(Zatím.) Novela zákona o přestupcích navyšuje horní hranici blokové pokuty u jiných než dopravních přestupků, například u přestupků proti občanskému soužití a veřejnému pořádku. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon.

Zvýšení horní sazby pokut v blokovém řízení se netýká dopravních přestupků. Dopravní přestupky upravuje zvláštní zákon, konkrétně zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). K žádným změnám v této legislativní normě nedošlo, výše pokut včetně blokových, zůstává stejná jako dosud. Nejvyšší bloková pokuta je tedy nadále 2500 Kč, například za překročení rychlosti o vice než 20 km/h v obci a další přestupky. Ministr dopravy Dan Ťok ustavil pracovní skupinu, která se zabývá možností zvýšit v budoucnu sazby pokut u nejzávažnějších dopravních přestupků. Případné zvýšení pokut ale vyplyne až z jednání dopravních expertů a legislativního posouzení. Tento záměr nesouvisí s novelou zákona o přestupcích platnou od začátku října. Změny platné od října se řidičů dotýkají pouze v tom smyslu, že úřady budou mít díky možnosti přerušit řízení více času na vyřízení přestupku ve správním řízení. Celkově budou mít úřady dva roky na to, aby o přestupku rozhodly - od doby jeho spáchání až po pravomocné rozhodnutí. Dosud musely věc vyřídit během jednoho roku. Řidiči, kteří porušují pravidla, tedy budou mít těžší vyhnout se odpovědnosti a finančním sankcím. Z TZ MD ČR

3. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Uzavíráme posledním článkem. Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: Návrh vyhlášky už nerozlišuje použití čtvercové značky IJ 4a a kulaté značky IJ 4b a v kulaté značce připouští použít i symbol trolejbusu. Ve čtvercových značkách by neměl být žádný symbol ani text. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 2. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Navržené změny se výrazně týkají i označení zastávek. Čtvercová vs. kruhová značka Dvě tvarové varianty značky označující čelo zastávky, kruhová a čtvercová, od 70. let kodifikované v technických normách a čtvercová varianta též v Pravidlech technického provozu městských drah, byly v roce 2001 povýšeny na dopravní značky IJ 4a a IJ 4b. Čtvercová značka zastávky (dnešní IJ 4a) byla původně určená pro zastávky městské hromadné dopravy, kulatá varianta značky (nazývaná zastávkový terč) pro zastávky ČSAD (ve specifickém provedení i pro městskou dopravu provozovanou ČSAD). Podle oborových norem z poloviny 70. let se zastávky MHD měly zřizovat zásadně odděleně od tehdejších „zastávek ČSAD“. ČSN 73 6425 z roku 1995 již preferovala zřizovat společné (tzv. kombinované) zastávky, označené jediným, společným označníkem s jednou značkou zastávky. Přesto norma převzala obě varianty značky, přičemž pro zastávky spoluužívané městskou i ne-městskou dopravou určila čtvercovou, městskou variantu značky. Vyhláška 30/2001 Sb. v původním znění tuto změnu ještě nereflektovala, teprve novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 zmínila i případ, kdy je "zastávka pro vozidla městské hromadné dopravy společná se zastávkou linkové osobní dopravy". V souvislosti s privatizací podniků ČSAD a liberalizací autobusové dopravy ČSN z roku 1995 a vyhláška 30/2001 Sb. kulatou značku přisoudily „linkové osobní dopravě“. Linkovou osobní dopravou sice jsou de facto i všechny klasické formy MHD, avšak pravděpodobně autoři těchto textů pod tímto označením měli na mysli pouze silniční (autobusovou) dopravu, a to pouze tu, která nespadá pod MHD. Kulatá značka tedy de facto byla určena pro samostatné zastávky regionální a dálkové autobusové dopravy. Někteří zřizovatelé označníků ve 2. polovině 90. let zřejmě předpokládali, že bude následovat sjednocení podoby značky. Například na území Prahy byly neudržované zastávkové sloupky nácestných zastávek ČSAD, jejichž vlastníka by po proběhlých transformacích podniků ČSAD bylo obtížné určit, systematicky odstraněny a městský správce komunikací je nahradil jednotnými označníky se čtvercovou variantou značky, které umisťoval i v terminálech na městských komunikacích. Městská varianta značky se začala, i když v rozporu s normou a vyhláškou, hojně používat pro zastávky regionálních a příměstských linek v rámci integrovaných dopravních systémů, leckdy i na autobusových nádražích a stanovištích anebo v případě označníků zřizovaných menšími obcemi. Vyhláška 30/2001 Sb. však dvojí typ označení převzala a potvrdila, a rovněž ČSN 73 6425-1:2007, týkající se již jen stavebních požadavků na zastávky, převzala do tzv. informativní přílohy obě tvarové varianty. Nynější návrh nové vyhlášky o dopravním značení opět ponechává obě varianty značky, ale zcela vypouští rozlišení, pro které zastávky je která z nich určená. U čtvercové i u kruhové varianty se shodně píše: „Značka označuje zastávku pro vozidla linkové osobní dopravy.“ Věta určující význam dopravní značky tedy ani vůbec nezmiňuje možnost použití kterékoliv těchto značek pro zastávku tramvaje nebo trolejbusu (termín „linková osobní doprava“ byl doposud v legislativě užíván výhradně pro dopravu silničními motorovými vozidly, prakticky pouze autobusy). V popisu možného provedení kruhové varianty značky se však překvapivě uvádí, že v ní může být uveden symbol autobusu nebo trolejbusu, ačkoliv dosud se pro označení trolejbusových zastávek používala vždy jen čtvercová varianta značky. V důvodové zprávě není změna určení a významu těchto značek vůbec zmíněna. Co má být ve značce? Zvláštností značek IJ 4a a IJ 4b je, že vyhláška 30/2001 Sb. neuvedla jako grafický vzor žádnou kompletní vzorovou variantu značky, jak je jinak ve vyhlášce o dopravních značkách obvyklé, ale jen prázdné rámečky značek. Ve čtvercové značce IJ 4a má být podle vyhlášky 30/2001 Sb. uveden symbol prostředku hromadné dopravy osob. Vzor nebo vzory takových symbolů však vyhláška neuvádí. K vidění jsou piktogramy nejrůznějšího provedení, ale i různé písmenné zkratky či nápisy. Například Jihomoravané si vytvořili svůj vlastní univerzální „symbol prostředku hromadné dopravy osob“, čímž učinili zadost doslovné formulaci vyhlášky, aniž by museli rozlišovat, která zastávka je určena pro jaký druh vozidel. Nynější návrh vyhlášky jde ještě dál: úplně zapomněl zmínit, že by uvnitř čtvercové