v Jaroměřicích nad Rokytnou. Coach Progress navštívil premiéry filmů včetně dokumentu o letošní výstavě v Letňanech.

Redakce BUSportálu se premiér nakonec nezúčastnila, ale moc se těší na autobusové snímky na DVD a děkuje Coach Progressu za osobní účast a podporu mladých filmařů. Přijali jsme pozvání na autorské premiérové promítaní filmové produkce za rok 2006 od mladého scénáristy, herce, režiséra a kameramana v jedné osobě Jana Veselého. Amatérská společnost VESELÝ FILM natočila v letošním roce pět snímků různorodých žánrů. Nás pochopitelně nejvíce zajímaly filmy s autobusovou tématikou a ty byly hned dva, hraný film Dopravní podnik a reportážní dokument z výstavy autobusů COACH PROGRESS 2006. Další tři představené filmy byly také hrané. NARKOSVĚT – akční kriminální příběh, byl natočen jako odstrašující příklad možnosti drogové závislosti. VÁNOČNÍ KOLEDA – úsměvný příběh na známé motivy románu Charlese Dickense a posledním filmem byla krátká němá groteska DESATERO PŘÍBĚHŮ KOVBOJE. Film DOPRAVNÍ PODNIK, kde všechny hlavní role ztvárnili mladí kamarádi a příznivci Veselého filmu, je seriál, který paroduje s velkou dávkou sarkasmu chování a vystupování řidičů v různých pracovních situacích. Ve filmu se postupně odvíjí jednotlivé příběhy úsměvné, přitom smutné. Příběhy skutečné o závisti a hlouposti o řidičích schopných, ale i všeho schopných. Pro které je velkým překvapením, když se na scéně objeví nová mladá temperamentní kolegyně a usedá za volant Mercedesu, na lukrativní lince do Prahy. Reakce a chování jednotlivých kolegů k ní jsou také jednou z velmi výstižných episod celého seriálu. Myslíme si, že autor scénáře vypozoroval mnoho pravdivých situací z profesního života. Je to příběh, který v žádném případě neznevažuje šoférskou profesi, naopak ukazuje s nadsázkou na příkladné individuality lidských povah, profesionálů i packalů, které jsou ve veřejné profesi jakou je řidič osobní dopravy zvláště markantní. Velmi důvěryhodně a přirozeně na nás zapůsobil herecký výkon mladého dispečera dopravního podniku. COACH PROGRESS 2006, patnácti minutová reportáž z prostředí 2. evropské výstavy autobusů a autobusové dopravy působí čistým, uhlazeným dojmem, je doprovázená příjemnou hudbou a je sevřeným logickým seřazením všech základních exponátů. Dlouhé cesty do Jaroměřic jsme v žádném případě nelitovali. Nejvíc ze všeho na nás zapůsobilo celkové zapálení pro věc, myšlení a uvažování mladých tvůrců filmů, kde ve všech případech dovedli identifikovat a krásně ukázat na „ svinstvo“ a nedostatky ve společnosti úsměvným způsobem. Děkujeme za milé přijetí a těšíme se na další setkání. Pořadatelé Coach Progress

provozuje ČSAD autobusy Plzeň. Autobus jsme zachytili v objektu společnosti.

Podrobnosti a další informace z plzeňské dopravní společnosti přineseme v nejbližší době.

Do prodeje jde DVD v pondělí 20.11.2006.

