Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Ze slavnostního otevření. Foto archiv obecného úřadu.

Historie veřejné dopravy v půvabných lázních nedaleko Plzně. Od dostavníku přes lokálku k autobusům. Bezdružické parní léto.
Historie veřejné dopravy v půvabných lázních nedaleko Plzně. Od dostavníku přes lokálku k autobusům. Bezdružické parní léto.
Za informace děkujeme příteli veřejné dopravy Miroslavu Klasovi.
Obec ležící v jedné z nejčistších oblastí Česka má dnes 900 obyvatel a několik set lůžek v lázeňských domech a penzionech. Počátkem 19. století se však zde rozkládal jen slatinný les, ale díky aktivitě místních sedláků a velkorysé podpoře knížete Konstantina Löwensteina během několika málo let vznikla lázeňská osada. Ta se samostatnosti na okolních obcích dočkala až v roce 1924 pod současným názvem Konstantinovy Lázně. Počátky veřejné dopravy zde nebyly jednoduché, první lázeňští hostě se sem museli trmácet 4 hodiny dostavníkem z vlakového nádraží ve Stříbře. Největšího rozmachu tak dosáhly lázně po roce 1901, kdy byla dostavěna místní dráha z Nového Dvora (dnes Pňovany) přes Konstantinovy Lázně do tehdy okresního městečka Bezdružice. Na trati sice jezdily jen tři páry nákladních vlaků s přepravou osob, ale i tak to byl veliký pokrok.

Pro lázeňské hosty byla vybudováno nádraží mezi lázněmi a obcí Kokašice. Vedle nádražní budovy byl vystavěn ještě prosklený altán, aby cestující čekající na lázeňské bryčky nezmokli. Unikátní altán byl bohužel nedávno neuváženě zbořen. Celé nádraží mělo nadstandardní vybavení a krásnou květinovou výzdobu, ale bohužel leželo poněkud stranou a proto v roce 1905 došlo k otevření nové zastávky blízko centra lázní. Čekárna zde vznikla v dřevěné přístavbě hotelu Alžbětin Dvůr, kde se také prodávaly jízdenky. Původní nádraží svým významem začalo ustupovat do pozadí, ale ještě v šedesátých letech díky své květinové výzdobě bylo zvoleno jako jedno z nejkrásnějších na síti tehdejších ČSD. Na dlouhou dobu do úplného zapomnění nádraží odešlo v roce 1962, kdy byla u nové zastávky v centru lázní otevřena nová odbavovací budova. To již bylo vlastní nádraží přejmenováno podle blízké obce Kokašice, jejíž obyvatelé nádraží spíše využívají.

První spoj pravidelné autobusové dopravy dorazil od nádraží v Plané u Mar. Lázní do Konstantinových Lázní před 80 lety, v roce 1929. Průkopníkem byl místní podnikatel Röhling. V předválečné době k této lince ještě přibylo spojení Konstantinových Lázní a Bezdružic s městem Teplá. Linka tak suplovala železniční propojení, které zde bylo intenzivně projektováno již od počátku 20. století, ale dodnes nerealizováno. Železnice si v té době uvědomovala hrozící nebezpečí ze strany silniční dopravy a na nové autobusové linky zareagovala zavedením rychlých a pružných „kolejových autobusů“. Kolejové autobusy Tatra zvané věžák, vyrazily poprvé na bezdružickou trať v roce 1930. Díky nim se podařilo jízdní dobu proti parním vlakům zkrátit na polovinu a nabídnout podstatně více spojů.

