Ze závěrečné konference projektu HyFLEET:CUTE. (Vyšlo v Doprava a silnice 1/2010 a v Dopraváku 1/2010)

Využití vodíku v současnosti naráží zejména na vysoké náklady na pořízení vozidel i vybavení infrastruktury a velkou otázkou je čistota technologie v rámci „ekologické stopy“. Součástí „revoluce za čistou dopravu“ se stává alternativa využití vodíku jako paliva pro bezemisní dopravní prostředky. Vodíkové autobusy už jsou zde nejen jako experiment, ale jako běžná součást vozových parků měst, která mají v sobě prvky jistého vizionářství. Vzhledem k tomu, že technologie plnicích stanic i výroba a provoz vozidel jsou plně zvládnuté, je zde třeba očekávat pokles vysokých nákladů s rozšiřováním těchto technologií. Problematičtější je v současnosti otázka paliva. K dispozici je „zelený“ vodík z obnovitelných zdrojů (dopravce Hochbahn Hamburg ve spolupráci s dodavatelem energie Vattenfall vyčleňuje k výrobě energii z větrných elektráren), vodík vzniklý sekundárně při jiné výrobě (např. možnosti v oblasti Kolína nad Rýnem a snad někdy i v Neratovicích) a především vodík „šedý“, vyráběný ze zemního plynu. Nesporný úspěch zvládnutí vodíkových technologií v dopravě je tu možno vnímat jako přípravu pro situaci, kdy klesnou náklady na vodíkové technologie a kdy bude k dispozici tak zásadní obnovitelný nebo odpovídající jaderný zdroj energie pro výrobu vodíku, že se ukládání energie do vodíku stane srovnatelným řešením k využití přímo v elektrobusech či již více než stoletých trolejbusech. U zemního plynu se přímé využití nabízí ihned v celé komplexnosti včetně nákladů. V souvislosti s vodíkem a zemním plynem také nesmíme zapomínat i na využití směsi paliva hythane, využívané především mimo Evropu. Nejvýznamnějším uceleným mezinárodním projektem na podporu vodíkových autobusových flotil byl právě zakončený projekt HyFLEET:CUTE, podporovaný Evropskou komisí. V rámci projektu bylo s úspěchem provozováno více než 40 vodíkových autobusů po dobu delší než čtyři roky v deseti městech na třech kontinentech. Vodíkové autobusy přepravily přes 8.5 milionu cestujících v pravidelné dopravě, ujely 2.5 milionu kilometrů a spotřebovaly 550 tisíc kg vodíku. Výsledky projektu byly prezentovány na konferenci 17. a 18.11.2009 v Hamburku – městě, které se projektu aktivně účastnilo a které v rozvoji vodíkové flotily nadále pokračuje. V ohnisku zájmu byly především možnosti komerčního využití technologie v širším měřítku. Součástí projektu byly dvě momentálně základní cesty využití vodíku v dopravních prostředcích. Menší objemy výkonů v celkovém množství bylo zajišťováno berlínským dopravním podnikem BVG pomocí čtrnácti vozidel se spalovacím vodíkovým motorem MAN ICE BUS Lion’s City, část s přeplňovaným motorem. Zástupce MAN na hamburské konferenci HyFLEET:CUTE byl ve vyhodnocení turbomotoru poměrně opatrný a již samotný fakt, že se MAN pustil výhledově do technologie vodíkových palivových článků, není pro vodíkový spalovací motor povzbuzující. Přímé spalování vodíku je přitom technologicky blíže klasickým technologiím a tato technologie je zmiňována u budoucího využití vozů v delších vzdálenostech. Většina výkonů celosvětové hydrogenové flotily v projektu byla na bázi palivových článků, kdy vodík slouží především jako uchovávač energie a výsledná technologie je více technologií elektrobusu. Na bázi původního vozu Mercedes-Benz Citaro FuelCELL přichází Daimler s novou generací s hybridní technologií. Nový autobus Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-hybrid na palivové články bude nasazen příští rok v Hamburku. Nová generace vozů bude s přibližně o 50 procent nižší spotřebou vodíku. Měli jsme možnost se jako cestující svézt jak vozidlem MAN ICE BUS, tak i autobusem Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-hybrid na palivové články. Kromě dojmů z cesty autobusem - v podstatě totožných s moderním dieselem s automatickou převodovkou - jsme se zaměřili na vnímání hluku uvnitř vozidel. Zvuková hladina v MANu je celkem normální, určitě ne nijak závratně nízká, zvuk už z principu je zvukem spalovacího motoru. Citaro zaznamenatelně elektricky "hvízdá". Hladinu hluku pro vnější okolí, která je patrně důležitější, jsme vyhodnotit objektivně nemohli. Psáno pro měsíčník Doprava a silnice . Redakce BUSportálu byla na konferenci v Hamburku pozvána. Jako jediný zástupce českých médií jsme cítili zodpovědnost za to, aby výstupy z konference našly cíl i v papírových médiích s širším záběrem. Modifikovaný materiál vyšel v časopise Technik: Vodík v autobusových technologiích a materiál pro Doprava a silnice laskavě uveřejní také Dopravák. Ve spolupráci s agenturou J.L.M. vznikl komplexní výstup, který byl rozeslán dalším médiím. Deníky, ve který jsme oslovili přímo osoby, které by téma mohlo zajímat, zájem neprojevily, pokud vůbec odpověděly. Redakce věří, že pro medializaci tématu udělala maximum. 10 nových autobusů na palivové články pro společnost Hamburger Hochbahn Fotogalerie Mercedes-Benz Citaro FuelCELL-hybrid MAN ICE bus z flotily BVG Berlin - vodík ve spalovacím motoru Dagmar Braunová

