- letos opět s populárním koňským povozem taženým Barnou a Bajkou.

Zvaní proběhlo tradičně týden před festivalem, tentokrát byla příjemná změna v muzice. Hrála lidová muzika Chrást v šesti lidech. Hráli s velkým gustem a velmi dobře. V krojích zvalo šest párů mladých lidí z Dýšiny se dýšinskou starostkou Václavou Kuklíkovou. Při akci pomáhali dýšinští hasiči. "Jezdilo se jako vloni s pivovarským vozem a koňmi, začínali jsme zvaním v Chrástu v 9 hodin dopoledne, zvlášť dobře jsme pozvali chrásteckého starostu Ladislava Bohuslava. Pak jsme pozvali svou rodnou obec Dýšinu. Po poledni jsme přesedli do aut a odjeli jsme pozvat obce Klabavu, Litohlavy, Bušovice a Sedlecko, kde jsme zvali poprvé na požádání místních starostů, " informují pořadatelé. Více informací o festivalu najdete na www.ceskanaves.eu (BUSportál je mediálním partnerem festivalu)

Ak ešte pár dní počasie vydrží, nebude silný vietor a nebude pršať, putovné autobusy Bažant kinematograf budú premietať až do konca augusta.

Celé leto chodia po slovenských mestách (zastavili sa aj na Artfilme a na Pohode) a premietajú päť českých filmov: Fimfárum 2 Břetislava Pojara, Krásku v nesnázích Jana Hřebejka, Grandhotel Davida Ondříčka, Účastníky zájezdu Jiřího Vejdělka a Štěstí Bohdana Slámu. K takému premietaniu patrí predovšetkým sedenie na námestí, drobné dažďové kvapky, prach alebo komáre, ktoré sa zviditeľňujú v žiare premietačky, a tento rok aj krátke animované filmy študentov a absolventov VŠMU. Pred hlavným programom sa hrá Lionardo Mio (réžia: Ivana Šebestová), Pik a Nik (Martin Snopek), Fat Fatal (Michaela Čopíková), Príšera (Michaela Ošťádolová) a Nazdravíčko! (Ivana Zajacová a Jozef Mitáľ). Počasie bolo tento rok zatiaľ veľmi priaznivé a filmové projekcie už videlo vyše dvadsať– tisíc ľudí. Kinematograf je práve v Nových Zámkoch, potom sa presunie do Hurbanova (na futbalový štadión), Šale a premietanie zakončí v Bratislave. A keďže sa koncom augusta zavŕši už piaty ročník Kinematografu, organizátori vymysleli anketu. Na stránke kinematograf.sk možno hlasovať, ktorý z 58 celovečerných a krátkych filmov, čo sa za päť rokov premietli, bol najlepší. Víťazné snímky sa dostanú do programu na budúci rok. Zdroj: sme.sk

Autobusy se ze zatopené Florence na čas odstěhovaly. Problémy mělo i srdce předprodejního systému jízdenek AMSBUS - bez elektřiny, telefonů ... .

