Česko získalo významnou pozici v UITP, celosvětové organizaci podporující veřejnou dopravu a udržitelnou mobilitu
Ing. Jiří Kohout, Ph.D., MBA, se veřejné dopravě věnuje nejen v PMDP jako vedoucí dopravního oddělení, ale je také jeho celoživotním zájmem. Foto Jiří Kohout
Trolejbusovou komisi -Trolleybus Committee - nově vede Jiří Kohout z Plzeňských městských dopravních podniků: "MHD umíme na vysoké úrovni, ale máme se pořád co učit".
Pondělí, 27. července 2020, rebus
Ing. Jiří Kohout, Ph.D., MBA,  jako vedoucí oddělení plánování dopravy v Plzeňských městských dopravních podnicích, zodpovídá za organizaci a strategický rozvoj městské dopravy v Plzni. Podílí se na zpracování strategických dokumentů k rozvoji a udržitelné mobilitě MHD ve městě, v rámci České republiky a nyní hraje i důležitou roli v projektech mezinárodních. Stal se předsedou odborné komise UITP.

Členem Trolleybus Commmittee je Jiří Kohout už několik let. Nedávno byl zvolen jejím místopředsedou a záhy přešel do role předsedy. Do čela trolejbusové komise může být z důvodu nestrannosti zvolen pouze zástupce provozovatelů veřejné dopravy. Smyslem je sdílet zkušenosti a propagovat veřejnou dopravu jako veřejnou službu a udržitelný rozvoj městských aglomerací. Nemůže proto podporovat jednu technologii nebo výrobce.

Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP) jsou členem UITP od roku 2014. Úzká spolupráce začala při organizaci mezinárodní konference Chytrá a zdravá doprava ve městech, kdy se PMDP zapojily do práce několika skupin, například marketingové a trolejbusové. Jiří Kohout se veřejné dopravě věnuje nejen po pracovní stránce, ale je jeho celoživotním zájmem, blízký je mu hlavně obor inteligentních dopravních systémů a elektromobilita.

Nový předseda pro naše čtenáře přiblížil, jak "jeho" trolejbusová komise funguje, co je aktuálně v řešení a také co pro něho spolupráce s dalšími lidmi v oboru znamená.  

"Společně s autobusovou komisí patří naše trolejbusová do stejné Bus divize a výměna informací díky tomu trvá a překračuje všechny kontinenty. Odštěpení od Bus Committee bylo dvousečné – na jednu stranu zviditelnění této trakce, ale jak se ukazuje, na druhou stranu nepřirozené z hlediska budoucnosti elektrické MHD, kde se stírají rozdíly v nabíjecích technologiích. Trolejbus je jen jednou částí celého spektra elektrických busů a tomu klasickému autobusovému světu se pořád poněkud příčí bavit se o dynamickém nabíjení věcně jako o jedné z možností, která má sice jako každá jiná své nevýhody, ale ovšem také svou účinnost a systémovou eleganci, pro některé typy provozů ideální. Trolleybus Committee se zaměřuje právě na mezinárodní setkávání a sdílení zkušeností s technikou a provozem trolejbusové dopravy a v popředí zájmu je technologie in-motion charging (dynamické nabíjení, v Česku též označované jako parciální trolejbusy) a další technologické novinky. Dvoupólové nabíjení elektrobusů a pokroky v unifikaci trolejbusů s elektrobusy jsou velmi aktuální především ve střední Evropě a německy mluvících zemích, zcela přirozeně se tak zabýváme i elektrobusy. Navíc oproti obvyklým autobusovým provozovatelům máme letité zkušenosti s elektřinou v dopravě a věřím, že přibližování trolejbusové a autobusové komise bude přínosem pro všechny zúčastněné. Spolupracujeme také se skupinou trolley:motion, což je skvělá nekomerční inciativa. Mnoho lidí zná jejich stránky s přehledem všech světových provozů.