značky označující zastávku vůbec něco mělo být, například některý z „určených symbolů“ vozidel hromadné dopravy osob. A protože předepsanou podobu dopravní značky není možno svévolně měnit, fakticky by přijetí vyhlášky v tomto znění znamenalo, že by čtvercová značka zastávky musela vždycky zůstat prázdná, jen s modrým rámečkem. Tato změna rovněž nebyla v důvodové zprávě zmíněna a v připomínkovém řízení ministerstvo na upozornění vůbec nereagovalo. V kulatém zastávkovém terči se podle vyhlášky 30/2001 Sb. mohlo (a nemuselo) objevit jak označení dopravce, tak text „ZASTÁVKA“. Novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 připustila použít (místo nápisu ZASTÁVKA) symbol autobusu. Jiné údaje přímo ve značce vyhláška nepřipouští. Mnozí dopravci či další zřizovatelé umisťují přímo do značky například logo integrovaného dopravního systému, název zastávky, číslo stanoviště či jiné nápisy (na znamení, výstupní) nebo obrázky, ale to už v souladu s vyhláškou není – tyto údaje by správně měly být pod značkou či jinde. (Busportál.cz se problematikou zabýval v říjnu 2005 a v listopadu 2005 .) Návrh nové vyhlášky se vůbec nepokouší požadavky na obsah a podobu kruhové značky sjednotit – stále ponechává na libovůli zřizovatele, které z možností si vybere a v jakém grafickém provedení. Přidává možnost uvést na značce symbol trolejbusu a také nově umožňuje uvést přímo ve značce název zastávky. Květnová verze návrhu neobsahovala dosavadní možnost uvést ve značce „údaj o provozovateli linkové osobní dopravy“, červencová verze tuto možnost znovu vrátila, tentokrát ve znění „název provozovatele linkové osobní dopravy“. O grafickém provedení takového názvu ve formě loga se návrh nezmiňuje. Žádná z těchto změn nebyla zmíněna v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení. Co je označník? Značky IJ 4a a IJ 4b označující čelo zastávky (v terminologii vyhlášek o dopravním značení „konec zastávky“) byly v červencové verzi návrhu vyhlášky na návrh Hospodářské komory ČR přejmenovány na „Označník zastávky“. Tím sice byl název značek uveden do souladu s obecnou úpravou provozu v zákoně o pravidlech silničního provozu, avšak toto pojetí je v rozporu s původní terminologií, podle níž se označníkem zastávky rozumělo kompletní označení zastávky (tedy zpravidla zastávkový sloupek se vší výbavou), přičemž zastávkový terč či čtvercová značka zastávky byly pouze jednou ze součástí označníku zastávky. Už dnem 31. ledna 2001 vznikl právní nesoulad – zatímco označník zastávky podle zákona není součástí ani příslušenstvím pozemní komunikace, dopravní značky naopak jsou součástí pozemní komunikace. Připomeňme si tiskovou zprávu ministerstva dopravy ze srpna 2005 , podle které dokonce ona značka není ani součástí označníku zastávky a označníkem zastávky se měl rozumět pouze sloupek s tabulkou jízdního řádu. Nově navržené znění vyhlášky ovšem tento výklad převrací naruby a uvedenou právní kolizi oživuje, krom toho že vnáší zmatek do zavedené technické terminologie. Koncová značka U značek IJ 4c, IJ 4d, IJ 4e označujících konec zastávky (v terminologii vyhlášky nazývaný i nadále „začátek zastávky“ – zákon hovoří o začátku úseku u zastávky) dosavadní vyhláška 30/2001 Sb. uváděla, že se používají „v odůvodněných případech“. Návrh nové vyhlášky tuto podmínku vypouští, což může být vykládáno i tak, že jejich použití se stává nově povinným pro všechny zastávky. V důvodové zprávě opět není žádná zmínka o této změně. Vodorovné značení Ačkoliv vodorovné značení zastávek (nyní V 11a, V 11b) je již od ledna 1976 předepsané ve žluté variantě, vyhláška 30/2001 Sb. alternativně připouštěla znovu i bílé provedení, odpovídající původní podobě značky podle vyhlášky 80/1966 Sb. Návrh nové vyhlášky z května 2015 sjednotil požadavek už jen na novější, žlutou variantu. Verze z července 2015, po připomínkovém řízení, se vrací o oněch 40 let zpátky k požadavku bílého provedení, a možnost žlutého provedení již neuvádí ani jako možnou alternativu. A jak jinak, v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení opět není žádná z těchto změn ode zdi ke zdi zmíněna ani odůvodněna. V připomínkovém řízení ministerstvo nereagovalo ani na opětovnou připomínku, že vyhláška neřeší podobu vodorovné značky (nápisu v ní) pro společnou zastávku tramvaje a autobusu „Zastávka taxislužby“ Ve vyhlášce 30/2001 Sb. se objevila možnost použít speciální variantu dopravních značek IJ 4a a IJ 4c s nápisem TAXI pro označení tzv. „zastávky taxislužby“. Autoři byli možná vedeni dobrou myšlenkou, že taxislužba je veřejnou dopravou a stanoviště taxislužby je podobně jako zastávka hromadné dopravy místem nabízení veřejných dopravních služeb, nikoliv jen pouhým vyhrazeným parkovištěm. Nebrali však ohled na to, že taxislužba podle terminologie zákona o silniční dopravě nemá žádné zastávky a stanoviště taxislužby není zastávkou. To je také nejspíš hlavním důvodem, proč tyto dopravní značky nejsou téměř nikde použity. Pro jistotu ovšem vyhláška 30/2001 Sb. ponechala zmínku o TAXI i u svislé i vodorovné značky vyhrazeného parkoviště (IP 12 a V 10e); jako vyhrazená parkoviště se ostatně stanoviště taxislužby značila nejméně od roku 1960. V nově navrhované vyhlášce se ministerstvo pustilo do dalšího pokusu popasovat se s tímto tématem. U vodorovné i svislé značky vyhrazeného parkoviště vypustilo dosavadní zmínky o taxislužbě (aniž ovšem možnost takového označení vyloučilo) a nově zmínilo variantu s nápisem TAXI u vodorovné značky pro zastávku. U svislých značek zastávky IJ 4a a IJ 4c sice v textu uvádí, že je-li v nich uveden nápis TAXI, pak se jedná o „ stanoviště vozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI“, ale i nadále toto pojetí koliduje s názvem těchto dopravních značek, který i po změně obsahuje klíčové slovo „zastávka“. Navíc do verze po připomínkovém řízení byla chybná formulace o „zastávce taxislužby“ do jedné věty opět vrácena. Ministerstvo ani v návrzích novely zákona nereflektovalo, že zákon o pravidlech provozu nestanoví obecnou úpravu provozu na stanovištích taxislužby, pokud by byla označena jinak než jako vyhrazené parkoviště. Zákon o silničním provozu nezná ani „zastávku taxislužby“, ani „stanoviště taxislužby“. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

2. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. 1) Komentář ke značce: V Pardubicích používají hybrid dopravní značky IP 19 Řadicí pruhy a dopravní značky IP 20a Vyhrazený jízdní pruh. Vyhláška umožňuje na značce IP 19 vyznačit omezení nebo výstrahu jako na značce IP 21 Omezení v jízdním pruhu nebo vyznačit směrový cíl. Kombinaci se značkou IP 20a vyhláška 30/2001 Sb. nepřipouští. Nově navržená vyhláška nejenže s touto možností také nepočítá, ale dokonce už neuvádí ani možnost kombinovat značky IP 19 a IP 21. V květnové verzi návrhu vyhlášky se ministerstvo dokonce pokusilo dopravní značku IP 19 nenápadně a bez zdůvodnění zcela zrušit, vrácena byla na základě přípomínky MHMP. Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Zatímco novely zákonů žádné zásadní změny pravidel jízdy v jízdních pruzích neobsahují, návrh vyhlášky zásadně mění význam dopravních značek vyhrazeného jízdního pruhu či zákazu předjíždění – některé mnohaleté problémy naopak neřeší Už nejen pro MHD? Význam základní verze značky vyhrazeného jízdního pruhu, se symbolem autobusu, se má podle návrhu zásadně změnit. Zatímco v současné době vyhrazuje jízdní pruh pouze pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy, návrh vyhlášky okruh oprávněných uživatelů rozšiřuje o všechny ostatní autobusy (tedy nejen o autobusy příměstské, regionální a dálkové linkové dopravy, ale i o autobusy nelinkové a neveřejné) a o všechna vozidla linkové osobní dopravy (tedy i ta, která nejsou autobusy – byť linková doprava osobními automobily je poměrně vzácným jevem). Tato zásadní změna opět nebyla v důvodové zprávě vůbec zmíněna, tedy ani zdůvodněna. Tato změna vymezení, ať má důvody jakékoliv (rozlišovat v silničním provozu příměstské integrované autobusy od městských je dnes skutečně již anachronismus), je ovšem nekompatibilní s § 72 zákona č. 361/2000 Sb., který v souvislosti s platností „signálů pro tramvaje“ i nadále hovoří o „jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy“. Podle navržené vyhlášky by však již nebylo možné jízdní pruhy tímto vymezením vyhradit. Signály pro tramvaje „Signály pro tramvaje“ dostaly nyní v příloze sáhodlouhý název „Signály pro tramvaje (případně pro autobusy městské hromadné dopravy osob nebo trolejbusy v jízdních pruzích pro ně vyhrazených)“. Tím se ovšem dostala vyhláška do rozporu s § 14, 72 a 77 zákona, kde zůstal původní krátký název (opomeňme nyní nelogičnost zákona, podle kterého i o použití těchto signálů v samostatném autobusovém jízdním pruhu rozhoduje drážní správní úřad). Vzhledem k navržené změně významu základní varianty značky „Vyhrazený jízdní pruh“ je také otázkou, jestli se na takto vyznačený jízdní pruh může vztahovat § 72 zákona a tedy jestli vůbec bude i nadále možné v takovém pruhu použít signály pro tramvaje – nastala by potom totiž absurdní situace, kdy pro autobusy MHD a trolejbusy by tyto signály platily, zatímco na ostatní autobusy a vozidla oprávněné užívat tento jízdní pruh by se nevztahovaly. Ačkoliv podle zákona o silničním provozu platí tyto signály především pro tramvaje, výklad ve vyhlášce, doplněný až v červencové verzi, stanoví jejich význam pouze pro „autobusy, vozidla linkové osobní dopravy a trolejbusy“. Zřejmě byl autor tohoto znění zmaten dlouholetým neřešeným rozporem, že tramvajové pásy a přejezdy kolejových drah podle zákonů zároveň jsou i nejsou součástí pozemní komunikace a pravidla silničního provozu na nich zároveň platí i neplatí (vizte například článek Dvacítky v Sokolovské III: Platí jiné zákony ve Vysočanech než na Břevnově? z roku 2007), a proto se zdráhal stanovit význam signálů zároveň i pro tramvaje, jak tomu bylo dosud, nebo se domnívá, že by zbytečně duplikoval drážní předpisy. Stanovení významu signálů a jejich nový název rovněž nekorespondují s § 14 odst. 4 zákona, podle kterého je-li vyhrazen jízdní pruh na tramvajovém pásu, pak Signály pro tramvaje platí pro jakoukoliv kategorii vozidel, pro kterou může být jízdní pruh vyhrazen – což mohou být například i vozidla taxislužby, integrovaného záchranného systému, zásobování, nákladní automobily, dopravní obsluha, cyklisté atd. Ministerstvo nereagovalo ani na další návrhy: na doplnění chybějícího signálu „volno všemi směry“ (vím o místě, kde se kdysi reálně používal, ač v předpisech není vůbec definován), na určení, jaký význam má zhasnuté návěstidlo signálů pro tramvaje, anebo na ošetření situace, kdy se signál změní v době, kdy vozidlo jede takovou rychlostí, že již nemůže před návěstidlem bezpečně zastavit (provozní předpisy tramvají pamatují i na situaci, kdy požadovaný směr jízdy není do signálního plánu zařazen). Uspořádání jízdních pruhů komplexně? Ne. V praxi se lze setkat s tím, že prvky vzorových značek stanovujících uspořádání a použití jízdních pruhů jsou různým způsobem kombinovány podle konkrétní situace: zejména značky Vyhrazený jízdní pruh, Uspořádání jízdních pruhů, Zvýšení (snížení) počtu jízdních pruhů, Řadicí pruhy, Omezení v jízdním pruhu, Návěst změny směru jízdy a dalších. Mnohé z reálně používaných variant jdou nad rámec toho, co umožňuje vyhláška, praktický problém je pak v tom, že grafické provedení vzorových značek není zcela kompatibilní. V centru Pardubic jsou například zajímavým způsobem kombinovány prvky modrobílých značek s prvky černobílých značek – liší se rovněž praxe v tom, kdy jsou znázorněné jízdní pruhy na značce oddělovány znázorněním podélné čáry přerušované a kdy nikoliv. Specifickým problémem je, že bílý symbol vozidla v modrém kruhu, který jako samostatná značka nebo na jiných informativních návěstech označuje „přikázaný jízdní pruh“, na jednom typu značky označuje místo toho „vyhrazený jízdní pruh“. Ministerstvo nereagovalo na požadavky, aby na kombinovaných dopravních značkách byl spolehlivě rozlišitelný přikázaný jízdní pruh od vyhrazeného jízdního pruhu nebo aby byly oba tyto instituty sjednoceny. Vždyť například vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty vzhledem k zákonné úpravě ve skutečnosti je zároveň i přikázaným jízdním pruhem. Do návrhu vyhlášky byla přidána nová značka IP 23c Sjíždění vozidel veřejné hromadné dopravy osob z tramvajového pásu – její podoba byla na základě připomínkového řízení ještě mírně upravena. Tato značka se ovšem jen málo podobá stávající dopravní značce IP 20b Konec vyhrazeného jízdního pruhu, kterou v jednom specifickém typu případů nahrazuje – grafickým provedením připomíná spíše značky Objíždění tramvaje (k nimž je přiřazena číslováním) či Návěst změny směru jízdy. Návrhy, aby i značky začátku a konce vyhrazeného jízdního pruhu obdobným způsobem znázorňovaly skutečné uspořádání jízdních pruhů a návrh na zavedení varianty „Vyhrazený jízdní pruh vedený po tramvajovém pásu“ (jak se v praxi již používá) ministerstvo nereflektovalo. Pražský magistrát v