Další záběry Jana Ráce.

Nový chomutovský trolejbus Škoda 25TrBT ev.č. 026

(CZ + EN) Další hybridy Volvo budou na jaře dodány do Švýcarska, Rakouska, Německa a Dánska . (Volvo receives order for 12 hybrid buses to Norway)

Dopravce Nettbuss objednal 12 hybridů Volvo jako první ze severských zemí jako plně komerční záležitost, 10 do Trondheimu a 2 do Arendalu na jihu Norska. (Hybridy ve Švédsku jsou provozovány jako prototypy). Nettbuss mapoval provoz hybridů v Göteborgu a Londýně a také testoval hybridy v norských městech. Hybridy deklarují úsporu paliva až 30%. Hybridy Volvo mají malý dieselový motor a elektromotor, který je napojen na baterie a umí rekuperovat energii při brzdění. Jedná se o paralelní hybrid toho typu, kdy autobus může využít samostatně jak elektromotor, tak diesel i jejich kombinaci. Hybridní technologie je vhodná tam, kde je třeba zastavovat a rozjíždět se. Volvo vyvinulo technologii, kdy se diesel na zastávkách vypíná a automaticky se zapne při 15-20 km/h. Toto řešení snižuje hluk a emise pro cestující a chodce. Viz Z testovací jízdy hybridem Volvo 7700 . Vzhledem k tomu, že rok 2010 bude i rokem hybridního autobusu SOR, BUSportál připravuje materiály o technologii, která bude využita právě v těchto vozech. Zásadní rozdíl oproti hybridu Volvo bude v tom, že dodavatel hybridní technologie nechává malý diesel nejvyšších emisních limitů v neustálém provozu, aby eliminoval negativní vlivy častých startů na životnost a také v tom, že budou ve voze elektromotory dva. Podrobnější materiál je momentálně autorizován u výrobce a bude uveřejněn okamžitě, jak jen to bude možné. During the spring, Volvo will deliver hybrid buses to customers in such countries as Switzerland, Austria, Germany and Denmark. Serial production will commence in April 2010, and deliveries of the 12 hybrid buses to Nettbuss in Norway will be made in July. Z TZ Volvo Bus Corporation Silné objednávky pro Volvo Buses v severských zemích. (Strong order bookings for Volvo Buses in Nordic region) Volvo receives order for 12 hybrid buses to Norway The operator company Nettbuss has ordered 12 hybrid buses from Volvo Buses for service in Norway, thereby becoming the first company in the Nordic region to implement the hybrid technology commercially. Hybrid buses reduce fuel consumption by as much as 30%. The operator company Nettbuss has ordered ten Volvo 7700 Hybrid buses for use in Trondheim and two Volvo 7700 Hybrid buses for use in Arendal in southern Norway. Nettbuss has studied Volvo Buses’ field tests of hybrid buses in Göteborg and London, and has itself tested the hybrid buses in various cities across Norway. “We have always intended to use hybrid buses as soon as the technology became commercially viable”, says Arne Veggeland, CEO of Nettbuss AS. “The time has now come and I am delighted that we can take another step toward a greener environment.” “I am pleased that our sales of hybrid buses are starting to gain momentum,” says Svenn-Åge Løkken, head of Volvo Buses in Norway. “It is also gratifying to have made our first hybrid bus deal with Nettbuss, a company with a very strong commitment to the environment and one of our most important customers.” Volvo’s hybrid bus has a small diesel engine and an electric engine. The electric engine is battery operated and is charged using recovered brake energy. It is a parallel hybrid, which means that the bus can operate on either the electric or the diesel engine, individually or combined. Hybrid technology is suitable for vehicles that must start and stop continuously and is thus ideal for city buses in heavy traffic. The advantage of parallel technology is that the buses also consume significantly less fuel in traffic with greater distance between bus stops. Another major advantage of Volvo’s hybrid technology is that the diesel engine switches off at bus stops. The bus starts using the electric engine, and the diesel engine starts automatically only when the bus is travelling at 15-20 km/h. This solution offers considerable benefits for the city environment. Passengers, pedestrians and fellow commuters are spared noise and exhaust emissions. During the spring, Volvo will deliver hybrid buses to customers in such countries as Switzerland, Austria, Germany and Denmark. Serial production will commence in April 2010, and deliveries of the 12 hybrid buses to Nettbuss in Norway will be made in July. PR Volvo Bus Corporation

