1.3.2013 - Dnešním dnem nabývá účinnosti nařízení (EU) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě, které poskytuje cestujícím v autobusové a autokarové dopravě v EU nová práva. Nařízení stanoví základní práva cestujících a ukládá řadu povinností podnikům provozujícím autobusovou a autokarovou dopravu a provozovatelům terminálů, pokud jde o jejich odpovědnost vůči cestujícím. Každý rok cestuje autobusy a autokary v EU zhruba 70 milionů lidí.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Držíme slib: díky tomuto nařízení EU se práva cestujících rozšiřují i na autobusovou a autokarovou dopravu. EU je nyní první částí světa, kde platí ucelený soubor práv cestujících pro všechny druhy dopravy.“

Nařízení o autobusové a autokarové dopravě stanoví práva cestujících podobná těm, která se vztahují na leteckou, železniční a lodní dopravu. Mezi tato nová práva patří:

•zákaz diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud jde o sazby a další smluvní podmínky;

•nediskriminační zacházení pro osoby se zdravotním postižením a osoby se sníženou pohyblivostí. Konkrétně to znamená pomoc zdarma na určených autobusových terminálech a v autobusech a autokarech, jakož i finanční odškodnění za ztrátu či poškození jejich vybavení umožňujícího pohyb;

•náležité a dostupné informace pro všechny cestující před cestou a během ní a obecné informace o jejich právech v autobusových terminálech a na internetu;

•náhrada jízdného v plné výši nebo přesměrování v případě rezervace nadměrného počtu míst (overbooking), zrušení nebo zpoždění o více než 2 hodiny od odhadované doby odjezdu (použije se pouze u cest na vzdálenost delší než 250 km);

•náhrada škody ve výši 50 % ceny jízdenky a náhrada jízdného v plné výši v případě rezervace nadměrného počtu míst (overbooking), zrušení nebo zpoždění o více než 2 hodiny od odhadované doby odjezdu, pokud podnik provozující autobusovou a autokarovou dopravu nezajistí cestujícím právo zvolit si mezi náhradou jízdného a přesměrováním (použije se pouze u cest na vzdálenost delší než 250 km);

•odpovídající pomoc (lehké jídlo, strava, občerstvení a v případě potřeby ubytování) v případě zrušení nebo zpoždění o více než 90 minut pro cesty delší než tři hodiny (použije se pouze u cest na vzdálenost delší než 250 km);

•odškodnění v případě úmrtí, zranění, ztráty či poškození zavazadel v důsledku dopravní nehody;

•mechanismus vyřizování stížností, který stanoví podniky provozující autobusovou a autokarovou dopravu a který budou moci využívat všichni cestující;

•určení nezávislých subjektů, které mají pravomoc nařízení prosazovat a případně ukládat sankce, ve všech členských státech EU.

Souvislosti

Dříve než se Evropská komise před pěti lety rozhodla předložit svůj návrh týkající se práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě, neexistovala v oblasti obecných práv pro tento druh dopravy žádná mezinárodní dohoda, která by byla uplatňována ve většině členských států, ani žádné právní předpisy EU.

Přijetí nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě v roce 2011 znamenalo dokončení právního rámce pro uživatele všech druhů dopravy na úrovni EU. Dnes je EU první integrovanou částí světa, kde platí práva cestujících: cestující jsou chráněni při svých cestách po EU bez ohledu na to, zda používají leteckou, železniční, lodní nebo autobusovou či autokarovou dopravu.

Další kroky

Na podzim roku 2013 Evropská komise uspořádá první setkání s vnitrostátními orgány s cílem koordinovat účinné uplatňování právních předpisů o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě.

Více informací a odkazy na europa.eu