Na obřím reaktoru spolupracuje polovina planety.
Na obřím reaktoru spolupracuje polovina planety.
(Vztah k dopravě je v tom, že pokud bude dostatek "čisté elektřiny", uvolní se energie k získávání vodíku a tím se stane reálnější běžné nasazení vodíkových technologií v dopravních prostředcích. Pozn. BUSportálu.)Státy Evropské unie a šest dalších zemí se dohodly na obrovské investici, která má lidstvo přiblížit k nevyčerpatelnému zdroji levné a čisté energie. Včera v Bruselu podepsaly po letech příprav dohodu, která je zavazuje k výstavbě a financování největšího fúzního reaktoru na světě. Náklady na jeho stavbu a provoz se do roku 2040 vyšplhají na 10 miliard eur. Evropa z toho uhradí téměř polovinu. Fyzikové se na něm budou snažit napodobit procesy, které probíhají na Slunci, a připravit jejich komerční využití. Pokud se jim to podaří, lidstvo se osvobodí od závislosti na fosilních palivech. "Svět nemůže spoléhat na ropu, potřebuje nové zdroje energie, které jsou snadno k dispozici. Termojaderný reaktor takové požadavky splní," řekl Hospodářským novinám generální ředitel ITER, Japonec Kaname Ikeda.
Deset miliard na výzkum
Na jednom z největších vědeckých projektů v dějinách se kromě EU podílejí Japonsko, USA, Čína, Indie a Jižní Korea. Komerční využití jaderné fúze je ovšem stále daleko. Tento fyzikální proces dokázali poprvé spustit vědci v bývalém SSSR již v 60. letech, ale "neřízeně". Dosud se jej nikomu nepodařilo v experimentálních reaktorech udržet v chodu tak dlouho, jak by bylo pro spolehlivou výrobu elektřiny třeba. I optimisté proto tvrdí, že komerční využití najde řízená jaderná fúze nejdříve za padesát let. Přesto je včerejší podpis dohody považován za zásadní krok. "Je to rozhodnutí o vědecké spolupráci, jakou lidstvo ještě nezažilo, a zahrnuje státy, v nichž žije více než polovina obyvatel světa," řekl po podpisu smlouvy eurokomisař pro vědu Janez Potočnik. Smlouva je jedinečná i z právního hlediska, jde o dosud největší mezinárodní vědecký projekt s přesně určenými povinnostmi jednotlivých zemí. Reaktor se v jihofrancouzském Cadarache začne stavět příští rok a do provozu by se měl dostat v roce 2016. Jeho posláním ještě nebude vyrábět elektřinu do sítě. Vědci chtějí díky němu ověřit, za jakých podmínek bude možné získávat energii z vodíku. Přesněji slučováním jeho jader v magnetickém poli za teploty stovek miliónů stupňů, podobně jako "vyrábějí" energii hvězdy. Člověk tento postup zatím dokázal napodobit pouze ve vodíkové bombě.Čeští vědci měří pole
Termojaderná fúze, kdy se z vodíkových jader stávají jádra helia, je energeticky účinnější než štěpení jader uranu či plutonia používané v dnešních jaderných elektrárnách. Podle propočtů by pouhých 600 kilogramů vodíkového paliva stačilo zajistit tolik energie, kolik potřebuje Česko na celý rok. Na projektu se má podílet i česká věda. Výzkumné ústavy spolupracují na výběru vhodných materiálů pro stěnu reaktorů a vyvíjejí speciální Hallovu sondu, která bude měřit intenzitu magnetického pole v reaktoru.Autoři: Josef Tuček, Radek Honzák
Hospodářské noviny 25.5.2006. BUSportál uveřejňuje se souhlasem redakce.

IVECO BUS dodává do Argentiny svůj první podvozek na zemní…
78 nových elektrických autobusů pro Kolín nad Rýnem
DPCHJ představuje své nové trolejbusy Škoda 33 Tr


