Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Autobusové a tramvajové modrobílé variace. Legendární tříčlánkové Volvo

Göteborg je druhé největší švédské město, žije v něm na 480.000 obyvatel. V celé aglomeraci potom žije takřka 900.000 lidí. Historie městské kolejové dopravy se píše od roku 1879, kdy do ulic města vyjela první koňka na rozchodu 1000 mm, kterou v roce 1902 nahradily elektrické tramvaje o rozchodu 1435 mm. V letech 1940 - 1964 se odehrála krátká trolejbusová epizoda. Göteborg je největším tramvajovým provozem ve Švédsku, jeho ulicemi vede 12 linek. V provozu je několik generací tramvají. První jsou vozy ASJL a Hägglund, vyrobené v letech 1965 - 1972. Tyto tramvaje jsou koncepce „PCC“, vzhledově jsou velmi podobné vozům vyrobeným v USA. Tyto vozy jezdí výhradně ve dvojicích. Druhou skupinou jsou tramvaje ASEA/MGB, vyrobené v letech 1984 - 1991. Tyto tramvaje byly původně dvoučlánkové, v letech 1998 - 2002 jim byla dosazena střední nízkopodlažní část. Třetí, poslední skupinou, jsou nízkopodlažní tramvaje AnsaldoBreda Sirio, první byla dodána v roce 2003. Tramvajová doprava je poměrně využívaná, pokrývá všechny hlavní přepravní proudy ve městě. Kolejový svršek je v perfektním stavu. Nezapomenutelné je svezení se tramvajemi ASJL a Hägglund. U starších sérií těchto tramvají (řazeny jako 2. vůz v soupravě) si dveře (kromě předních) cestující otevírají sami pomocí madel. Dveře jdou otevřít ztěžka a ihned se zavírají. Cestující nesoucí i jednu tašku to rozhodně nemá lehké. Göteborgská tramvajová síť je plná nádherných míst k projetí i focení. Ze zajímavých tratí můžme jmenovat např. linku 11 vedoucí ke fjordu do čtvrti Salthomlen, průjezd tunelem na linkách 6, 8 a 13 mezi zastávkami Korsvägen a Chalmers, či přejezd po mostě Götaälvbron na linkách 5, 6 a 10 mezi zastávkami Brunnsparken a Frihamnen. V letní sezóně je v provozu historická tramvajová linka, začínající na Centralstationen. Autobusovou dopravu zajišťují vozy značek Volvo, Scania, Van Hool, MAN a Berkhof. Bezesporu zajímavou linkou je č. 16, kde jsou nasazovány tříčlánkové autobusy Volvo 7500. BUSportál 2005: Nejdelší švédský autobus pro Göteborg. Bus Rapid Transit (BRT) V Göteborgu existuje netypický způsob odbavování cestujících – řidiči autobusů a tramvají jízdenky neprodávají a v trafikách nebo supermarketech sice jízdenku je možné zakoupit, ale jen s okamžitou platností. Platnost jízdenky je na ní vytištěna už při vydání, neboť vozidla nejsou vybavena označovači. Pokud tedy cestující začíná svou cestu na nějaké odlehlé zastávce, kde není žádné prodejní místo, nezbývá mu než jet načerno... Naštěstí je tento handicap částečně eliminován možností odbavení pomocí čipové karty a SMS jízdenkou. V göteborgském integrovaném dopravním systému existují rychlíkové regionální linky, na něž jsou zpravidla nasazovány luxusní, téměř zájezdové autobusy. Tyto linky často procházejí napříč celým městem, takže jsou oblíbeným dopravním prostředkem i pro vnitroměstské cesty. Komfortní vybavení vozidel veřejné dopravy jako např. pohodlné sedačky, dvojitá skla, individuální výdechy klimatizace a čtecí lampičky (i v městských autobusech!) je pro Skandinávii typické. Zdejší městské a linkové autobusy jsou projektovány pro relativně nízké počty cestujících, takže mají mnoho sedaček na úkor míst k stání. Jejich vybavení zato zdatně konkuruje autobusům, které jsou u nás klasifikovány jako zájezdové. Naopak menší důraz je kladen na nízkopodlažnost – stále v provozu najdeme relativně vysoký počet vysokopodlažních autobusů a i z nových vozů je poměrně vysoké procento v provedení low-entry. Cesta do Skandinávie V. Švédsko: Malmö Cesta do Skandinávie IV. Švédsko: Landskrona Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Do Malmö jsme přijeli po Øresundském mostě, nádherné silniční a železniční stavbě spojující Dánsko se Švédskem. Malmö je třetím největším švédským městem a důležitým přístavem. Ve městě samotném žije přibližně 280.000 obyvatel, v aglomeraci potom zhruba 600.000. Historie kolejové městské dopravy ze v tomto městě začala psát již roku 1887, kdy byl zahájen provoz koňky. Od roku 1906 se v ulicích města objevuje elektrická tramvaj, její provoz je však v roce 1973 ukončen. Tramvajová přestávka trvala 14 let, než byla roku 1987 otevřena muzejní tramvajová trať v parku ve čtvrti Malmöhus. Trať má tvar podkovy, u severní konečné je odbočka do vozovny, která je součástí technického muzea. Významným orientačním bodem pro vyhledání tratě je vodní pevnost „Malmöhus“, ležící nedaleko centra, okolo níž tramvaj projíždí. Návštěvník však musí mít na paměti, že v tomto městě jezdí tramvaje pouze v neděli. Autobusová doprava je zajišťována na osmi hlavních linkách (1-8), kde je základní interval 10 minut. Tyto linky jsou doplněny sedmi dalšími (31-35, 37 a 46) se základním intervalem 15-30 minut. K vidění jsou autobusy značek Volvo a MAN, opět poháněné zemním plynem. Po tomto, trošku obrazově skromnějším materiálu, se můžete opravdu velice těšit na zítřejší Göteborg. Redakce chce průběžně autorům za jejich čtivé a erudované materiály moc poděkovat, články jsou velice čtené a čtenáři se na ně těší. Cesta do Skandinávie IV. Švédsko: Landskrona Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Jediný švédský trolejbusový provoz. „Ella“ a „Elvira“.

