Upozornění na změny a odkaz na informace na webu MD ČR.

K poskytování žákovského jízdného je vydán Metodický pokyn, který podává dopravcům praktické informace, jak mají slevu poskytovat, kdo na ní má nárok, jak se mají vydávat průkazky na slevu atd. Jak jsme byli informováni, změny byly provedeny především v následujících oblastech: neplatnost žákovského průkazu po více než 12 měsících od začátku jeho platnosti (akademický rok = 12 měsíců) - upřesnění stávajícího stavu neplatnost průkazu po překročení věku (15 resp. 26 let) - upřesnění stávajícího stavu zrušení starého (modrožlutého) vzoru průkazu pro studenty 15-26 let možnost zanesení údajů z průkazu do elektronického nosiče vydaného dopravcem Viz MD ČR: Žákovské jízdné – informace o legislativním pozadí a praktických záležitostech souvisejících s přiznáváním slevy

1. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. V současné době je v různých fázích parlamentního projednávání několik návrhů zákonů , které mají novelizovat zákon o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. Větší rozsah změn obsahují zejména dva vládní návrhy. Sněmovní tisk č. 374 je primárně novelou silničního zákona a jeho hlavním námětem je změna kategorizace dálnic a silnic pro motorová vozidla, s čímž jsou spojeny drobnější úpravy či přeformulování řady souvisejících ustanovení, mimo jiné pasáží zákona o silničním provozu týkajících se stanovení místní či přechodné úpravy provozu. Sněmovní tisk č. 471 obsahuje řadu jednotlivých drobných změn v pravidlech provozu (sníh a led na vozidle, jízda přes přejezd pro cyklisty, úprava provozu segwayů, zahrnutých pod novou legislativní zkratku „osobní přepravník“, povinné retroreflexní označení chodců atd.) Účinnost tohoto zákona je navržena od 1. ledna 2016, účinnost „dálniční novely“ má nastat už o den dříve. S oběma těmito novelami souvisí návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu. Ten byl zveřejněn 21. května 2015 k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Struktura vyhlášky Důvodová zpráva zejména zdůrazňuje, proč má být vydána zcela nová vyhláška a nikoliv jen novelizována vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco v té nynější je význam dopravních značek uveden v paragrafovém textu vyhlášky a vyobrazení v přílohách je popsáno jen číslem a názvem značky, navržená vyhláška komentuje význam, provedení a užití jednotlivých značek a zařízení přímo u jednotlivých obrázků. Takto zásadní zásah do struktury vyhlášky si ovšem vynutil změny mnoha formulací – mnoho z těchto změn není v důvodové zprávě ani zmíněno a nelze vyloučit, že některé z nich jsou nezamýšlené. Zpřehlednění vyhlášky je však velkým krokem vpřed. Stejně tak čitelnosti vyhlášky prospěje, že v textu vyhlášky jsou značky nazývány jmény a nikoliv jen číselnými kódy, čímž odpadají dosavadní rébusy typu „značka č. B 28 ukončuje platnost značky č. B 29 a značek č. IP 11a až č. IP 11c, č. IP 11f až č. IP 12, č. IP 13b a č. IP 13c“. Přestože některé informativní značky byly přeřazeny do nové skupiny informativních značek zónových a tedy i přečíslovány, u ostatních značek nová vyhláška v maximální míře zachovává původní číslo, a to i za cenu, že v číslování tak zůstanou mezery. Ze skupiny informativních značek provozních jsou mezi zónové přeřazeny značky dálnice, silnice pro motorová vozidla, tunelu, pěší a obytné zóny a zóny s dopravním omezením. Nově je zavedena značka „emisní zóna“. Z kategorie informativních značek směrových jsou mezi zónové přesunuty značky ohraničující zastavěnou část obce. Ministerstvo nevyslyšelo návrh, aby značka IP 1 Okruh byla přeřazena z informativních značek provozních mezi informativní značky směrové a značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) naopak z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích, nikoliv vlastní směr trasy k nějakému cíli. Rovněž nereflektovalo návrh, aby značky IS 14 (Hranice územního celku), IS 15a a IS 15b (Jiný název) a IS 18a a IS 18b (Kilometrovník) byly převedeny z informativních značek směrových mezi informativní značky jiné, protože jen identifikují dané místo, ale neinformují o dalším směru cesty, a aby značky IJ 4a až IJ 4e označující zastávky byly přeřazeny z informativních značek jiných mezi informativní značky provozní, protože tam jsou řazeny i značky funkčně podobných míst (parkoviště včetně stání K+R) a protože tyto značky nejen informují, ale výrazným způsobem upravují provoz. Ministerstvo rovněž nijak nereagovalo na návrh, aby návěstní pomůcky, tedy zastavovací terče a směrovka (Z 8a, Z 8b, Z 8c) byly vyjmuty ze seznamu dopravních zařízení a vyčleněny do samostatné kategorie, případně přiřazeny k vyobrazení výstražných oděvů. Dopravní zařízení jsou podle § 13 zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemní komunikace, což lze na zastavovací terče a