Žádné velké evropské město není na cestě k tomu, aby do roku 2030 své občany vozilo dopravou šetrnější ke klimatu. Studii Čistá města zpracovala instituce Clean Cities Campaign na základě výpočtu různých parametrů 36 měst z 16 zemí našeho kontinentu. Žádné z nich nedosáhlo potřebného pokroku v takovém rozsahu, aby zajistilo na přelomu desetiletí mobilitu s nulovými emisemi, uvíádí studie.

Clean Cities Campaign, instituce složená z ekologických, zdravotních a občanských organizací, se snaží přesvědčovat velká evropská města, aby do roku 2030 přestala produkovat emise. Mobilita ve městech je odpovědná za 23 % emisí skleníkových plynů v EU z dopravy – jediného odvětví, jehož emise od roku 1990 rostou. Téměř tři ze čtyř Evropanů žijí ve městech, proto jsou pro posun směrem k udržitelné budoucnosti šetrné k životnímu prostředí městská centra klíčová.

„Naše zpráva by měla být pro představitele měst v celé Evropě budíčkem,“ řekla Barbara Stoll, ředitelka Clean Cities Campaign. „Města musí přijmout mnohem tvrdší opatření k radikálnímu snížení emisí z dopravy a musí stanovit jasnou vizi, časovou osu a cestu pro úplný přechod k aktivní, sdílené a elektrické mobilitě do roku 2030.“

Studie byla připravována mezi květnem a prosincem 2021 a porovnávány byly různé ukazatele týkající se udržitelné městské mobility a obyvatelstva. Zkoumány byly alternativní základní prvky alternativního cestování jako je chůze a cyklistika, dále bezpečnost, dostupnost veřejné dopravy, kongesce, dobíjecí infrastruktura a čistý vzduch. Pro hodocení byla použita veřejně dostupná data (podrobné vysvětlení ukazatelů a hodnocení na webu Clean Cities Campaign).

Na prvním místě v žebříčku měst se umístilo Oslo, od většího prostoru pro chůzi a jízdu na kole až po bezpečnost silničního provozu a cenovou dostupnost veřejné dopravy získalo skóre 71,5 %. Následoval Amsterdam s 65,5 % a Helsinky s 64,2 %. Skóre nižší než 100 % znamená, že se pro dosažení mobility s nulovými emisemi do roku 2030 dělá příliš málo. Nejhůře se umístila Neapol s 37,8 %, jen těsně pod Krakovem s 37,9 %. Na rozdíl od Osla mají tato města vysokou úroveň dopravních kongescí a nedostatečnou politiku ke snížení používání automobilů. Praha se s 45,1 % dostala na 29. místo.