Ke zveřejněným opatřením Evropské komise bude zpracovávána rámcová pozice České republiky. Základní cíle Zelené dohody do roku 2030 a 2050 musíme plnit.
Ke zveřejněným opatřením Evropské komise bude zpracovávána rámcová pozice České republiky. Základní cíle Zelené dohody do roku 2030 a 2050 musíme plnit.
Evropská komise předkládá komplexní soubor opatření, jejichž cílem je nasměrovat EU na cestu k vytvoření udržitelného, inteligentního a pevného systému mobility budoucnosti a dosáhnout zásadních změn potřebných k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Tyto snahy mohou být úspěšné pouze v případě dostatečného úsilí všech, kterých se to týká, zejména evropských orgánů, členských států a jejich správních a samosprávních orgánů na všech úrovních, zainteresovaných stran, podniků, jakož i občanů.
Mobilita umožňuje hospodářský a společenský život, přispívá jako druhá největší oblast evropských domácností 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Přes své výhody přináší i nepříznivé dopady. Patří mezi ně emise skleníkových plynů, hluk, znečištění ovzduší a vody, ale také dopravní nehody, kongesce a úbytek biologické rozmanitosti, což vše ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Úsilí vynaložené v minulých letech a politická opatření se těmto důsledkům dosud dostatečně nevěnovala. Emise skleníkových plynů v odvětví dopravy se postupem času zvýšily a nyní představují až čtvrtinu celkových emisí EU. Vzhledem tomuto vysokému podílu bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze bezodkladným zavedením ambicióznějších politik za účelem snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu závisí na naší schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému, uvádí EK.
Uvedená strategie stanoví plán, jak evropskou dopravu pevně nasměrovat na cestu k udržitelné a inteligentní budoucnosti. Stanovuje deset stěžejních oblastí s akčním plánem do roku 2030, 2035 a 2050, kdy je požadováno snížení emisí v odvětví dopravy o 90 %.
Vize a cíle do roku 2050:
V oblasti silniční dopravy se již řešení s nulovými emisemi zavádějí. Výrobci značně investují do bateriových elektromobilů. Míra přijetí na trhu roste, zejména u osobních automobilů, dodávek a autobusů používaných ve městech, avšak objevují se i nákladní automobily a autokary. Výrobci rovněž investují do vozidel s vodíkovými palivovými články, zejména pro použití v komerčních vozových parcích, autobusech a těžké dopravě. Tyto slibné možnosti jsou podporovány v rámci strategie EU pro integraci energetického systému a vodíkových strategií, jakož i strategického akčního plánu pro baterie. Kritériem pro upřednostnění budoucího výběru vhodných technologií s ohledem na celý životní cyklus bude energetická účinnost. Přechodná technologická řešení by měla plně respektovat normy pro emise CO2 a látek znečisťujících ovzduší. Rovněž bude třeba dále elektrifikovat železniční dopravu, přičemž v místech, kde to není proveditelné, by se mělo zvýšit využití vodíku.
Dotace na fosilní paliva by podle EK měly skončit. Při revizi směrnice o zdanění energie bude Komise usilovat o sladění zdanění energetických produktů a elektřiny s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu. V rámci probíhajícího posouzení dopadů se podrobně zabývá stávajícími daňovými výjimkami, a to i v případě leteckých a námořních paliv, a v roce 2021 předloží návrh, jak nejlépe odstranit případné mezery v právních předpisech. Zdanění různých paliv na základě energetického obsahu by mělo být lépe sladěno a mělo by být lépe motivováno zavádění využívání udržitelných paliv v dopravě.
Je třeba dosáhnout významného pokroku v oblasti efektivního zpoplatnění využívání infrastruktury, zejména v silniční dopravě. To má zásadní význam pro internalizaci nákladů na škody na infrastruktuře, ale je také nutné řešit náklady na znečištění a kongesci, které nese společnost. Komise důrazně vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě návrhu Komise změnily směrnici o eurovinětě tak, aby dostála ambicím Zelené dohody pro Evropu. Inteligentní zpoplatnění silnic na základě ujeté vzdálenosti s různými sazbami podle typu vozidla a doby používání je účinným nástrojem, který motivuje k udržitelným a ekonomicky efektivním rozhodováním, řízení dopravy a snižování kongesce.
Podle Komise je plánování a nákup přepravních dokladů pro multimodální cesty těžkopádné, protože chybí vhodný rámec pro celoevropské, integrované, multimodální informace, prodej přepravních dokladů a platební služby. Řešení tohoto problému bude zahrnovat překonání nedostatečné dostupnosti a přístupnosti údajů, nepříliš optimální spolupráce mezi dodavateli a prodejci, v některých případech absence digitálních přepravních dokladů, nedostatečné interoperability platebních systémů a existence odlišných licenčních a distribučních dohod. EU musí transformovat svůj právní rámec tak, aby podporoval multimodální informační služby o cestování, služby rezervací a prodeje přepravních dokladů a zároveň zohledňoval práva a povinnosti on-line zprostředkovatelů a poskytovatelů multimodálních digitálních služeb, kteří prodávají přepravní doklady a/nebo služby mobility. Komise přezkoumá, zda jsou sdílení údajů v silniční a železniční osobní dopravě, včetně údajů o tarifech, a způsoby prodeje vhodné pro daný účel. Chytré a interoperabilní platební služby a přepravní doklady na druhé straně vyžadují další vývoj; pokud by byly zavedeny jako standardní požadavek v jakékoli příslušné veřejné zakázce, podpořilo by se jejich větší využití.
Dokument Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“.
Konkrétní cíle, kterých má být postupně v letech 2030, 2035 a 2050 dosaženo.
Mobilita umožňuje hospodářský a společenský život, přispívá jako druhá největší oblast evropských domácností 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Přes své výhody přináší i nepříznivé dopady. Patří mezi ně emise skleníkových plynů, hluk, znečištění ovzduší a vody, ale také dopravní nehody, kongesce a úbytek biologické rozmanitosti, což vše ovlivňuje naše zdraví a pohodu. Úsilí vynaložené v minulých letech a politická opatření se těmto důsledkům dosud dostatečně nevěnovala. Emise skleníkových plynů v odvětví dopravy se postupem času zvýšily a nyní představují až čtvrtinu celkových emisí EU. Vzhledem tomuto vysokému podílu bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze bezodkladným zavedením ambicióznějších politik za účelem snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu závisí na naší schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému, uvádí EK.
Uvedená strategie stanoví plán, jak evropskou dopravu pevně nasměrovat na cestu k udržitelné a inteligentní budoucnosti. Stanovuje deset stěžejních oblastí s akčním plánem do roku 2030, 2035 a 2050, kdy je požadováno snížení emisí v odvětví dopravy o 90 %.
Vize a cíle do roku 2050:
- Do roku 2030 bude v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi a 80 000 nákladních automobilů a autobusů s nulovými emisemi.
- Pravidelná hromadná doprava na vzdálenosti kratší než 500 km by měla být do roku 2030 v rámci EU uhlíkově neutrální.
- Provoz na vysokorychlostní železnici se do roku 2030 zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí.
- Do roku 2030 bude v Evropě nejméně 100 klimaticky neutrálních měst.
- Železniční nákladní doprava vzroste do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 se zdvojnásobí.
- Doprava po vnitrozemských vodních cestách a pobřežní plavba vzrostou do roku 2030 o 25 % a do roku 2050 o 50 %.
- Do roku 2030 bude železniční a vodní intermodální doprava schopna rovnocenně konkurovat silniční dopravě v EU.
- Do roku 2030 usnadní bezproblémovou multimodální osobní dopravu integrované elektronické přepravní doklady a nákladní doprava bude bezpapírová.
- Do roku 2030 bude ve velkém měřítku rozšířená automatizovaná mobilita.
- Všechny externí náklady na dopravu v EU budou nejpozději od roku 2050 hradit uživatelé dopravy.
- Multimodální transevropská dopravní síť vybavená pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením bude v provozu do roku 2030 v případě hlavní sítě a do roku 2050 v případě globální sítě.
