Další fotografie z akce 24.2.2007.

První část fotoreportáže: BUSportál na dnešek avizoval akci 'IKARUS' v Táboře.

Nejen Tatrabusy Tatra SPO, ale i koněbusy, stěhováky, přepravníky oděvů, hudebních nástrojů, divadelních kulis, květin, pojízdné dílny a zubní ambulance. Historické fotografie.

V nedávné době se na BUSportálu těšil velké čtenářské pozornosti článek: Našli jste na netu: TATRA 815 SPO - skříňový přepravník osob. BUSportál se obrátil na Dopravní podnik Mariánské Lázně. Dlouholetý zaměstnanec podniku Antonín Nasler byl tak velice laskav, že poskytl jak mnoho zajímavých informací, tak i originální fotografie některých nástaveb. Garážmistr a pamětník doplnil historický článek dalšími zajímavými informacemi: "Před výrobou tzv. Tatrabusů jsme vyráběli velkoobjemové přepravníky. Celý výrobní program začal pod tlakem přepravců na vysokoobjemové vozidlo pro přepravu nábytku. V roce 1982 vznikl prototyp stěhovacího vozidla na podvozku Š 11. Po schvalovacím řízení a povolení výroby byla provedena reorganizace dílen na výrobu a od roku 1983 se výroba postupně zvyšovala. V roce 1986 bylo postaveno první velkoobjemové vozidlo na podvozku autobusu LC 734. Po dodání autobusu zákazníkem byla demontována střecha, zadní čelo a bočnice. Namontovány byly nové bočnice, nástavba nad prostorem řidiče, zadní čelo a původní střecha. Podle požadavků zákazníka byl upraven prostor řidiče (např. dvě lůžka), dodán salonek ap. Kromě přepravníků se do mírně upravené nástavby montovaly boxy pro přepravu koní (koněbusy), pro SEMPRU Olomouc se prostor upravil pro převoz květin, pro ŠKODu Ostrov jako pojízdná dílna včetně prostor pro spaní členů opravářské čety. Z dalších úprav to byla ještě např. pojízdná zubní ambulance pro nemocnici v Tachově včetně rentgenu, čekárny a odpočinkové místnosti pro personál. Upravené přepravníky využila i Fiharmonie Ostrava, Černé divadlo Praha a oděvní firma Hasso. Bočnice z autobusů byly používány na výrobu tzv. Tatrabusů (viz odkaz na začátku článku). Tatrabus byl vyroben i jako úprava na pojízdnou dílnu pro plzeňskou Škodovku. Pět Tatrabusů bylo dodáno v roce 1992 do Ruska. V průběhu roku 1992 docházelo k útlumu výroby kvůli nástupu konkurence ze zahraničí. Ta nabízela nové technologie a ani za nižší ceny nebyla výroba konkurenceschopná a byla ukončena. Pokud se týká toho, zda lze některá vozidla ještě dohledat, je to velmi nepravděpodobné. " Antonín Nasler přiložil ještě zajímavé seznamy a statistiky, které máme v redakci k dispozici. Z údajů jsme vybrali: Celkem bylo vyrobeno 98 vozidel: 33 na podvozku Š 11, 42 na LC 734, 8 na Tatra PR-3, 14 na Tatra PR-4 a 1 na Tatra PR-5 - tento Tatrabus byl předán jako prototyp do Tatry Kopřivnice. Tatrabusy byly dodány podle seznamu viz obrázek. Redakce vítá jakoukoli zmínku o fyzické existenci nějakého Tatrabusu. Určitě se na něj zeptáme v Kopřivnici. Je ovšem možné, že jediná trojrozměrná TATRA 815 SPO, kterou lze nalézt, je *Vystřihovánka z ABC* Redakce BUSportálu opravdu velice děkuje Antonínu Naslerovi za poskytnuté materiály i za důvěru spojenou s jejich zapůjčením. Také děkuji věrnému čtenáři Tomášovi za odkaz na vystřihovánku.

autobusy a trolejbusy silně připomínající typ Škoda 706 RO v Pekingu na náměstí Nebeského klidu

Za zaslané fotografie moc a moc děkujeme.

Zlín dne 12. února 1932: Zlínský lůžkový autobus počne jezdit snad již příští týden na trati Zlín-Holešov-Kroměříž-Brno-Třebíč-Jihlava-Praha, kterou při průměrné rychlosti 35 km za hodinu hodlá uraziti za 10. hod.

První spací autobus v Evropě počne jezdit mezi Zlínem a Prahou Novinkou, které dosud neznají silnice žádného z evropských států, je lůžkový autobus, jehož obrázek přinášíme. Tento pohodlný spací vůz, jehož vnitřní zařízení se právě dokončuje v našich strojírnách, patří Baťovým závodům a je první svého druhu v Evropě. Autobus je určen pro pravidelnou noční dopravu mezi Zlínem a Prahou. Na tříosové chassis obrovského, desetitunového vozu Mercedes Benz s dieselovým motorem je namontována elegantní carosserie 11,50 m dlouhá, 2,10 m široká a 3,20 m vysoká. Středem, po celé délce vozu je chodba, po jejíž každé straně je ve čtyřech částech umístěno 22 lůžek. Vpředu vozu, za motorem je kabina pro dva řidiče a průvodčího, vzadu pak umývárna a malé oddělení pro lůžkové prádlo a přikrývky. Hlavní vchod do vozu je z kabiny pro řidiče, nouzové dveře pak vzadu, na konci chodby. Autobus je poháněn šestiválcovým dieselovým motorem na naftu o síle 100 ks. Karoserie podle návrhů technických oddělení Baťových závodů byla vyrobena v karosárně automobilky Wikov v Prostějově. Zlínský lůžkový autobus počne jezdit snad již příští týden na trati Zlín-Holešov-Kroměříž-Brno-Třebíč-Jihlava-Praha, kterou při průměrné rychlosti 35 km za hodinu hodlá uraziti za 10. hod. Na www.zlin.estranky.cz upozornil BUSportál čtenář Zdeněk.

Posledné Ikarusy 280 skončia pravdepodobne v šrote! Bordové kĺbové autobusy jazdili po uliciach mesta vyše 30 rokov a stali sa legendou bratislavskej MHD.

Dnes hrozí, že sa z nich nezachová ani jeden kus. Minulosť autobusovej dopravy v hlavnom meste je bohatá, existujú však len dva veterány. „Divízia Autobusy sľúbila uložiť jeden Ikarus 280 do muzeálnej prevádzky. Napriek tomu je pripravený na likvidáciu,“ informoval portál občianskeho združenia imhd.sk. „Dopravný podnik nemá prostriedky na muzeálne uloženie starých vozidiel. Pokiaľ niekto príde so žiadosťou o Ikarus 280, radi ho poskytneme,“ vysvetlil riaditeľ autobusovej divízie Karol Kállay. Doteraz však takýto návrh neprišiel. „Stačí, aby autobus zostal uložený, a keď raz budú peniaze, tak sa opraví. Hodnota Ikarusu 280 môže byť v budúcnosti zaujímavá. Ak by sa napríklad nakrúcal film z osemdesiatych rokov, ťažko si ho vieme predstaviť bez tejto legendy,“ myslí si Peter Pankrác, ktorý sa angažuje v zachovávaní historických vozidiel. Fanúšikov starých autobusov čaká tvrdý boj s časom. Vo februári možno mesto odsúhlasí nákup nových vozidiel. Pokiaľ sa tak stane, Ikarusy vyradia a zošrotujú. Boli to prvé kĺbové autobusy v Bratislave. Dopravný podnik ich dovážal v rokoch 1974 - 1991. Spolu doviezli rekordných 761 kusov. Nasadzovali ich na najvyťaženejšie linky sídlisk. Boli to najspoľahlivejšie autobusy. Vodiči o nich vtipkovali, že by dokázali jazdiť aj pod vodou. Vozidlá z posledných dodávok premávali viac ako dvojnásobný čas svojej životnosti. Zdroj: bleskovky.sk

píše idnes.cz. (BUSportál dodává: Na stejné lince stejný typ autobusu - možná i ten, který tam kdysi jezdil. Ten z filmu to být nemůže.)

zpravy.idnes.cz 30. ledna 2007 17:16 - Historický autobus Škoda 706, který mohou diváci znát z filmu Florenc 13:30, si přesně po půl století zopakuje cestu z Prahy do Karlových Varů. Za volant si sedne řidič ve stejné uniformě ČSAD, jakou měl na sobě v úspěšné komedii filmový šofér Josef Bek. "V historickém autobuse bychom při nostalgické jízdě nejraději svezli Danu Medřickou, Karla Effu, Jiřího Sováka a další herce. Většina z nich už ale bohužel nežije," řekl ředitel podniku Autobusy Karlovy Vary Zdeněk Suchan. Více na zpravy.idnes.cz BUSportál se zeptal, zda konkrétně tento autobus jezdil kdysi pověstnou linku. Prý to není vyloučené. Obsazen do filmu být nemohl zcela určitě, autobus je o 4 roky mladší než film z roku 1957.

Na strany "ÖO" BUSportál upozornil rakouský veteránista Karl Prochazka při společné návštěvě Innsbrucku.

(Viz Autobus s vlekem - v Innsbrucku opět běžná praxe. ) Omnibusmuseum GmbH vlastní několik autobusů a organizuje akce. Jejich vozidla jsou na odkazu "Fahrzeuge". Na odkazu "Fotogalerie" a potom "1.Oesterreichischer Omnibustag 23.9.2001" lze nalézt fotografie z první velké veteránské akce - uskutečnila se ve Vídni. Sešlo se zde množství autobusů, např. i rakouské dopravní společnosti Dr. Richard.

1920s 6x6 Bus by Tatra from Czech Republic. Autobusy Tatra. Luxusní autobus na linku Plzeň - Praha s toaletou. Demontáž motoru. Odkaz zaslán od věrného čtenáře Zdeňka.

1920s 6x6 Bus by Tatra from Czech Republic Redakce uznává, že v tématice Autobusy je hyperaktivita čtenáře Zdeňka určitě vyšší než kamaráda Martina z Vídně, který zaslal bestseller tohoto týdne Obratný ruský řidič kloubového autobusu v tunelu smrti Lefortovo. Obecně ovšem na Vídeňáka nikdo nemá a více takových kamarádů by mohlo ohrozit zdraví redakce. Přidáváme ještě botičku XXL - od Zdeňka.

V maximálně prosklené karosérii umístil návrhář Otakar Diblík i malou televizi z Tesly, rádio, magnetofon, ledničku, dřez i vařič. Informace upřesnil Jan Neumann.

Na stranách www.yore.cz nás zaujala sice již ne aktuální, ale svým způsobem trvalá informace o putovní výstavě 100 Ikon českého designu Vedle Škody 110R, Zetoru Crystal a Tatry 603 se objevil i "směsný" model autobusu Škoda 706 RTO. Ikonou období 1940−1959 byl určitě autobus Š706 RTO LUX určený pro Expo 58 v Bruselu. Z informací jsme vybrali následující - doplnili jsme dalšími z Encyklopedie československých trolejbusů a autobusů II Martina Haráka. Toho jsem se dnes osobně zeptala, kam se autobus poděl - navzdory intenzivnímu zájmu jeho i dalších milovníků veteránů nejsou žádné informace k dispozici. Pokud by někdo ze čtenářů měl nějakou "stopu", děkujeme za ni. Autobusy typu R (ámový) T (rambusový) O (sobní) se v roce 1958 začaly vyrábět sériově. Luxusní verzi autobusu z řady RTO navrhl inovátorský designér Otakar Diblík v Karose pro bruselské Expo 58. Vytvořil maximálně prosklenou karoserii s determálními skly - vyjímečná je plocha skel na střeše, navrhl celý interiér včetně nových sklápěcích sedadel a dezénu jejich potahových látek. Autobus byl vybaven rozhlasovým přijímačem, televizí (redakce teprve teď pochopila, že svatozář nad autobusem je anténa), magnetofonem, ledničkou, dřezem i vařičem. Na tu dobu opravdu "superluxusní" autobus pro 24 sedících cestujících měl být nasazen po Expu na dálkovou linku z Prahy do Moskvy - k tomu nikdy nedošlo. K textu na BUSportálu se vyjádřil Jan Neumann, publicista věnující se veteránům zejména na stranách odborných časopisů. K našemu textu má připomínky, za které velice děkujeme a uvádíme je, aniž bychom výše uvedený text upravovali. Mimo jiné uvádíte:.....Vytvořil maximálně prosklenou karoserii s determálními skly - vyjímečná je plocha skel na střeše.........Ta vyjímečnost v ploše skel ovšem není vůbec pravda, takových autobusů se postavilo několik, a již zcela první RTO LUX (1956) měl takto řešené prosklení. Pokračujete.......měl být nasazen po Expu na dálkovou linku z Prahy do Moskvy - k tomu nikdy nedošlo........ Tento text má v knize i Harák, ale já s ním opět nesouhlasím. I z článku v MJ lze usoudit, že se problematikou autobusů (nejen RTO) zabývám dosti podrobně a musím konstatovat, že jsem žádnou informaci o úvaze nasadit bruselské RTO na linku Praha-Moskva nenašel (nepočítám pouze ústní údaje, které nelze nijak doložit), on by ani pro tyto účely nevyhovoval. Jsem přesvědčený, že se jedná o záměnu s jiným autobusem. V letech 1960-1961 se skutečně postavilo RTO určené speciálně pro linku Praha-Moskva, z hlediska vybavení si s bruselským nijak nezadalo, naopak, bylo vybavené ještě lépe a použily se i další doplňky, aby bus vyhovoval pro zmíněné potřeby (mimo jiné, reflektor nad čelními okny apod.). Linka se nikdy provozně nerozšířila a důvody byly dva: velká vzdálenost a hlavně stav tehdejších vozovek, zvláště na uzemí SSSR. Ovšem autobus existoval a jeho fotografii posílám v příloze, myslím, že nápis na bočnici je dostatečně výmluvný. Další nepřesnost máte ve fotografiích interiéru, které jste umístili pod text. Nemají popis, a tak to vytváří dojem, že je to interiér výše popisovaného bruselského RTO, a to není.

Občanské sdružení přátel historie Yore se rozhodlo zachránit opravdový unikát mezi autobusy Š 706 RTO - MEX.

Autobus v "nálezovém" stavu koupilo sdružení od jednoho ze svých členů a po následné debatě bylo rozhodnuto, že na akci Lešany 2008 pojedeme ve vývozní verze městského autobusu RTO, což určitě není malé sousto ... ....Pár technických detailů: dle horního transparentu jde o vůz řady MEX, čemuž ale protiřečí absence zadních dveří. Vysvětlení je po bližším zkoumání střechy autobusu nasnadě - je patrné, že tyto dveře byly nahrazeny pokračující karoserií. Tomuto též nasvědčuje uspořádání oken v zadní části vozu. Celý článek a více obrázků naleznete na www.yore.cz .