směrovku aplikovat stěží. V podobném režimu by vyhláška měla stanovit význam, provedení a použití výstražného trojúhelníku – zásady pro použití na komunikaci nebo na vozidle upravuje § 26 odst. 3 a § 34 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb., požadavky na jeho podobu a provedení však do české legislativy nebyly z evropské dohody dosud přímo implementovány a § 18 navržené vyhlášky, který na základě zákonného zmocnění má stanovit podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích, se o použití a podobě výstražného trojúhelníku vůbec nezmiňuje. Stejně tak § 21 a příloha 14 navržené vyhlášky neuvádějí výstražný trojúhelník mezi speciálními označeními vozidel jako označení vlečeného vozidla stanovené zákonem. Změny dopravních značek Mění se podoba některých dopravních značek: nejvýrazněji značka okruhu k objíždění obce. Značky dálnice a silnice pro motorová vozidla mění tvar na čtvercový, pro označení dálnice se bude na informativních značkách důsledněji používat zelená barva. Symbol značky Pohyblivý most se mění na černobílý. Nově zavedeny mají být například značky Chodci, Nábřeží, jednostranné varianty značky Křižovatka s vedlejší silnicí, dále značky Emisní zóna, Bezpečný odstup či Návěst před odpočívkou. Zrušeny mají být značky Zákaz vjezdu osobních automobilů, Dopravní vysílání, Měření rychlosti a Křivky. Množství značek bude přejmenováno: například místo Padajícího kamení bude již Kamení na vozovce, z názvů tří výstražných značek bude odstraněno slovo „pozor“, Změna místní úpravy nově ponese název Změna organizace dopravy, zpřesňují se názvy variant informativních návěstí, směrových značek a dopravních zařízení atd. Určené symboly Jako nová příloha je do vyhlášky přidán seznam „určených symbolů“ s doporučenými piktogramy turistických a dopravních cílů, typů vozidel a kategorií chodců. § 10 návrhu vyhlášky k tomu říká, že „na svislých dopravních značkách je možné pro doplnění, upřesnění nebo jako náhradu textové informace použít určený nebo jiný vhodný symbol“. Konkrétně je možnost užití určených symbolů (nikoliv však jiných vhodných symbolů) zmíněna u dopravních značek Zvířata, Zvěř, Jiný zákaz, Přikázaný jízdní pruh, u dodatkové tabulky Druh vozidla a u značky Kulturní nebo turistický cíl. Možnost použití vhodného symbolu (ne nutně „určeného“) je zmíněna u značek Pěší zóna, Zóna s dopravním omezením, Změna organizace dopravy, Směrová tabule s jiným cílem, Komunální cíl, Jiný název a u dodatkové tabulky Text nebo symbol. Některé z „určených symbolů“ se více či méně liší od symbolů shodného významu již používaných na vyobrazeních dopravních značek, což do praxe vnese víc zmatku než pořádku. U značky Zákaz vjezdu vyznačených vozidel návrh naopak úplně zapomněl zmínit, že lze použít i jiné kombinace vozidel, než jakou uvádí vzor, a tuto chybu ministerstvo neopravilo ani po upozornění. Zákaz vjezdu pro jezdce na zvířeti a zákaz vstupu chodců (či konkrétních kategorií chodců) ani nadále nebude možné kombinovat obdobným způsobem do jedné značky navzájem či společně se zákazem vjezdu některých vozidel. V případě značky Jiný zákaz vyhláška sice umožňuje použití „vhodného nápisu nebo určeného symbolu“, ale neobtěžuje se bližší specifikací, které určené symboly lze na ní použít a jaký význam pak taková zákazová značka má, byl-li by v ní umístěn například určený symbol kaple, obojživelníka nebo dálničního výjezdu. Slovní spojení „určený symbol druhu vozidla nebo kategorie chodců“ tvůrce asi nenapadlo použít. Obměnitelnost návrh vyhlášky nepřipustil ani u značek stezek pro chodce či cyklisty, takže oficiálně nebude možné vyznačit stezku nebo pruh stezky určené pro bruslaře, segwayisty, lyžaře, chodce s kočárky, invalidní vozíky či chodce s ručními vozíky, přestože „určené symboly“ s danými významy definované jsou. Je-li na modré kruhové příkazové značce použit určený symbol vozidla nebo vhodný nápis, pak jde o značku C 12a „Přikázaný jízdní pruh“. Ve značce IP 20a „Vyhrazený jízdní pruh, kde se zobrazuje obdobný symbol vozidla v modrém kruhu, se však má použít „příslušný symbol nebo vhodný nápis“, aniž by bylo stanoveno, zda symbol musí být z „určených symbolů“, nebo zda lze použít i „jiný vhodný“ symbol. Ve značce „Jiný příkaz“ navržená vyhláška nepřipouští použití žádného grafického symbolu. U výstražné značky „Jiné nebezpečí“ lze vhodný určený nebo i neurčený symbol uvést jen na dodatkové tabulce, nelze jím přímo nahrazovat vykřičník na značce. Podle květnového návrhu by bylo možné na výstražných značkách Zvířata a Zvěř použít místo krávy či jelena„jiný vhodný určený symbol“ domácího zvířete nebo volně žijícího živočicha. Příloha „určených symbolů“ však v květnové verzi žádný takový vhodný symbol neobsahovala. Hospodářská komora ČR zpochybnila nutnost rozlišovat na značce druhy zvěře či zvířat a vyjádřila obavu z