Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část třetí: Škoda 706 RTO K: Zkoušky II. - černobílý exteriér i interiér.

Úvodem bych jen trošku připodotkla k diskusi na K-reportu: Díky za zájem a za 99 % pozitivních reakcí. Tomu jednomu diskutujícímu, který považuje slovenský Veteranbus za vzor zachránce, chci vzkázat toto: Zeptala jsem se při převzetí rozjímání o RTO v neidentifikovaném českém lese, co se o autobusu ví a jaká je jeho perspektiva. Cituji: " ... kedze uz o nom vieme, ma aspon tuto perspektivu--:). Ak sa niekto on prihlasi, ze by mal zaujem renovovat, uvediem kde je. Len do clanku som to nechcel dat, lebo sa tam potom nahrnu priekupnici, ...." Při vší úctě ke slovenskému veteránskému hnutí v oblasti užitkových vozidel si po zmapování tohoto segmentu dovolím tvrdit, že v Česku se pro záchranu historických autobusů dělalo a momentálně dělá daleko více než na Slovensku. S lítostí to přiznávají i milovníci autobusů na Slovensku. Server Veteranbus můžeme ovšem za snahu o posílení veteránského hnutí na Slovensku jen pochválit. Dagmar Braunová Ke kloubovému RTO K uvádíme některé informace ze Světa motorů 3/1961, ze kterého je i nákres: ... Návěsný díl nemá samostatný podvozek, točnice i náprava jsou montovány do samonosné karosérie. Celá souprava je třínápravová, dvě krajní nápravy jsou řiditelné, střední hnací. Přední a zadní náprava jsou spřaženy táhly ... Kola zadní nápravy jedou ve stopě střední nápravy. Díky tomu je průměr otáčení 16.12 m autobusu 24.5 m ... Harmonikový měch obepíná celý obvod karosérie. Oba díly karosérie mají nad přechodem zástěny, sahající do výše oken, které zajišťují bezpečnost přechodu při "lámání" autobusu do zatáčky. ... Řízení má pneumatický posilovač, střední a zadní náprava pneumatické odpružení. Motor (uvažuje se o silnějším) včetně převodovky a přenosu hnací síly se příliš neliší od normálního uspořádání autobusů Karosa... Autobus dosahuje maximální rychlost 65 km/h, stoupavost 22 % a má spotřebu 33 l/100 km .... Sedadle byla plánována pro dvě varianty: 64 pevných a 16 nouzových nebo pouze 64 pevných sedadel se 41 stojícími cestujícími. Maximální kapacita za mimořádných okolností 125 cestujících .... Část druhá: Škoda 706 RTO K: Zkoušky I. - barevné intermezzo. A na co se můžete těšit příště ? Na vlek PRK 6 nebo D 4. O moc více už toho bohužel nebude.

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část druhá: Škoda 706 RTO-K: Zkoušky I. - barevné intermezzo.

Určitě jsme už psali a v literatuře se všude uvádí, že u kloubového RTO zůstalo podobně jako u návěsu NO 80 jen u jednoho exempláře. K eventualitě, že byla výroba RTO-K předána do Polska, se vyjádřil 5.1.2009 publicista Jan Neumann: Polské kloubové autobusy postavené na bázi RTO Upřesňujeme: V Encyklopedii československých autobusů a trolejbusů II. Martina Haráka se píše: "Později se článková modifikace RTO-K vyráběla v Jelczi pod názvem Jelcz AP-02 (později jako Jelcz 021) nebo se montovala svépomocí v bukurešťském dopravním podniku." Další kloubové autobusy pak vyráběl Ikarus. Nelze očekávat podobný zázrak jako bylo nalezení torza návěsu NO 80 na Slovensku v lese, ale možná se jednou RTO kloubovým autobusem ještě svezeme. Ze souboru oživených negativů jsme vybrali barevné snímky. K RTO-K se vrátíme ještě jednou souborem černobílých - přiznejme si, že nostalgičtějších záběrů, a to i z interiéru. Část první: Škoda 706 RTO-K: Stavba. Pozn. BUSportálu: Již při prvních pohledech na materiály bylo jasné, o jak úžasné záběry se jedná. Potvrdili jste to i vy, čtenáři, svým obrovským zájmem. Proto chci opravdu velice poděkovat za to, že byly tyto materiály BUSportálu poskytnuty. Velice si toho vážím.

Pro potěšení všem opravdovým labužníkům připravili pánové Kocian, Kotouček a Arazim. Část první: Škoda 706 RTO K: Stavba.

Vzhledem k unikátnosti materiálů, které byly poskytnuty BUSportálu, jsem označila fotografie tentokrát jednotlivě "© BUSportál" jako zdůraznění toho, jak si jejich poskytnutí vážím a také toho, že se dále nemohou šířit bez souhlasu zdroje. Další pokračování bude také Škoda RTO K. Těšte se na opravdu úžasné záběry z provozních zkoušek.

"Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO… "

Protože je to text velmi svébytný, nehodí se vytrhávat ani upoutávku, proto pouze odkaz: Vánoční vandr 2008 - jak jsme objevili RTO…

na renovaci. BUSportál bude dokumentovat postup rekonstrukce. Pro Štědrý den jsme připravili stav před rekonstrukcí , zachycený 22.12.2008 a zajímavé informace.

Vozidlo je momentálně v zatím nerekonstruované části historické haly v areálu plzeňské Škodovky, která slouží zatím jako depozitář. V jedné třetině haly je pro veřejnost přístupná stálá expozice Techmania science center. Vůz 3 Tr3 (1947) je druhý nejstarší dochovaný trolejbus firny Škoda. Byl to poslední typ sériově vyráběného třínápravového trolejbusu Škoda. (Shodou okolností vyjel z doudlevecké Škoda Electric letos po 70 letech opět třínápravový trolejbus Škoda 28 Tr Solaris viz Redakce BUSportálu navštívila Škodu Electric. ). Konkrétní vozidlo ev.č. 119 pochází ze třetí výrobní série - proto 3 Tr3 (3 Tr1 z první série je v Technickém muzeu Brno). Trolejbus po vyřazení sloužil jako skladiště na zahradě a tomu odpovídá jeho stav. Elektrovýzbroj chybí. Rekonstrukce se proto bude blížit spíše výrobě repliky, její provozuschopnost je velmi problematická, ale do budoucna možná. Rekonstruovaný trolejbus bude součástí dalších expozic Techmanie spolu s dalšími rekonstruovanými exponáty: elektrickou lokomotivou Elo 2 z roku 1928, elektrickou lokomotivou 32E z roku 1963 a parním strojem Škoda-Marx z roku 1904. Cena rekonstrukce 3 Tr3, na kterou je vypsáno výběrové řízení, půjde do milionů. Konec rekonstrukce je plánován na rok 2010. BUSportál děkuje zástupcům Techmanie za vstřícnost a informace. Citujeme z knihy Historie trolejbusů Škoda k 3 Tr: "... 6 vozů první série bylo vyrobeno v roce 1941, kdy začala Plzeň budovat svoji trolejbusovou síť. O dva roky později dodal výrobce 4 vozy druhé série a v letech 1947-48 přibyly 24 vozy modernizované 3. série už v třídvéřovém provedení. V padesátých letech se ve špičkách připojovaly za 3 Tr vlečné vozy ... Pro trolejbus 3 Tr3 je typická zaoblená záď." Pěkných dárků na sváteční dny připravujeme více. Nechte se překvapit ... Dagmar Braunová Historický trolejbus 3Tr3 získal prostředky ...

Presne pred 100 rokmi 20. decembra 1908 o 8:45 vyrazila z popradskej železničnej stanice do Starého Smokovca prvá električka s cestujúcimi.

(SITA) – Túto udalosť si dnes pripomenulo mesto Vysoké Tatry spolu s Veterán klubom železníc z Popradu jazdou historickej električky Kométa na rovnakej trase. Súčasne s električkou dnes oslávila 100 rokov aj pozemná lanovka zo Starého Smokovca, ktorá je ešte o tri dni staršia ako električka. Prvá jazda lanovky sa uskutočnila 17. decembra 1908. Túto výnimočnú udalosť v histórii Vysokých Tatier, ktorá znamenala významný impulz v ich ďalšom rozvoji, zaznamenali Pavol Michelko a Mikuláš Argalács v publikácii Kronika tatranskej električky a pozemnej lanovky. Knihu dnes slávnostne „pokrstili“ primátor Vysokých Tatier Ján Mokoš, náčelník pozemnej lanovky Miloslav Klinko a vlakvedúci Ján Vilim. Podľa pôvodných zámerov staviteľov električky mala trať slúžiť ako taxík medzi Popradom a Hrebienkom, kde mal jeden z nich hotel. Až po postavení a sprevádzkovaní trate medzi Popradom a Smokovcom sa začalo s dostavovaním ďalších úsekov do podoby, v akej poznáme tatranskú električku dnes. Pravdepodobne nebyť 1. svetovej vojny, dnes mohla električka premávať na západ až do Podbanského a na východ až do Tatranskej Kotliny, kde sa mala napájať na plánovanú trať medzi Spišskou Belou a Zakopaným v Poľsku. Storočnicu električky a lanovky si pripomenuli aj popradskí filatelisti, ktorí v spolupráci so Slovenskou poštou pripravili na dnešný deň príležitostnú poštovú pečiatku, ktorú používala pošta v Starom Smokovci. Podľa Mikuláša Argalácsa výstavba celej električky z Popradu až do Starého Smokovca napredovala neskutočne rýchlo aj na dnešné pomery. Stavebné povolenie na výstavbu električky dostali stavitelia 3. marca 1908 a už o desať mesiacov 20. decembra 1908 viezla električka prvých cestujúcich. Podobne to bolo aj v prípade pozemnej lanovky, ktorá sa začala stavať len o štyri dni skôr ako električka. Pavol Michelko vyzdvihol skutočnosť, že električka celých 100 rokov premáva bez prerušenia. Výnimkou boli len výluky počas kalamít. Jednou z najväčších bola veterná kalamita v novembri 2004. Tatranská elektrická železnica tvorí podľa primátora Vysokých Tatier už 100 rokov jeden z hlavných dopravných systémov v meste. "Pozitívne hodnotíme predovšetkým to, že ide o ekologický dopravný systém, ktorý patrí do národného parku,“ uviedol J. Mokoš. Rozhodnutie našich predchodcov postaviť do Tatier električku bolo podľa primátora veľmi múdre. Rovnako je to aj v prípade pozemnej lanovky. Mesto Vysoké Tatry v novom územnom pláne necháva priestor pre ďalšie skvalitnenie tatranskej električky. V niektorých úsekoch by sa mala trať zdvojkoľajniť, pribudnúť by mali nové výhybne a upraviť by sa mali aj niektoré ostré oblúky.