Partnerům z ADSSS je nabízeno DVD za velkoobchodní cenu. „Všechno nejlepší!“

Mercedes-Benz buses and coaches at the FIAA 2006 in Madrid

Five complete buses and one bus chassis are on show in Madrid Representative cross-section from the Mercedes-Benz bus and coach line-up for touring-coach, urban and rural-service transport New Mercedes-Benz Tourismo touring coach, Citaro K urban with a new body length variant, new-generation Mercedes-Benz Sprinter minibus Mercedes-Benz Travego touring coach with new safety technology is a real “Safety Coach” Madrid, 14 November 2006 - DaimlerChrysler Buses, světový lídr na trhu autobusů vystavoval šest vozidel na 8. FIAA (Feria Internacional de Autobuses y Auto­cares) - výstavě 14. - 17.11. 2006 v Madridu v areálu Parque Ferial Juan Carlos I. EvoBus GmbH spolupracuje ve Španělsku s EvoBus Ibérica S.A. jako obvykle představila společost doplňkové služby OmniPlus. Z TZ DaimlerChrysler, kompletní zpráva v angličtině. The Mercedes-Benz exhibits at the FIAA 2006 in Madrid Five complete buses and one bus chassis are on show in Madrid Representative cross-section from the Mercedes-Benz bus and coach line-up for touring-coach, urban and rural-service transport New Mercedes-Benz Tourismo touring coach, Citaro K urban with a new body length variant, new-generation Mercedes-Benz Sprinter minibus Mercedes-Benz Travego touring coach with new safety technology is a real “Safety Coach” Madrid, 14 November 2006 - DaimlerChrysler Buses, the world’s leading bus and coach manufacturer, is ex­hib­iting six vehicles from the current Mercedes-Benz touring-coach, rural, urban and minibus line-up at the eighth FIAA (Feria Internacional de Autobuses y Auto­cares) bus and coach show from 14 – 17 November 2006. Its 900 m² stand in Hall 10 in the Parque Ferial Juan Carlos I exhibition centre on the outskirts of Madrid (stand no. C 306) will showcase the all-round bus and coach expertise of the Mer­cedes-Benz Bus and Coach unit. This product unit is part of EvoBus GmbH, which is re­sponsible for the European bus and coach activities of DaimlerChrysler Buses, and is partnered here in Madrid by its Spanish subsidiary EvoBus Ibérica S.A. In ad­dition to the representative cross-section through the extensive vehicle line-up, in­cluding the range of Omniplus services geared specifically to bus and coach opera­tions for the Spanish market, this year “safety technology” will take centre stage. At the centre of the Mercedes-Benz presentation at the FIAA 2006 will be a range of new buses and coaches, the majority of which were recently premiered at the IAA Com­mer­cial Vehicle Show 2006 in Hanover. The new generation of Citaro ur­ban and rural-service buses will be on show, featuring extensive technical and vis­ual in­novations, as well as a new member (Citaro K) that brings a new entry-level variant to the Cita­ro family. The new Mercedes-Benz Tourismo touring coach is a highly economical model series in the business segment. The range of models in­cludes four high-deck touring coaches along with a new 13-metre two-axle variant, all with extensive safe­ty features including ESP. According to the experts, the new touring coach posi­tioned in the luxury segment, the Mercedes-Benz Travego, is the world’s safest touring coach when fitted with the equipment specification shown at the FIAA – dubbed the “Safety Coach”, it comes with the full range of safety fea­tures including ESP, Brake Assist (BA), the Continuous Braking Limiter (DBL), proximity control (ART) and Lane Assistant (SPA). The OC 500 RF (RF = “Raised Floor”) chas­sis pro­vides the foundation for the very latest generation of touring coaches and rural-ser­vice buses and is ideally suited to the European markets with its state-of-the-art technology. The Mercedes-Benz Integro is a fully-fledged raised-floor rural-service bus with close family ties to the touring coach down to the last detail – these in­clude spacious accommodation and brand-new, innovative rural bus seating in the passenger compartment, state-of-the-art technology with EPS 3 for the GO 190 and GO 210 transmissions, fully automatic torque-converter transmis­sions and Power Distribution Board (PDB), through to the sort of comfortable, safe chassis you would tend to associate with a touring coach. The new minibus genera­tion based on the Mercedes-Benz Sprinter offers twelve basic models for rural, touring-coach and urban use each with their own bus body, Adaptive ESP, ABS, ASR, EBD, BA plus ul­tra­modern and low-emission Euro 4-compliant diesel engines. It will be represented at the FIAA 2006 by the low-floor Sprinter City 65 minibus for use in urban environ­ments. In addition to the six vehicles on show in Hall 10, other vehi­cles from the current Mercedes-Benz product range will be parked outside the hall in the adja­cent outdoor area and available for test drives. Safety and environmental friendliness are the two key issues for the Mercedes-Benz Bus and Coach unit at the FIAA 2006: all diesel engines on the large buses and coaches have been converted to Blue-Tec diesel technology in time for the launch of Euro 4. Blue-Tec has already proven to be highly economical in tens of thousands of Mercedes-Benz heavy-duty trucks. Mercedes-Benz can already supply the Citaro urban regular-service bus with the option of Blue-Tec 5 – testimony to the system’s future viability. And the Mercedes-Benz stand will also be showcasing a road-going vehicle that takes the technology to new heights: the combination of Blue-Tec 5 diesel engine with a sintered metal particulate filter on show already meets the EEV (Enhanced Environmentally-friendly Vehicle) emissions standard, a standard the Mercedes-Benz Citaro urban bus has been meeting for many years with its CNG-powered engine. The comprehensive safety expertise built into Mercedes-Benz buses and coaches attests to the high level of the standard-fit equipment: all new-generation touring coaches have been fitted with the Electronic Braking System (EBS), Brake Assist (BA), acceleration skid control (ASR), retarders and, above all, the Electronic Stabil­ity Program (ESP) for many years. Added to which there is now the Continuous Braking Limiter (DBL), which prevents the coach from unintentionally accelerating downhill. And the new Mercedes-Benz Travego also boasts two more important safety features in the guise of the proximity control system (ART) and Lane Assis­tant (SPA), turning it into a veritable “Safety Coach”.

