objektivem Jana Spousty. Odkaz na reportáž ČT.

Celé akci se věnujeme podrobně zejména proto, že výjezd veteránů uprostřed ledna je něco nevídaného a je třeba se starým krasavcům a jejich opatrovníkům a posádkám za jejich výkon poklonit. Díky mrazivému počasí s následnou přítomností slunce, modré oblohy a sněhu bylo možno pořídit krásné záběry. I přes drobné nepohodlí se našlo velké množství nadšenců, kteří tuto příležitost využili a ocenili. I v nevytápěném vlečňáku P01 Jelcz bylo plno statečných cestujících a výprava zdarma měla po celou dobu "vyprodáno". Reportáž na www.ceskatelevize.cz začíná na na 21. minutě, 15. sekundě. ... pokračování příště (záběry z Poděbrad) ... K tématu vyšlo: První záběry veteránů. Z cesty Praha - Poděbrady dopoledne a z cesty Poděbrady - Praha odpoledne zpět. Pozvánka a další archivní perličky z Polabského muzea Jubileum připomínáme i archivními materiály

První záběry veteránů. Z cesty Praha - Poděbrady dopoledne a z cesty Poděbrady - Praha odpoledne zpět.

Jubileum připomínáme i archivními materiály.

Helena Lipavská z Polabského muzea laskavě vyhledala a poskytla k této události informace z lázeňského zpravodaje Lázně Poděbrady z roku 1929. Ve výtisku z 29.1.1929 se píše (text patří k titulní fotografií): 15. ledna byla v Klubovně Lázeňského hotelu intimní slavnost: přijel první autobus zahajující dopravu na trati PRAHA - PODĚBRADY, který přivezl ssebou řadu úředníků řed. Praha-Jih v čele s náměstkem ředitele p.vl. r. inž. Kollerem a ústř. inspektorem Pekem. V Poděbradech byli hosté uvítáni starostou města p. Caňkářem, za okresní úřad právním radou Truhlářem a za lázeňskou společnost pp. správními rady: místopředsedou doc. Zahradnickým, inž. Hájkem, MUDrem Vondrovicem a za ředitelství tajemníkem Horňákem, Na počest zahájení dopravy pořádala lázeňská společnost oběd, na němž p. místopředsada doc MUDr Zahradnický ocenil význam zahájení autobusové dopravy a vzdal díky p. ministrovi a ředitelství za tuto podporu přispívající k urychlení vývoje poděbradských lázní. Jemu, dalším řečníkům i starostovi města srdečně poděkoval p. náměstek řed. státních drah. Odpoledne o 15:40 h. byla zahájena pravidelná doprava. K provozu linky zjistil operativně Petr Hoffman, autor knih Dějiny státní autobusové dopravy II. a Dějiny státní autobusové dopravy I. : "Linka Praha-Poděbrady byla jednou z prvních deseti, které ČSD zavedly (první z nich, Pardubice - Chrudim, byla otevřena v prosinci 1927). Dráhy jí tak trochu konkurovaly samy sobě, ale pro dopravu z Prahy až do Poděbrad nebyla vůči vlakům příliš konkurenceschopná - zatímco rychlík (z Denisova nádraží, tedy z Těšnova) ujel tuto trasu za 1 h 5 minut, autobus ji jel 1 h 40 minut - zastavoval totiž v každé obci, a silnice asi nic moc... Osobní vlaky jely z Prahy do Poděbrad přibližně stejně rychle, jako autobus, ale vlak III. třídy byl levnější. Šlo pravděpodobně primárně o spojení Prahy nebo Poděbrad s nácestnými velkými obcemi, jako např. s Nehvizdy, Mochovem a dalšími. A hlavně o spojení Sadské a Poděbrad, neboť po silnici to bylo blíž, než po železnici oklikou přes Nymburk. Proto nejvíc spojů uvedené linky jezdilo jen mezi Sadskou a Poděbrady. V té době měly Poděbrady autobusové spojení i s Pečkami a s Městcem Králové, tyto linky však provozovala Československá pošta."

v roce 1941 a trolejbusy v Plzni v roce 1960.