výskytu příliš mnoha různých vyobrazení „ve smyslu abstraktního umění“. Ministerstvo ve vypořádání této připomínky uvedlo, že může jít pouze o symbol koně (ve významu koní) a žáby (ve významu obojživelníků – pro užovky nebo měkkýše tedy symbol použít nelze), a tyto dva symboly pak v červencové verzi návrhu vtipně přidalo do kapitolky „Druhy vozidel a skupiny chodců“. Onu připomínku Hospodářské komory přitom vyhodnotilo jako neakceptovanou. Hmotnost vozidla Dopravní značka Zákaz vjezdu nákladních automobilů má zásadním způsobem změnit svůj význam: nově se má základní verze této značky vztahovat i na nákladní automobily s nejvyšší povolenou hmotností pod 3,5 tuny, tedy i na malé dodávky, pick-upy a podobně. Přestože dva kraje (Vysočina a Středočeský) a Hospodářská komora ČR v připomínkovém řízení požadovaly zachování původního významu dopravní značky, ministerstvo jim nevyhovělo. Zjevné potíže mají tvůrci vyhlášky s tím, aby dával logický smysl výklad významu dodatkové tabulky „Jediné vozidlo“ pod zákazovou značkou B 13, užívanou zejména na mostech. Zatímco podle květnového ministerského návrhu by i řidič lehkého osobního automobilu či cyklista byl vždy povinen zajistit, aby jeho vozidlo bylo na mostě jediné, červencový návrh naopak zcela opomenul zmínit, že by vozidlo, kterému dodatková tabulka umožňuje vjezd, mělo být na mostě jediné, natož aby upravil, kdo a jakým způsobem to má zajistit. Návrh ministerstva vnitra, aby byla použita formulace stávající vyhlášky 30/2001 Sb., která dávala větší smysl, ministerstvo dopravy nevyslyšelo. Zato ve vypořádání připomínek mylně uvádí, že úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví „dopravní úřad“ (což je působnost podle zcela jiného zákona), a spekuluje o tom, že právě tento úřad by měl zajistit, například zúžením profilu vozovky, aby do takto označeného úseku nevjížděla další vozidla. Já si tedy nedokážu představit, jak lze zúžením profilu dosáhnout toho, aby v závěsu za oním těžkým vozidlem neprojelo několik dalších vozidel, zejména pokud by jim to značka podle vyhlášky nezakazovala, stejně jako by řidiči onoho těžkého vozidla podle aktuálního návrhu znění vyhlášky nezakazovala, aby vjel na most obsazený již jiným vozidlem. Zimní výbava Z dopravní značky C 15a „Zimní výbava“ dosud vyplývala povinnost jen v období od 1. listopadu do 31. března. Značka tedy de facto jen označovala úseky, na kterých lze vzhledem k povětrnostním podmínkám v zimním období předpokládat, že se na nich může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, a tedy na nich bylo povinné použít v uvedeném období zimní pneumatiky podle § 40a odst. 1 písm. b) zákona 361/2000 Sb. Návrh vyhlášky však rozšiřuje platnost značky na celoroční („přikazuje řidiči…, aby pokračoval v jízdě jen při splnění podmínek stanovených zákonem pro provoz vozidel v zimním období bez ohledu na datum a aktuální nebo předpokládané povětrnostní podmínky“), ačkoliv důvodová zpráva tvrdí, že v této sekci značek nedochází k žádné věcné změně, a tedy ani tato změna není zdůvodněna. Není zřejmé, zda ministerstvo skutečně chtělo nově zavést značku pro stanovení povinnosti zimních pneumatik i v horkém létě, anebo zda se mu jen nedaří sestavit složitější větu tak, aby dávala správný a jednoznačný smysl. Kruhový objezd Do vyhlášky se po 15 letech opět vrací možnost ponechat kruhový objezd s nevyznačenou předností jízdy a tedy s předností zprava. Požadavek Středočeského kraje a Hospodářské komory ČR na zachování původního ustanovení ministerstvo neakceptovalo. Místo pro přecházení vozovky Návrh vyhlášky zavádí – bez přímé opory v zákoně, avšak v návaznosti na ČSN 73 6110:2006 „Projektování místních komunikací“ a na letité spory odborníků – značky pro tzv. „místo pro přecházení vozovky“. Doposud podobné slovní spojení bylo v pravidlech provozu součástí definice přechodu pro chodce – nyní je tedy zaváděna jakási druhá kategorie přechodu pro chodce, který se nebude nazývat přechodem a na němž chodci budou mít menší ochranu. Zvoleno pro ni bylo vodorovné značení, které většina účastníků provozu nebude schopná rozlišit od vodorovného značení přejezdu pro cyklisty. Ministerstvo vnitra na zaměnitelnost značky upozornilo a rovněž namítlo, že považuje takovou značku za nebezpečnou, protože by vytvářela v chodcích pocit falešného bezpečí, ministerstvo dopravy však návrh na její vypuštění neakceptovalo. Navržená svislá výstražná dopravní značka Chodci má být použitelná obecně v místech se zvýšeným výskytem chodců, nejen na těchto „nepřechodech“. Mimochodem, zákon ani nestanoví povinnost chodců takto vyznačené místo pro přechod vozovky preferovat, takže chodci stejně budou moci přecházet kdekoliv. V dalších dílech se budeme věnovat změnám týkajícím se vyhrazených jízdních pruhů a vyznačení zastávek. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

