Plzeňská konference  Chytrá a zdravá doprava : Vysoká úroveň od prvního ročníku
© BUSportál

Mnoho zajímavých hostů a témat a perfektní organizace již při prvním ročníku 5. a 6.4.2011. Shrnující pohled BUSportálu. Fotografie.
Reklama
Mnoho zajímavých hostů a témat a perfektní organizace již při prvním ročníku 5. a 6.4.2011. Shrnující pohled BUSportálu. Fotografie.
Aktivity pořadatelů konferencí, seminářů, fór a kulatých stolů na témata veřejné dopravy a související vykazují dlouhodobě poměrně velkou frekvenci. Přijít tedy s úplně novou aktivitou bylo velmi odvážné a už teď je možné říci, že to byl velice dobrý nápad.
Úvodní záběry

konference.pmdp.cz: Prezentace
konference.pmdp.cz: Fotogalerie
Tisková zpráva
Konferenci pořádaly Plzeňské městské dopravní podniky, s jejichž ředitelem Michalem Krausem se redakce BUSportálu osobně potkala poprvé v roce 2007 v Brně při velmi podobně, ovšem úžeji zaměřené akci UITP na téma trolejbusy. Aktivity organizace podporující veřejnou dopravu UITP jsou tradičně na vysoké úrovni, ale jsou pořádány převážně v zahraničí, z čehož vídeňský kongres a výstava v roce 2009 byly nejdosažitelnější. Letos je místem konání kongresu a výstavy Dubaj, další za dva roky je Ženeva. Ambice pořádat v českých poměrech mezinárodní akci podobné úrovně široce přístupnou zejména domácímu publiku (bez výstavy) byla naplněna dokonale.

Z prvního dne konference

V úvodu a pak v průběhu dostala prostor legislativa. Ačkoliv zde byl přítomen zástupce Ministerstva dopravy, je patrné, že problematika dopravních podniků (DP) v legislativním rámci je natolik složitá, že se interpretace a aplikace norem ujímají privátní poradenské subjekty jako BDO TAX (Dana Trezziová) a Mott MacDonald (Petr Dovolil). Zkušenosti s financováním DP ze Slovenska v evropském kontextu přidal i Miloš Poliak ze žilinské univerzity. Vysoká míra podpory městské veřejné dopravy je podmínkou životaschopnosti DP , ale zároveň ji vhání do velmi složitého legislativního rámce, pohyb v něm je komplikovaný a v důsledku i při využití externím poradenských firem tuto jistě nezlevňuje.

Všudypřítomný prvek reklamy s aspektem využití právě v prostoru veřejné dopravy přiblížila společnost Rencar. Je potěšitelné, že je veřejná doprava a související infrastruktura chápána odlišně – nároky na vhodnost umístěné reklamy jdou nad rámec etického kodexu pro reklamu.

Vysokou úroveň měly zahraniční prezentace. Martin Kalab z Wiener Linien představil vídeňskou dopravu velmi vtipně jako dynamickou a přátelskou a naznačil způsoby, jak zatraktivnit veřejnou dopravu i u nás, kde je velkým kapitálem rozšíření a tradice. Na tiskové konferenci následující den pak jasně vyplynulo, jak povrchově problematiku chápou média, kdy zjednodušují pohled na fungování dopravy ve Vídni a v ČR zejména na porovnávání částek – bez podrobnější analýzy jejich významu. Dotační systémy jsou odlišné a pokud nejsou ve Vídni zahrnuty do podílu výnosů z jízdenek k dotaci následné kompenzace slev mládeži a seniorům, opravdu není co porovnávat. V další prezentaci jsme se měli možnost seznámit i s problematikou dopravní preference MHD ve Vídni.

Marcus Platts z Velké Británie se věnoval aspektům odbavování včetně kartových systémů. Kromě blízké budoucnosti, která by měla být v univerzální kartě použitelné v bankovním sektoru i v „peněženkovém“ a odbavovacím, nastínil i budoucnost NFC technologie např. v mobilních telefonech včetně možnosti automatického odbavení cestujících při nástupu a výstupu a následném zpoplatnění. V kuloárním rozhovoru potvrdil, že nejen v ČR jsou obrovským finančním problémem úniky plateb od černých pasažérů, pokud není systém tvrdě uzavřený např. vstupními turnikety. Plzeň je ve zkoušení aplikací technologie NFC poměrně daleko, jak ukázala „domácí„ prezentace.

Centrum dopravního výzkumu se zaměřilo na problematiku Bike & Ride, tedy na zohlednění pozice cyklistů ve veřejné dopravě se zdůrazněním ve světě osvědčené možnosti řešit pouze část cesty jízdním kolem s návazností na kvalitní veřejnou dopravu. Centrální dispečink IDS Jihomoravského kraje byl podle prezentace velmi propracovaný, signály od cestující veřejnosti však naznačují, že systém nutí k nadměrnému přestupování a linkoví dopravci deklarují značnou finanční podhodnocenost ocenění jejich výkonů v porovnání s celou ČR ze strany organizátora. Při kulatém stole zároveň překvapil vlažný postoj KORDIS ke standardizaci informačních systémů, kterou pokud nebudeme akceptovat sami včas, bude po nás pak nepřipravené požadovat EU, jak zdůraznil Roman Srp za Sdružení pro dopravní telematiku, který seznámil se souvisejícími aktivitami SDT. Informační systémy v německých dopravních prostředcích různých dopravců se standardem v předávání informací prezentoval i Manfred Retka (Trapeze). Steffen Dutch z Technické univerzity v Drážďanech přiblížil témata, kterými se škola zabývá – reference spojů, zajištění návaznosti, energeticky úsporný styl jízdy i volba míst pro přestupní uzly.

Za vysoce zajímavou považujeme informaci z Českých Budějovic, kde za spolupráce s Mott MacDonald vzniká projekt trolejbusového koridoru. Systém známý pod zkratkami BRT, BHNS, BHLS či Metrobus by se zde měl aplikovat ve formě akceptovatelné místními podmínkami na lince „3“. Nasazeno bude 11 kloubových trolejbusů ve špičce v 4-5 minutových intervalech. Úpravami projdou zastávky s vybudováním nových, zohlední se přístup pro chodce , nutné jsou i opravy a úpravy vozovek, vyznačení vyhrazených jízdních pruhů, zajištění nového světelného řízení atd. Věříme, že se k tomuto projektu vrátíme podrobněji tak, jak bude postupovat.

Druhý den konference

První prezentací (na poslední chvíli odřekl zástupce MŽP!) jsme se opět dostali do Plzně. Zde je právě jedna z aplikací společnosti GES-ELECTRONICS, která ve spolupráci s Tait Radio Communications dodala systém dynamického dispečinku a informování v plzeňské MHD. Další aplikace jsou v Londýně a Portlandu.

Poměrně překvapivé vyhodnocení ekonomiky trolejbusů a autobusů přinesla prezentace DP města Prešova. Na rozdíl od všeobecně akceptovaného faktu, že provoz trolejbusů je ekonomicky náročnější o náklady na síť, Petr Janus vyhodnotil ekonomiku v Prešově jako srovnatelnou. Zástupce jednoho ze tří trolejbusových provozů v Polsku, Mikolaj Bartolomiejczyk z Gdyně zase otevřel problematiku dojezdu trolejbusů bez vedení a deklaroval řešení pomocí bateriového pohonu. To se může ukazovat opět aktuální v době prudkého vývoje bateriových systémů a být alternativou k momentálně populárním dieselagregátům.

Wolfgang Presinger ze společnosti Solaris představil široké portfolio vozidel a inovativní přístup, který by po letech zkušeností s hybridy a trolejbusy měl vyústit v létě k prezentaci elektrobusu. Zástupce ŠEL Petr Kasenčák představil aktivity na poli alternativních technologií u silničních vozidel , předpokládáme, že informace ze Škody Electric zejména k sériovému hybridu a elektrobusu získáme samostatně podrobněji.

Propagaci trolejbusové dopravy jako součásti e-mobility v současném kontextu se věnovala prezentace Güntera Mackingera z populárního trolejbusového provozu v Salzburgu. Držíme palce aktivitám projektu Trolley i v kontextu možné podpory ohroženého provozu v Mariánských Lázních.

Atraktivitou, které se opět chystáme věnovat větší prostor, byla pro všechny zcela jistě prezentace Hervé Mazzoniho ze společnosti SYSTRA. Provoz elektrických kolejových vozidel v Clermond Ferrand, tramvaj na pneumatikách s jednou vodící kolejí, je určitě zajímavou variantou řešení pro konkrétní podmínky.

Program byl doplněn i tradiční prezentací Pavla Nováka z ČPS na téma zemního plynu v dopravě. Aktuálnost a atraktivita využití pohonu CNG se možná zvýší spíše razantním nárůstem cen nafty než sice soustavnou, ale neinovativní propagací.

Perfektně připravený program konference s doplňujícími prezentacemi ve stáncích v přilehlých prostorách kongresového sálu Parkhotelu doplnila i nabídka doprovodného programu. O jeho atraktivitě svědčilo i to, že se ho zúčastnilo i přes načasování na závěr konference velké množství zájemců. Ti se svezli historickými tramvajemi, navštívili Dynamický dispečink PMDP a nové prostory Škoda Transportation.
Konference se bohužel netěšila přehnaně vysokému zájmu ze strany regionálních médií (co se týče zachycených výstupů v monitorinku), což byla vzhledem k jejímu významu škoda. Možná to je symbolický odraz toho, že její úroveň a dosah byly opravdu mezinárodní a s takovýmito tématy regionální média neumějí zacházet. O to více těší BUSportál, že měl možnost být u prvního ročníku a že bude i u ročníků dalších. Frekvence byla velmi rozumně stanovena dvouletá.
Dagmar Braunová

Plzeňská konference  Chytrá a zdravá doprava : Vysoká úroveň od prvního ročníku
© BUSportál
Plzeňská konference  Chytrá a zdravá doprava : Vysoká úroveň od prvního ročníku
© BUSportál
Plzeňská konference  Chytrá a zdravá doprava : Vysoká úroveň od prvního ročníku
© BUSportál