Busportal

Další příspěvek do diskuse na téma, které opravdu zaujalo.

K většině našich čtenářů (Dopavního webu) se již zcela jistě dostala informace, že České dráhy, které jsou největším železničním dopravcem v České republice, chtějí provozovat své vlastní autobusy. V podstatě tím chtějí navázat na prvorepublikovou službu autobusů ČSD. Přiznám se, že ačkoli mne tato informace příliš nepřekvapila, přesto a nebo právě proto se s Vámi pokusím podělit o několik postřehů a zamyšlení nad tímto počinem…

Zastavení první – dopravní hobbyisté

Zde možná postačuje pohled na diskusi, která se objevila pod článkem na internetovém serveru Želpage. Mnohé čtenáře, pohybující se kolem železnice na internetu diskuze nepřekvapí, některé méně zasvěcené patrně šokuje.

Nemalá část železničních a vlakových příznivců autobusy ČD přímo uvítala. Někteří proto, že jim dopravce bude uznávat jejich oblíbenou jízdenku i v autobuse.

Většina však proto, že se dle jejich názoru konečně zbavíme těch – podle nich zbytečných a železniční dopravu vysávajících regionálních tratí a na základě těchto – dle železničních fandů – fatálních úspor, rázem přestavíme všechny hlavní železniční tratě v České republice na hypermoderní síť železničních vysokorychlostních koridorů, s maximální rychlostí až 360 km/h.

Zastavení druhé – autobusoví dopravci

Zde již nestačí pohled do jediné diskuze, zde se musíme poohlédnout dalších informacích a vyslyšet více rozmanitých názorů na věc. Opomineme-li oficiální tiskové zprávy, tak tady již takový kladný ohlas není. Zcela logicky, neboť zde hrozí vytvoření další konkurence. Ovšem opravdu hrozí skutečná konkurence? Například podle Radima Jančury by měly České dráhy vstoupit na silnice až poté, co se naučí levně a kvalitně provozovat dopravu na železnici. Myslím si, že názor pana Jančury shrnuje v podstatě vše za autobusové dopravce.

Zastavení třetí – malé zamyšlení (vlastní)

Jakkoli chápu všechny zájmové i profesní skupiny, rád bych se zastavil nad některými body:

České dráhy argumentují tím, že kdysi autobusovou dopravu samy, jakožto ČSD provozovaly a dodnes jí provozuje například dceřina společnost Postbus rakouských ÖBB. Jenže v tom je přeci jen trochu rozdíl. Tato rakouská firma již působí na dopravním trhu dlouho, daleko dříve, než se začaly ve veřejné dopravě uplatňovat masivní „novotvary“ ve veřejné dopravě, jako IDS, a podobně. Díky tomu má již vybudovanou pozici na trhu. To však u nás není a argumentovat něčím, co již zažilo jen málo pamětníků s funkční pamětí, je naivní.
Jak může fungovat zcela nová autobusová divize, když dnešní ČD nejsou schopny uspokojivě vyřešit ani současný hlavní problém v jejich podnikání v osobní dopravě - železniční vozidla? Přes mnohé plamenné sliby stále jezdíme ve starých rozhrkaných vagónech, popřípadě v již nově dodaných, avšak morálně zastaralých modernizacích, kterými jsou např. Regionovy. Vypsání tendru na nová vozidla, či alespoň pronájem nových vozidel, se zdá být jen letitá mediální hra, avšak za úhradu služby požaduje dopravce čím dál více finančních prostředků. A skokové zlepšení kvality železniční dopravy na běžnou úroveň západní Evropy se zdá být zatím stále v nedohlednu možná následujícího tisíciletí.

Myšlenka by mohla být přínosná v případě:

Pokud bych si mohl byl jist, že se bude skutečně jednat o převážně menší či střední mini nebo midi busy pro širší obsluhu území podél železničních tratí a nebo standardní autobusy sloužící jako návazná doprava k vlakům v trasách, kde v současné době koleje nevedou. Např. ze Sušice či Vimperku do centrální části Šumavy, z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna, ze Solnice do Deštné v Orlických horách, z Vrbna pod Pradědem do Karlovy Studánky, z Ostravice přes Bílou a Horní Bečvu do Rožnova pod Radhoštěm či z Vizovic do Valašské Polanky atd., takových podobně atraktivních tras by se jistě v České republice našlo ještě spousty.
Autobusů bude použito pro potřeby náhradní autobusové dopravy v rámci výluk při stavebních činnostech na tratích.

Na závěr si však musím položit zásadní otázku:

Proč návazné autobusy nemohou existovat za současných podmínek ve spolupráci s jinou dopravní firmou a s integrovaným tarifem jízdného? Případná dceřiná společnost Českých drah, jež bude provozovat autobusy totiž stejně bude muset mít oddělené a průhledné financování. Proč tedy ČD, na místo vlastní autobusové dopravy, raději neosloví některého ze stávajících autobusových dopravců a nenavážou s ním spolupráci. Konečně by tak mohl nastat stav, kdy by vlaková a autobusová doprava začala spolupracovat, na místo současně postavené konkurenci a nevraživosti.

Avšak stále zde hrozí riziko, že díky zakřivenému dopravnímu trhu a nerovným podmínkám podnikání mezi jednotlivými druhy dopravy, se autobusy ČD mohou stát levnější variantou dražších vlaků a budou jakýmsi způsobem nahrazovat obsluhu území podél současných železničních tratí z toho důvodu, že z pohledu objednatele se s molochem ČD vždy financování „ňák“ dohodne, a „ňák přijde státní dosyp“. To samozřejmě může celkově celou situaci veřejné dopravy v méně osídlených regionech ještě zhoršit.