V létě 2002 by se byl určitě BUSportál jako informační servis cestujícím hodil. Redigování BUSportálu redakce převzala až na podzim, letos tedy oslavíme 5 let. Potíže s velkou vodou měly nejen dopravci, resp. autobusy, ale i AMSBUS, který provozuje ČSAD SVT Praha. Voda tenkrát zaplavila i prostory předprodejních kanceláří v hale ÚAN. Včas se podařilo odnosit techniku do pater a servery začaly fungovat téměř současně s obnovou elektřiny do této části Karlína. Spojení bylo přes mobilní telefony. Materiál z konce roku 2002 jsme neupravovali. Mnohé už je teď jinak - především by snad přes protipovodňové zábrany i tak velká voda do Karlína nedorazila, vypracovány jsou krizové postupy pro rychlé změny jízdních řádů a Luďku Hnulíkovou najdeme u ČD. Tento rozhovor byl prvním větším materiálem nové redakce. Srpnová velká voda, která tolik ublížila Karlínu, zasáhla výrazně i důležitý dopravní uzel, autobusové nádraží na Florenci. Mnozí si pamatují, jak optimisticky chvíli vypadal návrat provozu autobusů na nádraží už 16. srpna. "V samotné době povodní nebylo nádraží v provozu pouze 14. a 15. 8., ještě v úterý 13. jsme fungovali celý den včetně odjezdu zahraničních nočních spojů, zavřeli jsme 14. 8. v 03.30. Otevřeli jsme 16.8. ráno po páté hodině po souhlasu krizového štábu Prahy 8. Dlouho jsme se však neradovali, opětovně bylo autobusové nádraží uzavřeno v 9.30 téhož dne, a to na příkaz krizového štábu Magistrátu. Provoz byl nakonec opětovně obnoven až 12.10.2002. Povodňové poučení pro mne - je špatné, že nemáme žádnou vazbu na satelitní autobusová stanoviště, abychom mohli v případě obdobných zásahů do provozu na Florenci dopravcům rychle určit náhradní stání a dostat tyto změny do informačního systému. Bohužel Celostátní informační systém o jízdních řádech v tomto případě byl spíš kontraproduktivní - výlukové jízdní řády nebyly schvalovány, a tak se žádné změny do Celostátního informačního systému nedostaly. Na internetu se proto bohužel prezentoval po celou dobu nepřetržitý provoz z Florence, " vzpomíná na problémy autobusové dopravy v popovodňové Praze ředitelka Pražské dopravní a.s. Luďka Hnulíková. Mnozí potenciální cestující nechtěli používat náhradní zastávky a cesty odkládali nebo volili vlak. Jak pocítili dopravci absenci Florence ? Podle nepřetržitých dotazů na to, kdy otevřeme, zřejmě dost citelně. Nebylo to jen v nechuti cestujících, ale i v omezených možnostech nějakou informaci získat. Náhradní zastávky provozuje Technická správa komunikací hlavního města Prahy, tj. není žádná vazba na možnost přidělení náhradní zastávky, stání apod. Prvních 14 dní si dopravci stanoviště vybírali sami, protože jim žádné nebylo přiděleno, následně dostávali přidělená jiná stanoviště. Telefonická informační služba sice přesídlila do náhradních prostor, ale informace si musela sama zjišťovat od dopravců, protože Technická správa komunikací žádnou informační linku nezřídila ani neposkytovala informace, co se na náhradních stanovištích vlastně děje. Vlastní přesídlení a přemístění linek trvalo 3 dny, po tu dobu byli cestující zcela bezprizorní, k dispozici byly pouze informace, které dopravci dali do předprodejního systému. Při obnovení provozu jsme se snažili dohodnout, aby dopravci mohli náhradní stanoviště užívat ještě v období října současně s Florencí, aby se změna zase negativně nedotkla cestujících, ale stejně hned v den zahájení běžného provozu byly odstraněny jízdní řády na náhradních zastávkách. Jak rychle se situace vrátila do normálu po uvedení ÚAN do provozu ? V zásadě hned - cestující na Florenc nikdy nepřestali chodit, a to ani po dobu uzavření. Převážná část dopravců se vrátila hned 12.10., v odjezdech se situace vracela do normálu vyjma jedné linky na Slovensko v průběhu následujícího týdne, po změně předprodeje od 5.11. nastal zcela normální provoz; 2 linky zachovaly příjezdy na satelitech vzhledem k situaci související s provozem metra. Předpokládám, že se jen potvrdila nepostradatelnost Florence jako dopravního uzlu ? Pro cestující určitě, ukázalo se, že ani Pražáci se dost dobře neorientují v umístění satelitních autobusových stanovišť a netrefí na ně. A to ani v případě fungující MHD, zejména metra, natož v době po povodních při neustálých změnách. Pro cizince byla situace zcela nepochopitelná. To vše se projevilo i v poptávce dopravců. Poznamenal linkovou autobusovou dopravu i dopravní režim v Praze v době okolo konání summitu NATO ? Problém nebyl dopravní, ve spolupráci s Magistrátem jsme poskytli s předstihem dopravcům stanovené objízdné trasy, neregistrovali jsme proto žádné velké zpoždění kvůli objízdným trasám. Časový dopad měly prohlídky na okrajích Prahy, kde se autobusy dostávaly do kolon s osobními vozy. Zpoždění jsme registrovali v rozmezí 15-30 min., částečně je eliminoval volný průjezd Prahou. Jaké bezprostřední změny mohou cestující a dopravci čekat v příštím roce (2003) ? Nedá se mluvit o zásadních změnách, zatím se soustředíme na dokončení oprav a odstranění závad, které cestující ani dopravci nemusí vidět na první pohled, ale mohli by je pocítit - jsou nutné opravy a výměny klimatizace, byla nutná rekonstrukce vytápěcího systému apod. Po dokonalém vyschnutí budovy musíme dokončit opravy odbavovací haly a pracovišť v přízemí budovy autobusového nádraží. Jaká je dlouhodobější vize rozvoje Florence a jaké jsou možné překážky ? Z hlediska nutné změny přístupu k posuzování staveb v lokalitách zasažených povodní se některé vize rozvoje, které před půl rokem vypadaly poměrně reálně, dostávají do poněkud jiné kategorie. Nutně však musíme řešit otázku odbavovací haly, která by na přehledně a komplexně řešila služby pro cestující, musíme se začít zamýšlet i nad kapacitou autobusového nádraží Florenc, která je v dopravních špičkách téměř vyčerpána.