připomínkovém řízení navrhoval, aby značku Řadicí pruhy bylo možno kombinovat se značkou Vyhrazený jízdní pruh. Ministerstvo však ve vypořádání připomínek soudí, že takový požadavek „vnáší chaos“ a že taková kombinace značek z důvodu přehlednosti není žádoucí. Ministerstvo ve svém pokusu o zdůvodnění vychází z představy, že vyhrazený jízdní pruh by měl být určen jen pro mimokřižovatkové úseky a se začátkem řadicích pruhů by měl vždy skončit. Zákon ovšem počítá s vyhrazenými jízdními pruhy jako s analogií tramvajového pásu, tedy i s praxí, že vyhrazené jízdní pruhy slouží především pro preferenci vozidel MHD při jízdě křižovatkami a vyhnutí se případným kolonám v ostatních řadicích pruzích. Ministerstvo nevyslyšelo ani návrh, aby značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) byly přeřazeny z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích. A nereagovalo ani na návrh, aby všechny návěstní dopravní značky upravující uspořádání a určení jízdních pruhů byly graficky sjednoceny – na takovou potřebu pravidelně upozorňují i každoroční dopravní plány zpracovávané organizací ROPID. Další drobnou nelogičností, na kterou je opakovaně upozorňováno, je podoba dopravní značky „Dej přednost v jízdě tramvaji!“. Její součástí je i dodatková tabulka se symbolem tramvaje, provedením shodná s dodatkovou tabulkou „Druh vozidla“, avšak s přesně opačným významem. To si sice řidiči mohou zapamatovat, ale k neřešitelnému problému dochází v případě, kdy po tramvajovém pásu je veden i vyhrazený jízdní pruh i pro autobusy. Těm se sice zákon v takovém případě snaží zajistit shodné postavení jako tramvajím, ale pokud je třeba vyznačit nebo zdůraznit povinnost přednosti v jízdě vůči takovým vozidlům, na zmíněnou dodatkovou tabulku symbol autobusu podle vyhlášky legálně přidat nelze a význam takto upravené značky by byl sporný. Pro cyklisty ano, pro motocyklisty, segwayisty a bruslaře ne V projednávané novele zákona o pravidlech provozu je termín „jízdní pruh pro cyklisty“ nahrazen termínem „vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“. Přestože již vyhláška 30/2001 Sb. umožnila vyhradit jízdní pruh i pro jiná vozidla než autobusy MHD, takže již téměř 15 let se pro označení cyklistických pruhů standardně používá varianta dopravní značky „Vyhrazený jízdní pruh“, důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 471 tvrdí, že to umožní teprve nyní navržená změna definice jízdního pruhu – do stávající definice jízdního pruhu se pruh určený jen pro jednostopá vozidla nevešel, dvoustopý jízdní pruh určený též pro cyklisty však ano. Přitom tato výkladová nejasnost má zásadní dopady například na přednost v jízdě před odbočujícími vozidly a pravidla pro přejíždění takového pruhu, vjíždění na něj a vyjíždění z něj, zákaz zastavení a stání v takovém pruhu atd. Vláda v důvodové zprávě zmiňuje, že přetrvávají jakési blíže nevysvětlené „důvody pro neumožnění vyhrazení jízdního pruhu pro motocykly“, a proto navrhla do zákona větu, že jízdní pruh nelze vyhradit pro motocykly. V jiných zemích kupodivu bez problémů lze. Jinak je ovšem okruh vozidel, jimž je pruh vyhrazen, i nadále možno vymezit či kombinovat prakticky jakkoliv. Z neznámých důvodů byla z vyhlášky vypuštěna možnost červeného vodorovného zvýraznění pruhů a stezek pro cyklisty a přejezdů pro cyklisty. V připomínkovém řízení k prováděcí vyhlášce ministerstvo zamítlo jako nežádoucí návrh pražského magistrátu, aby mohl být vyhrazen jízdní pruh pro bruslaře nebo segwayisty – ministerstvo tedy nadále trvá na tom, že bruslaři a segwayisté by se měli proplétat mezi chodci nebo mezi cyklisty a jejich oddělení nemá být možné a přípustné dokonce ani tam, kde by to prostorově možné bylo. Jak bylo zmíněno v předchozí části připomínek, tyto symboly nelze použít ani jako variantní provedení značky Stezka pro chodce (Slováci zavedli samostatnou značku stezky pro bruslaře již před 7 lety). Zákaz předjíždění Květnový návrh vyhlášky přišel s návrhem radikální změny významu značky „Zákaz předjíždění“. Krom toho, že značka měla nově zakázat i předjíždění motocyklů, obsahoval návrh kuriózní formulaci: „Na vozovce se dvěma a více jízdními pruhy v jednom směru jízdy nesmí řidič v jednom jízdním pruhu jet rychleji než řidiči v ostatních jízdních pruzích.“ Naštěstí se ministerstvo dopravy nechalo ministerstvem vnitra, Moravskoslezským krajem a dalšími připomínkujícími přesvědčit, že jde o nesmysl, a větu vypustilo. Zároveň mimochodem upustilo i od navrhované změny týkající se předjíždění motocyklů. Nakonec se tedy význam značky nemá vůbec změnit. Značka „Zákaz předjíždění pro nákladní automobily“ má nově velkým nákladním automobilům zakazovat nejen předjíždění, ale i jakoukoliv jinou jízdu v jiném než pravém jízdním pruhu – v rámci připomínkového řízení jim bylo povoleno alespoň objíždění. Požadavek ministerstva vnitra, aby se omezení nevztahovalo na užití řadicích nebo odbočovacích pruhů, ministerstvo dopravy ve vypořádání přislíbilo řešit vypuštěním problematického odstavce, avšak ve skutečnosti v upraveném návrhu tento odstavec i s chybou ponechalo. Ve významu značky je ovšem i další docela zásadní chyba, kterou ovšem trpí i nynější vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco u značky Zákaz vjezdu nákladních automobilů je výslovně uvedeno, že se vztahuje i na tahače přívěsu nebo návěsu a speciální automobily o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, a obdobně je okruh vozidel vymezen i v § 12 zákona upravujícím jízdu v jízdních pruzích obecně, u značky zákazu předjíždění pro nákladní automobily tento dovětek není. Takže běžné kamióny budou moci v úseku označeném touto značkou i nadále legálně předjíždět – na tahače s návěsem ani na speciální vozidla se značka nevztahuje. V poslední části se budeme věnovat změnám týkajícím se vyznačení zastávek. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme. 2) Komentář ke značce: V Praze se zpravidla používá opačné řešení než v Pardubicích. Modifikace značky IP 20a zároveň plní funkci značky IP 19 Řadicí pruhy a IP 21 Omezení v jízdním pruhu a zároveň též směrové návěsti IS 6. Vyhláška 30/2001 Sb. stejně jako nově navržená vyhláška pouze připouští, že na značce lle vyznačit "situování vyhrazeného jízdního pruhu ve vztahu k ostatním jízdním pruhům". 3) Komentář ke značce: Třetí varianta je rovněž z Prahy. Podobně jako v Pardubicích je základem dopravní značka IP 19 Řadicí pruhy, v tomto případě je do ní ještě zakomponován symbol ze značky IP 18b Snížení počtu jízdních pruhů. Symbol autobusu v modrém kruhu by však v tomto provedení měl být považován spíše za symbol dopravní značky C 12a Přikázaný jízdní pruh.Pro přikázaný pruh ovšem platí jiná pravidla než pro vyhrazený jízdní pruh, zejména v případě směrových kolizí, a nelze v něm použít signály pro tramvaje.

