Rychlodráha S1 začíná u letiště klasickou zastávkou podzemní dráhy. Pak se vynoří na povrch a do podzemí se dostane až u hlavního nádraží. Tam ještě na chvilku vykoukne na povrch a až do stanice Reeperbahn zůstává v podzemí. Hlas, informující o trase, je mužský, informace jsou až na vyjímky jako je hlavní nádraží a asi jiné turisticky významné uzly, kdy je přidána anglická verze, pouze v němčině.

Cesta z letiště do nábřežbí části St.Pauli, kde v nové zóně Bavaria vyrostly výškové budovy včetně hotelu Riverside, by trvala nebloudícímu avizovaných 2 + 34 + 9 minut.

Nazpět jsme využili i vzhledem k počasí Sonderfahrt hotel - letiště: kloubové Citaro pro účastníky konference. Cesta trvala v klidném provozu stejnou dobu, ovšem bez zastávek, přímo - ne po žádné lince, v podstatě jako takovým kloubovým taxíkem. Řidič měl pro jízdu vypsanou trasu z internetu.

Čekání při odjezdu jsme využili k diskusi s řidičem na téma absence hvězdy (případně loga Van Hool - těchto vozů je v Hamburku také mnoho) na čelech hamburských autobusů. Konkrétní Citaro vlastně samo tuhle otázku pomohlo zodpovědět. Hochbahn se chová jeko obchodník a svoje autobusy plně nabízí reklamnímu trhu a volná čela jsou pro reklamu rozhodně vhodnější. Nové autobusy jsou v klasickém červenobílém designu do té doby, než najdou zájemce o reklamní design.

Je to jistě i známka jistého nadhledu a snad i blahobytu - v Hamburku je městský autobus především autobus a ne Mercedes-Benz či Van Hool. V té souvislosti se vynořila i vzpomínka z návštěvy Mercedes-Benz v Mannheimu, kde autobusy Citaro bez hvězdy byly připraveny k expedici (fotografování bylo zakázáno). Na dotaz, proč mají odlišná, hladká čela, byla stručná odpověď - dopravce si to tak přeje. Otázku jsme paralalně položili vedení Hochbahn, které přislíbilo na všechny dotazy odpovědět e-mailem. Uvidíme, zda jsme měli pravdu.

Dagmar Braunová

---

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie I. Německo: Hamburk