Podle nejnovějších dat E-Bus Radar, která je základem i pro analýzu ICCT, dosáhla flotila elektrických autobusů a trolejbusů v únoru 2026 již 9 909 vozidel. Při pokračování dosavadního tempa růstu by mohla být brzy překročena hranice 10 000 elektrických autobusů v provozu v Latinské Americe a Karibiku.

Statistiky ICCT zahrnují do kategorie elektrických autobusů jak bateriové elektrobusy (BEV), tak trolejbusy. Právě bateriové elektrické autobusy jsou dnes hlavním motorem růstu trhu a postupně přebírají dominantní postavení.

Od roku 2017 rostl trh průměrným tempem 33,5 % ročně. Jen mezi lety 2023 a 2024 se počet elektrických vozidel zvýšil o 13 %. K růstu přispívají především snahy velkých měst o zlepšení kvality ovzduší, snižování emisí skleníkových plynů, podpora veřejné dopravy a klesající ceny bateriových technologií.

Chile je největším trhem

Elektrifikovaná autobusová doprava se rozvíjí ve dvanácti zemích Latinské Ameriky a Karibiku, trh je však výrazně koncentrovaný. Přibližně 47 % všech elektrických vozidel připadá na Chile, 17 % na Kolumbii, 16 % na Brazílii a 12 % na Mexiko. Tyto čtyři země tak představují více než devět desetin celého trhu.

Největší koncentraci elektrických autobusů najdeme v Chile. Santiago de Chile provozuje 3 849 elektrických autobusů a trolejbusů a patří mezi největší centra bezemisní autobusové dopravy mimo Čínu. Město dlouhodobě investuje do obnovy vozového parku a budování dobíjecí infrastruktury.

Druhou největší flotilu má kolumbijská Bogotá s 1 486 vozidly. Výrazný růst zaznamenalo také brazilské São Paulo, kde počet elektrických autobusů a trolejbusů během jediného roku vzrostl z 460 na 1 095 vozidel. V Ciudad de México je v provozu 773 elektrických vozidel.

Santiago a Bogotá dohromady představují více než 65 % všech elektrických autobusů a trolejbusů v regionu.

Hlavní roli převzaly bateriové elektrobusy

Zatímco v minulosti byla elektrická městská doprava v Latinské Americe spojována především s trolejbusy, dnes dominují bateriové elektrické autobusy (BEV). Ty si veškerou energii vezou v trakčních bateriích a nejsou závislé na trolejovém vedení.

Na konci roku 2024 tvořily trolejbusy přibližně 17 % všech elektrických vozidel v regionu. Jejich význam zůstává vysoký zejména ve městech s dlouhou tradicí trolejbusové dopravy. Například v ekvádorském Quitu tvoří trolejbusy celou elektrickou flotilu a v Ciudad de México představují téměř tři čtvrtiny elektrických vozidel.

Naopak Santiago de Chile a Bogotá vsadily prakticky výhradně na bateriové elektrobusy.

Největší část trhu tvoří standardní dvanáctimetrové až patnáctimetrové autobusy, které představují přibližně dvě třetiny všech elektrických vozidel v provozu.

Trh ovládají čínští výrobci

Stejně jako v řadě dalších regionů světa dominují trhu čínští výrobci. Mezi lety 2018 a 2024 dodaly čínské společnosti přibližně 5 150 elektrických autobusů, což představuje asi 85 % všech nově zařazených vozidel.

Největším dodavatelem je BYD, která od roku 2018 dodala 2 606 autobusů. Následují Foton s 1 404 vozidly a Yutong s 890 autobusy. Nejvýznamnějším domácím výrobcem je brazilská společnost Eletra, která dodala 477 elektrických autobusů.

Údaje za rok 2025 ukazují další posilování čínských značek. BYD má v regionu již téměř 3 000 autobusů, Foton přibližně 1 500 a Yutong více než 1 400 vozidel.

Výrazné snížení emisí

Analýza ICCT potvrzuje významné environmentální přínosy elektrifikace. Ve srovnání s dieselovými autobusy dosahují bateriové elektrobusy snížení emisí skleníkových plynů o více než 78 % v Kolumbii, 77 % v Brazílii, téměř 69 % v Chile a přibližně 66 % v Mexiku.

Výsledky ovlivňuje především způsob výroby elektřiny v jednotlivých zemích. Největších úspor dosahují státy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů energie.

Další růst bude pokračovat

Přestože většina elektrických autobusů a trolejbusů zůstává soustředěna do několika velkých měst, Latinská Amerika patří mezi nejperspektivnější trhy bezemisní veřejné dopravy na světě. Vedle Chile a Kolumbie se očekává další výrazný růst zejména v Brazílii a Mexiku, kde je potenciál vzhledem k velikosti trhu výrazně vyšší.

K rozvoji přispívají také nové modely financování. V řadě měst pořizují vozidla nebo dobíjecí infrastrukturu specializované společnosti, zatímco dopravci je využívají na základě dlouhodobých smluv. Tento model se osvědčil především v Chile a Kolumbii a postupně se rozšiřuje i do dalších zemí regionu.

Latinská Amerika tak ukazuje, že elektrifikace autobusové dopravy není výhradně doménou Evropy nebo Číny. Naopak se stává jedním z nejdynamičtějších regionů, kde vznikají nové modely financování i rozsáhlé projekty nasazování bezemisních autobusů ve velkých městech.