Další jihomoravská řidička autobusu. Převzato z novin ADSSF Dopravák. Další řidičky autobusu naleznete v této rubrice.

I v dnešní emancipované době je stále raritou, aby ženy vykonávaly „mužské“ profese. Přesto se najdou i výjimky, a naše společnost to potvrzuje. První, kdo asi každého napadne, je paní Marcela Kalužová, která pracuje po boku mužů v autodílně na opravářském středisku v Břeclavi již více než 20 let. Podíváme-li se do historie našich dopravních divizí, zjistíme, že zde pracovaly v "mužské" profesi pouze dvě ženy, a to jako řidičky na nákladní dopravě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Divize osobní dopravy se svou první řidičkou může pochlubit až nyní. Dne 7. 8. 2006 totiž do společnosti nastoupila paní Zdeňka Zálešáková, která od prvních dnů upoutává pozornost nejen kolegů, ale hlavně cestující veřejnosti. Nutno podotknout, že převážně v pozitivním slova smyslu. Paní Zálešáková je původním povoláním učitelka, 13 let byla ředitelkou soukromé mateřské školky. Kromě dětí patří k jejím největším zálibám hlavně řízení motorového vozidla. To, že se stala řidičkou autobusu, považuje za další splněné přání. Věříme, že ji tato práce bude naplňovat a svým příjemným vystupováním přispěje ke spokojenosti našich cestujících. Zdroj: Dopravák a BORS Břeclav

Určitě je to neutuchající zájem autobusových příznivců z České republiky. Ovšem přístupy z ciziny jsou zase velmi zajímavé.

Není většího zadostiučinění pro aktuálnost BUSportálu, když odkazy na autobusy z Irisbusu nachází na francouzských a italských diskuzních serverech, když se o trolejbusy z Plzně zajímají v Kanadě a když Google nabídne Brazilci na dotaz Volvo 9700 BUSportál. Stálí jsou čtenáři z Polska, kde panuje neustálý zájem jak o vlastní nové Solarisy, tak zejména o veterány Škoda 706 RTO a Jelcz. Nejčerstvější radostí je odkaz a přístupy z tureckého diskuzního webu na nové Conecto , které Mercedes-Benz vyrábí nedaleko Istanbulu. I to přímělo redakci neotálet a přidat hned nové Intouro , které se vyrábí tamtéž. V současnosti přibyl i odkaz od německých autobusových nadšenců.

