Na začátku byla nepříliš kvalitní fotografie Tatry, která táhne podvalník naložený panely. Tahač měl krátkou kabinu jako Tatra 111 a nárazník a zadní blatníky jako Tatra 141, ale nic bližšího jsem o tomto tahači nevěděl. Zasáhla náhoda, když jsem před časem zachránil ze sběru list z odborného stavebního časopisu, kde byl článek o přepravě panelů na soupravě tahače Tatra 141 s podvalníkem P32.

Podle časopisu "Pozemní stavby" číslo 10/1968 se u tahače Tatra 141 v soupravě s podvalníkem P32 používala adhesní zátěž 5500 kp, nutná pro zvětšení adhesní hmotnosti potřebné pro tah plně naloženého přívěsu P32 o celkové hmotnosti 40 000 kg. Při některých přepravách, např.na trase Toušeň - Praha se zjistilo, že tato zátěž nestačí, proto se do soupravy musel použít další tahač Tatra 141, ale toto řešení bylo ekonomicky zcela nevyhovující. Proto byla se souhlasem n.p.Tatra Kopřivnice, ministerstva dopravy a národní obrany ve spolupráci s n.p. Montované stavby Praha navržena technická úprava tahače Tatra 141 použitím valníkové nástavby s povolenou nosností 10 000 kg. Vyzkoušením prototypu se ukázala technickoekonomická výhodnost této úpravy, zvláště při jízdě s přívěsem. Z technického hlediska se také zlepšily jízdní vlastnosti celé soupravy. O tuto úpravu projevila zájem celá řada stavebních podniků, protože takto upravený tahač se dal všestranně využít. Nosnost takto upraveného tahače Tatra 141 byla 10270 kg, tahač se mohl zapojit do soupravy s podvalníkem P32 nebo jiným s nosností do 40 000 kg. Povolená maximální rychlost soupravy byla s nákladem 40 km/h, prázdné 45km/h.Výrobcem této nástavby a zároveň i úpravou tahače Tatra 141 byl určen n.p. Stavoservis Praha - Malešice, který se připravoval k zahájení výroby nulté výrobní série. Tolik odborný časopis "Pozemní stavby číslo 10/1968".

Kolik bylo vyrobeno takto upravených tahačů, se mi nepodařilo zjistit, ani kde byly v provozu. Prokazatelně vím jen o té s SPZ AB-62-67.

Vlastimil Tělupil