Poměrně čerstvý je příspěvek Plzeňské televize k Evropskému dnu trolejbusů 2013: Začátky trolejbusové dopravy v roce 1941 a trolejbusy v Plzni v roce 1960 Na stranách najdete i mnoho dalších zajímavých videí s dopravní tématikou. Z těch starších doporučujeme např.: Pionýrská železnice V roce 2014 oslaví dopravní podniky v Plzni 115. výročí založení. V tomto roce budou však slavit své jubileum i autobusy. 29. března tomu bude přesně 85 let, co v ulicích města začaly být provozovány autobusy. Více viz Dopravní novinky "pdf" .

tradičně s kresbou Jaro Matúška.

Při této příležitosti redakce BUSportálu děkuje za všechny ty, kterým udělal radost kalendář s kresbami Jaro Matúška. Pro ty, na které se nedostalo, malé připomenutí. Těšíme se na viděnou v Kolíně. Termín Zlatého bažanta 2014 je stanoven na 16.srpna.

Záběry z Řečkovic a Vyškova.

Brněnský Tourbus vlastní jediný historický autobus, kterým je Škoda 706 RTO LUX z roku 1969. Z historie autobusu připomeňme, že byl zařazen v roce 1969 u ČSAD Vyškov pod SPZ VY 13-77. Po vyřazení byl odprodán do JZD „Rudý partyzán“ Hvězdlice, které ho v roce 1997 vyměnilo s ČSAD Brno – město za běžnou linkovou Karosu C734. Od té doby slouží jako historické vozidlo u ČSAD Brno – město (dnešní Tourbus Brno) pod SPZ BSC 74-95. Bez zajímavosti není ani další RTO (zakoupeno ze Strážnice), které se v Tourbusu objevilo jako zdroj náhradních dílů – o tomto vozidle není dále nic známo, bylo pravděpodobně odprodáno také k historickým účelům. Od roku 1997 probíhají s autobusem pravidelné komerční a nekomerční jízdy. Od roku 2011 se také pravidelně účastní Dnů otevřených dveří Technického muzea v Brně (areál Brno - Řečkovice). V letošním roce byl autobus na dvou nekomerčních prezentačních akcích - kromě již zmíněného technického muzea konaného dne 27.4.2013, kde si RTO udělalo se zájemci z řad veřejnosti výlet po okolí Brna, šlo také o 3. Podzimní sraz autobusů ve Vyškově na letišti 14.9.2013. Z obou těchto akcí pocházejí i následující fotografie. Vojtěch Rak Autory fotografií jsou Vojtěch Rak, Karel Pospíšil a Tomáš Živna © VRKPTŽ BUSportál: Autor příspěvku nasal, že do většího povědomí veřejnosti autobus se dostal v září 2004, kdy byl nasazen na linku Brno – Vídeň při příležitosti 40. výročí této linky. Po devíti letech si můžeme zavzpomínat, že na tuto retrojízdu skutečně nasazen byl, ale u hřbitova se mu ucpalo palivové potrubí a celá cesta do Poysdorfu a zpět proběhla na palubě autokaru MAN. Viz na BUSportálu už opravdu pamětnický materiál z roku 2004 (vyšel ještě ve starém formátu BUSportálu) 40 let autobusem z Brna do Vídně a zpět s Tourbusem a Postbusem . Redakce tímto pozdravuje Milana Tomka, který ve společnosti Tourbus byl s veterány neodmyslitelně spojen.

Velkoformátová kniha obsahuje 228 špičkově vytištěných fotografií autobusů a nákladních automobilů, z nichž naprostá většina dosud nebyla knižně publikována.

Po třech letech od vydání I.dílu Dějin státní autobusové dopravy (Poštovní autobusy 1908 -1914) konečně vychází napjatě očekávaný II.díl s názvem Poštovní autobusy 1919 -1932. Podrobnosti o publikaci a ukázky z knihy, možnost objednávky a seznam prodejců viz www.autobusyhoffman.cz Poštovní autobusy 1919 – 1932 (Dějiny státní autobusové dopravy II.) Kniha vychází k 95. výročí vzniku Československé republiky jako příspěvek k poznání jejích hospodářských dějin Vázaná kniha, laminovaná obálka, formát 230 x 297 mm, 256 stran, 228 fotografií, 112 reprodukcí dobových písemností, výkresů, jízdních řádů a ostatních tiskovin, 11 tabulek. Druhý díl rozsáhlých Dějin státní autobusové dopravy se zabývá linkovou autobusovou dopravou v letech 1919 – 1932, kdy ji provozovala československá poštovní správa řízená ministerstvem pošt a telegrafů. Knihu vydal Andrej Hoffman (www.autobusyhoffman.cz). Autorem knihy je opět Petr Hoffman, který na jejím obsahu spolupracoval s Poštovním muzeem České pošty. Nová kniha tentokrát čtenáře zavádí do mladé Československé republiky krátce po jejím vzniku.

založení nadělilo malbu dumperu u vjezdových vrat a a retro Benzinu a Pohostinství.

