V prvních třech měsících roku 2026 bylo v Evropské unii registrováno přibližně 92 400 těžkých užitkových vozidel (HDV – Heavy-Duty Vehicles). Z toho připadlo více než 6 355 na vozidla s nulovými emisemi (ZE-HDV – Zero-Emission Heavy-Duty Vehicles). Nejrychlejší dynamiku vykazuje segment autobusů a autokarů, kde bezemisní pohony dosáhly podílu 24,1 %. Vyplývá to z analýzy ICCT Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026).

Těžké nákladní vozy nad 12 tun V kategorii těžkých nákladních vozidel nad 12 tun se v 1Q 2026 prodalo přibližně 69 800 kusů, z nichž 1 600 tvořila vozidla s nulovými emisemi. To odpovídá podílu 2,3 %, zatímco ve stejném období roku 2025 činil 1,4 %. Růst podílu téměř na dvojnásobek souvisí s postupným náběhem evropské regulace CO₂, která od roku 2025 vyžaduje snížení emisí o 15 %. Trh tak začíná reagovat, i když elektrifikace zůstává stále v rané fázi. Mezi výrobci si nejlépe vedl Mercedes-Benz se 530 bezemisními vozidly, následovaný MAN s 411 kusy. DAF se přiblížil hranici 200 registrací a Iveco zůstalo na úrovni jednotek. Růst DAF je spojen se zahájením sériové výroby elektrických modelů XD a XF, zatímco MAN profituje z nasazení řad TGS a TGX. Střední nákladní vozidla a dodávky (3,5–12 t) V segmentu středních nákladních vozidel a dodávek dosáhl objem prodeje 10 200 kusů, z toho 2 000 tvořila bezemisní vozidla. Podíl se zvýšil na 20 %, oproti 18 % v roce 2025. Tempo růstu se však oproti předchozím letům zpomalilo, protože výrazná expanze v období 2022–2025 byla tažena především elektrickými dodávkami. Ty nyní dosahují přibližně 64% podílu, zatímco u středních nákladních vozidel zůstává penetrace kolem 7 %. Autobusy a autokary nad 3,5 t Segment autobusů a autokarů pokračuje v transformaci směrem k bezemisním pohonům, přestože tempo vývoje není rovnoměrné. V 1Q 2026 se v EU prodalo 11 300 vozidel, z nichž 2 700 tvořily bezemisní modely. Podíl tak dosáhl 24,1 %, oproti 20,2 % ve stejném období roku 2025. Meziročně jde o nárůst z 1 900 na 2 700 kusů, tedy přibližně o 42 %. V segmentu městských autobusů se však objevilo zpomalení růstu, když po velmi silném období roku 2025, kdy podíl bezemisních vozidel dosahoval v průměru téměř 60 %, došlo ke snížení na 54 % ve 4. čtvrtletí a následně k mírnému zotavení na 55 % v úvodu roku 2026. Výrazné rozdíly zůstávají mezi jednotlivými členskými státy EU. Portugalsko dosáhlo 50% podílu bezemisních autobusů oproti 3 % o rok dříve, Itálie 34 % oproti 13 % a Litva 59 % oproti 40 %. Na opačné straně stojí Německo s poklesem na 16 % z 29 %, Belgie s 28 % z 44 % a nejvýrazněji Řecko, kde podíl spadl na 2 % z 50 %. Vedle geografických rozdílů se mění i konkurenční struktura trhu. V prvním čtvrtletí 2026 se na čelo žebříčku podle podílu bezemisních prodejů dostala čínská značka Yutong, do první osmičky se zařadily také BYD a King Long, což potvrzuje rostoucí konkurenci mimo tradiční evropské výrobce. Směrnice o čistých vozidlech Směrnice o čistých vozidlech (Clean Vehicles Directive, CVD), přijatá v roce 2019, stanovuje členským státům závazné cíle pro podíl nízkoemisních a bezemisních vozidel ve veřejných zakázkách. V segmentu autobusů se ukázala jako jeden z hlavních motorů elektrifikace městské dopravy. První sledované období 2021–2025 odhalilo značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco Nizozemsko, Dánsko nebo Finsko výrazně překročily stanovené cíle a dnes dosahují podílů bezemisních autobusů přes 80 %, některé státy zahájily transformaci později. Německo například splnilo cíl pro bezemisní vozidla, nikoli však celkový cíl pro čisté autobusy, zatímco Rakousko navzdory rychlému růstu v posledních letech nedosáhlo ani jednoho z požadovaných ukazatelů. Česká republika se zatím řadí mezi trhy s pozvolnějším náběhem bezemisních autobusů. Podle údajů ICCT podíl bateriových elektrobusů v prvním čtvrtletí roku 2026 nedosahoval ani deseti procent nových registrací, což je výrazně méně než v zemích severní Evropy, které již dnes vykazují převahu bezemisních pohonů. Druhé období směrnice pro roky 2026–2030 přináší další zpřísnění požadavků. Jeho závěr se navíc časově shoduje s evropskými emisními standardy pro těžká vozidla, podle nichž musí bezemisní autobusy tvořit 90 % nových městských autobusů prodaných jednotlivými výrobci do roku 2030 a 100 % od roku 2035. Současný vývoj naznačuje, že řada členských států je již na trajektorii, která jim umožní tyto cíle splnit, zatímco země s pomalejším nástupem budou muset tempo obnovy vozových parků výrazně zvýšit. Nejvyšší podíly bezemisních HDV vykazují Nizozemsko s 10,3 %, Dánsko s 10,0 % a Švédsko s 9,7 %. Rakousko dosahuje 8,0 %, a to díky kombinaci investičních podpor a emisně odstupňovaného mýta, které zvyšuje konkurenceschopnost bezemisních vozidel. Shrnutí Evropský trh těžkých vozidel v prvním čtvrtletí roku 2026 pokračuje v růstu, ale tempo elektrifikace zůstává výrazně nerovnoměrné mezi segmenty i státy. Autobusy s podílem 24,1 % bezemisních registrací nadále představují nejpokročilejší část trhu, zatímco nákladní doprava se pohybuje stále na úrovni jednotek procent. Zdroj: ICCT – Race to zero: European heavy-duty vehicle market development quarterly (January–March 2026)