ACEA: parita nákladů a infrastruktura pro vozidla s nulovými emisemi jsou stejně důležité jako technologie

I když výrobci již nabízejí elektrické bateriové a vodíkové autobusy a nákladní automobily, bez snížení nákladů pro provozovatele a zavedení nabíjecí infrastruktury nebudou konkurenceschopné.
Reklama
I když výrobci již nabízejí elektrické bateriové a vodíkové autobusy a nákladní automobily, bez snížení nákladů pro provozovatele a zavedení nabíjecí infrastruktury nebudou konkurenceschopné.
Evropští výrobci nákladních vozidel a autobusů se vážně zabývají zajištěním uhlíkově neutrální silniční dopravy. A zatímco průmysl rozšiřuje svou nabídku vozidel s nulovými emisemi, pro úspěšný přechod potřebujeme více než nákladní vozidla a autobusy. Provozovatelé dopravy musí být schopni snadno nabíjet nebo doplňovat palivo do svých vozidel v celé EU. Kromě toho musí bateriová elektrická vozidla a vozidla s palivovými články brzy dosáhnout nákladové parity s vozidly na naftu, aby se stala preferovanou volbou.

Zpráva generálního ředitele ACEA - duben 2021

Samozřejmě, vývoj správných technologií vozidel je zodpovědnost našeho odvětví. Výrobci nákladních vozidel a autobusů právě teď investují hodně peněz do vozidel s nízkými a nulovými emisemi, také protože věří, že toto je nejlepší cesta, jak výrazně zlepšit kvalitu ovzduší.

Připomínám, že na  konci loňského roku se ředitelé evropských výrobců užitkových vozidel dohodli, že do roku 2040 musí být všechny prodávané nové nákladní automobily bez fosilních paliv, aby byl sektor nejpozději do roku 2050 plně uhlíkově neutrální. Spolehlivé a efektivní akumulátorové a nákladní vozy a autobusy jsou již k dispozici a všichni výrobci v následujících dvou až třech letech zvýší výrobu. Za nimi budou okamžitě následovat vozidla na vodíkový pohon. Jinými slovy, nabídka vozidel s nulovými emisemi se v blízké budoucnosti rychle zvýší.

Ale bez ohledu na to, kolik různých elektrických bateriových nebo modelů s palivovými články naši členové budou mít k dispozici, provozovatelé dopravy do nich nebudou masivně investovat, pokud nebudou na úrovni EU řádně zohledněny další dva kritické faktory.

Evropa musí v první řadě vybudovat rozsáhlou síť nabíjecích a čerpacích stanic speciálně přizpůsobených těžkým nákladním vozidlům. Druhým klíčovým faktorem, který je často přehlížen, je to, že celkové náklady na vlastnictví (TCO) vozidel s nulovými emisemi musí odpovídat nákladům na konvenční vozidla.

Realita je taková, že nákladní automobily a autobusy s nízkými a nulovými emisemi jsou dnes stále výrazně dražší než konvenční vozidla poháněná fosilními palivy, na trhu tak zatím nejsou dostatečně konkurenceschopná. Přes veškeré úsilí nebudou samotní výrobci v blízké budoucnosti tento rozdíl vyrovnat.

Za tímto účelem musí tvůrci politik Evropvské unie podpořit zavedení těchto vozidel na trh pomocí účinné politiky a soudržných fiskálních opatření. Právě teď se například projednává revize směrnice o Eurovinětě. Je například důležité zavést celoevropský systém zpoplatnění silničních vozidel s rozlišením mýtného na základě emisí CO2 konkrétního vozidla, to pomůže posunout klíčové nákladové faktory. Systém by měl být navržen tak, aby účinně motivoval provozovatele zvolit při obnově svého vozového parku vozidla s nulovými a nízkými emisemi před konvenčními.

Proto ACEA vyzývá spolutvůrce právních předpisů zapojených do jednání trialogu EU o revizi směrnice o Eurovinětě, v této chvíli nejdůležitějšímu legislativnímu dokumentu, aby ještě za současného portugalského předsednictví EU dosáhli dohody o této důležité záležitosti.