Další volné pokračování seriálu o řidičkách autobusu. Tentokrát z jihu Moravy. „Práce řidiče se mi líbí, jelikož ráda pracuji s lidmi“, říká Vladimíra Kudláčová.

Vladimíra Kudláčová se s povoláním řidiče setkala ve Švýcarsku, kde působila 6 let jako ošetřovatelka koní. Jako řidička zajišťovala přepravu koní při cestách na zahraniční závody. Od března 2006 pracuje jako řidička autobusové dopravy u ČSAD Uherské Hradiště a.s. Zkušenosti a zájem o autobusy má v rodině, tatínek pracuje dlouhá léta jako řidič autobusu u ČSAD Veselí n. Moravou. Řidičku cestující potkávají jak v režimu MHD, tak i na příměstských linkách směrujících do Uherského Hradiště autobusy značky Karosa C 954.1360. "Je to milá, pracovitá, svědomitá a velmi příjemná mladá žena s citlivým přístupem k vozidlu a řízení, kde mnohdy překonává své mužské kolegy. Profesionálně vystupuje a komunikuje nejen s cestujícími, " říká Vladimír Oswald, vedoucí divize autobusové dopravy ČSAD Uherské Hradiště a.s a dodává: ""Vždyť i v historii  naší dopravní firmy profese řidič není jednoznačně mužskou záležitostí. Řidička Marie Zelenková působila v nákladní dopravě v letech 1968 až 1984." Informace a fotografie ČSAD Uherské Hradiště a.s.

od spolupracovníka BUSportálu Jan Havíře. Před premiérou nejen seriálu Dopravní podnik a dokumentu Coach Progress 2006 třebíčsko-jaroměřických filmových nadšenců.

Premiéru "Filmy roku 2006" chystá "Veselý film" na 17. listopadu. Zájemci mohou vidět filmy rozmanitých žánrů: * Narkosvět * Vánoční koleda * Desatero příběhů kauboje *Dopravní podnik * Coach Progress 2006 * Pokud čtenáře BUSportálu tyto projekce zaujaly, obraťte se na vesely@tipmail.cz ... a teď už avizovaný rozhovor: Jan Havíř říká: "Rozhodl jsem se zúčastnit jednoho z natáčení společnosti "Veselý film", abych blíže poznal hlavního protagonisti Honzu Veselého – i jeho práci. Setkali jsme se v prostorách autobusové vozovny v Jaroměřicích nad Rokytnou, odkud pochází. Byl na místě jako první, a tak jsem využil půlhodinku volného času, než se sešli ostatní herci, abych mu položil pár otázek. Usadili jsme se stylově v jednom z odstavených autobusů Mercedes Benz, profesionálně mi nabídnul doma připravený čaj a sedl si připraven na moje otázky:" Jak jsi se k amatérskému filmu dostal? První myšlenka natočit amatérský film přišla někdy v deseti letech. Vybavení bylo ale drahé, takže první kameru (tehdy ještě analogovou) naši koupili až v roce 2001. Tenkrát jsem s partou kamarádů natočil krátkou detektivku. Jak se k tvému koníčku staví rodina? Občas brblou, ale podporují mě a fandí mi. Kolik z tvého volného času zabere natáčení a příprava filmů? Všechen. (smích) Práce s kamerou i zpracování záběrů je už docela náročná práce. Máš nějaký kurz nebo jsi se učil sám? Jsem samouk. Ale hodně cenných rad mi poskytli známí, kteří se také zabývají amatérským filmem a také lidé z televize. A co scénáře? S těmi ti někdo pomáhá? Scénáře si píšu sám. Mám jich celkem hodně, ale některé byly vysloveně „do šuplíku“. Ty ostatní jsem zrealizoval nebo se chystám zrealizovat. Jak se ti daří sehnat a udržet herce? Jsou to většinou kamarádi nebo spolužáci. Hodně se jich nadchne, že by si chtěli zahrát, ale jen málokdo vydrží, když zjistí kolik času a práce takové natáčení znamená. Někdo natočí jeden film a přestane ho to bavit. Ale jsou i tací, kteří se mnou spolupracují už víc jak pět let. Respektují tě herci jako režiséra? Poslouchají tě? Vše je založeno na dobrovolnosti. Kdo nechce hrát, nemusí. Ale ti, co hrají, poslouchají, jinak by to ani nešlo. Tenhle rozhovor je pro BUSportál, takže čtenáře asi bude zajímat, kdy došlo ke spojení tvé filmové tvorby s autobusy. Kdy tě poprvé autobusy oslovily? Pamatuji se, že ve druhé třídě jsem se chtěl stát řidičem MHD. Ten zlom ale nastal až v okamžiku, kdy jsem začal dojíždět na střední školu. Autobusem jezdím denně, znám se s řidiči, povídám si s nimi. A tak mě napadlo, že bych mohl svoje záliby spojit a natočit film s autobusovou tematikou. Tuším, že to bylo v roce 2004, kdy jsi natočil Linku, že? Ano. Zkusil jsem tenkrát oslovit ředitele společnosti TRADO-BUS s prosbou o povolení natáčení v autobusech i provozovnách jeho společnosti. Překvapilo mě, že odpověděl kladně a já mohl své přání uskutečnit. Natáčet v provozovně a na zastávkách je jedna věc, ale pořizovat záběry na palubě autobusu na lince je věc druhá. Jak se k přítomnosti kamery stavěli řidiči? Žádný z nich mě nevyhodil. Někteří říkali, abych si točil autobus a cestu, ale je ne. Jinak jsem se setkal s pochopením. Na mnoha záběrech ale řidiči vystupují – při řízení i při údržbě autobusu. Byli třeba nervózní? Ne, jsou to profesionálové. Přítomnost kamery prakticky nevnímali. Teď zrovna dokončuješ seriál Dopravní podnik. Můžeš o něm něco prozradit? Bude to pětidílný hraný seriál doplněný jedním dokumentárním dílem. Všechno z autobusového prostředí. Bude se jednat o každodenní zážitky z práce řidičů. Jsou to smyšlené události, nebo se zakládají na skutečnosti? Většina událostí se už někde někdy stala nebo se lehce mohou stát. Kolik ve filmu uvidíme herců? V hlavních rolích vystupují čtyři kluci a jedna holka – všichni jako řidiči. Pak je tam několik vedlejších rolí a zejména v dokumentu uvidí diváci také skutečné řidiče autobusů. A co „nějaká veselá příhoda z natáčení“ ? Určitě jich bylo víc. Jednou jsme třeba na autobusovém nádraží natáčeli scénu s takovým opilým pobudou. Sehnali jsme pár prázdných lahví od piva. Kolega, který opilce hrál, si obléknul příhodné oblečení, posadil se na nástupiště, obložil se lahvemi a zcela věrohodně předstíral podnapilého. Jako naschvál jeli zrovna v ten okamžik kolem policajti. Samozřejmě zastavili a hned chtěli vidět občanky. Docela dlouho jsme jim vysvětlovali skutečnou příčinu této situace. Nakonec alespoň zkontrolovali všechny láhve, zda jsou skutečně prázdné a pak teprve odjeli. Venku se začali scházet herci, takže bych tě nerad zdržoval od práce. Dovolím si tedy poslední otázku. Chtěl bys někomu prostřednictvím BUSportálu poděkovat? Nerad bych na někoho zapomněl, ale určitě panu řediteli Ing. Miroslavovi Petrů, dispečerovi Romanovi Kudláčkovi, řidičům (zejména panu Svobodovi) a všem, co mi pomáhají a podporují mě, hlavně rodině a kamarádům. A taky paní Braunové z BUSportálu za mediální podporu. (Děkujeme:-) Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů. Jan Havíř ( janhavir@seznam.cz ) / Foto Barbora Šťastná a BUSportál

Co všechno se dá vozit na motorce !!!

Děkuji svému kamarádovi Martinovi za opravdu inspirativní materiál.

"Lidé manažerovi lhostejné jednání vrátí." Alena Kozáková získala jako vůbec první personalistka v Česku titul HR manager roku.

Odborná porota ocenila zejména její aktivitu při reorganizaci výroby po změně vlastníka společnosti Karosa. HN: Vystudovala jste práva. Jak jste se dostala k personalistice? Do firmy Vagónka Studénka na Ostravsku jsem nastoupila jako podniková právnička. Tehdejší generální ředitel za mnou přišel po nějaké době s návrhem, jestli bych nechtěla spojit znalost pracovního práva s činností personalisty. Vzpomínám si, že má první reakce byla: To dělat nechci, nikdy. HN: Co změnilo váš názor? Nakonec jsem se do toho, obrazně řečeno, zakousla a začalo mě to moc bavit. Práce s lidmi je někdy velmi obtížná, vyčerpávající. A v rozvíjejících se firmách také hektická. Na druhou stranu je nesmírně zajímavá a vzrušující. Navíc teď, když jsem získala tohle významné ocenění - mám obrovskou radost. Ta práce stojí za to. HN: Co obnášela reorganizace výroby v Karose? Především sestavení úplně nových týmů, na kterých změněná výroba měla stát. Společnost totiž získali noví vlastníci, italská firma Iveco, která je součástí skupiny Fiat. Společným úkolem vedoucích ve výrobě a personalistů bylo mimo jiné vysvětlit lidem důležitost a nutnost chystaných změn. Ne tak, že to nařídil někdo shora. Ale aby je vzali za své a chtěli se na nich podílet. Poté jsme je těmi změnami museli provést a realizovat je. HN: Lidé nemají změny moc rádi. Šlo to bez problémů? Samozřejmě jsme naráželi i na odpor, nepochopení, nechuť. Ale v takových případech je na místě ochota a trpělivost personalistů i jednotlivých mistrů věnovat lidem potřebný čas. Naslouchat jim a vyjádřit se k jejich připomínkám a obavám. Proto chodíme do provozu, mluvíme s jeho manažery, s mistry i s dělníky. Společně se snažíme řešit problémy. HN: Nedělala zaměstnancům problém změna vlastníka? Tohle je vždy problém. Nastoupila jsem do Karosy v době, kdy se majoritním vlastníkem firmy stalo Iveco. Francouzský styl práce byl nahrazen stylem italským. Někteří ze zaměstnanců, kteří pamatují jako vlastníka francouzský Renault, tvrdí, že dříve se tu věci řešily pomaleji. Precizněji a ve větším klidu. Majitelé a vrcholoví manažeři Iveca kladou větší důraz na zavádění změn do výroby, rozvoj, vysoké tempo i pracovní výkony. Někteří lidé se cítí být pod tlakem. Jsou mnohdy vyčerpaní, unavení. HN: Jak může v takovém případě pomoct personální oddělení? Manažer příslušného útvaru by o tom měl s personalisty mluvit. Tedy pokud si se situací neví rady. HN: Co když si jen myslí, že si ví rady. Nebo situaci přehlíží? Dělat, že se nic neděje, je to nejhorší. Nebo když vyhrožuje, že za branou čeká dalších deset lidí. Ono to o těch zástupech za branami firmy většinou není, a to ani v případě Karosy, pravda. Zaměstnáváme lidi v profesích, kterých je spíše nedostatek. A kousek od nás jsou další automobilky, TPCA Kolín a Škoda v Kvasinách. Nabízejí pracovní příležitosti v podobných profesích. Takže jsem přesvědčena, že je v zájmu manažera či mistra, aby se pokusil problémy vyřešit k oboustranné spokojenosti. Ale chápu, že vedoucí jsou sami velmi vytížení. Může se stát, že tu nespokojenost, únavu zaměstnanců nevnímají, a tudíž neřeší. Jestli se ale lidé ozývají, že už opravdu nemohou, jejich výkony se horší, někteří odcházejí, je třeba to řešit. Chovají-li se manažeři lhostejně, sobecky, lidé jim to začnou vracet. Slušné, čestné a přímé jednání se vyplatí, jakkoli to může znít fádně. HN: Kromě prosazování komunikace existuje ještě jiná pomoc? Ano. Pravidelně monitorujeme stavy lidí na klíčových pracovištích. V případě kapacitních výkyvů zasahujeme ve spolupráci s příslušnými vedoucími. Někdy dočasně převádíme lidi z jednoho úseku na druhý, využíváme jejich další kvalifikace. Nebo si vypomůžeme agenturními zaměstnanci. HN: Mluvila jste o sestavení nových týmů. Vybírali jste lidi zvenku, nebo jste čerpali z vlastních zdrojů? Ze svých vnitřních zdrojů. Reorganizace s sebou přinesla mimo jiné snížení počtu mistrů. Z těch bývalých a z dalších personálních rezerv jsme vybrali mistry nové. Ti úspěšně prošli, abych tak řekla, prozkoumáním ze všech stran v rámci assessment centra, diagnostických testů, pohovorů a podobně. Vybrali jsme lidi kvalifikované, schopné vést tým a provést žádané změny. Společně s nimi jsme vybrali jejich pomocníky, "týmové experty" z řad dělníků. Ti věnují 20 procent pracovní doby administrativě a řízení lidí na příslušném pracovišti. Vybrali jsme i interní školitele, kteří pomáhají zaměstnancům s jejich problémy, a tím uvolňují ruce mistrům. HN: Co se stalo s mistry, kteří neuspěli? Někteří z nich jsou týmovými experty, jiní se vrátili mezi dělníky. Někteří firmu opustili. HN: Daří se vám udržet si lidi? Nemůžeme říct, že by nikdo neodcházel. Zaměstnanci, kteří jsou z nějakých důvodů unaveni, rozčarováni, odejdou. Je ale důležité se zeptat proč - tehdy se dá ještě jejich rozhodnutí zvrátit. Preventivně si hýčkáme zaměstnance výhodami. Vynakládáme finanční prostředky mimo jiné na doplňkovou zdravotní péči, rehabilitaci, masáže a podobně. Mnozí zaměstnanci totiž dělají fyzicky velmi namáhavou práci. Pak jsou tu obvyklé stravenky, týden dovolené navíc, podpora dětské rekreace, příspěvek na dopravu, půjčky na byt a tak dál. Skupinu mistrů mimo jiné čeká zpočátku příštího roku dvoudenní trénink v přírodě zaměřený na teambuilding. Slibujeme si, že se také ukáže, kdo a jak se v týmu či ve firmě cítí. Jak se změnila jeho role a co lze udělat s případnými negativními výsledky. HN: Jak přesvědčíte vedení firmy, aby věnovalo pozornost vašim programům pro zaměstnance? Manažer pro lidské zdroje musí mít důvěru a podporu generálního ředitele či předsedy představenstva, nejlépe i vlastníků. Právě oni by měli být na lidské zdroje orientováni. Jako velmi důležité vidím i "spojení" personalistiky s výrobou. Pokud je to firma, která má hmatatelný produkt, neměl by být problém ukázat, jak se na kvalitě výrobku odráží motivace zaměstnanců, dobré sestavení týmů, změna organizace práce. Personalisté by se měli pravidelně setkávat na pracovních poradách s vedoucími výrobních provozů či závodu. Pokud budou umět pomoci, bude jejich aktivita napříště určitě vyžadována. Mně osobně se také osvědčil, řekla bych, pokorně agresívní přístup. To jest trpělivé a vytrvalé nabízení nových způsobů zlepšování práce a postupů. A současně názorné prezentování výsledků, jakých lze zmíněnými cestami dosáhnout. Alena Kozáková (43 let) je ředitelkou pro lidské zdroje ve společnosti Karosa se sídlem ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity J.E.Purkyně v Brně. Osmnáct let pracovala ve Vagónce Studénka na Ostravsku. V Karose je od roku 2003. Před týdnem byla v prvním ročníku soutěže HR manager roku 2006 zvolena nejlepší personalistkou. Hospodářské noviny 6.11.2006 Kariéra Autor Karolina Švidrnochová. (BUSportál přebírá materiály HN s jejich souhlasem)