- Do roku 2050 se bude počet obětí u všech druhů dopravy v EU blížit nule.
- Do roku 2050 budou téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla bez emisí.
V oblasti silniční dopravy se již řešení s nulovými emisemi zavádějí. Výrobci značně investují do bateriových elektromobilů. Míra přijetí na trhu roste, zejména u osobních automobilů, dodávek a autobusů používaných ve městech, avšak objevují se i nákladní automobily a autokary. Výrobci rovněž investují do vozidel s vodíkovými palivovými články, zejména pro použití v komerčních vozových parcích, autobusech a těžké dopravě. Tyto slibné možnosti jsou podporovány v rámci strategie EU pro integraci energetického systému a vodíkových strategií, jakož i strategického akčního plánu pro baterie. Kritériem pro upřednostnění budoucího výběru vhodných technologií s ohledem na celý životní cyklus bude energetická účinnost. Přechodná technologická řešení by měla plně respektovat normy pro emise CO2 a látek znečisťujících ovzduší. Rovněž bude třeba dále elektrifikovat železniční dopravu, přičemž v místech, kde to není proveditelné, by se mělo zvýšit využití vodíku.
Dotace na fosilní paliva by podle EK měly skončit. Při revizi směrnice o zdanění energie bude Komise usilovat o sladění zdanění energetických produktů a elektřiny s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu. V rámci probíhajícího posouzení dopadů se podrobně zabývá stávajícími daňovými výjimkami, a to i v případě leteckých a námořních paliv, a v roce 2021 předloží návrh, jak nejlépe odstranit případné mezery v právních předpisech. Zdanění různých paliv na základě energetického obsahu by mělo být lépe sladěno a mělo by být lépe motivováno zavádění využívání udržitelných paliv v dopravě.
Je třeba dosáhnout významného pokroku v oblasti efektivního zpoplatnění využívání infrastruktury, zejména v silniční dopravě. To má zásadní význam pro internalizaci nákladů na škody na infrastruktuře, ale je také nutné řešit náklady na znečištění a kongesci, které nese společnost. Komise důrazně vyzývá Evropský parlament a Radu, aby na základě návrhu Komise změnily směrnici o eurovinětě tak, aby dostála ambicím Zelené dohody pro Evropu. Inteligentní zpoplatnění silnic na základě ujeté vzdálenosti s různými sazbami podle typu vozidla a doby používání je účinným nástrojem, který motivuje k udržitelným a ekonomicky efektivním rozhodováním, řízení dopravy a snižování kongesce.
Podle Komise je plánování a nákup přepravních dokladů pro multimodální cesty těžkopádné, protože chybí vhodný rámec pro celoevropské, integrované, multimodální informace, prodej přepravních dokladů a platební služby. Řešení tohoto problému bude zahrnovat překonání nedostatečné dostupnosti a přístupnosti údajů, nepříliš optimální spolupráce mezi dodavateli a prodejci, v některých případech absence digitálních přepravních dokladů, nedostatečné interoperability platebních systémů a existence odlišných licenčních a distribučních dohod. EU musí transformovat svůj právní rámec tak, aby podporoval multimodální informační služby o cestování, služby rezervací a prodeje přepravních dokladů a zároveň zohledňoval práva a povinnosti on-line zprostředkovatelů a poskytovatelů multimodálních digitálních služeb, kteří prodávají přepravní doklady a/nebo služby mobility. Komise přezkoumá, zda jsou sdílení údajů v silniční a železniční osobní dopravě, včetně údajů o tarifech, a způsoby prodeje vhodné pro daný účel. Chytré a interoperabilní platební služby a přepravní doklady na druhé straně vyžadují další vývoj; pokud by byly zavedeny jako standardní požadavek v jakékoli příslušné veřejné zakázce, podpořilo by se jejich větší využití.
Dokument Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě EU, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“.
Konkrétní cíle, kterých má být postupně v letech 2030, 2035 a 2050 dosaženo.
Biometan poprvé na jižní Moravě
Evropský parlament přijal přísnější cíle pro emise CO2 pro…
