Jízdenky z pozůstalosti se dostaly ke Zdenku Sýkorovi, který poslal i následující informace. Zaměříme se na jízdenky ze strojku T.I.M. na titulním obrázku:

Jediné, co z jízdenky lze vyčíst je, že pořadové číslo strojku bylo "5", nástupní zastávka, kde byla jízdenka vydána měla č. 18 (tzn. linka o podobném počtu zastávek). Jízdné 80 haléřů může odkazovat na nějakou MHD. Provedení raznice ukazuje na možnou výrobu v 60.-70. letech.

Otázky však zůstávají: Je-li uvedené č. linky 842 reálné a nápis na začátku jízdenky je prakticky doslovný překlad anglické varianty, byl tedy strojek zakoupen cíleně? Nebo se jednalo o předváděcí akci výrobce?

Strojky měly dvě nevýhody, které omezovaly jejich užití u nás.

1. Neumožňovaly potisk předtištěných jízdenek (týdenní apod., leč bylo to řešitelné v cenovém omezení uvedeném ve 2. bodě)
2. Maximální možná cena, kterou bylo možno nastavit, byla v decimálních měnových soustavách 49.90 po 10h.

(Británie do 15.1.1971 používala systém, kdy 1 libra byla 20 šilinků, 1 šilink 12 pencí a 1 pence 2 půlpence, takže existovala třeba mince "půlkoruna", tzn. dva šilinky a šest pencí. Dvě tyto mince daly dohromady 5 šilinků. Viz www.bobmockford.co.uk/museum/money/)

---

Pokud má někdo k jízdenkám nějakou informaci, rádi ji zveřejníme.