Jihošvédské přístavní město Landskrona, ležící na železniční trati Malmö - Helsingborg, má přibližně 40.000 obyvatel. Kromě četných historických památek (např. Citadela), přístavu a nádraží skýtá toto město i jediný švédský trolejbusový provoz. Původně zde měla být postavena tramvajová trať, pro vysoké finanční náklady však byla zvolena trať trolejbusová. V provozu je jediná linka, č. 3, spojující centrum města (přístav, staré vlakové nádraží, autobusové nádraží) s nemocnicí a novým nádražím, ležícím na přeložené železniční trati, zvané „Westkustenbahn“. Provoz byl zahájen 27.září 2003 a do dnešních dnů zůstala síť nezměněna. Na landskronské trolejbusové trati se nenachází ani jediná výhybka či křížení. Pro jízdy z / do vozovny slouží baterie. Ani jeden závěs trolejového vedení není uchycen na budově. V provozu jsou 3 trolejbusy Ganz Solaris Trollino 12, pojmenované „Ella“, „Elvira“ a „Ellen“. Ve špičkách pracovních dní jsou na linku vypravovány čtyři kurzy, což znamená nasazení jednoho plynového autobusu. Při odstávce trolejbusu, např. z důvodu nutné údržby, se podíl autobusů na trolejbusové lince ještě zvyšuje. Proto je v plánu koupit v roce 2010 jeden trolejbus Solaris, ve výběru elektrické výzbroje ještě není rozhodnuto (Škoda nebo Cegelec). Nový trolejbus bude vybaven dieselagregátem. Nedílnou součástí landskronské městské hromadné dopravy jsou samozřejmě autobusy. V provozu jsou 3 linky (1,2 a 4), na nichž jezdí plynové autobusy značky MAN. I v takto relativně malém městě, jakým Landskrona je, existuje preference hromadné dopravy, ať již na světelně řízených křižovatkách, či na ulici Kolonigatan okolo nemocnice, kde jsou ve vozovce „rýhy“. Tyto „rýhy“ jsou přesně vyhloubené na rozteč kol autobusů a trolejbusů, čímž je znemožněn vjezd ostatním vozidlům. Musíme vyzdvihnout velkou dávku profesionality řidičů landskronských trolejbusů během naší návštěvy. Trpělivě přečkali plné dvě hodiny nájezdu devíti „fotičů“, což při dvou neustále dokola pendlujících trolejbusech rozhodně není málo. Při této příležitosti jsme zjistili, že trolejbusy jsou vybavené tramvajovým zvonkem. Cesta do Skandinávie III. Dánsko: Kodaň Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

je kompletně v provozu v Jihlavě od konce října. Navíc záběry starších vozů z vozovny.

