V rámci provozu v Drážďanech byl také testován redaktorem časopisu Omnibusspiegel. BUSportál má k dispozici náhled na časopis a překlad materiálu z tohoto testování, ze kterého jsme vybrali:

Na německý trh se připravuje vstoupit nový výrobce: český TEDOM. Jeho nízkopodlažní městský autobus C 12 si to chce rozdat s autobusy Citaro, Lion’s City a Urbino. Jestli na to má, to jsme zkoumali na zkušební jízdě Drážďanami.

Přesvědčivá práce

C12 je plně nízkopodlažní autobus, veškeré vstupy jsou bez schodů. Motor je umístěn ve věži vlevo vzadu. Na výběr je naftový a plynový motor, pohonná jednotka je zřetelná i z typového označení díky doplněnému D (pro diesel), resp. G (Gas).

Testovali jsme C 12 D. V současné době je jako předváděcí vůz na turné Saskem a byl již nasazen u různých dopravních podniků. My jsme si ho vypůjčili u podniku Veolia Teater-Tours v Drážďanech. V nejbližší době má kromě toho přijít do Německa jako předváděcí vůz i C12 G. Prvním testovacím podnikem bude Steinbrück ve městě Gotha, kde už byl dříve nasazen i C12 D.

Solidní technika

Když se člověk podívá na C12 D blíže, ani se mu nechce věřit, že TEDOM začal s výrobou autobusů teprve před šesti roky. Autobus se líbí nejen díky klasickému designu, nýbrž i díky dobrému zpracování a jako celek působí vyzrále. To je v neposlední řadě zásluhou konstruktérů kolem Drahomíra Jelečka. Bratr šéfa Tedomu Josefa Jelečka není jen ředitelem autobusové divize, ale jako strojní inženýr se významnou mírou podílel i na vývoji autobusu. Jeho tým dostal posilu také v několika bývalých pracovnících Karosy, kteří přinesli potřebné zkušenosti s výrobou autobusů. K úrovni kvality přispívá samozřejmě také vysoce moderní nový závod v Třebíči, který byl otevřen koncem roku 2006. Konstruktéři si byli zcela vědomi toho, že západoevropský trh má vysoké nároky. Proto použili kvalitní komponenty a také jinak se postarali o spolehlivost a dlouhou životnost: skelet je nerezové oceli, příď, záď a podběhy ze sklolaminátu, zbytek opláštění z hliníku. Nápravy pocházejí od ZF, dieselový motor od Deutz. U převodovky má zákazník na výběr mezi Voith Diwa a ZF Ecomat. Jestli se v nabídce objeví i ZF Ecolife, není zatím rozhodnuto. Klimatizace byla u našeho testovacího autobusu od Termo-Kingu. Standardně je C12 vybaven třemi dveřmi, dvoudveřové provedení je však také k dispozici. Výrobcem dveří poháněných výhradně vzduchem je finská firma Tamware, v současné době se však v Tedomu uvažuje o druhém dodavateli.

Z pohledu řidiče

V C12 D sedí řidič lehce vyvýšeně na 24 cm vysoké podestě. Není to jen pro lepší přehled v dopravě, nýbrž blíží se tím i výšce očí nastupujících pasažérů. Díky sériové palubní desce podle normy VDV se řidič na pracovišti hned bez problémů vyzná.

Nezvykle vysoko je zavěšeno levé zpětné zrcátko. Člověk tím sice získá dobrý přehled, ale pořád musí zvedat hlavu, aby se do něj mohl podívat.

Ve spojení s automatickou převodovkou Voith Diwa se projevuje 7,1-litorvý motor Deutz jako dostatečně silný. Zrychlení ze zastávek se daří rychle a plynule, také nájezd do kopce jde s C12 12 – ovšem bez pasažérů – lehce.

Ne bez problémů jde naproti tomu zpomalování: Nožní brzda a také retardér, který se ovládá samostatnou páčkou, zasahují už při lehkém dotyku skoro „kousavě“. Člověk si potřebuje určitou dobu zvykat, aby se s brzdou seznámil. Jako pomoc slouží kromě toho předvídavá jízda: člověk by měl k zastávkám a semaforům nechat vůz dojíždět co nejdál a využívat co možná nejvíc přirozené zpomalování. Příjemným ulehčením práce naproti tomu je, že se při pevném sešlápnutí brzdového pedálu automaticky sepne zastávková brzda.

Tuhá přední náprava našeho testovacího autobusu se s částečně dost špatným povrchem drážďanských ulic nevyrovnávala moc dobře a brala nerovnosti vozovky na vědomí údery do volantu. Od minulého roku jsou ale modely Tedomu k dodání i s nezávislou nápravou ZF.

---

Za poskytnutí informací děkujeme společnosti TEDOM