Po II. světové válce došlo k odsunu sudetského obyvatelstva a jen k částečnému dosídlení obyvateli z vnitrozemí. Značná část sídel v regionu zanikla a nebo dodnes živoří. Rentabilita linek veřejné dopravy poklesla, spojení bývalých center regionu – měst Teplá a Bezdružice se dodnes nepodařilo obnovit. Svou vinu na tom má i krajská hranice, která obě města rozděluje. Naopak po roce 1949 došlo k zavedení přímého spojení města Stříbro s Konstantinovými Lázněmi, Bezdružicemi a městečkem Úterý. Autobusové linky do Stříbra a Plané u Mar. Lázní jsou pro region dodnes nejdůležitější, spojení s krajskou metropolí Plzní obstarává železnice, která na rozdíl autobusů funguje i o víkendech. Konstantinovy Lázně a Bezdružice měly od roku 1977 přímé autobusové spojení i s Prahou, které však zaniklo krátce po roce 2000. Všechny spoje v oblasti zajišťuje společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s. To se však změnilo v roce 2008, kdy se o obnovu autobusového spojení Konstantinových Lázní a Bezdružic s Prahou postarala pražská autobusová společnost KODISP. Nová linka je však ukončena až v Mariánských Lázních, v neděli zajíždí i do Lázní Kynžvart.

První autobusové linky zastavovaly v Konstantinových Lázních zřejmě u místní pošty. Až někdy v sedmdesátých letech došlo k přemístění zastávek na plochu za vlakovou zastávkou, která zároveň sloužila i jako záchytné parkoviště. Technický stav celého terminálu byl však již delší dobu nevyhovující. V roce 2004 došlo k opravě budovy vlakového nádraží (bohužel až na hygienické zařízení pro cestující). Vylepšování nádraží bude pokračovat v rámci projektu Živá nádraží, kdy byl odborníky kolem asociace Entente Florale zpracován projekt na zvelebení a oživení všech vlakových stanic a zastávek v okolí. Jedná se především o doplnění drobné infrastruktury pro cestující i návštěvníky (lavičky, infopanely, pítka atp.), obnovení květinové výzdoby a potřebných vazeb mezi nádražím a obyvateli, kteří jej využívají a mají mít přirozený zájem na jeho dobrém stavu. Proto byly již zahájeny jednání mezi Správou železniční dopravní cesty a obcemi o předání budov nádraží pod správu obcí. Železnice o budovy dnes nemá zájem, naopak obce je mohou nadále vhodně využívat například pro originální infocentra a penzióny, jako je tomu u Jindřichohradeckých místních drah.

Na autobusové nádraží došlo až v březnu 2009, kdy byla zahájena dlouho očekávaná modernizace. K té se měly občané možnost v předstihu vyjádřit na webových stránkách obce. Na základě ohlasů bylo například doplněno vybavení zastávky tzv. kasselskými obrubníky, naopak zamítnuta stavba poněkud nepraktických záchodků, protože se účelnějším jeví řádná rekonstrukce záchodků v 50 metrů vzdálené budově vlakové zastávky.

Původní rozbitý živičný povrch parkoviště s autobusovými zastávkami byl nově rozčleněn, odvodněn a doplněn zelení. Nyní je zde na 36 řádných parkovacích míst pro osobní automobily, jedno pro autobus a čtyři pro zdravotně postižené. Ochranu před nepohodou pro cestující zajišťuje nový velký přístřešek s dřevěnou konstrukcí. Celý terminál je nyní bezbariérový, navíc vybavený informačními turistickými tabulemi a parkovacími místy pro cyklisty. Pro snadnější najetí autobusů k nástupní hraně a pro lepší odbavení nízkopodlažních vozidel, které se v regionální dopravě začínají také využívat, je zastávka vybavena tzv. kasselskými obrubníky. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 5,5 miliónu, z toho 2,6 miliónu byl příspěvek z Regionálního operačního programu Jihozápad.

Nový terminál a staré lázeňské nádraží si můžete přijet podrobně prohlédnout v rámci tradičního Bezdružického parního léta, které se letos koná o víkendech 18.-19. července a 8.-9. srpna. V překrásném okolí Konstantinek a Bezdružic budete potkávat parní vlaky, historická auta a autobusy, četníky. Budete moci navštívit pivní slavnosti, zázemí železnice, dozvědět se o její historii, prohlédnout si výstavu místních fotografů a připomenout si 80 let od doby, kdy do kraje pod hradem Švamberk přijel první autobus. Více informací bude brzy k nalezení na webových stránkách: www.bezdruzickalokalka.cz

Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Ze slavnostního otevření. Foto archiv obecného úřadu.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Před rekonstrukcí.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Autobus KODISP u pošty.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.
Konstantinovy Lázně  mají od konce května 2009 nové autobusové nádraží.