Doslova zabalené do výtvarných děl světoznámého malíře a grafika maďarského původu Victora Vasarelyho vyráží od středy 8. srpna do olomouckých ulic dva autobusy místního dopravního podniku

. Kloubové nízkopodlažní vozy Solaris se na půl roku promění v pojízdnou pozvánku na Vasarelyho výstavu, kterou připravuje olomoucké Muzeum moderního umění ve spolupráci s Janus Pannonius Múzeem v maďarské Pécsi. První profilová prezentace tvorby zakladatele op-artu v českých zemích po roce 1989 nabídne divákům od listopadu do ledna 2008 bezmála 80 děl. Pro Muzeum moderního umění je výstava Victora Vasarelyho nejdůležitějším projektem letošního roku. Vasarely, který se narodil v roce 1906 v Pécsi a zemřel v roce 1997 v Paříži, je pokládán za zakladatele výtvarného směru Op-Art neboli kinetické abstrakce. První z autobusů je černobílý a polep využívá dvou Vasarelyho prací – dvoumetrového gobelínu Zebry z roku 1939 a grafiky G. A. CHEYT OND z roku 1971, která má v originále rozměr 760 x 615 mm. Vrcholné op-artové období zastupuje rovněž barevná grafika Koska MC z roku 1970, do které je „zabalená“ druhá pojízdná pozvánka na Vasarelyho olomouckou výstavu. Autobusy s motivy z Vasarelyho díla budou olomouckými ulicemi jezdit od středy 8. srpna do konce ledna příštího roku. Autorem grafického návrhu je Petr Šmalec z Muzea umění Olomouc, výrobu polepu zajistila olomoucká firma Grapo. Projekt se podařilo zrealizovat díky příspěvku Nadace ČEZ, dotaci Olomouckého kraje, který výstavu Victora Vasarelyho zařadil mezi Významné projekty Olomouckého kraje, a také díky vstřícnosti olomouckého dopravního podniku. Profilová prezentace díla Victora Vasarelyho bude zahájena 15. listopadu. Z TZ DPMO. Foto DPMO.

Plzeňského kraje a nejširší veřejnost na 8.9.2007 do plzeňské "Proluky".

Od 10 do 22 hodin vystoupí v Křižíkových Sadech: Znouzectnost Démophobia CHODSKÁ VLNA Na starý kolena Band Hlasoplet Během celého dne se představí také soubory hendikepovaných dětí, pro které je také připraven celodenní program nejrůznějších zábavných soutěží. Akce proběhne pod záštitou krajské radní Olgy Kalčíkové. BUSportál je mediálním partnerem sdružení "Ty a já"

V rámci programu olympijskej súdržnosti odovzdal DaimlerChrysler vietnamskému Národnému olympijskému výboru Mercedes Benz Sprinter.

Vozidlo spoločne predstavili riaditeľ Van Business Unit DaimlerChrysler, Wilfried Porth, a člen Medzinárodného olympijského výboru, Ser Miang Ng. Prevzal ho prezident komisie, Nguyen Dahn Thai. Jedná sa o stý minibus, ktorý DaimlerChrysler poskytol Národnému olympijskému výboru. Tento stý minibus je prejavom vyše 16-ročnej úspešnej spolupráce celosvetovej organizácie so spoločnosťou, ktorá existuje v približne 200 krajinách. Keďže DaimlerChrysler pôsobí celosvetovo, s Medzinárodným olympijským výborom má veľa spoločného-obaja podporujú férový boj, priateľstvo, medzinárodný dialóg a snahu niečo dosiahnuť. „Táto spolupráca poukazuje nielen na to, že podporujeme šport, ale že aj nám záleží na zodpovednosti. Nejedná sa tu len o šport; spolupráca ukazuje aj naše úsilie v sociálnej a kultúrnej sfére. Sme poctení tým, že vďaka dopravným prostriedkom Mercedes Benz môžeme prakticky zaistiť mobilitu mladých ľudí,“ vyjadril sa pri preberaní Mercedesu Wilfried Porth. 16-miestny Mercedes zaistí transport mladých vietnamských športovcov do vzdialenejších miest tréningu, a samozrejme aj na súťaže. Ako sa vyjadril prezident Národného olympijského výboru, „športu vo Vietname sa v posledných rokoch naozaj darí. Ako dôkaz je strieborná medaila z Olympijských hier zo Sydney z roku 2000, na ktorú sme veľmi hrdí. Ale samozrejme, že by sme chceli byť v budúcnosti ešte úspešnejší. K tomu nám môže pomôcť práve toto vozidlo, ktoré našim športovcom značne pomôže zlepšiť podmienky tréningu.“ DaimlerChrysler poskytol od roku 1996 skoro stovku minibusov Mercedes Benz, ktoré sa využívajú na všetkých piatich kontinentoch. TS:www.daimlerchrysler.com

Jan Havíř. Pro ty, kteří to ještě nezkusili.

