Automatizované řízení považují odborníci na veřejnou dopravu za užitečné jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Trend ještě posiluje současný nedostatek řidičů. Výzkumníci z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) spolu s mnichovským městským dopravním podnikem SWM a výrobcem autobusů EBUSCO proto v rámci pilotního projektu Tempus vyvíjejí elektrické autobusy, které automaticky následují první vozidlo v řadě. Tato technologie se nazývá platooning a od druhé poloviny roku 2010 byla testována s kamiony v dálkovém provozu, ale nikdy předtím s městskými autobusy. Několik autobusů jezdí velmi blízko za sebou, nejsou však připojeny fyzicky, ale elektronicky. Pouze první autobus má řidiče, ostatní ho následují automaticky. Cílem je dosáhnout zvýšené flexibility v městské autobusové dopravě v závislosti na tom, jak se mění poptávka. První prototypy autobusů v tomto konceptu se budou používat v Mnichově.

„Konvenční kloubové autobusy nebo autobusy s přívěsem potřebují příliš mnoho energie a nelze je používat dostatečně flexibilně, pokud jde o schopnost reagovat na kolísající počty cestujících,“ říká profesor Eric Sax, ředitel Institutu pro informační technologie (ITIV) ve společnosti KIT.

„Elektronickou oj“ lze jednoduše odpojit a autobusové skupiny tak snadno rozdělit a znovu spojit. „Platooningem lze provoz autobusů optimálně přizpůsobit poptávce v závislosti na denní době nebo trase, zejména ve městech",  říká Nicole Kechler z ITIV. Kromě flexibility existují pro městské autobusové společnosti další výhody: „Jednotná velikost a standardy vozidel zefektivňují vývoj, výrobu a provoz autobusů. Díky tomu je celý proces elektrifikace městské autobusové dopravy výrazně levnější. Elektrický vůz navíc umožňuje mnohem snadněji implementovat automatizované řízení, zpomalování a zrychlování, než srovnatelné dieselové vozidlo,“ dodává Eric Sax.

V Mnichově mají být všechny autobusy nahrazeny vozidly s elektrickým pohonem. Do té doby je ještě třeba vyřešit technické problémy: „Například vzdálenost mezi autobusy nesmí být příliš velká, aby mezi ně nevjížděla jiná vozidla. A systém musí rozpoznat, kdy vstoupí mezi autobusy chodci. Musíme také vzít v úvahu vliv ledu, prachu a sněhu.“

Bezpečnost musí zajistit senzory. Lidar, radar a kamerové systémy sledují vzdálenosti a rozestupy mezi vozy. Údaje o vozidle, jako je poloha, úhel natočení volantu a rychlost, jsou radiově přenášeny do následujícího vozidla. Například brzdný manévr autobusu vpředu rozpozná vozidlo za ním podle signálu přenášeného vzduchem a také podle rozsvíceného brzdového světla.

Výzkumníci nejprve vyvinuli koncepty pro zařazování autobusů do "čet" a poté odpovídající algoritmy pro automatizaci. Ty jsou již implementovány v prototypu autobusu EBUSCO, který bude v příštím roce testován ve zkušebním zařízení pro elektrifikovananá a automatizovaná vozidla na severu bavorské metropole. Cílem je dostat nová vozidla na silnice do pravidelného provozu od poloviny dekády.

Projekt TEMPUS „Test Field Munich – Pilot Test Urban Automated Road Traffic“ s partnery projektu KIT, SWM a EBUSCO, začal v roce 2021 a je financován Spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury (BMDV) pro období dvou a půl roku s přibližně 12 miliony eur. Pro realistické testování automatizovaných a propojených vozidel v reálných dopravních podmínkách město Mnichov a Svobodný stát Bavorsko budují a budou provozovat městské testovací pole pro automatizovaná a propojená vozidla na severu Mnichova.

Projekt bude představen na hannoverském veletrhu ve dnech 17. – 21. dubna.

Pro představení technologie natočil KIT krátké video: