UITP vybralo nejlepší projekty ve veřejné dopravě za poslední dva roky. Vyhlášeny byly 6. února na MENA World Congress and Exhibition v Dubaji.

UITP Awards jsou prestižní cenou ve veřejné dopravě a představují nejambicióznější a nejinovativnější projekty posledních dvou let ve městech a regionech po celém světě. V roce 2011 vyhlásila Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP) vítěze poprvé, po deseti letech jde o 6. ročník. Projekty jsou založeny na postavení veřejné dopravy jako páteře městské mobility. Musí vynikat zvýšením kvality života v městských oblastech podporou, propagací a prosazováním veřejné dopravy. Ceny UITP zahrnují osm kategorií a rozhoduje nezávislá odborná porota, která hodnotí přihlášené projekty na základě jejich perspektivy, inovace, přínosu a přenositelnosti: Climate & Health : vítězem kategorie je Volvo Buses a jeho projekt 145 elektrických autobusů do Göteborgu . Design : Rowville FlexiRide - systém veřejné dopravy reagující na poptávku Ministerstva dopravy – Victoria v Austrálii. Marketingová kampaň : Go-To SMRT v Singapuru. Diversity & Inclusion – Gender Equality : Globální projekt pro začlenění a boj proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě společnosti Transports Metropolitans de Barcelona (TMB) ve Španělsku. Multimodální integrace : MaaS Moscow Transport Ministerstva dopravy a rozvoje silniční infrastruktury Moskvy v Rusku. Provozní a technologická dokonalost : E-busway BRT: světová premiéra, 100 % elektrické, kloubové autobusy o délce 24 metrů francouzského Nantes Métropole. Strategie veřejné a městské dopravy : Intermodální integrace návozných autobusů tpg k příměstským vlakům Léman Express ve Švýcarsku. Mladí výzkumníci : 4Sight Rogera Tana z ComfortDelGro Limited, SBS Transit Limited v Singapuru.

Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných vozovkách projede více než 103 tisíc vozidel denně.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) zajišťuje v pravidelných pětiletých intervalech celostátní sčítání dopravy (CSD), a to nejen na dálnicích a silnicích I. třídy v jeho správě, ale i na silnicích II. třídy a vybraných silnicích III. třídy a místních komunikacích některých statutárních měst. Výsledky ukazují, že doprava oproti minulému sčítání v roce 2016, opět významně narostla, a to v průměru o 10 %. Průběh sčítání i způsob jeho vyhodnocování přitom významně ovlivnila pandemie koronaviru. CSD 2020 zajistilo Centrum dopravního výzkumu spolu s firmami ManpowerGroup a VARS BRNO a stálo necelých 52 mil. Kč bez DPH. Hlavní část CSD 2020 spočívající v provádění vlastního sčítání měla být původně zahájena v dubnu 2020, s ohledem na přetrvávající přísná vládní opatření v rámci boje s pandemií však byla plánovaná jarní část sčítání odložena na rok 2021 a v roce 2020 tak proběhla pouze letní a podzimní část sčítání. Prezentované výsledky tak reprezentují sčítání provedené ve vybraných termínech v druhé polovině roku 2020 a na jaře roku 2021, přičemž ze sčítání bylo vyloučeno období, kdy byla zavedena přísná vládní opatření s významným dopadem na mobilitu osob. Sčítání bylo provedeno stejně jako v roce 2016 pro celkem 13 kategorií vozidel včetně cyklistů a probíhalo na celkem 6 465 sčítacích úsecích za využití jak automatického, tak ručního způsobu sčítání. V úsecích sčítaných ručním způsobem pak sčítání proběhlo ve 4–6 opakováních na každém úseku za účasti jednoho až šesti brigádníků v závislosti na dopravním zatížení úseků. Vlastní sčítání pak probíhalo za pomoci mobilní aplikace s možností on-line přenosu dat do centrálního datového skladu, což umožnilo také okamžitou kontrolu přítomnosti sčítačů na místě sčítání a neprodlené vyhodnocování nedostatků při provádění sčítání. Jak již bylo řečeno výše, do průběhu sčítání a vyhodnocení jeho výsledků významně zasáhla vládní opatření přijímaná v souvislosti s pandemií koronaviru, která významným způsobem ovlivnila mobilitu obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebyly při vyhodnocení konečných výsledků CSD 2020 využity tzv. roční variace získané z automatických sčítačů v průběhu dotčeného období (druhá polovina roku 2020 a první polovina roku 2021), ale byly využity roční variace vycházející z CSD v roce 2016. Denní a týdenní variace již byly použity ze sledovaného období a lze tedy konstatovat, že prezentované výsledky hodnověrně reprezentují skutečnost mimo období s přísnými vládními opatřeními, uvádí ŘSD. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu dopravních výkonů o cca 10 %, z toho na dálniční síti o 15 % a na silniční síti o 9 %. Z hlediska skupin vozidel došlo u těžkých vozidel k nárůstu o 16 % a u osobních vozidel o 9 %. Celkový dopravní výkon na sledované dálniční a silniční síti délky 55 892 km dosáhl v průměru téměř 160 mil. vozokilometrů za den. Průměrná intenzita na dálnicích činí cca 30 700 voz./24 h, na silnicích I. třídy 9100 voz./24 h, na silnicích II. třídy 2900 voz./24 h. Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem 10 jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v hl. m. Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou. Z hlediska zatížení těžkými motorovými vozidly je opět nejvíce zatížen úsek dálnice D1 mezi Pražským okruhem a silnicí II/101 do Říčan s více než 22 tisíci těžkých vozidel, následovaný úsekem dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s celkovým počtem téměř 22 tisíc těžkých vozidel. Na úseku Pražského okruhu mezi Slivencem a Ořechem jezdí denně v průměru téměř 19 tisíc těžkých vozidel a nejvíce zatíženým úsekem silnice I. třídy v této skupině je úsek silnice I/52 v Modřicích s více než 10,5 tisíce těžkých vozidel. Ve výsledcích je také patrný pozitivní efekt nově zprovozněných obchvatů na intenzity dopravy v průtazích měst. Např. na nových úsecích dálnice D6 u Řevničova projede cca 11 600 voz./24 h, zatímco v Řevničově se snížila doprava z 12 000 voz./24 h v roce 2016 na 2500 voz./24 h v roce 2020, což představuje snížení dopravy o téměř 70 %. Zprovozněním nových úseků na I/16 u Slaného se snížila intenzita dopravy v centru Slaného o 1500–3000 voz./24 h a novou přeložku silnice I/16 denně využívá více než 8500 vozidel. Zprovozněním nové přeložky silnice I/58 se na bývalém úseku silnice I/58, dnes II/464, v obci Skotnice snížila intenzita dopravy o 70 %. Ve výsledcích jsou již zohledněny i úseky na novostavbách, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2020. Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále. ŘSD

Cenu Mezinárodní asociace veřejné dopravy získalo Volvo na kongresu MENA Transport za elektrifikaci v Göteborgu, kde přes noc vyjelo 145 kloubových autobusů Volvo 7900 Electric.

Společnost Volvo Buses získala prestižní průmyslové ocenění za úspěšnou implementaci elektromobility ve švédském Göteborgu. Ocenění UITP Climate and Health uznává pozitivní ekologické přínosy systému elektrických autobusů pro město a vyzdvihuje špičkové znalosti a zkušenosti Volvo Buses s implementací kompletních systémů elektrických autobusů. Ceny Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP) představují nejambicióznější a nejinovativnější projekty veřejné dopravy za poslední dva roky ve městech a regionech po celém světě. Slavnostní předávání cen za rok 2021 se konalo v Dubaji 6. února 2022 v rámci kongresu a výstavě MENA Transport, který probíhá v Dubaji do 8. února. „ Jsme potěšeni, že naše řešení elektromobility v Göteborgu získalo toto důležité ocenění ,“ říká Ulf Magnusson, SVP Europe Volvo Buses. „ Elektrifikace 35 % vozového parku městských autobusů přes noc vyžaduje rozsáhlé plánování, úzkou spolupráci a odborné znalosti. Projekt je součástí našeho trvalého závazku k tiché, čisté a udržitelné veřejné dopravě, která pomáhá vytvářet "Zero Cities" po celém světě .“ Mohamed Mezghani, generální tajemník UITP, uvedl „ Ceny UITP oceňují ty nejambicióznější a nejmodernější projekty z celého světa. Volvo Buses a dodávka v Göteborgu překonaly očekávání ve všech kritériích, která jsme si stanovili. Projekt vyniká zvýšením kvality života v městských oblastech podporou veřejné dopravy a zároveň jejím postavením jako páteř městské a místní mobility. Projekt to dokázal inovativně, a je vzorem pro další kolegy v sektoru. Blahopřejeme a jsme velmi hrdí, že můžeme ocenění UITP udělit !“ Dodávka v Göteborgu zahrnovala 145 autobusů Volvo 7900 Electric Articulated a implementaci dobíjecí infrastruktury ve městě . Úzká partnerství s místním úřadem veřejné dopravy Västtrafik a autobusovým dopravcem Transdev byla nezbytná pro úspěch projektu. Přechod na elektromobilitu proběhl přes noc. Přínosy pro životní prostředí jsou značné. Výpočty ukazují, že emise CO2 v městském provozu byly sníženy o 10 % ve srovnání s původními vozidly, která jich jezdila na obnovitelná paliva. Emise oxidů dusíku se snížily téměř na polovinu a částice se snížily téměř o 20 %. Volvo Buses svou řadu pro elektromobilitu nedávno posílila uvedením podvozku BZL Electric . Nabízí platformu pro přechod na udržitelnou a efektivní veřejnou dopravu po celém světě. V oblasti Göteborgu je v provozu největší flotila elektrických autobusů v severském regionu - asi 220, v roce 2022 se přidá přibližně 100 nových a do roku 2030 se očekává elektrifikace všech 700 městských autobusů Västtrafik.