Je důležité, aby revidovaná Euroviněta poskytla úplnou výjimku ze silničních poplatků pro nákladní automobily s nulovými emisemi, a to i po roce 2025 a minimálně do roku 2030, aby provozovatelé viděli do budoucnosti. Současně je nutné a účinné rozlišit silniční poplaty mezi všemi třídami vozidel, od konvenčních až po nejnovější vysoce palivově úsporná a nízkoemisní až po ta s nulovými emisemi.

Ale i když budeme mít správná fiskální opatření, stále zbývá další velká část skládačky: místa nabíjení a doplňování vodíku. Provozovatelé dopravy nebudou investovat do vozidel s nulovými emisemi, pokud si nebudou absolutně jisti, že je mohou snadno nabíjet a doplňovat.

V tomto směru by měl být k zavedení závazných cílů zavádění infrastruktury pro všechny členské státy použit nadcházející přezkum evropské směrnice o infrastruktuře alternativních paliv (AFID). Když se dnes podíváme na mapu Evropy, vidíme, že v celé Evropské unii nejsou nabíjecí stanice téměř k dispozici.

To se musí rychle změnit, pokud chce Evropa dosáhnout cílů Zelené dohody a dosáhnout uhlíkově neutrální silniční nákladní dopravy nejpozději do roku 2050. ACEA začátkem tohoto měsíce spojila své síly s nevládní organizací Transport & Environment (T&E), aby zdůraznila naléhavost a důležitost rychlého zavedení infrastruktury.

Společně vyzýváme Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily, že v celé EU bude nejpozději do roku 2025 nejméně 11 000 dobíjecích míst pro elektrická nákladní vozidla a že do roku 2030 se jeho počet zvýší na 42 000. Kromě toho by mělo být do roku 2025 postaveno 300 čerpacích vodíkových stanic, přičemž infrastruktura pro vozidla s palivovými články se do roku 2030 musí dále rozšíří na tisíc stanic.

Evropský autobusový a autokarový trh je uprostřed revoluce. Výrobci vyvíjejí nová řešení. Jak uvedl Rudi Kuchta, nový předseda sekce autobusů a autokarů ACEA: „E-mobilita bude klíčovým řešením k dosažení stanoveného cíle, vyžaduje však správnou nabíjecí infrastrukturu na správných místech. “

Nejnovější údaje ukazují, že elektricky nabíjené autobusy v loňském roce tvořily 6,1% z celkového počtu nových registrací v EU a že hybridní elektrické autobusy téměř zdvojnásobily svůj podíl na trhu, ze 4,8% na 9,5%. A zatímco všechna vozidla s alternativním pohonem představovala v roce 2020 více než čtvrtinu prodeje autobusů v EU, což je o 10% více než v předchozím roce, autobusy s naftovým pohonem se stále držely na přibližně 73% celkového trhu. Autobusy a autokary skutečně potřebují k dokončení revoluce více specializované infrastruktury a silnější pobídky.

S vědomím, že vozidla s nulovými emisemi také významně přispějí ke zlepšení kvality ovzduší, by měli tvůrci politik zaujmout pragmatický přístup k budoucí emisní normě Euro VII, což by průmyslu umožnilo skutečně se soustředit na velký skok k nulovým emisím, místo aby museli investovat omezené zdroje ke krátkodobému zlepšení.

Evropští výrobci nákladních vozidel a autobusů se plně zavázali k iniciativě Green Deal a chtějí dosáhnout uhlíkově neutrální silniční nákladní dopravy nejpozději do roku 2050. Naši členové masivně investují do uhlíkově neutrálních nákladních vozidel a autobusů. Tvůrci politik v Bruselu a národní vlády v našich hlavních městech však musí souběžně řešit další dva klíčové faktory, protože nemůžeme ztrácet čas.

Eric-Mark Huitema
Generální ředitel ACEA
30. dubna 2021