Soukromé muzeum buduje Milan Horka se svým synem Milanem za občasné pomoci kamarádů. Muzeum je zaměřeno na vozy Tatra typu 111, ten má zde i svůj pomník . K přeškrtnutému nápisu Muzeum na vysvětlenou - jednou prý to bude expozice s atributy skutečného muzea. Nyní se expozice otevírá při zvláštních příležitostech pro přátele, běžné zájemce o prohlídku lze odkázat na osobní domluvu v lednu a únoru. Kontakty na vyžádání poskytne redakce BUSportálu. V rozhovoru s Milanem Horkou k fotografiím renovátor doplnil, že prostor okolo malby dumperu bude definitivně dokončen na jaře. Jako milá drobnost zaujal "scénář" benzinové pumpy. Na snímcích se objevují postupně dva stojany, umístěn zde bude dokonce ještě další. Nad novějším stojanem pozorný divák zaznamená žluté strašidýlko evokující film " Co je doma, to se počítá, pánové... ", v jehož duchu je pumpa vybudovaná. S Milanem Horkou a jeho paní se často potkávám na veteránských akcích, manželka Milana Horky se nebojí aní řízení "velkého volantu". Velkým štěstím pro Tatry 111 je i to, že velkého pomocníka a nadšence nalezl Milan Horka i ve svém synu Milanovi, kromě radosti ze společné práce je tu i nezanedbatelný faktor kontinuity do budoucna. Dagmar Braunová Do království Tater 111 se můžete podívat i s magazínem Víkend televize Nova: Víkend 22. 1.2013 – Tatra 111

na rozloučenou.

Jak informoval jeden z původmích majitelů a renovátorů tohoto autobusu, Václav Prokopec, autobus změnil majitele. Kdo to je, se snad časem dozvíme. Jak je patrné z návštěvy v RTO Clubu v Bdeněvsi v roce 2009 , k "osiřelému" vleku Jelcz by renovátoři mohli případně připojovat další Škoda 706 RTO CAR.

pohled na rozmanitou tvář silničních vozidel, určených pro veřejnou dopravu v zemích bývalého socialistického tábora.

Vydavatelství Grada Publishing uvádí v současné době na trh jednu ze svých nejnovějších publikací s názvem Autobusy a trolejbusy východního bloku. Toto téma nebylo prozatím nikdy komplexně zpracováno, s výjimkou jednoho pokusu, kterým byla německá publikace Michaela Dünnebiera „Lastwagen und Busse sozialististiche Länder“, vydaná vydavatelstvím Transpress v roce 1988. V Gradě vychází knižní zpracování, které chce ukázat českým čtenářům, ale nejen jim, pohled na rozmanitou tvář silničních vozidel, určených pro veřejnou dopravu v zemích bývalého socialistického tábora. Kniha je navíc jakýmsi volným pokračováním publikace Jana Tučka Auta východu, a proto v ní je popisováno období let 1945 až 1990. Po devadesátém roce se socialistický tábor dokonale rozpadl a každá z jeho bývalých zemí se vydala většinou vlastní cestou. Nejinak tomu bylo i u výroby autobusové nebo trolejbusové techniky. V knize jsou popsány všechny základní modely autobusů a trolejbusů, pochopitelně nechybí ani ty z tuzemské provenience. Aby byla kniha pokud možná úplná, jsou v každé kapitole vzpomenuty neobvyklé či zajímavé autobusové nebo trolejbusové prototypy, které byly zpravidla vyrobeny v jednom kuse a nedostaly se do sériové výroby. V knize se čtenáři mohou seznámit se všemi důležitými typy vozidel z Bulharska, Polska, Rumunska a Maďarska, ale i bývalých zemí jako je Československo, Jugoslávie, Sovětský svaz nebo Německá demokratická republika. (-aa-) Kniha je dostupná např. na www.grada.cz