Rekonstrukce Negrelliho viaduktu se blíží do konečné fáze. Březen 2020. Foto Pavla Šáfrová
Po více než dvou letech vyjedou znovu vlaky po druhém nejstarším a historicky prvním železničním mostě přes Vltavu. Zachovány budou trasy do Kralup nad Vltavou, Ústí nad Labem a do Kladna.
Po více než dvou letech vyjedou znovu vlaky po druhém nejstarším a historicky prvním železničním mostě přes Vltavu. Zachovány budou trasy do Kralup nad Vltavou, Ústí nad Labem a do Kladna.
V pondělí 1. června 2020 dochází k mimořádné změně jízdních řádů osobních vlaků na linkách S4 Praha – Kralupy nad Vltavou – Hněvice – (Ústí nad Labem) a S5/R45 Praha – Kladno – Kladno-Ostrovec. V souvislosti s obnovením provozu na Negrelliho viaduktu v centru Prahy se vrací spoje na uvedených linkách na původní trasy. Vlaky tak už nezastaví ve stanicích Praha-Holešovice nebo v Praze-Bubnech na Vltavské.
„Od prvního dne obnovení provozu na Negrelliho viaduktu, tedy od pondělí 1. června, plánujeme návrat k původním trasám vlaků na linkách S4 do Kralup nad Vltavou a Ústí nad Labem a také na lince S5 a R 45 z Prahy do Kladna. Cestující z Kralup tak dojedou osobním vlakem díky kratší trase do centra Prahy na Masarykovo nádraží až o 7 minuty dříve, ale především se tyto spoje vyhnou silně vytížené křižovatce tratí v oblasti Balabenky. Doprava by ta měla být plynulejší a spolehlivější. Bez přesedání přímo do centra zamíří i osobní a spěšné vlaky linky S5 a R45 z Kladna,“ upozorňuje obchodní ředitel Regionálního obchodního centra ČD pro Prahu a Středočeský kraj Jakub Goliáš.
Vlaky linky S4 tak stejně jako před 2,5 lety pojedou z Podbaby do původní zastávky Praha-Holešovice zastávka a vyhnou se novému holešovickému nádraží. Tam i nadále zamíří rychlíky z Děčína a Ústí nad Labem (linka R20), které pojedou nadále na pražské hlavní nádraží.
Historie Negrelliho viaduktu
Po Karlově mostu je Negrelliho viadukt nejstarším mostem v Praze. Jedno prvenství mu ale přeci jen patří – jde o historicky první pražský železniční most přes Vltavu. Nejenže je tedy významnou stavbou po stránce technické, ale z hlediska památkové péče se jedná i o kulturní památku.
Na jeho výstavbě se v letech 1845-1849 podílelo až 3 000 českých, německých i italských dělníků a sám Alois Negrelli, jenž byl pověřen stavbou celé dráhy z Vídně do Prahy a Děčína, pocházel z jižních Tyrol. Zhotovitelem pak byly firmy bratři Kleinů a Vojtěcha Lanny, přičemž stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých.
Viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Překlenuje při tom karlínské údolí, tehdy ještě zcela neregulované záplavové území, dvě vltavská ramena a ostrov Štvanice. Se svými 1 120 metry délky neměl v Evropě přes půl století konkurenci. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tvoří jej celkem 87 kamenných oblouků, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových (nad řekou).
V roce 1873 byl k Negrelliho viaduktu dostavěn tzv. „Karlínský spojovací viadukt“, který propojuje Bubny s Libní bez nutnosti zajíždět na Masarykovo nádraží. Tato odbočka na Libeň se skládá z 26 oblouků (10 kamenných a 16 cihlových) a měří 351 m.
Za plného provozu a téměř bez poškození přečkal viadukt povodně v letech 1865, 1890 i tu největší povodeň v roce 2002, při níž byl zatopen téměř celý Karlín. Navržen byl totiž na základě čerstvých zkušeností s povodní v roce 1845. V roce 2002 se navíc spolu s železničními mosty na Výtoni a v Libni pod Bílou skálou výraznou měrou podílel na dopravě přes Vltavu. Tehdy voda dosahovala kóty 189,31, což je 2,4 m pod vrcholem klenby žulových oblouků v řece.
