Z evropských prostředků v současném programovém období byl dosud podpořen nákup 299 vozidel veřejné dopravy. Největší část tvoří trolejbusy, následují tramvaje a elektrobusy. IROP zároveň počítá s prvními projekty vodíkových autobusů. Z hlediska podpory nákupu vozidel patří mezi nejúspěšnější Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

Integrovaný regionální operační program (IROP) v období 2021–2027 výrazně posunul podporu dopravy směrem k modernizaci veřejné dopravy a čisté mobilitě. Z celkem 23,02 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), které byly k 31. březnu 2026 přiděleny na 1 108 dopravních projektů, připadá 14,81 miliardy korun na čistou a aktivní mobilitu. Více než 6,3 miliardy korun z této částky směřuje přímo na nákup vozidel veřejné dopravy. Podle aktuálních podkladů Ministerstva pro místní rozvoj bylo v rámci programového období 2021–2027 dosud pořízeno pořízení 167 trolejbusů, 47 tramvají, 38 elektrobusů a 47 autobusů na (bio)CNG. Celkem tedy jde o 299 vozidel. Projekty nákupu vodíkových autobusů ještě nebyly dokončeny, a proto zatím nejsou mezi pořízenými vozidly započteny. Trolejbusy představují největší část podpory Největší objem prostředků z podpory vozidel připadá právě na trolejbusy. MMR u nich uvádí podporu ve výši 3,013 miliardy korun. Následují tramvaje s 2,030 miliardy korun a elektrobusy s 904 miliony korun. Na projekty autobusů na (bio)CNG připadá 319 milionů korun a na vodíkové autobusy 109 milionů korun. U samotných autobusů tak evropská podpora podle uvedených kategorií dosahuje celkem 1,332 miliardy korun. Na elektrobusy připadá 904 milionů korun, na autobusy na (bio)CNG 319 milionů a na vodíkové autobusy 109 milionů korun. Všechny uvedené částky představují podíl podpory z EU, nikoli celkové pořizovací náklady vozidel. Zajímavé je srovnání s předchozím programovým obdobím. V letech 2014–2020 bylo z IROP pořízeno 793 autobusů na CNG, vedle 179 trolejbusů, 106 elektrobusů a 48 tramvají. Současný program představuje další posun k elektrickým a dalším bezemisním technologiím. CNG už mezi nově podporovanými technologiemi není. Údaj o 47 autobusech na (bio)CNG je potřeba číst v kontextu celého programového období 2021–2027. Aktuální výzvy IROP pro vozidla veřejné dopravy jsou zaměřeny na bezemisní vozidla. V roce 2026 byly vyhlášeny 121. a 122. výzva IROP na bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu. Pro Prahu byla určena samostatná 110. výzva, jejíž příjem žádostí skončil v červnu 2025; projekty však mohou být realizovány až do září 2027. Rozdíl oproti předchozímu období je patrný nejen v počtech vozidel, ale také ve směru podpory. CNG autobusy, které byly dominantní v IROP 2014–2020, ustupují v novém období elektrobusům, trolejbusům, tramvajím a připravovaným vodíkovým autobusům. Největší projekty jsou v Moravskoslezském a Středočeském kraji Podpora dopravy je rozložena mezi regiony, největší objem prostředků však získaly Moravskoslezský a Středočeský kraj. V případě Moravskoslezského kraje přesahuje celková podpora dopravních projektů 3,1 miliardy korun, ve Středočeském kraji se blíží 2,7 miliardy korun. Podle IROP souvisí rozdíly mimo jiné s velikostí regionů, dopravní zátěží a koncentrací projektů veřejné dopravy. U samotných vozidel je zajímavé, že dokončené projekty nákupu vozidel podle factsheetu k 31. březnu 2026 nebyly evidovány v Praze, Libereckém, Zlínském, Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Z těchto krajů pouze Liberecký kraj zatím nemá ani podpořený projekt na nákup vozidel. Z tabulky zakoupených vozidel je patrné rozdílné zaměření jednotlivých regionů. Nejvíce vozidel získal Jihomoravský kraj – 63 trolejbusů a 15 tramvají. V Moravskoslezském kraji bylo pořízeno 15 autobusů na (bio)CNG, 12 elektrobusů, 10 tramvají a 14 trolejbusů, celkem 51 vozidel. Jihočeský kraj získal 10 elektrobusů a 31 trolejbusů, Ústecký 33 a Pardubický 28 trolejbusů. Ve Středočeském kraji bylo pořízeno 11 autobusů na (bio)CNG a 16 elektrobusů, zatímco Karlovarský kraj pořídil 21 autobusů na (bio)CNG. Celkově tabulka zahrnuje 47 autobusů na (bio)CNG, 38 elektrobusů, 47 tramvají a 167 trolejbusů. Přes 132 milionů korun na jeden projekt s vozidly Rozdíl mezi běžnými dopravními projekty a nákupy vozidel ukazuje také průměrná výše podpory. Zatímco průměrná podpora na jeden dopravní projekt v novém období činí podle IROP 20,8 milionu korun, u projektů zaměřených na nákup vozidel přesahuje 132 milionů korun. Vedle samotných vozidel IROP financuje také infrastrukturu potřebnou pro fungování moderní veřejné dopravy. Součástí podpory čisté mobility jsou například přestupní uzly, které propojují vlak, autobus, městskou dopravu nebo cyklistickou dopravu. Projekty mají vytvořit až 38 nových nebo modernizovaných přestupních uzlů, z nichž šest už vzniklo. Jedním z již dokončených projektů je Centrální dopravní terminál Jihlava, který byl otevřen v červnu 2026. Efekt se projeví až po dokončení projektů MMR upozorňuje, že většina výsledků současných investic se teprve projeví. Řada projektů je stále ve fázi realizace a například počet přepravených cestujících nebo dosažené snížení emisí jsou proto zatím výrazně pod plánovanými hodnotami. Po dokončení projektů program očekává zvýšení počtu přepravených osob až na 130 milionů ročně, zatímco nyní je evidováno přibližně 50 milionů. Současně má dojít ke snížení emisí CO₂ o 4 874 tun ročně. Podpora vozidel je přitom pouze jednou částí změny zaměření IROP. Zatímco v období 2014–2020 směřovala více než polovina podpory dopravy do silniční infrastruktury, v současném období představují silnice přibližně třetinu. Na čistou a aktivní mobilitu je vyčleněno 14,81 miliardy korun. Zdroj: MMR ČR, IROP