Středem jejich zájmu jsou automobilové motory na pohon zemním plynem, CNG.

8. ledna 2010 - Ostrava - Strojírenský holding Vítkovice, který patří k největším strojařským firmám v republice, chce zasáhnout do dalšího oboru. Po výrobě zalomených lodních hřídelů a tlakových lahví, které tvoří hlavní výrobní blok společnosti, se vítkovičtí chtějí zaměřit i na vývoj motorů pro osobní automobily. Středem jejich zájmu jsou automobilové motory na pohon zemním plynem, CNG. V této oblasti již Vítkovice působí, kromě sítě vlastních čerpacích stanic CNG vyrábějí i tlakové nádrže pro automobily. Více na zpravy.idnes.cz Jak to bylo s CNG Octavií

na snímcích Dirka Budacha. Další inspirace pro Prahu ?

Minielektrobusy italské společnosti Tecnobus pořídil do svého vozového parku dopravce EMT Madrid. Pro centrum Madridu bylo pořízeno dvacet těchto vozidel. Na záběrech Dirka Budacha je vůz v madridských ulicích a záběry z depa včetně interiérových. Minibusy Gulliver jsou určeny pro úzké madridské uličky v centru. Baterie autobusu vydrží 12 hodin provozu (100 km). Baterie v zadní části vozu je možno vyměnit během několika minut - řidičem a pomocníkem. Tecnobus garantuje životnost vozidel přes 15 let. Vozidla mají 10 sedadel, stát může 7-8 lidí. Vstup je bezbariérový. Tato vozidla jsou v provozu také v Římě a na letišti v Kolině nad Rýnem. Celkem společnost prodala okolo 400 vozů (Itálie, Francie, Portugalsko, Španělsko, Kanada). (Dirk Budach se angažuje v organizaci Trolley Motion . Od loňského roku spolupracuje s BUSportálem.)

Informace o úmyslu vyrábět CNG Octavie v České republice pro madridské taxikáře vznikla nesprávným překladem.

Českým i španělským řidičům je momentálně k dispozici pouze přestavba vozidla. Rekapitulujeme: Na základě materiálu z madridské NGV konference Josep_Moragas_Freixa.doc se objevila v odborných médiích zpráva, že na konferenci v Madridu byl oznámen záměr vyrábět Škodu Octavia na CNG pro taxislužbu ve Španělsku. BUSportál s vědomím toho, že po představení CNG Octavie před cca 2 lety, automobilka od výroby CNG Octavií údajně upustila (je možno si koupit např. vůz VW), jsme se na novou skutečnost zeptali. Výroba domácího CNG vozu by mohla nepřímo podpořit celý segment. Zajímavou diskusi, která ovšem úmysl nevyrábět potvrdila, jsme uveřejnili zde: Na konferenci v Madridu byl oznámen záměr vyrábět Škodu Octavia na CNG pro taxislužbu ve Španělsku. Po velkém úsilí jsme získali zdrojový kontakt a Jorge Urbano z "Servicios y Soluciones Transporte Vehicular" nám situaci vysvětlil. Protože vše vzniklo nesprávným překladem (jak správně odhadli ve Škodovce), uvádíme v odpověď v anglickém originálu. Takže zatím žádná Octavia na CNG z české továrny. In the press release by Gas Natural, we mentioned that “Gas Natural and Skoda Spain had started to collaborate”, not that both companies had signed any agreement. Maybe there has been a translation mistake in any of the different webs that made echo of the news. What we are intending to do in Spain is to have a QVM Skoda Octavia (qualified vehicle modifier), not an OEM Skoda, basically for the taxi sector, where Skoda is absolute leader in Spain. We can satisfy the demand of the taxi owners up to the moment Czech Skoda decides to build an OEM CNG Octavia (we do not have any confirmation yet). There is also a retrofitting company that will take care of the ECE R115 homologation, and will provide the CNG kits to install in a petrol model of Skoda Octavia. Dagmar Braunová

První LNG čerpací stanice v Evropě pro flotilu 30ti autobusů se buduje v Polsku. Informace o LNG (Liquefied Natural Gas) .