Upozornění na změny a odkaz na informace na webu MD ČR.

K poskytování žákovského jízdného je vydán Metodický pokyn, který podává dopravcům praktické informace, jak mají slevu poskytovat, kdo na ní má nárok, jak se mají vydávat průkazky na slevu atd. Jak jsme byli informováni, změny byly provedeny především v následujících oblastech: neplatnost žákovského průkazu po více než 12 měsících od začátku jeho platnosti (akademický rok = 12 měsíců) - upřesnění stávajícího stavu neplatnost průkazu po překročení věku (15 resp. 26 let) - upřesnění stávajícího stavu zrušení starého (modrožlutého) vzoru průkazu pro studenty 15-26 let možnost zanesení údajů z průkazu do elektronického nosiče vydaného dopravcem Viz MD ČR: Žákovské jízdné – informace o legislativním pozadí a praktických záležitostech souvisejících s přiznáváním slevy

1. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.

Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní. V současné době je v různých fázích parlamentního projednávání několik návrhů zákonů , které mají novelizovat zákon o pravidlech provozu na pozemních komunikacích. Větší rozsah změn obsahují zejména dva vládní návrhy. Sněmovní tisk č. 374 je primárně novelou silničního zákona a jeho hlavním námětem je změna kategorizace dálnic a silnic pro motorová vozidla, s čímž jsou spojeny drobnější úpravy či přeformulování řady souvisejících ustanovení, mimo jiné pasáží zákona o silničním provozu týkajících se stanovení místní či přechodné úpravy provozu. Sněmovní tisk č. 471 obsahuje řadu jednotlivých drobných změn v pravidlech provozu (sníh a led na vozidle, jízda přes přejezd pro cyklisty, úprava provozu segwayů, zahrnutých pod novou legislativní zkratku „osobní přepravník“, povinné retroreflexní označení chodců atd.) Účinnost tohoto zákona je navržena od 1. ledna 2016, účinnost „dálniční novely“ má nastat už o den dříve. S oběma těmito novelami souvisí návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu. Ten byl zveřejněn 21. května 2015 k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Struktura vyhlášky Důvodová zpráva zejména zdůrazňuje, proč má být vydána zcela nová vyhláška a nikoliv jen novelizována vyhláška 30/2001 Sb. Zatímco v té nynější je význam dopravních značek uveden v paragrafovém textu vyhlášky a vyobrazení v přílohách je popsáno jen číslem a názvem značky, navržená vyhláška komentuje význam, provedení a užití jednotlivých značek a zařízení přímo u jednotlivých obrázků. Takto zásadní zásah do struktury vyhlášky si ovšem vynutil změny mnoha formulací – mnoho z těchto změn není v důvodové zprávě ani zmíněno a nelze vyloučit, že některé z nich jsou nezamýšlené. Zpřehlednění vyhlášky je však velkým krokem vpřed. Stejně tak čitelnosti vyhlášky prospěje, že v textu vyhlášky jsou značky nazývány jmény a nikoliv jen číselnými kódy, čímž odpadají dosavadní rébusy typu „značka č. B 28 ukončuje platnost značky č. B 29 a značek č. IP 11a až č. IP 11c, č. IP 11f až č. IP 12, č. IP 13b a č. IP 13c“. Přestože některé informativní značky byly přeřazeny do nové skupiny informativních značek zónových a tedy i přečíslovány, u ostatních značek nová vyhláška v maximální míře zachovává původní číslo, a to i za cenu, že v číslování tak zůstanou mezery. Ze skupiny informativních značek provozních jsou mezi zónové přeřazeny značky dálnice, silnice pro motorová vozidla, tunelu, pěší a obytné zóny a zóny s dopravním omezením. Nově je zavedena značka „emisní zóna“. Z kategorie informativních značek směrových jsou mezi zónové přesunuty značky ohraničující zastavěnou část obce. Ministerstvo nevyslyšelo návrh, aby značka IP 1 Okruh byla přeřazena z informativních značek provozních mezi informativní značky směrové a značky IS 10a až IS 10e (návěsti změny směru jízdy) naopak z informativních značek směrových mezi informativní značky provozní, protože upravují způsob jízdy v jízdních pásech a pruzích, nikoliv vlastní směr trasy k nějakému cíli. Rovněž nereflektovalo návrh, aby značky IS 14 (Hranice územního celku), IS 15a a IS 15b (Jiný název) a IS 18a a IS 18b (Kilometrovník) byly převedeny z informativních značek směrových mezi informativní značky jiné, protože jen identifikují dané místo, ale neinformují o dalším směru cesty, a aby značky IJ 4a až IJ 4e označující zastávky byly přeřazeny z informativních značek jiných mezi informativní značky provozní, protože tam jsou řazeny i značky funkčně podobných míst (parkoviště včetně stání K+R) a protože tyto značky nejen informují, ale výrazným způsobem upravují provoz. Ministerstvo rovněž nijak nereagovalo na návrh, aby návěstní pomůcky, tedy zastavovací terče a směrovka (Z 8a, Z 8b, Z 8c) byly vyjmuty ze seznamu dopravních zařízení a vyčleněny do samostatné kategorie, případně přiřazeny k vyobrazení výstražných oděvů. Dopravní zařízení jsou podle § 13 zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemní komunikace, což lze na zastavovací terče a směrovku aplikovat stěží. V podobném režimu by vyhláška měla stanovit význam, provedení a použití výstražného trojúhelníku – zásady pro použití na komunikaci nebo na vozidle upravuje § 26 odst. 3 a § 34 odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb., požadavky na jeho podobu a provedení však do české legislativy nebyly z evropské dohody dosud přímo implementovány a § 18 navržené vyhlášky, který na základě zákonného zmocnění má stanovit podrobnosti o označení překážky provozu na pozemních komunikacích, se o použití a podobě výstražného trojúhelníku vůbec nezmiňuje. Stejně tak § 21 a příloha 14 navržené vyhlášky neuvádějí výstražný trojúhelník mezi speciálními označeními vozidel jako označení vlečeného vozidla stanovené zákonem. Změny dopravních značek Mění se podoba některých dopravních značek: nejvýrazněji značka okruhu k objíždění obce. Značky dálnice a silnice pro motorová vozidla mění tvar na čtvercový, pro označení dálnice se bude na informativních značkách důsledněji používat zelená barva. Symbol značky Pohyblivý most se mění na černobílý. Nově zavedeny mají být například značky Chodci, Nábřeží, jednostranné varianty značky Křižovatka s vedlejší silnicí, dále značky Emisní zóna, Bezpečný odstup či Návěst před odpočívkou. Zrušeny mají být značky Zákaz vjezdu osobních automobilů, Dopravní vysílání, Měření rychlosti a Křivky. Množství značek bude přejmenováno: například místo Padajícího kamení bude již Kamení na vozovce, z názvů tří výstražných značek bude odstraněno slovo „pozor“, Změna místní úpravy nově ponese název Změna organizace dopravy, zpřesňují se názvy variant informativních návěstí, směrových značek a dopravních zařízení atd. Určené symboly Jako nová příloha je do vyhlášky přidán seznam „určených symbolů“ s doporučenými piktogramy turistických a dopravních cílů, typů vozidel a kategorií chodců. § 10 návrhu vyhlášky k tomu říká, že „na svislých dopravních značkách je možné pro doplnění, upřesnění nebo jako náhradu textové informace použít určený nebo jiný vhodný symbol“. Konkrétně je možnost užití určených symbolů (nikoliv však jiných vhodných symbolů) zmíněna u dopravních značek Zvířata, Zvěř, Jiný zákaz, Přikázaný jízdní pruh, u dodatkové tabulky Druh vozidla a u značky Kulturní nebo turistický cíl. Možnost použití vhodného symbolu (ne nutně „určeného“) je zmíněna u značek Pěší zóna, Zóna s dopravním omezením, Změna