebírat velké automobilky jako TATRA a LIAZ, dále výrobce lokomotiv Škoda Plzeň, výrobce tramvají Tatra Smíchov a mnoho dalších. V 70. letech se začaly vyrábět první odpružené sedačky. V roce 1995 byl brandýský závod 02 státního podniku Karosa Vysoké Mýto (který byl před prodejem Karosy Vysoké Mýto vyčleněn z majetku) zprivatizován společností C.I.E.B. Kahovec, spol. s r.o. V roce 2006 se vlastníkem společnosti stala americká společnost Commercial Vehicle Group se sídlem v New Albany ve státě Ohio. Tato nadnárodní společnost s pobočkami po celém světě je významným dodavatelem integrovaných systémových řešení globálním zákazníkům v oblasti užitkových vozidel, především výrobcům těžkých nákladních automobilů, stavebních, zemědělských strojů a prostředků speciální a vojenské dopravy. Dnes má C.I.E.B. Kahovec, spol. s.r.o. přibližně 200 stálých zaměstnanců a další desítky externích. I nyní se pro výrobu využívají různé plechy, profily a trubky, které se ať už ručně nebo roboticky dále zpracovávají a montují do sedadel. Největšími domácími zákazníky firmy jsou Iveco, SOR Libchavy a TATRA, sedadly cestujících typu CITY jsou vybaveny například tramvaje Stadler a autobusy Solaris v Ostravě. Sedačky vyrobené v Brandýse nad Orlicí denně využívají cestující na všech kontinentech, ať už ve vozidlech Solaris, ruského LIAZ, běloruských BELAZ a MAZ a v řadě dalších. Výrobků a služeb brandýské společnosti C.I.E.B. využívá celou svou závodní kariéru v legendárním závodě Paříž-Dakar i Karel Loprais, a pokračuje i jeho nástupce Aleš. Zaměstnanci firmy také vyrobili speciální sedadla pro Tatru 2, která letos vyjela kolem světa. „ Dožije-li se člověk sta let, hovoříme o malém zázraku. Dožije-li se tohoto milníku ještě k tomu v dobré kondici, pak hovoříme o velkém zázraku. Použijeme-li paralelu s životem naší brandýské společnosti C.I.E.B., resp. přesněji její stěžejní výroby, pak 100 let kovo-výroby v Brandýse nad Orlicí lze přirovnat k témuž. Kde hledat příčiny této „dlouhověkosti“. Nemalou míru hraje určitě paní Štěstěna, tu musí mít nakloněnu každý podnikatel, z větší části ale přičítejme tento stav podnikavosti, chytrosti a šikovnosti 5 generací našich předků a samozřejmě také té současné. Děkujeme všem našim zaměstnancům , “ říká generální ředitel C.I.E.B. Jiří Mikala.

Čtenáři časopisu TRANSPORT a LOGISTIKA zvolili autobusem roku 2020 vlajkovou loď IVECO BUS. Oblíbených Crosswayů vyrobili ve Vysokém Mýtě přes 45 tisíc.