Fotografie poslal BUSportálu Eugen jihlavskymhd.ic.cz . Děkujeme za ně i za následující informaci. Podle www.dpmj.cz : "Dopravní podnik města Jihlavy, a.s. podal 30. 9. 2009 projekt do výzvy Regionálního operačního programu Jihovýchod, oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. Předmětem projektu je pořízení autobusů na pohon stlačeným zemním plynem (CNG). Rozhodnutí o tom, zda bude projekt úspěšný a přijat ke spolufinancování z prostředků Evropské unie, se očekává v lednu 2010." Oslavy 100 let MHD v Jihlavě proběhly v neděli 20. 9. 2009

autobusových linek (v PID).

zpravy.idnes.cz - 14.11.2009 - Praha - Jednu pozitivní změnu přece jenom nekonečné a nepříjemné peripetie kolem stávky cestujícím přinesly. Urychlily nastavení takzvaných standardů kvality pro provoz autobusů. Tedy pravidla pro to, jak mají být všechny vozy čisté, přístupné handicapovaným cestujícím či jaké nároky musí splňovat řidiči. Pravidla, která mají splňovat všichni dopravci v Pražské integrované dopravě - tedy i soukromníci na zejména příměstských autobusových linkách - připravil Ropid a mají platit už od 1. ledna. Více na zpravy.idnes.cz

od 1.12.2009. Midibus pro MHD v Přelouči představila spolu se starostkou Přelouče a zástupcem OREDO Veolia Transport Východní Čechy. Podrobné informace o MHD ke stažení.

Částečně nízkopodlažní midibus Iveco Daily Stratos LE 37 bude jezdit od 1. prosince 2009 na místní nově zavedené lince městské hromadné dopravy. Ta bude ve druhém největším městě Pardubicka provozována minibusem VT VČ v hodinovém taktu. „Vítězství ve výběrovém řízení v Přelouči je pro Veolia Transport i referencí do dalších tendrů. Jako dopravce nabízíme městu služby novým midibusem, který posouvá kvalitu služeb MHD. Autobus jsme vybrali na základě poptávky ze strany města a s ohledem na trasu, po které bude vozidlo v Přelouči a okolí jezdit,“ říká Jindřich Poláček, generální ředitel Veolia Transport Východní Čechy. „Linkový midibus má nízkopodlažní zadní část včetně plošiny umožňující pohodlný nástup rodičů s kočárky nebo osob na invalidním vozíku, což přispěje ke snažšímu cestování,“ dodává. Přeloučský midibus Iveco Daily Stratos LE 37 je vybaven nahoře u předních nástupních dveří elektronickou informační tabulí. Ve vozidle je umístěno zařízení GPS, které bude zajišťovat sběr základních dat o provozu minibusu, která budou následně vyhodnocena podle potřeb objednatele i dopravce. Představujeme částečně nízkopodlažní midibus Iveco Daily Stratos LE 37 Společnost VT VČ uzavřela s městem Přelouč smlouvu o provozování MHD od 1. prosince 2009 do 31. prosince 2015, s ročním výkonem 84 000 km. MHD bude provozována na území města Přelouče a přidružených obcí. Základní jízdné je stanoveno na 5 Kč, první dva měsíce (1.12.2009 - 31.1.2010) je provoz MHD zdarma. Z TI Veolia Transport . BUSportál: 6.11. se midibus projel po trase MHD - zároveň proběhl i neformální kontrolní den. Trasa má několik úskalí v podobě úzkého mostku, a jedné ulice, kde je vhodné zajístit průjezdnost dopravním značením. V době projížďky také ještě nebyla hotova nezbytná úprava terénu na plánované konečné ve Štěpánově. Počáteční dny reálného pak jistě zpřesní i jízdní řád. Přeloučské čeká 7 nových stání na pěti zastávkách - 4 byly hotové. MHD v Přelouči umožní pohodlný přesun starším občanům - jedna ze stanic je v dosahu zdravotního zařízení a velkého komplexu pro seniory, dětem do školy a také nabízí zajímavý čas pro dostupnost Pardubic veřejnou dopravou v součinnosti s vlakem. 20 minut, které deklaruje Pavel Matouš ze společnosti OREDO , je srovnatelných s cestou do Pardubic osobním autem. Na závěr prezentační projížďky podepsali starostka Přelouče Irena Burešová a ředitel Veolia Transport Východní Čechy Jindřich Poláček v prostorách přeloučské radnice připravené dokumenty. Děkujeme přeloučské radnici za poskytnutí podrobného informačního letáku k MHD s informacemi platnými ke dni spuštění. Informace jsou zajímavé jak pro potenciální cestující, tak i jako inspirativní výsledek projektu zavedení MHD zcela nově ve městě, kde nikdy nebyla. Letak_MHD_Prelouc.pdf

Fotografováno v rámci akce 'Forum CIVITAS' .

