Současnou pražskou dopravní síť tvoří tři linky metra, 34 linek tramvají a 163 linek autobusů. Denně se jimi přepraví přes 3 miliony cestujících.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) se rozhodl oslavit 135. výročí založení pražské MHD a proto pro cestující a fandy pražské MHD připravil hned dvě publikace. „První z nich je brožura „135 let s pražskou městskou hromadnou dopravou“. Druhou pak kniha „Fakta a legendy pražské MHD“.

Dopravní podnik zve na Den otevřených dveří v Muzeu MHD ve Střešovicích - Těšíme se na kompletně renovovaný autobus Škoda 706 RO

Z historie pražské MHD

Brožura: 135 let s pražskou městskou hromadnou dopravou "pdf"

• Počátek - koněspřežná dráha

  Za zrod pražské MHD je považováno 23. září roku 1875. Na trať tehdy vyjel první vůz ještě koněspřežné tramvaje s cestujícími. První úsek pražské koňky začínal v Karlíně poblíž Invalidovny, kde se nacházela vozovna. Trať byla dvoukolejná a dlouhá 3,4 km. Při dokončení výstavby sítě v roce 1885 měřila již 18,875 km.

• Elektřina - autobusy, trolejbusy, metro

  Podoba pražské MHD se ale poměrně rychle vyvíjela. Zavedení elektřiny na sebe nenechalo dlouho čekat. V roce 1908 zahájily tehdejší Elektrické podniky první provoz autobusů. Ten byl ale hned v následujícím roce z důvodu několika vážnějších nehod v provozu zastaven. V roce 1925 byla díky pokroku v konstrukci silničních vozidel zavedena autobusová doprava znovu, tentokrát již bez vážných technických rizik. První autobusová linka tohoto období vyjela 21. června 1925 na trati z Vršovic do Záběhlic. Trolejbusy byly v Praze jako v prvním českém městě zavedeny do pravidelného provozu v roce 1936.

• Od roku 1967 lze hovořit o počátku metra.

  Československá vláda tehdy rozhodla o přeměně již probíhajících prací přímo na výstavbu metra bez mezistupně podpovrchové tramvaje. V roce 1974 byl poté po několika měsících zkušebního provozu bez cestujících slavnostně zahájen pravidelný provoz metra pro veřejnost. Trať C měřila 7, 038 km a začala se tak psát zcela nová kapitola pražské městské dopravy. Při zahájení provozu metra byl interval v době provozních špiček 3 minuty. Aby metro uspokojilo stále rostoucí zájem cestujících, byly intervaly v nejrušnějších hodinách postupně snižovány. V roce 1990 potom dosáhly v ranní špičce na trase A a B na 130 sekund.

• Vývoj v posledních letech

  Vývoj pražské MHD pokračoval i v porevolučních letech. V letech 1993 – 1995 byl například obohacen vozový park pražských autobusů o vozy vybavené prvky přispívajícími k vyšší bezpečnosti a ekologičnosti provozu. Od roku 1995 jsou do Prahy dodávány nízkopodlažní autobusy.

  Pražská doprava se stává také stále vstřícnější k osobám s omezenou pohyblivostí a nevidomým. Pro přepravu osob se sníženu pohyblivostí a s invalidními vozíky vyčleňuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) od roku 1992 postupně řadu autobusů, které jsou vybavovány zdvihacími plošinami. Vozy tramvajové i autobusové dopravy jsou od roku 1996 vybavovány speciálními přijímači pro nevidomé, které umožňují například aktivovat pomocí dálkových ovladačů externí hlášení o čísle linky a vlaku.

Dnešní pražská MHD přepraví více než 3 miliony cestujících denně. Ročně je to na všech trasách přes 1,3 mld. osob. Dopravní odborníci oceňují na pražské MHD hlavně hustotu sítě linek, kterou tvoří tři linky metra o celkové délce 59,4 km, kterými mohou lidé cestovat do 57 stanic. DPP dále provozuje 24 denních, 9 nočních a 1 historickou tramvajovou linku o celkové délce 547,84 km. Autobusová síť pražské MHD dosahuje celkové délky 1815 km a tvoří ji 116 denních městských, 16 příměstských, 16 školních, 13 nočních městských linek a 2 linky pro osoby se sníženou pohyblivostí. Mezi nejaktuálnější projekty DPP patří výstavba 4 nových stanic metra A, ve fázi příprav je i nová linka metra D. Dopravní podnik také průběžně modernizuje svůj vozový park o nové autobusy a nízkopodlažní tramvaje.

---

Zajímavosti z historie pražské MHD

Koněspřežné železnice, tzv. koňky, na začátku provozu bojovaly s řadou problémů. Jednak jim na trati často překážely dostavníky a povozy, vozy také mnohdy vykolejily. Běžně se pak stávalo, že jízda namísto plánovaných 25 minut trvala třeba dvojnásobnou dobu.

Pro rozlišení tratí bylo využíváno barevné označení a barevně byly rozlišeny také jízdenky. Pro každý směr jízdy se navíc lišily také odstínem barvy. Provoz pražské MHD v osmdesátých letech devatenáctého století končil kolem 22.00 hodiny. Poslední spoje na všech linkách byly označeny modrou svítilnou.

Při zavádění pravostranného provozu ve třicátých letech dvacátého století bylo třeba v Praze přeložit 95 nástupišť a zřídit 25 nástupišť nových.

Aby bylo možné udržet dopravu na přijatelné úrovni i v době světové války, kdy se podniky potýkaly s nedostatkem mužského personálu, bylo v roce 1915 do služby průvodčích zařazeno prvních 40 žen. V roce 1918 už jejich počet dosahoval téměř čtyř set.

Prvních devět stanic metra neslo názvy: Sokolovská (dnešní Florenc), Hlavní nádraží, Muzeum, I. P. Pavlova, Gottwaldova (dnes Vyšehrad), Pražského povstání, Mládežnická (dnes Pankrác), Budějovická a Kačerov.

---

TZ Dopravního podniku hl. m. Prahy