Jak BUSportál informoval Tomáš Čermák ze společnosti Chart Ferox, a.s. , tato společnost dodává výrobci autobusů palivový systém (nádrže, odpařovače). Motory Cummins 8.9 l vybaví autobusy SOLCITY 12 SM12 LNG polský výrobce Solbus . (Společnost Solbus byla v České republice známá především jako licenční výrobce autobusů SOR v Polsku. V současné době už tato spolupráce neexistuje a SOR se prosazuje v Polsku autobusy vyrobenými ve svém libchavském závodě). Plánované spuštění provozu stanice je na jaře 2010. Další informace o samotném palivu LNG jsme se svolením autorů i redakce převzali z loňského speciálního "plynového" čísla časopisu Městská doprava . Tématu se budeme věnovat i v budoucnu. ZKAPALNĚNÝ ZEMNÍ PLYN V AUTOMOBILOVÉ DOPRAVĚ Václav Chrz, Tomáš Čermák, Chart Ferox, a.s., Děčín Trendy zvyšování celosvětové spotřeby energie zejména v automobilové dopravě a snaha o zlepšování kvality ovzduší, jsou důvodem hledání alternativních motorových paliv, která by mohla nahradit paliva na bázi ropy (benzin a motorová nafta) a současně přispět ke snížení emisní zátěže, především pak ke snížení emisí skleníkových plynů. Dosud nejvíce využívanými alternativními palivy v automobilové dopravě jsou plynná paliva, propan-butan (LPG) a stlačený zemní plyn (CNG). Zhruba v roce 2001 došlo v řadě zemí celého světa k zásadnímu zvratu v rozvoji využití CNG, od kdy počty CNG vozidel v řadě zemí narostly do statisíců. V období let 2010–2020 se předpokládá významné využití zemního plynu jako alternativní pohonné hmoty v dopravě ( v r. 2020 by měl jeho podíl činit až 10% z celkové spotřeby motorových paliv ). To znamená, že celkový počet automobilů, které by měly jezdit na zemní plyn v EU by činil 43 milionů. Význam zemního plynu v dopravě je ve světě i v Evropě již dnes obrovský a má vzestupný charakter. Souběžně s tím se rozvíjí technologie využití LNG, která přináší dodatečné výhody v aplikacích pro plnění vozidel. Její rozvoj je většinou limitován možnostmi dodávek LNG, kde doposud převládá poptávka nad nabídkou, ale v publikacích je již signalizován obrat k převaze zdrojů pro nejbližší desetiletí. LNG je možno dopravovat po silnici na velké vzdálenosti. Například v současné době se vozí z Ruska do Německa. Poprvé jsme referovali o možnostech využití zkapalněného zemního plynu v dopravě v časopise Městská Doprava v roce 2000 [1]. V té době se již jednalo o několika záměrech konkrétních realizací. Restrukturalizace plynárenského průmyslu však odložila prioritu řešení zdrojů zkapalněného zemního plynu a dotační politika nestimulovala dostatečně zájem dopravních firem o úsporu nákladů na paliva. V poslední době je však využití zemního plynu podporováno státem. V okolních zemích (Polsko, Rusko) jsou v provozu a dále se budují zkapalňovače zemního plynu a připravuje se výstavba přijímacích námořních terminálů (Polsko, Německo, Nizozemsko, Litva, Švédsko), jaké jsou již v běžném provozu ve vzdálenějších zemích (Španělsko, Francie, Belgie, Spojené království, Itálie a další). Zdroje v Polsku a Rusku jsou k okamžité dispozici pro Střední Evropu včetně České republiky za příznivé ceny. Převoz LNG po silnici nebo železnici, tak jako je tomu u LPG nebo benzinu a nafty, není ani technologickým, ani ekonomickým problémem. Mezitím získané reference ve světě a prudký nárůst cen ropy v poslední době vedou k oživení zájmu o využití LNG v dopravě. Nejvýznamnějšího rozvoje dosáhl provoz LNG vozidel v USA, Koreji, Austrálii a Číně. V Evropě jsou LNG vozidla provozována ve Španělsku, Spojeném království a poloprovozně v Rusku a Švédsku. V řadě států se činí kroky k širokému nasazení LNG vozidel. Vše, co je v tomto článku řečeno o technice využití LNG v dopravě, platí analogicky i pro LBG, zkapalněný bioplyn, který se těší zcela prioritní politické podpoře v rámci boje proti skleníkovému efektu. Využití bioplynu totiž nejen snižuje emise CO2 oproti naftě, ale jeho jímání snižuje emise metanu, který má dvacetinásobný skleníkový efekt. U bioplynu je zkapalnění praktické pro převoz od zdrojů ke spotřebě. Přednosti LNG technologie Při srovnání CNG technologie s LNG je předností zkapalněného zemního plynu jeho velká kompaktnost. Zemní plyn zkapalní za tlaku 1 bar při teplotě –161°C. Jeden normální m3 zemního plynu zabírá po zkapalnění objem 1,7 litru (3 krát méně než po stlačení na 200 bar při 15°C, což je normalizovaná hustota při plnění vozidel stlačeným