z letošního léta z Liverpoolu. Vodní i pozemní samohyb s plnohodnotnou registrační značkou.

BUSportál se během Vánoc bude snažit zveřejnit i další pozapomenuté nezveřejněné zajímavosti. Vozidla byla postavena v USA společností General Motors ve 40. letech jako válečné "lodi". Mnoho z nich se účastnilo vylodění v Normandii při dni "D". V armádních službách zůstaly v Británii i jinde do 70. let. Společnost YellowDuckmarine pořídila a kompletně přestavěla 2 DUKW. Vozidla jsou schválena příslušným úřadem pro pozemní i vodní provoz (Na přední části je možno rozpoznat registrační značku). Fotografoval Marek Skočovský. http://www.theyellowduckmarine.co.uk/

přeje všem čtenářům Busportálu šťastné a veselé vánoční svátky, ...

... hodně zdraví, štěstí a spokojenosti, celkovou životní pohodu, mnoho osobních i pracovních úspěchů a splnění veškerých tajných přání v novém roce 2009.

Akce se konala v sobotu 6.12.2008 pod záštitou Prahy 6.

Ranní sraz účastníků byl před muzeem VETERAN CAR ŠTANGL, kde jsou kromě automobilů vystaveny i obrazy Vácava Zapadlíka. Před muzeem proběhla i malá výstava účastníků stejně jako později na Vítězném náměstí. Trasa jízdy vedla ze Sibiřského náměstí 10 přes Vítězné náměstí na Hradčanské náměstí a zpět.

Dražba e-mailem bude probíhat do půlnoci 31. prosince. Momentálně (12.12.2008 v 14:57 hodin) dražitel nabízí 5000 korun.

Kalendář vznikl ve spolupráci subjektů viz seznam autobusů podle měsíců. Je neprodejný. Získat ho můžete tedy pouze jako dar od jednoho z vydavatelů, což jsou společnosti a osoby viz níže a ČSAD SVT Praha jako provozovatel BUSportálu. Dražený kalendář je z úzké série bez jakéhokoli názvu firmy. Vyvolávací cena byla 500 Kč. Dražba bude probíhat do půlnoci 31. prosince. Výtěžek bude poukázán jako sponzorský dar plzeňské plicní onkologii. Svoje nabídky posílejte e-mailem na braunova@svt.cz se jménem a adresou. Nejvyšší nabídka bude obratem zveřejněna. Identifikaci dražitelů zveřejníme jen s jejich souhlasem. Prosíme jen vážně míněné nabídky. Počet návštěvníků do 29.12.2008 v 20:00: 798 Stav dražby: 12.12.2008 v 14:57 5000 Kč Dagmar Braunová LEDEN PRAGA RND / ČSAD Jihotrans ÚNOR Škoda 706 RTO LUX / Probo Trans BŘEZEN Karosa ŠL 11 1307 / ČSAD autobusy Plzeň DUBEN Škoda 706 RTTN a Karosa NO 80 / ČSAP Nymburk KVĚTEN Škoda 706 RTO LUX / Martin Uher ČERVEN Karosa ŠD 11 EvropaBus / ČSAD Jihotrans ČERVENEC Škoda 706 RTO CAR / ČSAD autobusy Plzeň SRPEN Škoda 706 RTO CAR vyhlídkový / ČSAP Nymburk ZÁŘÍ Škoda 706 RTO LUX / ČSAD Jihotrans ŘÍJEN Škoda 706 RO / Ladislav Tetera LISTOPAD Karosa ŠD 11 2036 / Petr Hubený PROSINEC Škoda 706 RTO LUX / ČSAP Nymburk