Nacistické Německo dokázalo vést válku bez významnějších ropných zdrojů bezmála šest let jen díky uhlí. Jihoafrický režim přežil rozsáhlé mezinárodní sankce rovněž jeho zásluhou. A zdá se, že pohonné hmoty získávané zkapalňováním nejrozšířenějšího paliva na Zemi, jež se osvědčily právě v krizových dobách, mohou odvrátit krizi hrozící z vyčerpávání světových zásob ropy.

Přímé zkapalňování uhlí zahrnuje extrakci nebo hydrogenaci uhlí, při nepřímém se nejprve zplynuje na směs oxidu uhelnatého a vodíku, a pak následuje Fischerova-Tropschova syntéza nebo syntéza metanolu a konverze metanolu na benzín, definuje tento postup internetová encyklopedie wikipedia. Proces, který si jeho vynálezci, němečtí chemici Franz Fischer a Hans Tropsch patentovali v roce 1926 v USA, představuje přípravu motorových paliv destruktivní hydrogenací uhlí. Za zvýšené teploty, tlaku a za přítomnosti katalyzátoru (kobaltu nebo niklu) vzniká adicí vodíku na oxid uhelnatý směs uhlovodíků (alkanů a alkenů), kterou lze dále reformovat na vysokooktanový benzín.

Uhlí má všechny předpoklady pro to, aby v budoucnu nahradilo stále nedostupnější ropu. Jeho ložiska se na Zemi rozkládají poměrně rovnoměrně a ověřené zásoby vystačí při současné spotřebě na staletí. Nejkonzervativnější odhad analytiků petrochemického koncernu BP uvádí 133 let, nalézt lze však i údaje až třikrát větší. Část těžby, která dnes roste o více než tři procenta ročně, se dá tedy už dnes využít i na výrobu syntetických pohonných hmot.

Zkapalňování se vyplatí v lokalitách s rozsáhlými ložisky uhlí, dostatečnými zdroji vody a za předpokladu, že cena ropy stoupne dlouhodobě nad 60 dolarů za barel. Zejména vysoká spotřeba vody při výrobě syntetických pohonných hmot – na jednu tunu až deset tun – však může zásadně zpomalit rozšiřování této technologie. A pouze za vysokých investičních nákladů lze překonat její dopady na životní prostředí.

Stále nevyřešen také zůstává zásadní problém uhlí, skleníkové plyny. Nejlépe si tu stojí vodík považovaný za nejnadějnějšího nástupce ropy v dopravě. Motory na něj produkují pouze vodu a vyrábět ho lze bezemisním způsobem – elektrolýzou při využití proudu z jaderných bloků nebo daleko efektivnějším tepelným rozkladem vody ve vysokoteplotních jaderných reaktorech IV. generace (chlazených sodíkem, olovem, héliem apod.), jejichž masový nástup očekává specialista společnosti ČEZ František Pazdera kolem roku 2040 (viz Doprava po ropě: Vodík, metan, elektřina ... ?).

Zájem o projekty závodů na výrobu pohonných hmot z uhlí však neustále roste. Světovou jedničkou přitom nadále zůstává Jihoafrická republika. Suroviny má při současné spotřebě na 178 let. Uhlí z tamních ložisek, desetkrát rozsáhlejších než českých, se využívá ve velkém na výrobu pohonných hmot už dnes a syntetická nafta a benzín pokrývají jihoafrickou spotřebu z plné třetiny. Ve třech závodech státního koncernu Sasol se jich denně vyprodukuje 25,5 miliónů litrů, tedy 160 tisíc barelů. Přednedávnem získala firma certifikaci Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA na syntetický letecký petrolej pro tryskové stroje.

Jihoafrickým příkladem se však již dlouho před nedávným prudkým vzestupem cen ropy inspirovaly světová uhelná jednička a dvojka. Čína, na niž připadají dvě pětiny (2,5 miliardy tun), a Spojené státy s bezmála jednou pětinou (přes miliardu tun) světové těžby, realizují ambiciózní projekty zkapalňování uhlí.

Obří závod, který má ročně zpracovat 3,5 miliónu tun uhlí a vyrobit z něj milión tun ropných produktů, chystají uvést do provozu v Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. V okolí půldruhamiliónového města se nacházejí uhelná ložiska s šestinou ověřených čínských zásob.Technologii pro investici za bezmála sedm miliard dolarů dodávaly zejména německé firmy. Produkce podniku dosáhne 20 tisíc barelů při celkové čínské spotřebě 7,2 miliónu barelů ropy denně, uvedla agentura Reuters.

Americké ministerstvo energetiky realizuje podle listu Die Welt projekt zkapalňování nízkoenergetického uhlí z illinoiské pánve. Moderní filtry mají zachytit veškeré oxidy síry a dusíku, popílek i rtuť. Počítá se rovněž s jímáním oxidu uhličitého, jeho zkapalňováním a čerpáním do podzemních úložišť, kde se napevno spojí s horninami. Závodu má denně zpracovávat 24,5 tisíce tuny uhlí a vyprodukovat z něj 4,5 miliónu litrů motorové nafty. Investice převýší miliardu eur a vyplatí se – včetně nákladů na skladování oxidu uhličitého – při ceně kolem 90 dolarů za barel ropy.

---

Vladimír Pick