zemním plynem). To umožňuje jednak ekonomickou přepravu paliva k plnicí stanici, jednak umístění poměrně velkého množství plynu v kapalném stavu v nádrži vozidla. Návěsová cisterna pojme kolem 18 tun zkapalněného zemního plynu, ISO kontejner kolem 15 tun. Zkapalněný zemní plyn je možno uchovávat v izolovaných nádobách při poměrně nízkých tlacích. Obvykle se volí maximální konstrukční tlaky 4 až 7 bar pro přepravní cisterny, 12,5 bar pro skladování a 16 bar pro vozidlové nádrže. Skutečné provozní tlaky jsou však podstatně nižší. Kompaktnost paliva umožňuje nízkou hmotnost a malý objem nádrží s příznivým dopadem na užitkové vlastnosti vozidla a na zvětšení dojezdu vozidla. Další významnou předností LNG technologie je nezávislost čerpacích stanic na rozvodu potrubního plynu. Tyto stanice mohou stát kdekoliv, ať už ve zcela neplynofikované oblasti (severní Skandinávie), nebo tam, kde je plyn běžně rozváděn potrubím, ale potrubí není dostupné v místě optimálním pro tankování vozidel - jako jsou křižovatky hlavních dopravních tahů, v rovnoměrných vzdálenostech na dálnicích a podobně. Pokud řidič kvůli dotankování vozidla musí sjíždět z dálnice i několik kilometrů k CNG čerpací stanici u plynovodu, podstatně se zvyšují celkové dopravní náklady a úspora dosažitelná použitím plynu oproti naftě tím může být zcela eliminována [3]. Čerpací stanice LNG se vyznačují jednoduchou konstrukcí, tichým chodem, nízkými investičními náklady, nízkou energetickou náročností na samotné stanici a nízkými náklady na její údržbu oproti srovnatelným CNG stanicím. Další výhodou LNG technologie je vysoká čistota paliva, to je nízký obsah dusíku i těžkých uhlovodíků, žádný olej ani částice. Princip technologie plnicích stanic LNG (obr. 1) Doprava LNG na plničku silničními cisternami je analogická s klasickými palivy. LNG je na stanicích skladován ve dvouplášťových perlito-vakuově izolovaných zásobnících, které mají u běžných velikostí plnicích stanic objem v desítkách m3. V průběhu skladování nedochází k žádným ztrátám plynu, neboť odpar kapaliny je více než kompenzován zvětšujícím se objemem pro páru a při plnění zásobníku kondenzují páry v doplňované kapalině. Funkce čerpacích stanic je obdobná jako u běžných kapalných paliv. LNG je u čerpací stanice uskladněn v izolovaném zásobníku a pomocí ponorného čerpadla, umístěného v samostatné izolované nádrži, se čerpá přes výdejní stojan do dvouplášťové superizolované vozidlové nádrže. Čerpadla LNG mají oproti kompresorům nepatrné náklady na údržbu a značně menší četnost a trvání odstávek. Výdejní stojan LNG může plnit nádrž vozidla průtokem 190 l/minutu (to odpovídá 122 Sm3 plynu/min), tedy asi 3krát rychleji než průměrný rychloplnicí stojan CNG. Potřebná energie pro pohon takového LNG čerpadla je 12 kW. (Příkon dvou kompresorů CNG, které by měly odpovídající výkon, činí cca 150 kW.) Příklad plnicí stanice LNG je na obr. 3. Zařízení na palubě LNG vozidel Palivo je ve vozidle uskladněno v superizolovaných nádržích, konstruovaných pro nízkou teplotu LNG. Tato nádrž představuje asi 80% nákladů na celou palubní výstroj. Na obr. 4 jsou dvě nádrže LNG, umístěné pod podlahou autobusu. Jiné umístění, běžné v USA, je na zádi nad motorem nebo na střeše autobusu. U tahačů jsou nádrže umístěny na boku chassis tak, jako běžné naftové nádrže. V systémech firmy Chart se LNG plní při tlaku varu stejném, jako je požadovaný provozní tlak v nádrži a tím je zajištěna jeho provozní stabilita. Podle typu motoru je v nádrži typicky požadován tlak 3 až 8 bar. Kapalina je odtahována z nádrže do odpařovače, ve kterém se chladicí kapalinou motoru odpařuje a ohřívá na teplotu okolí, takže dále k motoru postupuje stlačený plyn. Jednostupňovým regulátorem se pak jeho tlak upravuje dle potřeby vstřikovacího systému motoru. Pokud v případě periodického provozu s častějšími odstávkami roste tlak par v nádrži, je ihned po nastartování motoru snížen přednostním odběrem páry z nádrže. Protože LNG není odorizován, vybavují se vozidla palubními detektory plynu. Princip LCNG technologie (obr. 2) Princip těchto plnících stanic je takový, že kapalný zemní plyn je stlačen pístovým čerpadlem v jednom stupni na požadovaný tlak (300 bar). Výkon čerpadla 15 litrů za minutu (530 Sm3 plynu za hodinu) odpovídá dvěma relativně velkým kompresorům CNG při 13 krát menší spotřebě energie. Stlačená kapalina se zplyní v odpařovači teplem atmosférického