Každý z nás se může během své cesty hromadnými dopravními prostředky setkat s nevidomým cestujícím (jak praví litera zákona, s osobou se sníženou schopností orientace). Kromě několika mála bezohledných spoluobčanů se snaží každý nějakým způsobem pomoci. Aby však byla naše pomoc účinná, je potřeba respektovat určitá pravidla:

1. Aby nevidomý věděl, že hovoříte s ním, přistupte k němu a pozdravte. Znáte-li ho, oslovte ho jménem. Pouze v nouzi, když by nevidomý nevěděl, že hovoříme na něj (např. v případě velkého hluku nebo davu), se můžete též lehce dotknout jeho předloktí.
2. Svoji pomoc nevnucujte. Nevidomého se pouze zeptejte, zda mu můžete nějak pomoci a respektujte jeho právo na odmítnutí.
3. Za nevidomého nerozhodujte a nevnucujte mu svoje řešení. Vždy respektujte jeho přání a poskytněte mu přiměřené množství informací o okolí, které pro svoje rozhodnutí potřebuje.
4. Potřebujete-li nevidomého někam dovést, nabídněte mu svou paži. Nevidomý se jí nad loktem chytne a jde přirozeně za Vámi. Jděte asi půl kroku před ním, ale nevlečte jej. Dostatečně dopředu upozorněte na překážku nebo změnu terénu (schody, obrubník, kluzká podlaha apod.)
5. Jste-li nuceni na čas se vzdálit, vyhledejte nevidomému vhodné místo na čekání (např. místo, kde neproudí rychle mnoho lidí), popište mu okolí a naznačte vhodnou orientaci vůči prostředí.

Potřebuje-li nevidomý použít prostředku hromadné dopravy, je pro něj (stejně jako pro ostatní cestující) důležité vědět, kterým vozidlem má jet a kde má vystoupit. Moderní vozidla jsou dnes již vybavena automatickými systémy, které na povel ovladače, který nevidomý vlastní, ohlásí své číslo linky a směr. V městské hromadné dopravě hlásí vozidla i jednotlivé zastávky a nevidomý se tak může orientovat i bez cizí pomoci. V případě, že ale cestuje vozidlem bez těchto vymožeností, určitě mu můžete pomoci podle následujících bodů:

1. Pokud nevidomý přijme vaši pomoc, zeptejte se ho, kam a případně kterou linkou hodlá cestovat. Pokud se v síti linek místní dopravy vyznáte, můžete mu poradit nebo alespoň vyhledat informaci v jízdním řádu.
2. Nevidomý nastupuje vždy předními dveřmi. Je to proto, aby o něm řidič věděl. Doveďte nevidomého k označníku a informujte jej průběžně o přijíždějících vozidlech.
3. Jakmile přijede vozidlo, kterým hodlá nevidomý cestovat, upozorněte jej.
4. Při nastupování či vystupování jděte vždy mírně vpředu. Doveďte nevidomého k volnému sedadlu. Nevidomý má právo použít vyhrazené místo pro invalidy.
5. Položte svou ruku, které se vás nevidomý drží, na madlo nebo opěradlo sedadla, on sjede svou rukou po vaší a sám si opěradlo lehce vyhledá. Informujte, jak je sedadlo orientováno. Nevidomý se tak snadno může posadit sám.

Pokud cestujete s nevidomým po stejné trase, můžete se s ním domluvit i na to, že jej upozorníte před zastávkou, na které chce vystupovat. V opačném případě můžete požádat třeba řidiče. Ve vozidlech, která nejsou vybavena akustickým hlásičem zastávek, je to i jeho povinnost.

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět víc, doporučujeme vám stránky www.tyfloservis.cz. Kromě informací pro průvodce zde naleznete i kontakty na odborníky, kteří vám rádi poradí.

Za odbornou spolupráci při přípravě textu děkujeme Evě Machové, Tyfloservis, o.p.s.

Jan Havíř