Po více než 160 letech byla jeho rekonstrukce už nanejvýš potřebná. Prošlo jí celkem 15 mostních objektů o délce přesahující 1 450 m.
„Od prvního dne obnovení provozu na Negrelliho viaduktu, tedy od pondělí 1. června, plánujeme návrat k původním trasám vlaků na linkách S4 do Kralup nad Vltavou a Ústí nad Labem a také na lince S5 a R 45 z Prahy do Kladna. Cestující z Kralup tak dojedou osobním vlakem díky kratší trase do centra Prahy na Masarykovo nádraží až o 7 minuty dříve, ale především se tyto spoje vyhnou silně vytížené křižovatce tratí v oblasti Balabenky. Doprava by ta měla být plynulejší a spolehlivější. Bez přesedání přímo do centra zamíří i osobní a spěšné vlaky linky S5 a R45 z Kladna,“ upozorňuje obchodní ředitel Regionálního obchodního centra ČD pro Prahu a Středočeský kraj Jakub Goliáš.
Vlaky linky S4 tak stejně jako před 2,5 lety pojedou z Podbaby do původní zastávky Praha-Holešovice zastávka a vyhnou se novému holešovickému nádraží. Tam i nadále zamíří rychlíky z Děčína a Ústí nad Labem (linka R20), které pojedou nadále na pražské hlavní nádraží.
U linek S5 a R45 na Kladno se pak ruší zastávka Praha-Bubny Vltavská. Vlaky budou znovu zastavovat o několik stovek metrů dál na původním nádraží Praha-Bubny a budou pokračovat přímo do centra přes Negrelliho viadukt na Masarykovo nádraží.
První vlaky s vládní delegací a novináři pojedou po nově zrekonstruovaném viaduktu v pátek 29. května.
Aktuálně jsme doplnili video z druhé jízdy po viaduktu 29. května přes autobusové nádraží Florenc. Také jsme se svezli.
Historie Negrelliho viaduktu
Po Karlově mostu je Negrelliho viadukt nejstarším mostem v Praze. Jedno prvenství mu ale přeci jen patří – jde o historicky první pražský železniční most přes Vltavu. Nejenže je tedy významnou stavbou po stránce technické, ale z hlediska památkové péče se jedná i o kulturní památku.
Na jeho výstavbě se v letech 1845-1849 podílelo až 3 000 českých, německých i italských dělníků a sám Alois Negrelli, jenž byl pověřen stavbou celé dráhy z Vídně do Prahy a Děčína, pocházel z jižních Tyrol. Zhotovitelem pak byly firmy bratři Kleinů a Vojtěcha Lanny, přičemž stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých.
Viadukt spojuje Masarykovo nádraží s Bubny. Překlenuje při tom karlínské údolí, tehdy ještě zcela neregulované záplavové území, dvě vltavská ramena a ostrov Štvanice. Se svými 1 120 metry délky neměl v Evropě přes půl století konkurenci. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tvoří jej celkem 87 kamenných oblouků, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových (nad řekou).
V roce 1873 byl k Negrelliho viaduktu dostavěn tzv. „Karlínský spojovací viadukt“, který propojuje Bubny s Libní bez nutnosti zajíždět na Masarykovo nádraží. Tato odbočka na Libeň se skládá z 26 oblouků (10 kamenných a 16 cihlových) a měří 351 m.
Za plného provozu a téměř bez poškození přečkal viadukt povodně v letech 1865, 1890 i tu největší povodeň v roce 2002, při níž byl zatopen téměř celý Karlín. Navržen byl totiž na základě čerstvých zkušeností s povodní v roce 1845. V roce 2002 se navíc spolu s železničními mosty na Výtoni a v Libni pod Bílou skálou výraznou měrou podílel na dopravě přes Vltavu. Tehdy voda dosahovala kóty 189,31, což je 2,4 m pod vrcholem klenby žulových oblouků v řece.
Po více než 160 letech byla jeho rekonstrukce už nanejvýš potřebná. Prošlo jí celkem 15 mostních objektů o délce přesahující 1 450 m.
Rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Foto Pavla Šáfrová
Další nové tramvaje zamíří z Česka do Bratislavy
První obousměrné tramvaje Škoda dorazily do Bratislavy
Nové tramvaje pro trať Most - Litvínov