vzduchu. Dále je plyn veden přes dávkovač odorantu (odorizér) buď do zásobníku CNG nebo přímo do automobilové nádrže CNG. Základní výhodou LCNG stanice je její zásobování zkapalněným zemním plynem, který může být beze ztrát přečerpán do jejího zásobníku kdekoliv, kam může zajet plnicí cisterna nebo nádržový ISO kontejner. Polohu stanice je možno volit pouze na základě logistických hledisek. LCNG stanice mohou tedy působit jako významný prvek doplnění sítě čerpacích stanic tak, aby se dosáhlo rovnoměrných vzdáleností plnicích stanic, které jsou doporučovány dle hustoty osídlení 5 až 20 km, a tím vytvořit dobré podmínky pro rozvoj CNG vozidel v důsledku komfortu plnicích možností zákazníků. Synergie CNG a LCNG plnicích stanic tak může výrazně přispět k dalšímu rozvoji obou systémů při zvýšení počtu CNG vozidel. Pro stejný plnicí výkon jsou náklady na výstavbu plnicí stanice LCNG o 20 až 40% nižší než u CNG (závisí na velikosti stanice). V tom nejsou započteny náklady na výstavbu eventuální potrubní přípojky pro CNG stanici. Byla provedena technicko-ekonomická studie [5] na základě cen nafty a ceny LNG při dovozu z Polska roku 2007 s výsledkem, že u stanic odpovídajícího výkonu se u varianty LCNG ušetří 1,04 Kč celkových nákladů na 1Sm3 naplněného plynu. To u stanice odpovídající svým výkonem spotřebě 36 autobusů při produkci 4800 Sm3/den činí úsporu cca 1,8 mil. Kč za rok oproti CNG systému. Příklad instalace LCNG stanice v Norsku je na obr. 5. Návrhy dopravních systémů LNG a LCNG Pro návrh dopravního systému na bázi LNG je třeba nejdříve hledat zdroj LNG. V současné době existuje pro Českou republiku možnost dovozu z Polska, kde v nejbližší době budou uvedeny do provozu tři nové zkapalňovače, nebo z Ruska, kde je již několik zkapalňovačů v provozu. Veškerou techniku pro dopravu, skladování a plnění LNG do vozidel jakož i vozidlové palubní systémy může dodat firma Chart [6]. Vzorová ekonomická studie [4] LNG systému byla zpracována v roce 2000. Podle tehdejších cenových relací vycházela doba návratnosti investic kolem 5 let. Při současném nárůstu rozdílu mezi cenou nafty a plynu by byla výrazně nižší. Nejvýhodnější ekonomický a ekologický efekt vykazuje využití LNG pro systémy městských služeb (svoz odpadků a čištění ulic), protože tato vozidla mají extrémně vysokou spotřebu paliva. Následují autobusy městské dopravy, vyznačující se, vzhledem ke způsobu provozu, rovněž vysokou spotřebou paliva. Oba tyto druhy vozidel se pohybují v nejhustěji osídlených místech intravilánu měst, kde výrazné snížení emisí, typické pro dopravu na zemní plyn, nejvíce přispívá ke zlepšení životního prostředí. To vytváří příznivé klima pro politickou i finanční podporu takových projektů včetně čerpání prostředků od EU. V tabulce 1 je uvedena technická rozvaha parametrů autobusového dopravního systému. Chart Ferox, a.s., může poskytnout podklady pro ekonomické studie takových systémů. S poměrně nízkými náklady lze plnicí stanici na bázi LNG upravit pro plnění jak CNG tak i LNG vozidel z téhož LNG zásobníku. Je tak možno kombinovat podnikovou plnicí stanici s veřejnou. Zhruba polovina stanic, dodaných společností Chart, je vybavena oběma možnostmi. Příkladem jsou dvě největší stanice v USA, postavené v různých lokalitách v Los Angeles (obr. 6. ) Závěr Technika využití LNG v dopravě je dlouhodobě ověřená co do spolehlivosti a efektivnosti nejen v dopravě, ale i u odpařovacích stanic LNG pro energetické účely. LNG je nyní dostupný i pro využití v České republice. Technologie LNG na palubě vozidel představuje perspektivní variantu dopravních systémů těžkých vozidel včetně autobusů. Alternativou pro lehká vozidla a pro rozšíření plnicích příležitostí současných i budoucích flotil CNG vozidel jsou LCNG stanice. Literatura Chrz V., Zeman J., Využití zkapalněného zemního plynu (LNG) v městské dopravě, Městská Doprava, září 2000. Chrz V., Emmer C., Proceedings of the International Congres on Refrigeration, Washington, IIR, 2003 Chrz V., Materiály mezinárodní konference o využití zemního plynu v dopravě, Praha, Český plynárenský svaz, leden 2008, Chrz V., Zeman J., Barr D., Lonsain H.: LNG vehicle systems became economical eventually, Sborník konference Cryogenics 2000, Icaris, Praha, 2000 . Čermák T., Projektová studie LCNG plnicí stanice, Diplomová práce, ČVUT Praha, 2007 Webové stránky firmy Chart: www.chart-ferox.com , www.nexgenfueling.com