organizace dopravy, Směrová tabule s jiným cílem, Komunální cíl, Jiný název a u dodatkové tabulky Text nebo symbol. Některé z „určených symbolů“ se více či méně liší od symbolů shodného významu již používaných na vyobrazeních dopravních značek, což do praxe vnese víc zmatku než pořádku. U značky Zákaz vjezdu vyznačených vozidel návrh naopak úplně zapomněl zmínit, že lze použít i jiné kombinace vozidel, než jakou uvádí vzor, a tuto chybu ministerstvo neopravilo ani po upozornění. Zákaz vjezdu pro jezdce na zvířeti a zákaz vstupu chodců (či konkrétních kategorií chodců) ani nadále nebude možné kombinovat obdobným způsobem do jedné značky navzájem či společně se zákazem vjezdu některých vozidel. V případě značky Jiný zákaz vyhláška sice umožňuje použití „vhodného nápisu nebo určeného symbolu“, ale neobtěžuje se bližší specifikací, které určené symboly lze na ní použít a jaký význam pak taková zákazová značka má, byl-li by v ní umístěn například určený symbol kaple, obojživelníka nebo dálničního výjezdu. Slovní spojení „určený symbol druhu vozidla nebo kategorie chodců“ tvůrce asi nenapadlo použít. Obměnitelnost návrh vyhlášky nepřipustil ani u značek stezek pro chodce či cyklisty, takže oficiálně nebude možné vyznačit stezku nebo pruh stezky určené pro bruslaře, segwayisty, lyžaře, chodce s kočárky, invalidní vozíky či chodce s ručními vozíky, přestože „určené symboly“ s danými významy definované jsou. Je-li na modré kruhové příkazové značce použit určený symbol vozidla nebo vhodný nápis, pak jde o značku C 12a „Přikázaný jízdní pruh“. Ve značce IP 20a „Vyhrazený jízdní pruh, kde se zobrazuje obdobný symbol vozidla v modrém kruhu, se však má použít „příslušný symbol nebo vhodný nápis“, aniž by bylo stanoveno, zda symbol musí být z „určených symbolů“, nebo zda lze použít i „jiný vhodný“ symbol. Ve značce „Jiný příkaz“ navržená vyhláška nepřipouští použití žádného grafického symbolu. U výstražné značky „Jiné nebezpečí“ lze vhodný určený nebo i neurčený symbol uvést jen na dodatkové tabulce, nelze jím přímo nahrazovat vykřičník na značce. Podle květnového návrhu by bylo možné na výstražných značkách Zvířata a Zvěř použít místo krávy či jelena„jiný vhodný určený symbol“ domácího zvířete nebo volně žijícího živočicha. Příloha „určených symbolů“ však v květnové verzi žádný takový vhodný symbol neobsahovala. Hospodářská komora ČR zpochybnila nutnost rozlišovat na značce druhy zvěře či zvířat a vyjádřila obavu z výskytu příliš mnoha různých vyobrazení „ve smyslu abstraktního umění“. Ministerstvo ve vypořádání této připomínky uvedlo, že může jít pouze o symbol koně (ve významu koní) a žáby (ve významu obojživelníků – pro užovky nebo měkkýše tedy symbol použít nelze), a tyto dva symboly pak v červencové verzi návrhu vtipně přidalo do kapitolky „Druhy vozidel a skupiny chodců“. Onu připomínku Hospodářské komory přitom vyhodnotilo jako neakceptovanou. Hmotnost vozidla Dopravní značka Zákaz vjezdu nákladních automobilů má zásadním způsobem změnit svůj význam: nově se má základní verze této značky vztahovat i na nákladní automobily s nejvyšší povolenou hmotností pod 3,5 tuny, tedy i na malé dodávky, pick-upy a podobně. Přestože dva kraje (Vysočina a Středočeský) a Hospodářská komora ČR v připomínkovém řízení požadovaly zachování původního významu dopravní značky, ministerstvo jim nevyhovělo. Zjevné potíže mají tvůrci vyhlášky s tím, aby dával logický smysl výklad významu dodatkové tabulky „Jediné vozidlo“ pod zákazovou značkou B 13, užívanou zejména na mostech. Zatímco podle květnového ministerského návrhu by i řidič lehkého osobního automobilu či cyklista byl vždy povinen zajistit, aby jeho vozidlo bylo na mostě jediné, červencový návrh naopak zcela opomenul zmínit, že by vozidlo, kterému dodatková tabulka umožňuje vjezd, mělo být na mostě jediné, natož aby upravil, kdo a jakým způsobem to má zajistit. Návrh ministerstva vnitra, aby byla použita formulace stávající vyhlášky 30/2001 Sb., která dávala větší smysl, ministerstvo dopravy nevyslyšelo. Zato ve vypořádání připomínek mylně uvádí, že úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví „dopravní úřad“ (což je působnost podle zcela jiného zákona), a spekuluje o tom, že právě tento úřad by měl zajistit, například zúžením profilu vozovky, aby do takto označeného úseku nevjížděla další vozidla. Já si tedy nedokážu představit, jak lze zúžením profilu dosáhnout toho, aby v závěsu za oním těžkým vozidlem neprojelo několik dalších vozidel, zejména pokud by jim to značka podle vyhlášky nezakazovala, stejně jako by řidiči onoho těžkého vozidla podle aktuálního návrhu znění vyhlášky nezakazovala, aby vjel na most obsazený již jiným vozidlem. Zimní výbava Z dopravní značky C 15a „Zimní výbava“ dosud vyplývala povinnost jen v období od 1. listopadu do 31. března. Značka tedy de facto jen označovala úseky, na kterých lze vzhledem k povětrnostním podmínkám v zimním období předpokládat, že se na nich může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, a tedy na nich bylo povinné použít v uvedeném období zimní pneumatiky podle § 40a odst. 1 písm. b) zákona 361/2000 Sb. Návrh vyhlášky však rozšiřuje platnost značky na celoroční („přikazuje řidiči…, aby pokračoval v jízdě jen při splnění podmínek stanovených zákonem pro provoz vozidel v zimním období bez ohledu na datum a aktuální nebo předpokládané povětrnostní podmínky“), ačkoliv důvodová zpráva tvrdí, že v této sekci značek nedochází k žádné věcné změně, a tedy ani tato změna není zdůvodněna. Není zřejmé, zda ministerstvo skutečně chtělo nově zavést značku pro stanovení povinnosti zimních pneumatik i v horkém létě, anebo zda se mu jen nedaří sestavit složitější větu tak, aby dávala správný a jednoznačný smysl. Kruhový objezd Do vyhlášky se po 15 letech opět vrací možnost ponechat kruhový objezd s nevyznačenou předností jízdy a tedy s předností zprava. Požadavek Středočeského kraje a Hospodářské komory ČR na zachování původního ustanovení ministerstvo neakceptovalo. Místo pro přecházení vozovky Návrh vyhlášky zavádí – bez přímé opory v zákoně, avšak v návaznosti na ČSN 73 6110:2006 „Projektování místních komunikací“ a na letité spory odborníků – značky pro tzv. „místo pro přecházení vozovky“. Doposud podobné slovní spojení bylo v pravidlech provozu součástí definice přechodu pro chodce – nyní je tedy zaváděna jakási druhá kategorie přechodu pro chodce, který se nebude nazývat přechodem a na němž chodci budou mít menší ochranu. Zvoleno pro ni bylo vodorovné značení, které většina účastníků provozu nebude schopná rozlišit od vodorovného značení přejezdu pro cyklisty. Ministerstvo vnitra na zaměnitelnost značky upozornilo a rovněž namítlo, že považuje takovou značku za nebezpečnou, protože by vytvářela v chodcích pocit falešného bezpečí, ministerstvo dopravy však návrh na její vypuštění neakceptovalo. Navržená svislá výstražná dopravní značka Chodci má být použitelná obecně v místech se zvýšeným výskytem chodců, nejen na těchto „nepřechodech“. Mimochodem, zákon ani nestanoví povinnost chodců takto vyznačené místo pro přechod vozovky preferovat, takže chodci stejně budou moci přecházet kdekoliv. V dalších dílech se budeme věnovat změnám týkajícím se vyhrazených jízdních pruhů a vyznačení zastávek. Štěpán Jůza Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.

Pravidla pro bezpečný průjezd tunelem.

Celosvětově se dopravní experti shodují, že při jízdě tunelem nehrozí větší riziko vzniku závažné nehody než mimo něj. Pokud k ní však dojde, mívá závažnější následky. Je tedy třeba dodržovat příslušná pravidla. A pamatovat na možnost objevení se úzkosti vyvolané jízdou v tunelu. To se může týkat až 50 procent řidičů. Počet závažných dopravních nehod v tunelech nebývá větší než mimo ně. Výjimkou bývá úsek u vjezdu do nich, část komunikace, která je nejníže položena, a také místa, kde se snižuje počet jízdních pruhů. Svou negativní roli sehrávají pocit blízkosti stěny tunelu a velký rozdíl světelných podmínek při vjezdu a výjezdu do tunelu. Specifická nebezpečí při průjezdu tunelem Především při průjezdu dlouhých tunelů si musí být řidič jist, že jej vozidlo nezradí. V dostatečné vzdálenosti od ústí tunelu je tedy třeba letmo zkontrolovat důležité údaje na palubní desce – teplotu motoru, stav jeho mazání, dobíjení. Zvláštní pozornost je nutno věnovat ukazateli stavu paliva. Vždy musíme mít jistotu, že nám vystačí na průjezd, a to s nutnou rezervou (pomalu popojíždějící kolona vozidel apod.). Vozidlo, jež uvízne v tunelu z důvodu poruchy, je pro plynulost a bezpečnost silničního provozu pohromou. Vozidlo musí použít osvětlení, které je stanoveno pro jízdu za zhoršené viditelnosti. Světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Při vjezdu do tunelu se především za denního světla ostře změní světelné podmínky. Oči potřebují přinejmenším několik sekund, aby se adaptovaly na přítmí tunelu. Během této fáze může řidič snadno přehlédnout drobnější překážky na vozovce. Potíže mívají nejčastěji starší řidiči. Samozřejmě i výjezd z tunelu do plného denního světla není bez nebezpečí. Může snadno dojít k oslnění řidiče. Pokud je konfigurace vozovky v tunelu složitější, řidiči uvádějí, že mají větší problém odhadnout průběh zatáček. Rovněž tak často reagují na možné překážky (např. stojící či pomalu jedoucí vozidla) se zpožděním. To se týká především užších tunelů. V řadě delších tunelů vykazuje vozovka nemalý sklon následovaný protisvahem. Především řidiči těžších vozidel se snaží mít v nejnižším bodě dostatečnou rychlost, aby využili jeho setrvačnosti při zdolávání navazujícího stoupajícího úseku. Tato místa proto patří k těm nejnebezpečnějším. Nicméně nebezpečí – především ze strany těžších nákladních vozidel - může číhat i ve stoupání. Snadno ztrácejí rychlost a rozdíl v rychlostech oproti osobním automobilům a motocyklům se může citelně zvětšit. To je nebezpečné, neboť se narušuje kontinuita proudu vozidel. Řada zahraničních průzkumů prokazuje, že v těchto úsecích snadno dochází k závažným haváriím. Někteří řidiči osobních vozidel se necítí dobře při jízdě za velkým nákladním automobilem. Pokud se dokonce ocitnou v sevření dvou takových vozidel, nejednou se snaží domněle rizikovou situaci řešit zbrklým předjížděním. To ovšem, především v neznámých tunelech, nemusí být bez nebezpečí. Ostatně obecně platí, že první průjezd tunelem bývá pro řidiče tím nejnebezpečnějším. Při opakovaných jízdách si pak bývá více vědom potenciálních rizik. Švýcarští a rakouští odborníci prokázali, že delší tunely zpravidla patří k těm bezpečnějším. Nicméně na řidiče zde číhá nebezpečí v podobě vizuálně monotónního prostředí, což nezřídka vede ke zhoršení jeho prostorové orientace a snížení koncentrace a pozornosti. Nemálo řidičů zažívá při průjezdu tunelem pocit úzkosti Norská studie udává, že zhruba 20 procent řidičů pociťuje při průjezdu tunelu pocit stísněnosti. Až 50 procent žen řidiček pociťuje úzkost. To zpravidla vede k tomu, že se snaží projíždět tunelem pomaleji a předjíždějí méně často než ostatní. Snadno tak může dojít k narušení kontinuity proudu vozidel, což znamená zvýšené nebezpečí vzniku kolizních situací. Obecně určitý stupeň úzkosti může vést ke zvýšení pozornosti takového řidiče, ve větší míře naopak snadno může dojít k neočekávaným reakcím příslušného motoristy. „Jedinci trpící klaustrofobií uvádějí, že při jízdě tunelem nejednou zažívají pocit ztráty kontroly nad vozidlem. Na to je třeba pamatovat, když narazíme na pomaleji jedoucího kolegu – nepovažovat jej za „potížistu“, naopak dodržovat od něho dostatečný odstup a případně jej na vhodném místě – s dostatečným odstupem – předjet. Pokud si je řidič vědom problémů, které zažívá při průjezdech tunelů, nemusí být od věci zvolit vhodnou objízdnou trasu. Ztracený čas bude bohatě vyvážen pocitem bezpečného řízení vozidla,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Jízda tunelem není o nic nebezpečnější než jízda na ostatních úsecích silnic. Je třeba si však uvědomovat specifické podmínky takové jízdy. O nich je třeba informovat i budoucí řidiče a řidiče-profesionály při jejich periodických školeních (blíže v příloze). Příloha: Pravidla_pro_bezpecny_prujezd_tunelem.doc Ilustrační videospoty: Defekt dálkového autobusu v tunelu Průjezd osobního vozidla tunelem Průjezd dodávkového vozidla tunelem Průjezd nákladního vozidla tunelem Porucha nákladního vozidla v tunelu Použité zdroje: Safety in tunnels – Experienced safety in road tunnels (společný výzkumný projekt švédských organizací Trafikverket and Arkus); The road safety of motorway tunnels (SWOV Fact sheet); Human Behaviour in Tunnel Accidents (Univerzita Wurzburg); Road tunnel safety (The Automobile Association); videospoty umístěné na www.safetydrive.cz TZ Tým silniční bezpečnosti Tým silniční bezpečnosti je značka, pod kterou vykonává své aktivity nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s. založená v roce 2010. Jejím hlavním posláním je prostřednictvím vhodných preventivních programů a aktivit přispívat ke snižování výskytu závažné dopravní nehodovosti.

www.autoklub.cz - Prezident republiky dne 4. srpna 2015 svým podpisem stvrdil novelu zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, díky které bude podstatně složitější se obstrukcemi vyhnout postihům za dopravní přestupky. Takzvaná promlčecí doby, po které již nelze pachatele přestupku potrestat, totiž nově bude až tříletá, zatímco doposud se přestupky promlčovaly již po jednom roce od jejich spáchání. Viz www.autoklub.cz

Držitel průkazu ZTP/P nemá obecnou povinnost si průvodce při každé cestě brát s sebou.

Řidiči autobusů se často setkávají s držiteli průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce). Ohledně správného odbavení však kolují dopravním světem některé fámy. Rekapitulujeme. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má podle zákona 329/2011 Sb. nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. Přepravu vodícího psa v dopravním prostředku odmítnout ani jej z přepravy vyloučit. Držitelé průkazu ZTP/P sice mají vážně poškozenou motoriku, nicméně jsou svéprávné bytosti schopné vyhodnotit své možnosti a potřeby. Fyzická poškození jsou různá, některá umožní bez problémů samostatně jezdit v rodném městě nízkopodlažní tramvají, ale při cestě do neznámých míst autobusem již dotyčný pomoc potřebovat může. Jindy zase dokáže samostatně nastoupit a vystoupit i z vozidla s vysokou podlahou, ale jeho motorika horních končetin už nezvládne bez asistence např. zapnout bundu. Držitel průkazu ZTP/P má na doprovod průvodce ve vozidle veřejné dopravy nárok. Rozhodně není jeho obecnou povinností si doprovod při každé cestě brát s sebou, jak se někdy mylně interpretuje! Průvodce osoby s průkazem ZTP/P by neměl zacházet se speciálním vybavením vozidla, jako jsou mechanicky vyklápěné nájezdní rampy nebo plošiny pro vozíčkáře. Tato činnost přísluší obsluze vozidla. Naopak, řidič nemá zákonnou povinnost pomáhat usadit nebo navádět držitele průkazu na jeho místo. Od odbornější manipulace s ním je právě průvodce. Povinnosti řidiče při odbavení držitelů průkazu ZTP/P mohou ještě upravovat interní předpisy dopravce. V podmínkách reálného provozu je řidič autobusu někdy nucen při odbavení invalidních cestujících jít nad rámec základních povinností. Nicméně jen prostá lidská ohleduplnost by měla být dostatečným důvodem maximální vstřícnosti k této specifické části cestující veřejnosti. Miroslav Klas. Konzultováno s Václavem Krásou, předsedou NRZP ČR a pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Zpracoval Miroslav Klas. Nově: Nové plastové průkazy ZTP budou fyzicky vydávány až od 1. dubna 2015 .