Bývalý dlouholetý ředitel společnosti ČSAD SVT Praha pan Jan Kotík se v okruhu veřejné dopravy pohybuje desítky let. Pár desítek slaví i na své životní dráze.

Zakladatel ČSAD SVT Praha a ředitel původního národního podniku ČSAD KNV Praha v těchto dnech slaví významné životní jubileum. I když už před několika lety z vedení firmy odešel, stále se o veřejnou dopravu a její budoucnost zajímá. Aktivně se věnuje svému oblíbenému volejbalu. Hlavně jeho zásluhou před třiceti lety vznikla tradice pořádání dopraváckého turnaje, který se každý rok začátkem září koná na Vysočině, již také tradičně ve Žďáru nad Sázavou. Za náš web i za kolektiv zaměstnanců ČSAD SVT Praha přejeme pevné zdraví, stále hodně elánu, radosti ze své rodiny a hodně zdaru "pod vysokou sítí". ČSAD SVT Praha (SVT) znají dopravci hlavně díky celostátnímu prodejnímu systému autobusových jízdenek AMS. Ten vznikl před 40 lety v Závodě výpočetní techniky tehdejšího ČSAD KNV Praha, předchůzci společnosti SVT. Dnes je AMS úzce propojen s vyhledávačem spojení IDOS, pro který SVT zajišťuje obchodní a zákazanickou podporu. Kromě AMS provozuje SVT zúčtovací (clearingová) centra a také náš webový portál.

Ve světovém hlavním městě medvědů v Churchillu jezdí za zážitky do tundry autobusem s elektrickým pohonem.

Společnost Frontiers North Adventures pořádá zájezdy, na kterých mohou účastníci vidět lední medvědy v divočině. Prohlídky začínají v Churchillu v kanadském státě Manitoba, který Frontiers North Adventures nazývá „světovým hlavním městem ledních medvědů". North Adventures má dvanáct speciálně vyrobených autobusů s pohonem všech čtyř kol Tundra Buggy, každý s místem až pro 40 cestujících. Vloni začala Frontiers North Adventures s přestavbou z dieselových pohonů na elektrický, který je tichý a poskytuje tak nerušený zážitek a snižuje dopad na životní prostředí. Na konci listopadu vyjel do subarktické tundry poblíž Churchillu mezi divoké medvědy první bateriový Tundra Buggy. Baterie je podobná jako pro elektrický autobus, parametry provozovatel neuvádí. Kanadský provozovatel dobrodružných cest má udělen certifikát o společenské odpovědnosti a pro snížení emisí přestaví celou flotilu 12 vozů na elektrický pohon. Podle jeho výpočtů by to během příštích 25 let mělo uspořit 3 600 tun oxidu uhličitého v ovzduší.

Denně by cestu kolem Země urazila vozidla městské dopravy více než pětkrát. Polovina připadá na autobusy, zbytek na tramvaje a metro.

Flotila vídeňského dopravního podniku čítá přes 1 000 vozidel. Ta nezůstala stát ani během druhého koronavirového roku. Počet cestujících sice podle předběžných odhadů nedosáhl úrovně před pandemií, počet ujetých kilometrů se však už vyrovnal hodnotě z roku 2019. Součet ukazatelů opět ukázal 78 milionu kilometrů. To je vzdálenost, kterou například může vyplnit let ze Země na Mars. V roce 2020 ujely prostředky Wiener Linien jen o trochu méně – 76,2 milionu kilometrů, a to i kvůli koronavirovému výpadku nočních spojů metra. Denně vozidla vídeňské MHD ujedou 214 tisíc kilometrů, což představuje více než pět obkroužení rovníku. Podle výpočtů společnosti Wiener Linien odpovídá roční úspora CO2 550 tisicům tun v porovnání se situací, kdy by obyvatelé Vídně všechny cesty místo MHD absolvovali automobily. Nejvíce kilometrů za celý rok najezdily autobusy, v součtu to bylo 39,5 milionů. Po autobusech následují tramvaje se 23,3 miliony kilometrů a poté metro s 15,2 miliony. O vypravování flotily Wiener Linien se stará na 8 700 zaměstnanců dopravního podniku.

Výročí zahájení provozu trolejbusové dopravy oslaví v Pardubicích na první lince 3 v sobotu 22. ledna, vyjedou všechny typy nízkopodlažních trolejbusů.

V neděli 20. ledna 1952 se šest trolejbusů seřadilo na Stalinově třídě (dnešní třídě Míru), a po proslovech a přestřižení pásky společně vyrazily do Bohdanče. Silnice byly zaváté sněhem, takže některé z trolejbusů během cesty utrpěly menší šrámy. O dva dny později, v úterý 22. ledna 1952 vyjely na novou linku s číslem 3 poprvé trolejbusy podle jízdního řádu. Trasa linky tehdy vedla od starého nádraží přes Stalinovu a Švermovu ulici, kolem sv. Josefa, přes Trnovou, Semtín a točnu UMA až do Bohdanče. Tím se začala psát nejen historie linky, které její původní číslo a ukončení v Bohdanči zůstalo až do dnešních dnů, ale také historie provozu trolejbusů v Pardubicích. 70. výročí od zahájení provozu si v Pardubicích připomenou v sobotu 22. ledna 2022, a právě na lince 3. Na pravidelných spojích budou zastoupeny všechny základní typy v současné době provozovaných nízkopodlažních trolejbusů. Na mimořádných spojích se v odpoledních hodinách objeví trolejbus Škoda 14Tr, tedy zástupce typu vozidel, která začala být sériově vyráběna před 40 lety, v roce 1982. Zdroj a více informací zde

Nový prostředek veřejné dopravy jezdí na silnicích i po kolejích. Do prefektury Tokušima má přilákat turisty a pomoci místní dopravě.

Dvourežimové vozidlo DMV (Dual-Mode-Vehicle) mělo premiéru 25. prosince ve městě Kaiyo v prefektuře Tokušima v Japonsku. Podle prefektury jde o první takové vozidlo na světě, podle dostupných informací se však s podobnými vozidly už experimentovalo. Od nezvyklého "vlakobusu" provozovaného společností Asa Coast Railway očekává zvýšený příliv dopravních nadšenců a turistů. Využití bude mít i u místních obyvatel, ke kterým se dostane jak na místa bez železnice jako autobus a přepraví je také po železnici. Asa Coast Railway je železniční společnost zajišťující spojení Tokušimy se sousední prefekturou Kochi. Příprava a spuštění DMV trvaly asi 10 let. Dvourežimové vozidlo vypadá jako minibus a na silnici jezdí na běžných gumových pneumatikách. Když dorazí na přestupní uzel s železnicí, z podvozku se na koleje připojí kovová kola a v podstatě se z něho stane železniční vagón. Změna ze silničního na železniční režim trvá pouhých 15 sekund. Podle Asa Coast Railway může DMV přepravovat až 21 cestujících a jezdí rychlostí 60 km/h po železnici a na silnicích až 100 km/h. Malá flotila vozidel v různých barvách poháněná naftou je v provozu podél části pobřeží ostrova Šikoku, spojuje několik malých měst a nabízí cestujícím atraktivní přímořskou scenérii. Dopravce a prefektura si také slibují díky turistům zvýšení tržeb na trati, která je v současné době ztrátová. asatetu.com

Dopravní podnik pojmenoval další tramvaj 15T po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po Janu Kotěrovi. V prodeji je kniha o lanovce na Petřín.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypravil v neděli 19. prosince do provozu další, již desátou tramvaj 15T pojmenovanou po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po architektovi Janu Kotěrovi, který patřil mezi vůdčí postavy českého kulturního života na začátku minulého století. Jeho významným počinem je např. “primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), jíž mohou zájemci dodnes obdivovat v Muzeu MHD ve Střešovicích. Základy tradice pojmenovávání tramvají 15T po významných osobnostech pražské MHD se datují na 9. února 2017, kdy získala první tramvaj jméno po bývalém zaměstnanci Elektrických podniků (předchůdce DPP) a olympijském medailistovi ve vzpírání Václavu Pšeničkovi. V roce 2017 následovaly další osobnosti ze síně slávy pražské MHD, kdy byly tramvaje pojmenované po košířském starostovi a podnikateli Matějovi Hlaváčkovi (ev. 9398), českém vynálezci a elektrotechnikovi Františkovi Křižíkovi (ev. č. 9391), designérovi Františkovi Kardausovi (ev. č. 9355) a Františku Pelikánovi, prvním „chefinženýrovi“ Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, předchůdce DPP (ev. č. 9342). O rok později DPP pojmenoval tramvaj ev. č. 9278 po Eustachovi Mölzerovi, předsedovi Správní rady EP a veličině meziválečné pražské MHD. Vloni dostaly dvě tramvaje 15T nová jména po Františkovi Ringhofferovi IV., významném inženýrovi a zakladateli Ringhofferových závodů (ev. č. 9374) a Aloisovi Píblovi, řediteli elektrických drah v letech 1923 – 1941 (ev. č. 9280). Letos přibyl profesor František Jansa a jako desátá osobnost nyní Jan Kotěra. Jana Kotěru připomene uvnitř i zvenčí speciální polep na tramvaji 15T, jejíž domovskou vozovnou jsou Vokovice. Výběr tramvaje ev. č. 9323 odkazuje na rok 1923, kdy Jan Kotěra skonal. Podobně jako u předchozích devíti tramvají, i tato bude nosit nové jméno po dobu deseti let. Jan Kotěra (1871 – 1923) Úspěšný architekt se světovým rozhledem, autor řady moderních interiérů a nábytkových kusů, vynikající pedagog a kreslíř – to jsou hlavní charakteristiky brněnského rodáka Jana Kotěry, jedné z vůdčích postav českého kulturního života na začátku minulého století. Architekturu vystudoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, významné osobnosti moderní středoevropské architektury, v necelých třiceti letech se poté stal profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole a od roku 1910 vyučoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze. V obou školách vychoval s noblesou, tolerancí a skromností generaci skvělých meziválečných architektu – Josefa Gočára, Pavla Janáka, Bohuslava Fuchse a řadu dalších. Mezi jeho blízké přátele patřili sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa, nakladatel Jan Laichter nebo slovinský architekt Josip Plečnik. Tvůrčí dráhu začínal návrhy budov a interiéru v secesním stylu, který v našich zemích prosazoval jako jeden z prvních. Přes geometrickou podobu secese a jednoduché linie racionální moderny se nakonec dopracoval ke stavbám v duchu moderního klasicismu. K jeho nejznámějším secesním stavbám patří vedle Peterkova domu na Václavském náměstí (1899) a řady pražských a mimopražských vil nebo náhrobku především Národní dům v Prostějově (1905 – 1907), vodojem vršovické vodárny (1906) nebo Městské muzeum v Hradci Králové (1909 – 1913). V jednodušším pojetí je postavena Kotěrova vlastní vila na Vinohradech (1908 – 1909), Urbánkův obchodní dum – „Mozarteum“ v Jungmannově ulici (1913) nebo nový zámek v Ratboři u Kolína (1911). Jeho poslední vetší prací byla budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou po Kotěrově smrti dokončil jeho spolupracovník Ladislav Machoň. Neméně významným dílem je “primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), která je stále k vidění v Muzeu městské hromadné dopravy ve Střešovicích. Dopravní podnik v neděli pokřtil i novou knihu 13 + 1 příběh 130leté petřínské lanovky . Kniha popisuje na 128 stranách celkem 14 příběhů z prostředí pražské lanovky a je již v prodeji na Fanshopu DPP. Autorem je Vlastimil Kučera, na knize dále spolupracovali Pavel Fojtík a Hana Petržílková. K této nově vydané knize autor Vlastimil Kučera uvedl: „ Lanová dráha na Petřín není jen jízda po kolejích nahoru a dolů. Jsou to bez nadsázky příběhy mnoha milionů lidí. Těch, kteří s ní cestovali a cestují, těch, kteří se podíleli na jejím vzniku, ale i těch, kteří tu každým dnem pracovali a pracují. Měl jsem to štěstí, že jsem si díky některým z nich mohl sáhnout na 130letou historii nejstarší dosud fungující lanovky v Praze. Poznat pracovní i osobní osudy jejích zaměstnanců, seznámit se s fascinujícími příběhy architektů, konstruktérů, výtvarníků, geologů, stavitelů, archivářů, cestovatelů, i těch, kteří myšlenku její stavby přivezli z Paříže do Prahy. Sledoval jsem nadšení všech, kteří o lanovce a Petříně vyprávěli. Poslouchal souvislosti, které jsem dosud nevnímal. Všem těmto lidem patří mé velké děkuji. Vám pak chci zkusit předat alespoň malou část jejich znalostí a emocí .“