nyní, dalších 20 objednaných s dodáním do konce roku 2011 + opce na další dva vozy. Dirk Budach pro BUSportál.

Specifikace: Elektrovýzbroj: Cegelec a.s., Praha Délka/šířka/výška: 18.000/2.550/3.490 mm Rozvor: 5.130/6.770 mm Hmotnost: 18.225 kg/ 28.000 kg Obsaditelnost: 142, davon 38 Sitzpl. Vmax: 75 km/h (elektr.) Výkon: 250 kW Napětí: 600 V=, Síť vozidla 24 V= Řízení: IGBT Agregát: diesel-elektr., 58 KW (Kirsch) (Fotografie a informaci zaslal BUSportálu Dirk Budach, který se angažuje v organizaci Trolley Motion .)

a několika vozů pro česká města. Fotoreportáž z návštěvy Škody Electric 10.12.2009 - II. část

Připomínáme informaci z TZ Škoda: V roce 2008 proběhlo v Římě výběrové řízení na výstavbu nových trolejbusových tratí a na dodávku 45 kloubových nízkopodlažních trolejbusů. Jako dodavatel trolejbusů byla vybrána italský karosář BredaMenarinibus, součást koncernu Finmeccanica. Kompletní elektrický pohon do těchto trolejbusů dodá ŠKODA ELECTRIC. Dodávka ze Škodovky v celkovém objemu téměř 600 milionů Kč zahrnuje kompletní elektrický pohon, dále diesel-generátor (o výkonu 175 kW) umožňující jízdu mimo trolejové vedení, klimatizaci vozidla a rovněž tzv. superkapacitory (systém kondenzátorů, v nichž se během brzdění akumuluje energie, která je pak využívána při rozjezdu vozidla). ŠKODA ELECTRIC má na starosti kompletní zástavbu pohonu do karoserií, které se za tímto účelem přepraví z Bologně do Plzně. ŠKODA ELECTRIC zajistí i servis, a to nejen klasické garanční opravy. Po dobu minimálně 2 let výrobce poskytne kompletní péči o dodané trolejbusy - tedy organizaci a provádění údržby a oprav, úklid vozidel, či přistavení vozidel k provozu na tratích. Úkolem provozovatele tudíž zůstává „pouze“ samotná přeprava cestujících. Sériové dodávky pak začnou v polovině roku 2010 a budou dokončeny v prvním čtvrtletí 2011. Prototyp kloubového trolejbusu Škoda 27 Tr Solaris pro Ostravu. Fotoreportáž z návštěvy Škody Electric 10.12.2009 - I. část BUSportál CZ na veletrhu BUSWORLD 2009: Italský karosář BredaMenarinibus

(CZ + EN) v Kodani. (Volvo’s hybrid bus in service during COP15 climate conference.)