"Těm, kteří služeb cyklobusu již využili, tento příspěvek nic nového nepřinese. Je určen pro vás, kteří váháte, bojíte se, nebo o cyklobusech jako takových toho moc nevíte, " říká předem Jan Havíř. V Jižních Čechách zajišťuje přepravu jízdních kol více dopravců. My jsme vyzkoušeli linky (320021, 320024 a 320025) provozované společností ČSAD JIHOTRANS a.s. Vzhledem k tomu, že plno informací o cyklobusech, odjezdech spojů a vedení linek je zveřejněno na internetu ( www.cyklotrans.cz ), zaměřili jsme se na technické a provozní detaily. Na linky jsou nasazována vozidla značek Karosa a MAN a jízdní kola jsou až na výjimky přepravována na vleku připojeném za autobusem. Kapacita vleku se pohybuje od 15 do 30 běžných jízdních kol. Onou zmiňovanou výjimkou je vozidlo Karosa, které má umístěno šest držáků na jízdní kola přímo na zadním čele. Držáky mohou být na vleku umístěny buď vodorovně v jedné řadě nebo ve dvou řadách nad sebou a nebo šikmo proti sobě. Držáky jsou podobné těm, které znáte ze střešních nosičů osobních vozidel, a jsou založeny na principu tříbodového uchycení jízdního kola. Kolo se vloží do lyžiny, ke které se přichytí gumami nebo stahovacími pásky, a stahovacím držákem se uchytí za část rámu vedoucí od šlapátek šikmo vzhůru. U šikmo umístěných držáků se můžete setkat i s uchycením dvoubodovým. V obou případech přijelo vozidlo do naší výchozí zastávky s minimálním zpožděním. Naložení a připevnění kola do nosiče je pro řidiče otázkou necelé minuty. Na více vytížených linkách doprovází autobus pomocník, který řidiči s naložením a připevněním kol pomáhá, takže se odbavení v zastávkách ještě urychlí. Zajímali jsme se také o vytížení linek a samozřejmě nás napadla možnost, kdy do zastávky přijede autobus již plně obsazený a vás a vaše kolo už nenaloží. Na dotaz, zda je možné místo pro jízdní kolo předem rezervovat jako třeba při cestě vlakem, odpovídá za dopravní systém CYKLOTRANS Vladimír Votřel: "Rezervace na dopravní systém zatím možná není. Pouze žádáme skupiny 10 a více osob, aby svoji účast avizovaly" a dodává, že v případě naplnění kapacity vozidla jsou schopni vypravit posilový autobus. Podle slov Vladimíra Votřela, která potvrdili i řidiči cyklobusů, se ale stává pouze výjimečně, že by vyčerpání kapacity vozidla nedovolilo naložit další kola. Přímo na lince se pak kapacita cyklobusu může mírně zvýšit naložením dalších jízdních kol přímo do autobusu. K možnosti rezervace místa pro jízdní kola do budoucna Vladimír Votřel dodává: "O možnosti určité formy rezervace uvažujeme, z výchozí stanice to není problém, ale zajistit rezervaci po trase je poměrně složitý úkol. V příští sezóně se asi v tomto směru nějaká novinka objeví." Jan Havíř janhavir@seznam.cz