Aktuálně se v komisi a ve spolupráci  s autobusovými kolegy zabýváme řešením dopadů koronakrize. V loňském roce se podařilo vydat jeden společný materiál „Knowledge Brief: In-motion Charging“, což je shrnutí základních znalostí a zkušeností z dynamického nabíjení. Pracujeme na vydání dalších odborných článků, které by se měly stát inspirací a návodem pro města, která o dynamicky nabíjených trolejbusech teprve uvažují. Za úspěch naší práce v UITP považuji prosazení tématu trolejbusů do evropských strategií a poukázání na specifika trolejbusu, jenž je v některých členských státech plně nebo částečně drážní vozidlo, jinde silniční. To souvisí i s aktualizací evropské směrnice o podpoře čistých vozidlech (Clean Vehicle Directive 2009/33/EC), která se nyní transponuje do české legislativy. Směrnice vyžaduje, aby již v příštích pěti letech bylo 41 % nově pořizovaných autobusů čistých a po roce 2025 dokonce 60 %, z toho polovina v obou termínech musí být bezemisní. Dobrou zprávou pro Českou republiku je, že trolejbus, ať už bateriový nebo klasický, patří do nejpřísnější, bezemisní kategorie a městům pomůže splnit tyto náročné kvóty. To je velmi důležitý signál pro města, že dosud vynaložené investice byly účelné a pokud je budou dále rozvíjet, potvrdí svůj náskok na poli dekarbonizace veřejné dopravy a její přívětivosti pro život ve městech.

Potěšilo mě, že se v posledních dvou letech zlepšuje spolupráce zástupců provozovatelů MHD s ministerstvy, které se zabývají čistou mobilitou. Nejedná se jen o Ministerstvo dopravy, ale v Česku se to týká i dalších tří ministerstev MPO, MŽP a MMR. V dubnu letošního roku vláda schválila aktualizaci Národního akčního plánu Čistá mobilita, který definuje strategické cíle a budoucí podporu bezemisní a nízkoemisní dopravy. Jsem rád, že aktuální verze národního plánu je vyváženější. Elektrická MHD dosud nevysvětlitelně stála na periferii zájmu některých institucí, přestože právě ona je hlavním pilířem bezemisní mobility v celonárodním měřítku. Klíčoví lidé si to postupně začínají uvědomovat. Je to důležité, protože města a dopravní podniky nesou velkou zátěž, finanční i organizační. Také proto vítáme, že se ve spolupráci s Ministerstvem dopravy pomalu začíná dařit prosazovat kroky ke zjednodušení provozování trolejbusů. Je neudržitelné, aby měl trolejbus právně blíže k železnici než k autobusům, když se dnešní trolejbus z hlediska konstrukce, provozu i ovládání liší od elektrobusu jen v několika málo prvcích. 

Kromě nás, stávajících provozovatelů, všechny tyto posuny uvítá i například Praha, která již druhé volební období kontinuálně pracuje na promyšleném plánu snížení emisí a hlukové zátěže z MHD. Mají obdivuhodnou strategii, která rozumně kombinuje více technologií, protože nejde vsadit na jednu kartu, zvlášť v tak velké síti. Každé řešení je vhodnější do určitého typu provozu, doménou pro bateriový trolejbus je kopcovitý terén a vysoce zatížené linky, což je přesně případ hlavního města.

Práci v Trolleybus Committee beru jako čest a reprezentaci České republiky, našeho národního know-how a tradice, a to nejen v trolejbusovém oboru. Ukazujeme světu, že MHD umíme na vysoké úrovni. Na druhou stranu se máme pořád co učit, zejména v dopravní politice, orientaci na cestujícího, flexibilitě a provázanosti na ostatní módy mobility, přičemž zdaleka nejde jen o systémy Park and Ride. Je to práce, za níž je jediná, ale o to sladší odměna – být blíže k expertům a entuziastům, kteří ve světě platí za špičku. Mám zkušenost, že právě lidé od trolejbusů, nehledě na hranice a kontinenty, jsou zapálení, lidsky příjemní a skromní a mají hluboké znalosti. Asi je to dáno tím, že jsme vždy byli oborem na pomezí, okrajovou nikou, kam netekly velké peníze, ale o to zajímavější je to práce. Rád bych také posílil spolupráci mezi odborníky ze Sdružení dopravních podniků ČR a UITP
."

UITP (Mezinárodní asociace veřejné dopravy) je propagátorem udržitelné městské mobility a je jedinou celosvětovou sítí, která sdružuje všechny zúčastněné strany veřejné dopravy a všechny udržitelné druhy dopravy. Má více než 1 700 členských společností ze 100 zemí. Jejími členy jsou objednatelé a provozovatelé veřejné dopravy, političtí činitelé, výzkumné organizace, dodavatelé průmyslových technologií, software a služeb pro veřejnou dopravy.

Jiří Kohout a za redakci Jana Hakrová


SDP ČR
ADSSS
Česmad