Pravidla pro bezpečný průjezd tunelem.

Celosvětově se dopravní experti shodují, že při jízdě tunelem nehrozí větší riziko vzniku závažné nehody než mimo něj. Pokud k ní však dojde, mívá závažnější následky. Je tedy třeba dodržovat příslušná pravidla. A pamatovat na možnost objevení se úzkosti vyvolané jízdou v tunelu. To se může týkat až 50 procent řidičů. Počet závažných dopravních nehod v tunelech nebývá větší než mimo ně. Výjimkou bývá úsek u vjezdu do nich, část komunikace, která je nejníže položena, a také místa, kde se snižuje počet jízdních pruhů. Svou negativní roli sehrávají pocit blízkosti stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu do tunelu. Specifická nebezpečí při průjezdu tunelem Především při průjezdu dlouhých tunelů si musí být řidič jist, že jej vozidlo nezradí. V dostatečné vzdálenosti od ústí tunelu je tedy třeba letmo zkontrolovat důležité údaje na palubní desce – teplotu motoru, stav jeho mazání, dobíjení. Zvláštní pozornost je nutno věnovat ukazateli stavu paliva. Vždy musíme mít jistotu, že nám vystačí na průjezd, a to s nutnou rezervou (pomalu popojíždějící kolona vozidel apod.). Vozidlo, jež uvízne v tunelu z důvodu poruchy, je pro plynulost a bezpečnost silničního provozu pohromou. Vozidlo musí použít osvětlení, které je stanoveno pro jízdu za zhoršené viditelnosti. Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Při vjezdu do tunelu se především za denního světla ostře změní světelné podmínky. Oči potřebují přinejmenším několik sekund, aby se adaptovaly na přítmí tunelu. Během této fáze může řidič snadno přehlédnout drobnější překážky na vozovce. Potíže mívají nejčastěji starší řidiči. Samozřejmě i výjezd z tunelu do plného denního světla není bez nebezpečí. Může snadno dojít k oslnění řidiče. Pokud je konfigurace vozovky v tunelu složitější, řidiči uvádějí, že mají větší problém odhadnout průběh zatáček. Rovněž tak často reagují na možné překážky (např. stojící či pomalu jedoucí vozidla) se zpožděním. To se týká především užších tunelů. V řadě delších tunelů vykazuje vozovka nemalý sklon následovaný protisvahem. Především řidiči těžších vozidel se snaží mít v nejnižším bodě dostatečnou rychlost, aby využili jeho setrvačnosti při zdolávání navazujícího stoupajícího úseku. Tato místa proto patří k těm nejnebezpečnějším. Nicméně nebezpečí – především ze strany těžších nákladních vozidel - může číhat i ve stoupání. Snadno ztrácejí rychlost a rozdíl v rychlostech oproti osobním automobilům a motocyklům se může citelně zvětšit. To je nebezpečné, neboť se narušuje kontinuita proudu vozidel. Řada zahraničních průzkumů prokazuje, že v těchto úsecích snadno dochází k závažným haváriím. Někteří řidiči osobních vozidel se necítí dobře při jízdě za velkým nákladním automobilem. Pokud se dokonce ocitnou v sevření dvou takových vozidel, nejednou se snaží domněle rizikovou situaci řešit zbrklým předjížděním. To ovšem, především v neznámých tunelech, nemusí být bez nebezpečí. Ostatně obecně platí, že první průjezd tunelem bývá pro řidiče tím nejnebezpečnějším. Při opakovaných jízdách si pak bývá více vědom potenciálních rizik. Švýcarští a rakouští odborníci prokázali, že delší tunely zpravidla patří k těm bezpečnějším. Nicméně na řidiče zde číhá nebezpečí v podobě vizuálně monotónního prostředí, což nezřídka vede ke zhoršení jeho prostorové orientace a snížení koncentrace a pozornosti. Nemálo řidičů zažívá při průjezdu tunelem pocit úzkosti Norská studie udává, že zhruba 20 procent řidičů pociťuje při průjezdu tunelu pocit stísněnosti. Až 50 procent žen řidiček pociťuje úzkost. To zpravidla vede k tomu, že se snaží projíždět tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Snadno tak může dojít k narušení kontinuity proudu vozidel, což znamená zvýšené nebezpečí vzniku kolizních situací. Obecně určitý stupeň úzkosti může vést ke zvýšení pozornosti takového řidiče, ve větší míře naopak snadno může dojít k neočekávaným reakcím příslušného motoristy. „Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem. Na to je třeba pamatovat, když narazíme na pomaleji jedoucího kolegu – nepovažovat jej za „potížistu“, naopak dodržovat od něho dostatečný odstup a případně jej na vhodném místě – s dostatečným odstupem – předjet. Pokud si je řidič vědom problémů, které zažívá při průjezdech tunelů, nemusí být od věci zvolit vhodnou objízdnou trasu. Ztracený čas bude bohatě vyvážen pocitem bezpečného řízení vozidla,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Jízda tunelem není o nic nebezpečnější než jízda na ostatních úsecích silnic. Je třeba si však uvědomovat specifické podmínky takové jízdy. O nich je třeba informovat i budoucí řidiče a řidiče-profesionály při jejich periodických školeních (blíže v příloze). Příloha: Pravidla_pro_bezpecny_prujezd_tunelem.doc Ilustrační videospoty: Defekt dálkového autobusu v tunelu Průjezd osobního vozidla tunelem Průjezd dodávkového vozidla tunelem Průjezd nákladního vozidla tunelem Porucha nákladního vozidla v tunelu Použité zdroje: Safety in tunnels – Experienced safety in road tunnels (společný výzkumný projekt švédských organizací Trafikverket and Arkus); The road safety of motorway tunnels (SWOV Fact sheet); Human Behaviour in Tunnel Accidents (Univerzita Wurzburg); Road tunnel safety (The Automobile Association); videospoty umístěné na www.safetydrive.cz TZ Tým silniční bezpečnosti Tým silniční bezpečnosti je značka, pod kterou vykonává své aktivity nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s. založená v roce 2010. Jejím hlavním posláním je prostřednictvím vhodných preventivních programů a aktivit přispívat ke snižování výskytu závažné dopravní nehodovosti.

www.autoklub.cz - Prezident republiky dne 4. srpna 2015 svým podpisem stvrdil novelu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, díky které bude podstatně složitější se obstrukcemi vyhnout postihům za dopravní přestupky. Takzvaná promlčecí doby, po které již nelze pachatele přestupku potrestat, totiž nově bude až tříletá, zatímco doposud se přestupky promlčovaly již po jednom roce od jejich spáchání. Viz www.autoklub.cz

Držitel průkazu ZTP/P nemá obecnou povinnost si průvodce při každé cestě brát s sebou.

Řidiči autobusů se často setkávají s držiteli průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce). Ohledně správného odbavení však kolují dopravním světem některé fámy. Rekapitulujeme. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má podle zákona 329/2011 Sb. nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. Přepravu vodícího psa v dopravním prostředku odmítnout ani jej z přepravy vyloučit. Držitelé průkazu ZTP/P sice mají vážně poškozenou motoriku, nicméně jsou svéprávné bytosti schopné vyhodnotit své možnosti a potřeby. Fyzická poškození jsou různá, některá umožní bez problémů samostatně jezdit v rodném městě nízkopodlažní tramvají, ale při cestě do neznámých míst autobusem již dotyčný pomoc potřebovat může. Jindy zase dokáže samostatně nastoupit a vystoupit i z vozidla s vysokou podlahou, ale jeho motorika horních končetin už nezvládne bez asistence např. zapnout bundu. Držitel průkazu ZTP/P má na doprovod průvodce ve vozidle veřejné dopravy nárok. Rozhodně není jeho obecnou povinností si doprovod při každé cestě brát s sebou, jak se někdy mylně interpretuje! Průvodce osoby s průkazem ZTP/P by neměl zacházet se speciálním vybavením vozidla, jako jsou mechanicky vyklápěné nájezdní rampy nebo plošiny pro vozíčkáře. Tato činnost přísluší obsluze vozidla. Naopak, řidič nemá zákonnou povinnost pomáhat usadit nebo navádět držitele průkazu na jeho místo. Od odbornější manipulace s ním je právě průvodce. Povinnosti řidiče při odbavení držitelů průkazu ZTP/P mohou ještě upravovat interní předpisy dopravce. V podmínkách reálného provozu je řidič autobusu někdy nucen při odbavení invalidních cestujících jít nad rámec základních povinností. Nicméně jen prostá lidská ohleduplnost by měla být dostatečným důvodem maximální vstřícnosti k této specifické části cestující veřejnosti. Miroslav Klas. Konzultováno s Václavem Krásou, předsedou NRZP ČR a pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zpracoval Miroslav Klas. Nově: Nové plastové průkazy ZTP budou fyzicky vydávány až od 1. dubna 2015 .