Viz Národní rada osob se zdravotním postižením: Informace č.: 95 - 2014 (výměna průkazu OZP) Pracovníci v silniční veřejné dopravě se často dostávají do kontaktu s držiteli průkazu osoby se zdravotním postižením. Situace ohledně průkazů TP, ZTP a ZTP/P, které se také někdy po staru nazývají průkazy mimořádných výhod, je však již delší dobu poněkud nepřehledná. Níže uvedený text by měl napomoci lepšímu pochopení situace. Nedělá si ambice celou problematiku probrat do všech detailů, pouze laicky přijatelným způsobem popsat věci podstatné. O vystavení průkazů žádají občané od roku 2012 na příslušných odborech Úřadů práce, který má jejich vydávání a správu v kompetenci. Posudková komise na základě zdravotního stavu žadatele rozhodne o zařazení do příslušné kategorie, včetně časové platnosti omezení, případně o odmítnutí žádosti. Držitel průkazu má následně nárok na mnoho zákonných výhod ze strany státu a dalších subjektů. V článku se budeme zabývat jen těmi, které se dotýkají sféry veřejné dopravy. Dle zákona existují tři druhy průkazu osoby se zdravotním postižením: Průkaz TP (těžce postižený) Průkaz ZTP (zvlášť těžce postižený) Průkaz ZTP/P (zvlášť těžce postižený s potřebou průvodce) Osoba, která je držitelem průkazu TP , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) # slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P , má nárok na: vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky. bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy # bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné deprave bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. POZOR – v tomto případě nelze přepravu vodícího psa v dopravním prostředku odmítnout ani jej z přepravy vyloučit. Ze zákona nevyplývá povinnost dopravce a jeho zaměstnanců odbavit přednostně držitele průkazů tělesně postižených ve frontě u autobusu, na pokladně autobusového nádraží či fyzicky pomáhat při nakládce vozíčkáře nebo jeho zavazadel. Může to však být upraveno interním předpisem dopravce nebo provozovatele nádraží, pomineme-li skutečnost, že by se mělo jednat o projev elementární lidské slušnosti. U linkových autobusů musí být dopravcem vyhrazeny a označeny pro přepravu osob s omezenou pohyblivostí minimálně dvě sedačky, u vozidel pro MHD by to mělo být minimálně 6 sedaček. V případě potřeby svůj nárok na použití označené sedačky musí cestující doložit průkazem, běžný cestující je povinen místo pak uvolnit. Přeprava vozíčkářů je možná pouze tehdy, pokud to technické provedení vozidla umožňuje. Další výhody a poskytované služby pro držitele průkazu zdravotně postiženého, mohou pak vycházet z konkrétních komerčních nabídek dopravců a Smluvních přepravních podmínek. Aktuální přehled typů průkazů zdravotně postižených (2014) V současné době užívají osoby se zdravotním postižením průkazy vydané podle různých starších právních předpisů - vyhlášek. Jejich platnost není ze zákona podmíněna zároveň předložením průkazu totožnosti, jak se někdy uvádí. Nicméně v případě pochybnosti o pravosti průkazu TP, ZTP či ZTP/P, má pověřená osoba dopravce nárok si jeho předložení vyžádat. Průkazy vydané před 1. lednem 2012, (kartónový průkaz o velikosti 75*105 mm, který vydával ještě sociální odbor obecního úřadů) Tzv. „dočasné“ průkazy vydané Úřadem práce v letech 2012 až 2014 (zalaminovaná papírová kartička s minimem ochranných prvků o velikosti 54 x 86 mm). Vzor průkazu osoby se zdravotním postižením, podle kterého jsou tyto průkazy vydávány v současné době (do konce roku 2014), je stanoven ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. POZOR - všechny tyto průkazy jsou platné maximálně do 31. prosince 2015! Průkazy ZTP a ZTP/P v podobě dříve vydávaných čipových sKaret (od roku 2012), jsou v současnosti již neplatné v souvislosti se zastavením projektu! Jejich držitelům byly vystaveny náhradní „dočasné“ průkazy v souladu s výše uvedeným předpisem. Oprávnění prodlužovat platnost nejstarších kartonových průkazek měl po 1.1.2012 již pouze příslušný Úřad práce. NOVINKA Podoba nových „definitivních“ průkazů zdravotně postižených, které by postupně měly nahradit výše uvedené typy, je stanovena vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 116/2014 Sb. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Průkaz bude nově vydáván jako polykarbonátová karta o rozměrech 54 x 86 mm s barevným potiskem. Na přední straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení druhu průkazu (TP, ZTP nebo ZTP/P), popřípadě doplněné o symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé, b) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele průkazu, c) rodné číslo držitele průkazu nebo datum narození, jestliže mu rodné číslo nebylo přiděleno, d) doba platnosti průkazu, e) fotografie držitele průkazu pasového formátu f) číslo průkazu. Na zadní straně průkazu jsou uvedeny tyto údaje: a) označení krajské pobočky Úřadu práce, která průkaz vydala, b) datum vydání průkazu ve formátu den, měsíc, rok, c) podpis držitele průkazu; jestliže podpis nebyl podle § 34a odst. 1 písm. d) zákona vyžádán, je místo podpisu uvedeno „Podpis nebyl vyžádán.“. Padělání a zneužívání průkazu zdravotně postiženého Je zjevné, že držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají ve veřejné dopravě výrazné ekonomické výhody, což bohužel vede také k častým snahám tyto průkazy zneužívat. Především to může být pozměněním údajů – prodloužením platnosti, přepisováním údajů nebo neoprávněným používáním druhou osobou. Týká se to především nejstaršího typu velkých kartónových průkazek, kde se platnost průkazu uváděla na zadní straně zápisem psacím strojem nebo i ručně. Je nutné zdůraznit, že jakákoliv změna platnosti těchto průkazů musí být zároveň potvrzena kulatým razítkem úřadu a podpisem. Bez tohoto je průkaz neplatný. Při nákupu jízdních dokladů v pokladnách nebo u řidiče autobusu, by měli držitelé průkaz ZTP a ZTP/P předkládat bez vyzvání. Pokud jsou zjevné pochybnosti o jeho platnosti, prodej zlevněného jízdného dokladu by jim měl být odepřen. Přepravní kontrola ve vozidle (revizor), může prohlásit průkaz zdravotně postiženého za neplatný a majitele pokutovat dle přepravního řádu, případně vyloučit z přepravy. Včetně průvodce držitele průkazu ZTP/P. Ale to není všechno. Kdo úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením, tomu může být za tento přestupek uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. V případě zjištění nebo podezření na některou z uvedených skutečností je nutné informovat příslušnou pobočku Úřadu práce, která ověří platnost průkazu, popřípadě na základě tohoto podnětu může zahájit řízení o přestupku. V akutních případech, kdy je průkaz zneužíván neoprávněnou osobou je samozřejmě vhodné přivolat policii. Je nutné ještě upozornit, že u mnoha oprávněných držitelů průkazů nemusí být jejich zdravotní postižení na první pohled zřejmé! Obecně platí, že průkaz zdravotně postiženého s prošlou platností či nalezený průkaz, je nutné neprodleně odevzdat Úřadu práce, případně opět na policii. Závěr: Platný TP, ZTP a ZTP/P průkaz musí mít určité obecné náležitosti: použití příslušného průkazového vzoru s evidenčním číslem, aktuální fotografie držitele, jeho jméno a příjmení, datum narození, údaj o platnosti průkazu, podpis držitele a identifikaci vydavatele. Tyto náležitosti samozřejmě musí být z průkazu jasně patrné, tj. nesmí být nadměrně poškozen. Pokud není na průkazu uvedeno dřívější datum, platnost všech starších verzí průkazů zdravotně postižených (kartonový, zalaminovaná papírová kartička) končí v každém případě 31.12. 2015. Od 1.4.2015 budou Úřadem práce vydávány nové polykarbonátové karty, které dosavadní papírové průkazky TP, ZTP a ZTP/P během roku zcela nahradí. Beze sporu jejich technická podoba výrazně omezí možnosti padělání. Jejich maximální platnost pro osoby mladší 18 let je 5 let, u osob starších maximálně 10 let. Použité předpisy: zákon o silniční dopravě č.111/1994 Sb. vyhláška MD o přepravním řádu č. 175/2000 Sb. zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích zákon 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením vyhláška MPSV č. 116/2014 Sb, která mění vyhlášku č. 388/2011 o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Miroslav Klas Autor děkuje za konzultace poskytnuté legislativním odborem Ministerstva práce a sociálních věcí a Miroslavu Valinovi z Plzeňské krajské rady osob se zdravotním postižením.

Předpis č. 122/2014 Sb. ze dne 23.06.2014 je platný od 9.07.2014 a účinný od 1.9.2014. Odkaz.

Spolupracovník BUSportálu, který připravuje data pro malého dopravce s jednou linkou, vidí hlavní okamžitý přínos v možnosti zadávat spoje na zavolání a podmínečně provedené spoje či podmínečně obsluhované zastávky. Rovněž se do vyhlášky vrací poznámka p (textová poznámka ke spoji), označovaná v poslední době i za nepřípustnou (byla v metodickém pokynu, ale ne ne vyhlášce). Předpis č. 122/2014 Sb. viz: portal.gov.cz