Hybridní autobus Volvo je jedním z ekologických autobusů, obsluhujících speciální linku COP 15 během konference o klimatu v Kodani. Hybridní autobus dokáže snížit emise CO2 až o 30%. Primárním cílem konference je dosáhnout dohody o redukci skleníkových plynů včetně CO2. To zahrnuje omezení využití ropy v neposlední řadě jako pohonné hmoty. Kodaň očekává 10000 návštěvníků během dvoutýdenní konference. K usnadnění dopravy vytvořil organizátor Movia speciální autobusovou linku mezi letištěm, konferenčním centrem a centrem Kodaně. Linka bude obsluhována dopravcem City Trafik, který zařadí kompletně nové autobusy, mnohé s novými technologiemi snižujícími spotřebu paliva. Jedním z nich je i Volvo 7700 Hybrid. Samotný hybridní systém je vystaven v pavilonu na náměstí Rådhusplatsen v centru Kodaně. Zastupitelstvo Kodaně je hostitelem paralelní konference, kde starostové největších světových měst se scházejí k diskusi o klimatu. Kromě dopravy se věnují energetice, energeticky účinným budovám a odpadům. 10 z těchto měst včetně Londýna, New Yorku, Kodaně a Johannesburgu představí svoje modelové příklady v expozici “Future City” spolu s hybridním systémem Volvo. “Setkání starostů - primátorů je podporováno skupinou C40 Cities, která je částí Clintonovy klimatické iniciativy, " uvedl Edward Jobson, manažer Volvo pro životní prostředí. “Skupina C40 Cities má partnerskou smlouvu s Volvo, podle které budeme společně demostrovat výhody hybridní technologie a inteligentních autobusových systémů, bus rapid transit , městům celého světa." Z TI , Volvo Bus Corporation, 09.12.2009. Kompletní v angličtině. BUSportál CZ na veletrhu BUSWORLD 2009: Z testovací jízdy hybridem Volvo 7700 Volvo’s hybrid bus in service during COP15 climate conference Volvo’s hybrid bus is one of the environmental buses that will be servicing the special COP15 route during the climate conference in Copenhagen. This hybrid bus reduces carbon emissions by up to 30%. As world leaders convene in Copenhagen for the COP15 climate conference, the primary goal will be to reach an agreement to reduce the emission of climate-impacting greenhouse gases, including carbon dioxide. This includes procedures to curb the use of oil, not least as vehicle fuel. Copenhagen is expecting at least 10,000 visitors during the two-week conference. To facilitate visitor transports, the traffic company Movia has established a special bus route between the airport, the Bella Center conference hall and central Copenhagen. The bus route will be serviced by the operator City Trafik, which is deploying completely new buses, several of which use a new technology to reduce fuel consumption. One of these buses is Volvo’s new 7700 Hybrid bus. “Volvo’s new hybrid technology reduces the buses’ fuel consumption and thus also carbon emissions by up to 30%,” says Volvo Buses’ Environmental Manager Edward Jobson. “With an increased share of hybrid buses in service, public transportation can make a key contribution to reducing our climate impact.” Volvo’s hybrid buses use a small diesel engine and an electric motor that can power the buses independently or together. The electric motor is powered by a battery that is charged with the energy that is accumulated when the bus brakes. During stops, the diesel engine is completely turned off and only the electric motor is used, which provides a quiet and clean environment at bus stops. The hybrid system itself is on display for closer inspection in a pavilion at Rådhusplatsen in central Copenhagen. The Municipality of Copenhagen is hosting a parallel conference in which the mayors of the world’s largest cities will meet to discuss how they can contribute to the climate effort. In addition to traffic, this also involves energy supply, energy-efficient buildings and waste management. Ten of the cities, including London, New York City, Copenhagen and Johannesburg, will showcase their model examples in the “Future City” exhibition at Rådhusplatsen, where Volvo’s hybrid system will also be displayed. “The mayoral meeting is supported by C40 Cities, which is part of the Clinton Climate Initiative,” says Edward Jobson. “C40 Cities has a partnership agreement with Volvo in which we will jointly demonstrate the advantages of hybrid technology and the intelligent bus-based transport system, bus rapid transit, to cities around the world. Press Information, Volvo Bus Corporation, December 09, 2009