Viz Národní rada osob se zdravotním postižením: Informace č.: 95 - 2014 (výměna průkazu OZP) Pracovníci v silniční veřejné dopravě se často dostávají do kontaktu s držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením. Situace ohledně průkazů TP, ZTP a ZTP/P, které se také někdy po staru nazývají průkazy mimořádných výhod, je však již delší dobu poněkud nepřehledná. Níže uvedený text by měl napomoci lepšímu pochopení situace. Nedělá si ambice celou problematiku probrat do všech detailů, pouze laicky přijatelným způsobem popsat věci podstatné. O vystavení průkazů žádají občané od roku 2012 na příslušných odborech Úřadů práce, který má jejich vydávání a správu v kompetenci. Posudková komise na základě zdravotního stavu žadatele rozhodne o zařazení do příslušné kategorie, včetně časové platnosti omezení, případně o odmítnutí žádosti. Držitel průkazu má následně nárok na mnoho zákonných výhod ze strany státu a dalších subjektů. V článku se budeme zabývat jen těmi, které se dotýkají sféry veřejné dopravy. Dle zákona existují tři druhy průkazu osoby se zdravotním postižením: Průkaz TP (těžce postižený) Průkaz ZTP (zvlášť těžce postižený) Průkaz ZTP/P (zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce) Osoba, která je držitelem průkazu TP , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) # slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy # bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné deprave bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. POZOR – v tomto případě nelze přepravu vodícího psa v dopravním prostředku odmítnout ani jej z přepravy vyloučit. Ze zákona nevyplývá povinnost dopravce a jeho zaměstnanců odbavit přednostně držitele průkazů tělesně postižených ve frontě u autobusu, na pokladně autobusového nádraží či fyzicky pomáhat při nakládce vozíčkáře nebo jeho zavazadel. Může to však být upraveno interním předpisem dopravce nebo provozovatele nádraží, pomineme-li skutečnost, že by se mělo jednat o projev elementární lidské slušnosti. U linkových autobusů musí být dopravcem vyhrazeny a označeny pro přepravu osob s omezenou pohyblivostí minimálně dvě sedačky, u vozidel pro MHD by to mělo být minimálně 6 sedaček. V případě potřeby svůj nárok na použití označené sedačky musí cestující doložit průkazem, běžný cestující je povinen místo pak uvolnit. Přeprava vozíčkářů je možná pouze tehdy, pokud to technické provedení vozidla umožňuje. Další výhody a poskytované služby pro držitele průkazu zdravotně postiženého, mohou pak vycházet z konkrétních komerčních nabídek dopravců a Smluvních přepravních podmínek. Aktuální přehled typů průkazů zdravotně postižených (2014) V současné době užívají osoby se zdravotním postižením průkazy vydané podle různých starších právních předpisů - vyhlášek. Jejich platnost není ze zákona podmíněna zároveň předložením průkazu totožnosti, jak se někdy uvádí. Nicméně v případě pochybnosti o pravosti průkazu TP, ZTP či ZTP/P, má pověřená osoba dopravce nárok si jeho předložení vyžádat. Průkazy vydané před 1. lednem 2012, (kartónový průkaz o velikosti 75*105 mm, který vydával ještě sociální odbor obecního úřadů) Tzv. „dočasné“ průkazy vydané Úřadem práce v letech 2012 až 2014 (zalaminovaná papírová kartička s minimem ochranných prvků o velikosti 54 x 86 mm). Vzor průkazu osoby se zdravotním postižením, podle kterého jsou tyto průkazy vydávány v současné době (do konce roku 2014), je stanoven ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. POZOR - všechny tyto průkazy jsou platné maximálně do 31. prosince 2015! Průkazy ZTP a ZTP/P v podobě dříve vydávaných čipových sKaret (od roku 2012), jsou v současnosti již neplatné v souvislosti se zastavením projektu! Jejich držitelům byly vystaveny náhradní „dočasné“ průkazy v souladu s výše uvedeným předpisem. Oprávnění prodlužovat platnost nejstarších kartonových průkazek měl po 1.1.2012 již pouze příslušný Úřad práce. NOVINKA Podoba nových „definitivních“ průkazů zdravotně postižených, které by postupně měly nahradit výše uvedené typy, je stanovena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 116/2014 Sb. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Průkaz bude nově vydáván jako polykarbonátová karta o rozměrech 54 x 86 mm s barevným potiskem. Na přední straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení druhu průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, b) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele průkazu, c) rodné číslo držitele průkazu nebo datum narození, jestliže mu rodné číslo nebylo přiděleno, d) doba platnosti průkazu, e) fotografie držitele průkazu pasového formátu f) číslo průkazu. Na zadní straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení krajské pobočky Úřadu práce, která průkaz vydala, b) datum vydání průkazu ve formátu den, měsíc, rok, c) podpis držitele průkazu; jestliže podpis nebyl podle § 34a odst. 1 písm. d) zákona vyžádán, je místo podpisu uvedeno „Podpis nebyl vyžádán.“. Padělání a zneužívání průkazu zdravotně postiženého Je zjevné, že držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají ve veřejné dopravě výrazné ekonomické výhody, což bohužel vede také k častým snahám tyto průkazy zneužívat. Především to může být pozměněním údajů – prodloužením platnosti, přepisováním údajů nebo neoprávněným používáním druhou osobou. Týká se to především nejstaršího typu velkých kartónových průkazek, kde se platnost průkazu uváděla na zadní straně zápisem psacím strojem nebo i ručně. Je nutné zdůraznit, že jakákoliv změna platnosti těchto průkazů musí být zároveň potvrzena kulatým razítkem úřadu a podpisem. Bez tohoto je průkaz neplatný. Při nákupu jízdních dokladů v pokladnách nebo u řidiče autobusu, by měli držitelé průkaz ZTP a ZTP/P předkládat bez vyzvání. Pokud jsou zjevné pochybnosti o jeho platnosti, prodej zlevněného jízdného dokladu by jim měl být odepřen. Přepravní kontrola ve vozidle (revizor), může prohlásit průkaz zdravotně postiženého za neplatný a majitele pokutovat dle přepravního řádu, případně vyloučit z přepravy. Včetně průvodce držitele průkazu ZTP/P. Ale to není všechno. Kdo úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením, tomu může být za tento přestupek uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. V případě zjištění nebo podezření na některou z uvedených skutečností je nutné informovat příslušnou pobočku Úřadu práce, která ověří platnost průkazu, popřípadě na základě tohoto podnětu může zahájit řízení o přestupku. V akutních případech, kdy je průkaz zneužíván neoprávněnou osobou je samozřejmě vhodné přivolat policii. Je nutné ještě upozornit, že u mnoha oprávněných držitelů průkazů nemusí být jejich zdravotní postižení na první pohled zřejmé! Obecně platí, že průkaz zdravotně postiženého s prošlou platností či nalezený průkaz, je nutné neprodleně odevzdat Úřadu práce, případně opět na policii. Závěr: Platný TP, ZTP a ZTP/P průkaz musí mít určité obecné náležitosti: použití příslušného průkazového vzoru s evidenčním číslem, aktuální fotografie držitele, jeho jméno a příjmení, datum narození, údaj o platnosti průkazu, podpis držitele a identifikaci vydavatele. Tyto náležitosti samozřejmě musí být z průkazu jasně patrné, tj. nesmí být nadměrně poškozen. Pokud není na průkazu uvedeno dřívější datum, platnost všech starších verzí průkazů zdravotně postižených (kartonový, zalaminovaná papírová kartička) končí v každém případě 31.12. 2015. Od 1.4.2015 budou Úřadem práce vydávány nové polykarbonátové karty, které dosavadní papírové průkazky TP, ZTP a ZTP/P během roku zcela nahradí. Beze sporu jejich technická podoba výrazně omezí možnosti padělání. Jejich maximální platnost pro osoby mladší 18 let je 5 let, u osob starších maximálně 10 let. Použité předpisy: zákon o silniční dopravě č.111/1994 Sb. vyhláška MD o přepravním řádu č. 175/2000 Sb. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích zákon 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením vyhláška MPSV č. 116/2014 Sb, která mění vyhlášku č. 388/2011 o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Miroslav Klas Autor děkuje za konzultace poskytnuté legislativním odborem Ministerstva práce a sociálních věcí a Miroslavu Valinovi z Plzeňské krajské rady osob se zdravotním postižením.

Předpis č. 122/2014 Sb. ze dne 23.06.2014 je platný od 9.07.2014 a účinný od 1.9.2014. Odkaz.

Spolupracovník BUSportálu, který připravuje data pro malého dopravce s jednou linkou, vidí hlavní okamžitý přínos v možnosti zadávat spoje na zavolání a podmínečně provedené spoje či podmínečně obsluhované zastávky. Rovněž se do vyhlášky vrací poznámka p (textová poznámka ke spoji), označovaná v poslední době i za nepřípustnou (byla v metodickém pokynu, ale ne ne vyhlášce). Předpis č. 122/2014 Sb. viz: portal.gov.cz

Změny rozsahu některých řidičských oprávnění se dotknou i skupin C1, C, D1 a D, kdy dojde ke zpřesnění limitů pro obsazení vozidel přepravovanými osobami.

V případě skupin C1, C, D1 a D jde o zpřesnění limitů pro obsazení vozidel přepravovanými osobami. Namísto dosavadního počtu míst k sezení (sedadel) se bude ve vymezení těchto skupin kalkulovat s tím, pro přepravu kolika osob celkově jsou určena. Do skupiny D1 budou nově spadat motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, s více než 8, ale nejvýše 16 místy k sezení kromě místa určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, Do skupiny D budou nově spadat motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmeni i) s více než 8 místy k sezení kromě místa, určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, Z věcného hlediska se tato změna dotkne vlastně ale jen skupiny D1, tj. skupiny pro „malé“ autobusy. Ty totiž dnes hypoteticky sice mohou mít 16 míst k sezení, ale i nějaká místa ke stání, zatímco nově se budou místa k sezení a ke státní sčítat. Tím v některých případech dojde k omezení dosavadního rozsahu řidičského oprávnění. Aby ale tato změna nebyla skoková, předpokládá přechodné ustanovení čl. II návrhu zákona, že řidičská oprávnění pro skupinu D1 udělená od 19. ledna 2013 do nabytí účinnosti nově projednávaného zákona zůstávají na území České republiky zachována v rozsahu, jaký mají v současnosti (tj. i s místy pro státní nad celkový limit 16 sedadel kromě sedadla řidiče), a to po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti nově projednávaného zákona. Uvedené však nebude platit v mezinárodním provozu, což by však neměl být problém, neboť autobusy, jichž se tato změna může týkat, v praxi bývají užívány vesměs jen v městském či příměstském, tj. nikoliv v mezinárodním provozu. Podrobně viz: www.autoklub.cz

schválil Evropský parlament.