a spolupracovník BUSportálu jako vedoucí předprodeje AMSBUS

Dan Vyhnalík je absolventem MFF UK. Od ukončení studíí v roce 1981 do současnosti působil v ČSAD SVT Praha nejprve jako provozní programátor, pak vedoucí provozu na sálových počítačích a po roce 1993, kdy byl centrální počítač nahrazen modernější technikou přímo na dopravních závodech, přešel na Florenc do oddělení předprodeje jízdenek AMSBUS. BUSportál položil Danu Vyhnalíkovi několik otázek jak ve vztahu k jeho profesi, tak i k jeho sportovním aktivitám. Co znamená být vedoucím provozu AMSBUS ? Vedu zde přímo 20 pokladních, 3 operátorky a 3 pracovníky pořizování dat, udržuji provozní řád prodejních kanceláří a školím nové pokladní (celkem je jich už v Česku a na Slovensku cca 1100). Řeším složitější dotazy cestujících a reaguji na případné stížnosti. Zodpovídám za plnění smluv s dopravci a po provozní stránce s prodejci AMSBUS. Co je v současnosti v AMSBUS nového a co byste si přál, aby se realizovalo ? Půl roku starou novinkou jsou e-jízdenky s možností okamžitého pohodlného nákupu jízdenek na internetu pomocí platební karty. Tady nás čeká uzavření smluv se zbytkem dopravců, zatím možnosti poskytnutí e-jízdenky cestujícím využívá více než polovina dopravců zapojených v systému AMSBUS. Určitě je třeba zvýšit propagaci e-jízdenky mezi cestujícími. Do budoucna považuji za klíčové připravované automatické propojení s jinými předprodejními systémy tak, aby kapacita a indikace volných míst byla ve všech spojených systémech stejná. Ke svým sportovním aktivitám a úspěchům Dan Vyhnalík prozradil: "Na bezmotorovém rogalu - závěsném kluzáku létám již 28 let a posledních 21 let jsem v národním týmu. Poslední 4 roky jsem mistrem republiky a zúčastnil jsem se všech posledních 10 ME a 10 MS, která se konají vždy v sudé roky (mistrovství kontinentů) a liché roky ( mistrovství světa). Na posledním ME v Chorvatsku jsem byl ze 100 pilotů šestý. Ve středu 25.7.2007 odjíždím na své již 11. MS v Texasu." Protože v neděli 29.7.2007 má Dan Vyhnalík 50. narozeniny, připojujeme gratulaci spolu s poděkováním za poskytnutý rozhovor.

linka spojující Jelení horu, město Karpacz a hraniční přechod Pomezní boudy.

Tam i zpět jede dvakrát denně, zatím pouze o víkendech. A navazuje na ni i cyklobus k Ladským pomezím. Pokračuje Michal Vávra ze Svazku měst a obcí Krkonoše: "Došlo k dohodě mezi polským a českým svazkem obcí na obou stranách Krkonoš. Tento projekt připravovali již delší dobu, konzultovali, jednalo se o to sehnat vhodného dopravce, ujmout se celé akce organizačně. A chopily se jí Kovary, město, které sousedí s Malou Úpou." "Na Pomezních boudách tak došlo k propojení systému českých cyklobusů s touto novou polskou linkou," dodal Michal Vávra ze Svazku měst a obcí Krkonoše. http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/364834

Protože asi nelze očekávat, že by rozhovor pořídil nějaký jiný mediální kolega, přistupujeme k variantě rozhovoru redaktorky s redaktorkou spolu s případnými odpověďmi na dotazy čtenářů BUSportálu.

Metodu rozhovoru sama se sebou jsem svého času volila při jakési tvůrčí soutěži trošku i jako recesi poté, co zcela vážný rozhovor se starostkou následně prodaný do nějakého magazínu za 800 Kč byl sepsut jako politická agitka. Porotu rozlítily všechny moje příspěvky tak, že jsem se stala černou skvrnou na bělostné říze existenciálně dekadentního jsoucna této soutěže a rozhodla jsem se místo snahy o vyniknutí jako amatér se raději živit redigováním internetového časopisu, které mi bylo současně s debaklem v soutěži nabídnuto. Takže jako Ema Destinnová odmítnutá v Národním a uznávaná v Metropolitní, nevzdala jsem se po krachu v Klatovech a prorazila ve světě autobusů. Počet návštěv BUSportálu i to, že si moje články žádají nejrůznější média, mne snad k troše neskromnosti opravňuje. S velkou chutí si tedy dopřeji další rozhovor 5 let poté, samozřejmě tématicky zaměřený. (Rozhovor sám se sebou prý aplikoval i Ludvík Vaculík, tak to snad není tak špatný nápad, velkou výhodou je zejména autorizace). Otázky mne určitě napadnou, ale pokud napadnou nějaké i čtenáře BUSportálu a nebude je mrzet mi je poslat nebo se osobně při dopravních akcích zeptat, ráda se jimi nechám inspirovat. Takže, zajímá-li vás něco, ptejte se, máte na to celé prázdniny. Těším se. DaBra Pokud by někoho zajímalo, o čem jsem kdysi ve volném čase po zaměstnání analytika a programátora dopravního software psávala, dokud jsem nevěděla, že nejkrásnější téma je autobus, pak je část umístěna ZDE .