Bloomberg: Příštích deset let bude pro cestu k Net-Zero 2050 nejdůležitějších

Každoroční analýza New Energy Outlook od BloombergNEF mapuje tři odlišné cesty, jak může svět dosáhnout do poloviny století klimatické neutrality. Investice odhaduje na 173 bilionů dolarů.

Každoroční analýza New Energy Outlook od BloombergNEF mapuje tři odlišné cesty, jak může svět dosáhnout do poloviny století klimatické neutrality. Investice odhaduje na 173 bilionů dolarů.

Dosažení zcela nulových emisí uhlíku do roku 2050 bude vyžadovat až 173 bilionů dolarů, uvádí BloombergNEF (BNEF) v New Energy Outlook 2021 (NEO), nejnovějším vydání každoroční dlouhodobé analýzy a scénářů budoucnosti ekonomiky. Pokud chceme splnit tento cíl vyplývající z Pařížské klimatické dohody bude třeba v příštích desetiletích více než zdvojnásobit roční investice, z dnešních přibližně 1,7 bilionu dolarů na průměrně 3,1 až 5,8 bilionů dolarů.

"Kapitálové výdaje potřebné k dosažení čisté nuly přinese obrovské příležitosti pro investory, finanční instituce a soukromý sektor a zároveň vytvoří mnoho nových pracovních míst v zelené ekonomice," uvedl Jon Moore, generální ředitel BNEF.

Páteří změny jsou obnovitelná energie a elektrifikace, ty musí být zaváděny okamžitě, zatímco vodík, zachycování uhlíku a nové modulární jaderné elektrárny jsou rozvíjejícími se nástroji, které by měly být vyvinuty a nasazeny co nejdříve. Zásadní význam pro nalezení cesty, jak omezit rostoucí teploty v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou bude mít příštích devět let.

Podle analýzy BNEF musíme zajistit do 2030 pokles emisí o 30% proti roku 2019 a do roku 2040 o 75%. Znamená to rychlý obrat z posledních trendů, kdy škodlivé emise rostly od roku 2015 do roku 2020 o 0,9% ročně.

Snížit emise musí každé odvětví energetického hospodářství. Silniční doprava o 11% do roku 2030, v dalším období ještě rychleji tak, aby v roce 2040 dosáhly 80% pod úrovní roku 2019. Aby bylo možné dosáhnout tohoto drastického snížení je třeba zavést potřebné technologie, uvádí BNEF.

Více než tři čtvrtiny úsilí o snížení emisí v příštích devíti letech připadá na energetický sektor a rychlejší zavádění větrné a solární fotovoltaiky. Další 14% pokles bude dosažen při větším využívání elektřiny v dopravě nebo při vytápění budov. Větší recyklace v oceli, hliníku a plastech představuje 2% pokles emisí, vyšší účinnost budov 0,5% a růst bioenergie pro udržitelné letecké palivo a přepravu další 2%. První léta budou také příležitostí a nutností pro rozšíření nových technologií pro velkou dekarbonizaci po roce 2030.

"Není čas ztrácet čas. Pokud má svět dosáhnout nebo se přiblížit splnění požadovaných nulových emisí do poloviny století, pak musíme urychlit zavádění nízkouhlíkových řešení v tomto desetiletí - to znamená ještě více větrných, solárních, bateriových a elektrických vozidel, stejně jako tepelná čerpadla pro budovy, recyklace a větší elektrifikaci v průmyslu a zavedení biopaliv pro lodní a leteckou dopravu,“ uvedl hlavní ekonom BNEF Seb Henbest.

Konkrétně bude třeba do roku 2030 dosáhnout následujících milníků (mimo jiné):

  • Přidat každý rok 505 gigawattů nové větrné energie (5,2krát více než v roce 2020)
  • Přidat každý rok 455 gigawattů solární fotovoltaiky (3,2krát více než v roce 2020)
  • Přidat každý rok 245 gigawatthodin baterií (26krát více než v roce 2020)
  • Přidat na silnice každý rok 35 milionů elektromobilů (celkem 11krát více oproti roku 2020)
  • Udržitelné letecké palivo bude v roce 2030 tvořit 18% používaného paliva

Cesta k čisté nule v produkci emisí v roce 2050 zůstává nejistá. BNEF ve zprávě NEO nastiňuje tři odlišné scénáře, z nichž každý dosahuje nulové hodnoty, ale spoléhá na jinou kombinaci technologií. Zelený scénář představuje cestu prostřednictvím „zeleného vodíku“ a větším využíváním recyklace a bioenergie. Šedý scénář předpokládá větší využívání elektřiny a obnovitelné energie doplněných o technologii zachycování a skladování uhlíku a umožňuje i další využívání některých fosilních paliv. Červený scénář předpokládá, že je nasazena v menší míře jaderná energie, která doplňuje větrnou, solární a bateriovou technologii v energetickém sektoru, se specializovanými jadernými elektrárnami na výrobu takzvaného „červeného vodíku“. Poptávka po fosilních palivech podle analýzy BNEF zaznamená během příštích třiceti let výrazný pokles ve všech scénářích.

Veřejně dostupné shrnutí a další podrobnosti o BNEF New Energy Outlook 2021 ZDE