Praha (15. dubna 2014) – Evropský parlament dnes 15. dubna odpoledne na plénu schválil výraznou většinou (622 pro, 29 proti) Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva. Jde o zásadní krok směrem k dalšímu rozvoji alternativních paliv. Směrnice, kromě rozsáhlého seznamu opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy v Evropě, nařizuje konkrétní počty plnicích stanic na CNG, LNG, vodík a další paliva. Určuje například nezbytnou průměrnou vzdálenost mezi CNG stanicemi na 150 km a 400 km mezi stanicemi LNG na hlavních evropských komunikacích. Země EU, tedy i Česká republika, nyní musí do 2 let připravit příslušné plány, a to včetně stanovení konkrétních cílů ohledně počtu plnicích stanic a znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou. Každé tři roky pak musí členské státy EU předložit Evropské komisi zprávu o provádění vnitrostátního rámce politiky, jako například přímé pobídky k nákupu dopravních prostředků využívajících alternativní paliva, předpisy ohledně parkování, daňové pobídky, vyhrazené dopravní pruhy atd. Směrnice nabývá platnosti 20 dní po zveřejnění v úředním věstníku EU. Protože síť stanic není v Evropě stále rovnoměrná, Evropská unie se rozhodla zavést konkrétní počty plnicích stanic, aby se automobily na alternativní paliva mohly volně pohybovat v celé Unii. Evropská Komise připravila v lednu 2013 návrh směrnice, která stanovila rozsáhlý seznam opatření na podporu rozvoje trhu s alternativními palivy, která doplňují ostatní strategie pro snížení spotřeby ropy a emisí skleníkových plynů z dopravy v EU. Základní podmínkou v jednotlivých členských státech EU je minimální množství čerpacích stanic pro automobily s pohonem na CNG, LNG a dalších paliv. „Členské státy nyní podle směrnice musí vybudovat odpovídající množství veřejně přístupné infrastruktury pro dodávku CNG nebo bioplynu s cílem zajistit, aby motorová vozidla na CNG mohla být provozována v městských či příměstských aglomeracích a v jiných hustě obydlených oblastech i v celé Unii,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. „Optimální počet CNG stanic v ČR je 150 až 200. Určitě důležitou roli v rozvoji další infrastruktury bude zde mít opět privátní sektor, ale díky této směrnici bude mít zcela jistě k dispozici i systém pobídek a podpor prostřednictvím evropských finančních nástrojů a programů,“ dodává Jan Ruml. Podporu pro výzkum a inovace, týkající se vozidel na alternativní pohon a související infrastruktury, poskytne například i rámcový program Horizont 2020, zejména prostřednictvím specifické společenské výzvy Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava. „Distribuční síť pro zemní plyn je podle směrnice možné doplnit o místní čerpací stanice za použití místně vyráběného bioplynu. Technický výbor EU nyní pracuje na souboru specifikací pro zavedení bioplynu do rozvodné sítě zemního plynu,“ doplnil Jan Ruml z ČPS. „V ČR nebudeme mít žádný problém podmínky této směrnice splnit," uvádí Jiří Šimek z ČPS. Už v současnosti má například společnost Benzina uzavřeny rezervační smlouvy na výstavbu dalších 25 plnicích CNG stanic a celkově má potenciál až 40 CNG stanic. Problém nebudou mít ani státy jako je Německo (dnes 915 CNG stanic), Itálie (960), Rakousko a Holandsko (oba 180), Švédsko (195) aj. V Evropě dnes jezdí již 1,85 milionu CNG vozidel, které mohou už dnes tankovat u 4,2 tisíce plnicích stanic (v EU přibližně 3 tisíce CNG stanic). Plnicí stanice musí být vybudovány do roku 2020 pro vozidla na CNG v městských oblastech, do roku 2025 pro vozidla poháněná CNG a LNG podél silnic, které patří do jádra transevropské dopravní sítě (TEN-T), do roku 2025 pro plavidla poháněná LNG pohybující se mezi námořními přístavy sítě TEN-T a do roku 2030 pro plavidla poháněná LNG plující mezi přístavy vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T. Členské státy, které si vyberou zahrnout do národních plánů i infrastrukturu vodíkových čerpacích stanic, musí stanovit cíle do roku 2025. Současně instituce EU podpořily přijetí společných technických standardů tak, aby všechny čerpací a dobíjecí stanice byly navzájem interoperabilní. Evropská komise touto směrnicí vyhodnotila hlavní dostupné varianty alternativních paliv, které by mohly nahradit ropu a přispět tak do roku 2050 ke snížení emisí 60 procent skleníkových plynů z dopravy v porovnání s úrovněmi v roce 1990. Z TZ ČPS

Plzeň 1.4.2014 - Pokud chcete na této značce odbočit, potřebujete povolení. Kde ale příslušného živočicha operativně sehnat? Nejbližší možnost, kde lze o povolení plaza požádat, je v blízké stálé expozici ZOO Plzeň. Tam mají plazů dost.