Na výstavě před konferenčním centrem byly jak Historické autobusy Jelcz a SAN H0 1B z roku 1959 , tak i kloubový Mercedes-Benz Citaro krakovského dopravního podniku (v něm mne zaujal automat na prodej a kontrolu jízdenek, v autobusech a tramvajích v provozu jsme ovšem tyto automaty neviděli) a kloubový Solaris Urbino 18 Hybrid z Poznaně. Jan Spousta Ocenění projektu Civitas pro rok 2009 získal v Krakově belgický Gent, ...

Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál. Rarita: kloubový autokar Jonckheere s velkou kapacitou zavazadlového prostoru.

Hlavní město Dánska se nachází na ostrově Sjaelland a vůči území státu je umístěno poněkud excentricky. Důkazem budiž fakt, že cesta do zahraničí, konkrétně do švédského Malmö, odtud netrvá déle než 20 minut. Stačí k tomu pouhé přejetí Øresundského mostu. Kodaňskou MHD zajišťuje metro, autobusy, příměstské vlaky „S-tog“ a lodě. Metro je tu poměrně horkou novinkou – v provozu je od roku 2002. Jeho vlaky jsou plně automatické – jezdí tedy bez strojvůdce. Především z důvodu omezení vandalismu se v prostorách metra pohybuje relativně vysoký počet staničních dozorců a revizorů. Kodaňské autobusové linky můžeme rozdělit do několika skupin, které jsou vzájemně snadno rozpoznatelné už podle laku vozidel. Všechny kodaňské městské autobusy jsou žluté, avšak některé mají navíc v prostoru předních dveří pruh v modré nebo červené barvě. Autobusy bez pruhu jezdí na „běžných“ linkách, autobusy s modrým pruhem na linkách rychlíkových (označení S za číslem linky) a autobusy s červeným pruhem na linkách páteřních (označení A za číslem linky). Zajímavostí je, že v kodaňské MHD nenajdeme jediný kloubový autobus. Všechny nasazované autobusy jsou v sólo provedení, zato tu kromě dvounápravových najdeme i třínápravové a dokonce také patrové vozy. Centrem města se proplétá turistická linka, na níž jsou nasazovány elektrické minibusy. Do všech autobusů se smí nastupovat výhradně předními dveřmi, přičemž řidič kontroluje, resp. vydává jízdenky. S-tog je obdobou německého S-Bahnu, avšak zajímavostí jsou nasazovaná vozidla. Jedná se o plně průchozí elektrické jednotky s velmi širokým průjezdným profilem, takže jejich interiér je neobyčejně prostorný. Nespornou zajímavostí je vozový park autobusového dopravce Gråhundbus, který provozuje zejména linky směřující do Švédska (do Malmö a do Ystadu). Tento dopravce si totiž potrpí na kloubové vozy v dálkovém provedení, a tak provozuje několik vskutku raritních typů autobusů, které patrně byly vyráběny „na míru“ výhradně pro něj. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie II. Německo: Eberswalde Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk

V polovině října 2009 byl organizací ROPID proveden komplexní přepravní průzkum na nočních autobusových linkách.