Vůz Crossway Natural Power získává ocenění za svou vlajkovou loď v kategorii autobusů. Tato ocenění udělovaná na Slovensku i v České republice časopisem TRANSPORT a LOGISTIKA potvrzují vedoucí postavení řady Crossway v celé Evropě a rovněž čelní pozici IVECO BUS v technologii vozidel na zemní plyn. Crossway Natural Power byl v kategorii autobusů korunován oceněními „TOP SLOVAKIA 2020“ a „TOP CZECH TRANSPORT 2020“. Tyto prestižní ceny udělované v obou zemích časopisem TRANSPORT a LOGISTIKA představují další kapitolu v příběhu úspěchu řady Crossway, zejména verze Natural Power. Z výsledků čtenářské ankety, tedy názorů a zkušeností získaných většinou od dopravních společností a odborníků na veřejnou dopravu, získáváme jasný obraz a doklad o popularitě jednotlivých značek užitkových vozidel na slovenském a českém trhu i o názorech spotřebitelů. Řada Crossway, považovaná za evropského lídra v segmentu meziměstské dopravy, stanovuje díky rekordní produkci přesahující 45 000 vozů nové milníky. Crossway, který se těší velké oblibě jak u soukromých dopravních společností, tak i provozovatelů veřejné dopravy, potvrzuje u verze Natural Power svou schopnost přesvědčit zákazníky svou ziskovostí, polyvalencí a špičkovou technologií pohonu na zemní plyn. Crossway Natural Power představuje osvědčené řešení mobility na zemní plyn a biometan, jenž šetří životní prostředí. Umožňuje výrobci nabízet z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lepší možnosti. Špičkové parametry jsou patrné zejména z perspektivy snižování objemů emisí znečišťujících látek a hladiny hluku. U zemního plynu jsou úrovně emisí jemných částic zredukovány téměř na nulu a emise oxidů dusíku vykazují snížení o více než jednu třetinu. Rovněž hladina hluku poklesla na polovinu, což poskytuje řidiči, cestujícím a veškerým osobám poblíž vozu výjimečně tiché prostředí. Řešení rovněž respektuje přírodní zdroje, které jsou plně kompatibilní s biometanem vyráběným z organického odpadu. Tudíž Crossway Natural Power vykazuje vynikající parametry uhlíkové stopy a představuje konkrétní krok k přechodu na jinou energii. Přínos pro životní prostředí se projevuje snížením objemu skleníkových plynů až o 95% „ Jsme velmi hrdí na to, že jsme obdrželi tato ocenění, jenž zdůrazňují a současně stvrzují náš silný závazek vůči projektům ekologicky udržitelné dopravy. Zemní plyn je výchozím bodem na cestě k dopravě s nulovými emisemi a náš vůz Crossway Natural Power se stává symbolickou vlajkovou lodí pro každou dopravní společnost, jež hledá způsoby, jak ekologizovat své vozové parky ,“ uvedl Stephane Espinasse, IVECO BUS Brand Leader. Výrobní závod ve Vysokém Mýtě, který se nachází 180 km východně od Prahy, se i díky těmto skutečnostem stává významným orientačním bodem v celém průmyslovém odvětví. Výroba autobusů ve Vysokém Mýtě má dlouholetou tradici a společnost Iveco Czech Republic a.s. si letos připomíná 125 let historie od svého založení. S více než 3 800 zaměstnanci a 1 700 subdodavateli je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice i ve východní Evropě a s více než 4 000 vyrobenými autobusy za rok je také největším evropským výrobcem autobusů.

V koronavirové době maji řidiči (nejen) autobusů svou práci ještě náročnější, přesto někteří neztrácejí dobrou náladu a ještě jí předávají dál.

Rádi představujeme další video, tentokrát podstatně výpravnější:

Při celorepublikovém testování na onemocnění Covid-19 na Slovensku pomáhaly autobusy Slovak Lines. Sloužily k registraci a vydávání certifikátů.

Slovak Lines poskytla pro účely celoplošného testování bezplatně devět autobusů pro testování v historické části Bratislavy Staré Město. Autobusy byly přistaveny na více odběrných místech a sloužily k registraci a vydávání certifikátů pro otestované. Do vozidel obyvatelé přímo nevstupovali. " Využití autobusu je vysoce efektivní způsob, jak pro testovací týmy zajistit vhodné a bezpečné prostředí za každého počas í," říká Pavel Labant, generální ředitel Slovak Lines. " Jsme rádi, že jsme mohli přispět k hladšímu průběhu celoplošného testování ." Slovak Lines kromě poskytnutí autobusů zajistilo i jejich důkladnou dezinfekci inovativními prostředky, obsahujícími nejnovější typ polymerové, vodou ředitelné dezinfekce PolyHMG, která kombinuje dezinfekční funkci s ochrannou - eliminuje mikroorganismy, bakterie, viry, plísně, kvasinky, řasy a zároveň zanechává povrchy dlouhodobě chráněny. Slovak Lines nechal otestovat i všechny řidiče, kteří během víkendu zajišťovali regionální dopravu v Bratislavském samosprávném kraji . " Naši řidiči si zaslouží obdobný respekt a úctu jako tisíce dalších lidí v první linii, počínaje zdravotníky až po personál v obchodech a já jim za jejich práci a odvahu v těchto těžkých časech děkuji ," dodává Pavel Labant. Víkendového testování antigenními testy na Covid-19 se na Slovensku zúčastnilo 3 625 332 lidí. Z toho bylo pozitivně testovaných 38 359, což odpovídá jednomu procentu. Jsme přesvědčeni, že i dopravci v České republice by byli ochotni tímto způsobem své autobusy, které stojí v depu nebo garážích z důvodu současného omezení spojů, pro účely testování zapůjčit a pomoci k řešení naší současné nepříznivé situaci s kovid.

Spřátelená stránka Plzeňské trolejbusy si dovoluje nabídnout zajímavý tip na vánoční dárek pro fanoušky dopravy.

Přijít se zajímavým dárkem pod vánoční stromeček pro dopravní fanoušky nemusí být vždy lehké. V posledních letech se naštěstí situace zlepšuje a k dispozici je stále větší množství zajímavých originálních produktů s dopravní tematikou, jeden takový si nyní dovolujeme představit. Stránka Plzeňské trolejbusy premiérově přichází s nabídkou trolejbusových nástěnných kalendářů pro rok 2021. Unikátní kalendář je zaměřen na západočeské trolejbusové provozy – 13 snímků přiblíží zajímavosti z provozu trolejbusů v Plzni a v Mariánských Lázní, opomenuto nebude ani dopravní muzeum ve Strašicích na Rokycansku. A vzhledem k tomu, že si v roce 2021 trolejbusy v Plzni připomenou dvě významná jubilea, 85 let od zahájení výroby trolejbusů na území města Plzně a 80 let od vyjetí prvního trolejbusu na plzeňské pravidelné lince, je kalendář rozšířen o specialitu – významná trolejbusová výročí. Kalendář Vám v průběhu jednotlivých měsíců kalendář připomene významné mezníky v rozvoji trolejbusové sítě v jednotlivých městech. Kalendář doporučujeme zakoupit ve formátu A3 (za cenu 199 Kč), ve kterém fotografie více vyniknou, případně je k dispozici také formát A4 (za 149 Kč). Kalendáře bude možné osobně vyzvednout na území města Plzně a (v ohlášeném termínu) také v Mariánských Lázních. Samozřejmě je možné také zaslání kalendáře poštou (doporučené psaní Česká pošta), zde je nutné k prodejní ceně připočítat náklady na poštovné a balné ve výši 70 Kč (formát A3) resp. 60 Kč (A4). Kalendáře objednávejte na emailu plzensketrolejbusy@email.cz . První skupina objednávek kalendářů je uzavírána ve středu 4. listopadu 2020 ve 21. hodin, nyní je tedy pravý čas si objednat, pokud chcete mít kalendář u sebe už v polovině listopadu. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte prodejce kontaktovat na výše uvedeném e-mailu. Definitivně budou objednávky kalendářů ukončeny 30. listopadu 2020.

V prosinci loňského roku slíbila Arriva zdvojnásobení finančního daru pro neziskovou organizaci Asistence vybraného od veřejnosti. Přispěla více než 240 tisíci Kč.

Celkem organizace Asistence vybrala od široké veřejnosti 244 361 Kč. I přes současnou nelehkou dobu stejnou částkou přispěla společnost Arriva. Asistence o.p.s. poskytuje sociální služby přibližně 250 lidem s tělesným a kombinovaným postižením ročně. Cílem je podpořit jejich svobodný a samostatný život v běžném prostředí. Jedná se o osobní asistenci a sociální rehabilitaci, doplněné o dobrovolnický program, ergoterapii a peer konzultace s rodinnými příslušníky. Dlouhodobě je aktivní v oblasti odstraňování bariér ve veřejné dopravě. Ředitel Asistence Erik Čipera tento týden převzal z rukou generálního ředitele ARRIVA TRANSPORT ČR Daniela Adamky poukaz na dar, který organizace využije k asistenční pomoci pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením.

Jeden z nejúspěšnějších fotbalových týmů na světě FC Internazionale Milano představil svůj nový týmový autobus pro sezónu 2020/21.

Fotbalový klub Inter Milano si navrhl společně s Air Pullman, oficiálním dodavatelem klubu Nerazzurri, nový luxusní autokar s délkou 14 metrů, který bude hráče doprovázet na všechny zápasy. Jde o Setru TopClass typu S 517 HDH, což je jeden z nejpopulárnějších modelů Setra, nejen kvůli objemu zavazadlového prostoru. Autokar je speciálně vybaven systémem osmi interních a externích kamer, které umožní fanouškům Nerazzurri nasávat privilegovaně předzápasovou atmosféru na oficiálních kanálech sociálních médií klubu a Inter TV. Fanoušci se stanou součástí týmu poprvé v Itálii. Nový design upoutává pozornost černým a modrým vzorem po stranách a na střeše autobusu a znakem klubu s bílým logotypem. Zadní část a dveře jsou označeny klubovým sloganem Not For Everyone. Celou sezónu bude klub připravovat pro své příznivce soutěže s exkluzivními cenami.

ČSAD Slaný, Jindřichův Hradec, Benešov a Ústí nad Orlicí byly v roce 2000 v hospodářské ztrátě. V současné době hrají ve svých regionech významnou roli.

Okresní dopravní společnosti ČSAD byly před dvaceti letech v hospodářské ztrátě, budovy byly zchátralé, mnohdy nevyužívané. Bylo potřeba využít know-how mateřské společnosti ICOM transport a zainvestovat, aby se jejich hospodaření obrátilo do kladných čísel. „ Jedním ze základních cílů bylo zrušit kolektivní zodpovědnost zaměstnanců a nechat vyniknout jednotlivce. Proč by například řidič měl být bez prémií kvůli tomu, že dispečer nebo ředitel udělal špatné rozhodnutí. Každý musí být zodpovědný a placený za plnění svých úkolů. To znamená úkolů, které může ovlivnit ,“ řekl místopředseda představenstva Zdeněk Kratochvíl. Proč vlastně investoval do v té době neperspektivních podniků? „ V podobném stavu bylo i ČSAD Jihlava - ICOM transport, když jsem v roce 1994 do ČSAD Jihlava nastoupil jako předseda představenstva. V roce 2000 již v Jihlavě byla jedna z nejprosperujících a nejmodernějších dopravních společností České republiky, “ uvedl Zdeněk Kratochvíl, který byl přesvědčený, že se to podaří i u těchto ČSAD. „ Byli jsme si jistí, že i tyto dopravní podniky se po krátké době, v případě že se bude hospodařit podle stejného modelu jako v Jihlavě, stanou prosperujícími dopravními podniky. A dnes po dvaceti letech mohu říci, že se naše předpoklady splnily .“ Jednou z důležitých etap byla i centralizace a elektronizace činností koncernu ICOM transport. „ Díky modernímu vozovému parku, centralizaci a maximální elektronizaci pracovních postupů jsme mohli zeštíhlit naši koncernovou organizaci z cca 2 500 zaměstnanců na současných cca 1 750, přičemž počet řidičů se navýšil ,“ přiblížil zakladatel ICOM transport. Na pozitivním hospodářském výsledku jednotlivých společností se podílí i autobusy značky MERCEDES. Do roku 2020 tato společnost dodala přes 2 500 autobusů za více než osm miliard korun. Tím se mohlo centralizovat opravárenství a zrušit dílny v jednotlivých společnostech a provozovnách. Navíc se využilo moderního softwaru, který hlídá technický stav vozidel a veškeré potřebné informace jako je spotřeba, stav ujetých kilometrů, poloha vozidla a další důležité údaje. Vedení společnosti si svých zaměstnanců váží a snaží se, aby měli lepší podmínky oproti konkurenci. „Vážím si zaměstnanců, kteří jdou příkladem, odvádějí dobrou práci, dávají podněty a připomínky na zlepšení,“ řekl Kratochvíl. ICOM transport

Všech nových 41 tramvají pro Brno montují zaměstnanci dopravního podniku v Ústředních dílnách. Zatím brázdí ulice šest Draků. VIDEO.

Projekt Tramvaj pro Brno počítá s celkem 41 vozy do roku 2024, jejich počet se tak ze šesti současných bude neustále zvyšovat. První vůz s evidenčním číslem 1822 vyjel na zkušení jízdy po Brně 27. února 2020 . Zpočátku byl vyvedený v zeleném šupinatém přestrojení. To vyměnil za červeno-bílé, které brněnským tramvajím vybrala veřejnost. Vozu 1823 jako jedinému zůstane dračí kabát. Cestující se s novými tramvajemi potkávají nejčastěji na lince 4. Doporučujeme video DPMB o výrobě Draků.

Masarykovo náměstí se po 59 letech mění, zmizí autobusové nádraží a vznikne nové centrum města. Devět označníků nyní mapuje historii a ukazuje budoucí podobu místa.

V neděli 11. října projel ve 21:57 kloubový autobus na lince z Mladé Boleslavi do Mimoně přes náměstí v Mnichově Hradišti. Za poslední roky zda zastavily statisíce spojů z velkých měst i malých vísek a pro cestující to byla samozřejmost. Nedělní spoj do Mimoně byl ale úplně posledním, který projel touto zastávkou a po 59 letech uzavřel dlouhou epochu autobusového nádraží na Masarykově náměstí, odkud jezdilo několik generací školáků, tisíce dospěláků i stovky řidičů autobusů. Označníky odjezdových stanovišť ale z náměstí zatím nezmizely a mají dočasně ještě jedno využití. Jízdní řády nahradily fotky s důležitými momenty z historie Masarykova náměstí. K vidění je kromě starých snímků i jeho budoucí nová podoba. Asi za měsíc dojde k odstranění označníků a dva z nich Arriva věnuje mnichovohradišťské radnici pro využití v plánovaném muzeu Liazu, který je s městem neodmyslitelně spjat. Z důvodu revitalizace náměstí našly autobusy už loni v prosinci nové místo u vlakového nádraží, kde vyrostl dopravní terminál. Z centra města ale autobusy nezmizí, dál budou zastavovat u polikliniky a u náměstí se teď dokončují nové zastávky na hlavní silnici do Turnova, v provozu by měly být v půlce listopadu. Úpravy tras dvaceti linek ZDE .