Jedna z největších revolucí v odbavení cestujících, srovnatelná snad jen s koncem průvodčích v městské dopravě, se odehrála 1. června 1996. Začal platit přestupní tarif, který zásadně ovlivnil rozvoj integrované dopravy. 30. narozeniny připomene ROPID interaktivní výstavou přímo na místě, kde se poprvé rozjely příměstské autobusy do hloubi středních Čech. V Mníšku pod Brdy 20. června.

Pro nový typ papírových jízdenek byly v metru, tramvajích, v autobusech a postupně i na vlakových náražích instalovány nové žluté označovače jízdenek, vyměněny byly jízdenkové automaty a v autobusech se začaly hlásit zastávky. Ve vozech povrchové dopravy přibyla také informace o aktuálním času a tarifním pásmu. Základem integrovaného dopravního systému je uznávání jízdenek ve všech druzích dopravy u všech dopravců tak, aby cestující v ideálním případě nemusel rozlišovat, s jakým dopravcem v rámci jednoho systému právě jede. K dnešnímu standardu vedla od 90. let dlouhá cesta. První krokem bylo v roce 1992 znávání předplatních kuponů pražské městské dopravy ve vlacích mezi částí stanic a zastávek v Praze a jízdenek pražské MHD v prvních příměstských autobusových linkách. Revoluce v roce 1996 Opravdová změna ale přišla až 1. června 1996, kdy vznikl pásmový a časový tarif tak, jak jej známe dnes. Skončily tehdy jízdenky pro jednotlivou jízdu, které bylo třeba znehodnotit (lidově „štípnout“) v mechanickém strojku, jenž do číselného pole vyrazil konkrétní číselnou kombinaci. V rámci jednoho spoje tak sice mohl jet cestující až na konečnou – neomezeně dlouhou dobu, ovšem při přestupu si musel v každé tramvají nebo autobuse štípnout jízdenku novou. Po prvním červnu se situace diametrálně změnila. Platnost jízdenky nově omezoval předem stanovený čas. Zároveň byla pro cestování do regionu zavedena jednotlivá tarifní pásma – dvě pro Prahu (P, 0) a čtyři vnější pásma (1 až 4). Cestující od té doby musí při použití klasických jízdenek zvážit délku jízdy a správně zvolit platnost dle pásem. Při nástupu do dopravního prostředku (či vstupu do placeného prostoru metra nebo před nástupem do vlaku) pak označí jízdenku časem, od kterého se časová platnost jízdenky začne odpočítávat. Nejčastěji tak činí v ikonických žlutých označovačích, které se staly symbolem Prahy i řady českých a zahraničních měst. Cesta ke 13 pásmům a bezkontaktnímu odbavení Jak se integrovaná doprava postupně rozrůstala, bylo třeba reagovat navyšováním počtu pásem tak, aby kopírovala zvětšování vzdáleností, které mohli cestující v rámci integrované dopravy urazit. Postupně také expandovala do většiny středočeských měst i vlakových spojů tak, aby byla pro uživatele co nejkomplexnější. Následně na některých tratích přesáhla platnost tarifu PID i hranice Středočeského kraje. Vývojem prošly i možnosti odbavení a druhy tzv. nosičů jízdenek. Od prostého papíru směrem k možnosti kupovat od roku 2007 jízdenky pomocí SMS, v roce 2008 se přidaly elektronické kupony na čipových kartách Opencard – od roku 2016 přejmenovaných na Lítačku, kterou o dva roky později doplnila mobilní aplikace PID Lítačka. Ta nyní nenabízí prostou možnost zaplatit si cestu, ale přináší řadu funkcí a informací skrze mobilní telefon přímo do kapsy cestujícího. Třeba i včetně možnosti zaplatit parkování. Samozřejmostí se pak postupem času stala možnost kupovat jízdenky bezkontaktně platební kartou, nejprve v prodejních automatech, pak u řidičů příměstských autobusů či u průvodčích ve vlacích, od roku 2019 také ve všech tramvajích a následně i autobusech. S postupující integrací železnice se také rozšiřovaly možnosti, kde koupit jízdenku PID pro jednotlivou jízdu. A naopak předplatní kupony bylo nově možné koupit také on-line přes e-shop, v mobilní aplikaci PID Lítačka a posléze i v novějších jízdenkových automatech. S postupnými změnami tarifu, které většinou znamenaly zdražení, přicházely i změny výše slev pro děti, studenty i seniory a měnila se také skupina cestujících, kteří mají nárok na bezplatnou přepravu. Vznikaly také různé speciální jízdenky nebo předplatní kupony, čili tarif PID byl čím dál pestřejší a nabízel různé nabídky pro specifické potřeby ať už pro cestování po Praze nebo regionu. S předplatními kupony se pojí čím dál víc výhod pro cestující – kromě bezplatné přepravy psa či zavazadla je možné zdarma využívat v Praze služby sdílených kol a v regionu záchytná parkoviště. Co bude dál? Podle plánů ROPID má dojít k dalšímu rozvoji informačních systémů a bezkontaktního odbavení pro co nejsnazší cestování. "Nákup jízdního dokladu nesmí být překážkou v používání veřejné dopravy". Mobilní aplikace PID Lítačka už umí nabídnout konkrétní jízdenku k vyhledanému spojení, cestující se tak nemusí orientovat ve složitém systému tarifních pásem a časových platností jednotlivých jízdenek. Společně se Středočeským krajem se ROPID snaží zrychlovat odbavení se zavedením nástupu všemi dveřmi na příměstských autobusových linkách. "Pracujeme rovněž na aktivním přenosu informací on-line přímo k cestujícímu například prostřednictvím aplikace PID Lítačka i jinými způsoby, lepší provázanosti systému a vyhodnocování skutečných potřeb cestujících. A v dalších letech můžeme očekávat například také postupný útlum papírových jízdenek ve prospěch ryze elektronického způsobu odbavení". Akce pro veřejnost V rámci Regionálního dne PID v Mníšku pod Brdy v sobotu 20. června připomene ROPID 30. narozeniny přestupního tarifu interaktivní výstavou přímo na místě, kde se před 30 lety poprvé rozjely příměstské autobusy do hloubi středních Čech.