Podporou v celkové výši bezmála 1,5 milionu korun pomohla Iveco ČR a její značky více než šedesáti neziskovým organizacím v Pardubickém kraji.

Vysokomýtské Iveco podpořilo v roce 2021 vlastní zaměstnance v těžkých situacích, nemocnice a centra pro handicapované, mateřské i střední školy, kulturní akce a organizace a sportovní kluby vychovávající děti a mládež. Významná finanční podpora směrovala například Dětskému a novorozeneckému oddělení Orlickoústecké nemocnice, mobilnímu hospici Bílá Holubice Dolní Újezd a Středisku rané péče v Pardubicích, které se dlouhodobě věnuje dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám. Českému červenému kříži v Ústí nad Orlicí pomohla společnost jednorázovým příspěvkem ke koupi nového vozu, který nahradil auto dosluhující. V rámci spolupráce se středními školami jsme podpořili například Střední školu technickou Vysoké Mýto vzdělávající budoucí strojírenské odborníky. Finanční částka věnovaná v rámci Burzy filantropie 2021 podpoří 11 neziskových organizací v kraji. Pomoc a podpora zaměstnancům a neziskovým organizacím ve Vysokém Mýtě a okolí je pro Iveco Czech Republic už tradicí. „ Úspěchy naší firmy jsou úspěchem celého města a obyvatel kraje. Cítíme proto silný závazek pomáhat v našem regionu. V dnešní době poznamenané pandemií je taková pomoc dvojnásob důležitá ,“ říká David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic. Podpora vzdělávání a sociální odpovědnost Mezi klíčové priority společenské odpovědnosti Iveco Czech Republic a.s. patří pomoc regionálním zdravotnickým institucím, sociálním zařízením, podpora rozvoje dětí a mládeže v regionu, podpora technického vzdělávání a mnoho dalších. Záměrem spolupráce se středními školami je podporovat technické vzdělávání na blízkých školách, aby studenti při nástupu do praxe ovládali základní dovednosti zvoleného oboru. IVECO BUS v České republice Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem IVECO BUS. Společnost Iveco Czech Republic, a. s., navazuje na více než 90 letou tradici výroby autobusů v tomto městě. Firma, známá od roku 1948 pod jménem Karosa, se již ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století orientovala převážně na výrobu autobusů a je spojena s řadou úspěšných a dnes legendárních vozidel. Jedná se o typ 706 RTO, ale i o další řady ŠM, ŠL, ŠD, 700 a 900. Na tyto úspěšné typy navázala vozidla Crossway – nejúspěšnější meziměstský autobus současnosti. Výrobní závod doposud vyrobil více než 50 000 vozidel Crossway. Výroba dále zahrnuje vozidla typu Crossway Low Entry, Line, POP a PRO s různými typy motorů v mnoha výrobních modifikacích.