Stalo se tak 3,5 roku po předchozím průzkumu. „Cílem bylo zjistit vytíženost jednotlivých nočních autobusů a zjistit, jak se osvědčila loňská změna jízdních řádů nočních autobusových linek,“ přibližuje hlavní důvody průzkumu Petr Ježdík, vedoucí odboru sledování kvality služby ROPID. Oproti minulému průzkumu se zvýšil počet cestujících nočními autobusovými linkami o 20% a přiblížil se hranici 10 000 osob za jednu víkendovou noc. Nejvytíženější linky 511 (Čakovice – Nádraží Hostivař): 3 007 cestujících / noc 505 (Sídliště Čimice – Jižní Město): 1 741 cestujících / noc 510 (Letiště Ruzyně – Na Beránku): 1 459 cestujících / noc „Skokanem roku“ se stala právě linka 510 z Letiště Ruzyně, na které se počet cestujících zdesetinásobil. Je to jednak dáno prodloužením trasy z Divoké Šárky přes centrum na jih města do Modřan a jednak zkrácením intervalů na polovinu. „Ve směru Letiště Ruzyně se stal nejvytíženějším úsek z Karlova náměstí na Stadion Strahov, kde plnohodnotná noční doprava dosud neexistovala. Je vidět, že studenti ze strahovských kolejí si nové noční spojení našli velmi rychle,“ vysvětluje Martin Jareš, vedoucí odboru plánování ROPID. Z příměstských autobusových linek je nejobsazenější linka 602 z Řep do Berouna, na které se počet cestujících oproti minulému průzkumu zdvojnásobil (64 cestujících na 3 spoje). Oproti minulému průzkumu byl vyřešen problém s přetěžováním autobusů do Krče, Lhotky a na Prosek. I přes výrazné rozšíření noční autobusové dopravy od září 2008, které díky plošnějšímu pokrytí města umožnilo optimalizaci jízdních řádů denních linek v časně ranních hodinách, se stále najdou linky, kde obsazenost některých spojů o víkendu překračuje 100% kapacity při dodržení určité kultury cestování. Jedná se zejména o linky z I.P.Pavlova na jih metropole (504, 505, 510, 511) a také o linku 508 z Anděla na Jihozápadní Město – u linky 508 překvapivě vzrostl počet cestujících o více než 50%. Celkově nejzatíženějším úsekem je tradičně I.P.Pavlova – Vyšehrad, kde se za noc v jednom směru přepraví 2500 cestujících. Vývoj počtu cestujících nočními autobusovými linkami PID Rok 1998 2002 2006 2009 Počet cestujících 4022 5525 8047 9661 Nárůst oproti roku 1998 +37% +100% +140% TZ ROPID

trolejbusové město s tradicí . V bývalé NDR byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Město Eberswalde se se svými přibližně 40.000 obyvateli nachází cca 30 km od Berlína a jedná se o jedno ze tří německých měst, kde jezdí trolejbusy. První trolejbusy vyjely do ulic města již před více než sto lety - v roce 1901. Ještě téhož roku byl jejich provoz zastaven. Mezi lety 1910 - 1940 spojovala město s nádražím tramvajová trať, od roku 1940 jsou v provozu opět trolejbusy. V současnosti zajišťují provoz na dvou páteřních linkách MHD kloubové vozy, vyrobené rakouskou firmou Gräf&Stift mezi lety 1993 - 1994 a vybavené elektrovýzbrojí Kiepe. Trolejbusová síť je v Eberswalde poměrně rozlehlá, za projetí rozhodně stojí lesní úsek mezi Kleiner Stern a Brandenburgisches Viertel. V minulosti byly v Eberswalde provozovány i trolejbusy české výroby, a to vozy Škoda 9Tr a 14Tr. Od každého z nich se do dnešní doby zachoval jeden exemplář jako historické vozidlo. Zajímavé je, že muzejní „čtrnáctka“ není původní vůz z Eberswalde - jedná se o vůz dodaný do Weimaru, který v pravidelném provozu dojezdil v roce 1995 v Postupimi. Zato všechny tři trolejbusy 14Tr, které v Eberswalde skutečně sloužily, do dnešní doby 3x změnily majitele a stále vozí cestující na Ukrajině a v Kazachstánu. Doplňkovou funkci v MHD Eberswalde mají autobusy. Kromě typických vozů značek MAN a Mercedes tu můžeme potkat i midibusy od britského výrobce Optare. BUSportál ještě upozorňuje na to, že na rozdíl od trolejbusů v Česku mají trolejbusy v Německu (i jinde) registrační značky a jsou to rovnoprávná silniční vozidla a ne jako u nás vozidla drážní. Právě trolejbus MAN z Eberswalde jsme kdysi použili jako ilustraci do materiálu Co je to trolejbus? V roce 2005 jsme uveřejnili: Škoda 706 RTO je oblíben i v Německu ... ... aneb "OLDTIMER OMNIBUS SKODA 706 RTO" s vlekem Jelcz společnosti Barnimer Busgesellschaft mbH v Eberswalde. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk