27. 1. 1944 byl provoz zahájen třemi trolejbusy typu FBW-BBC. Vozy s podvozky Brozincevič a elektrickou výzbrojí Brown-Boweri měly karosérie vyrobené podle dokumentace švýcarské firmy Tuscher + Co., Zurich. Foto DSZO
Významné jubileum si počátkem roku 2019 připomíná Dopravní společnost Zlín – Otrokovice. 27. ledna uplyne 75 let od slavnostního zahájení trolejbusové dopravy ve městě.
Významné jubileum si počátkem roku 2019 připomíná Dopravní společnost Zlín – Otrokovice. 27. ledna uplyne 75 let od slavnostního zahájení trolejbusové dopravy ve městě.
Jak se zrodila myšlenka na zavedení trolejbusové dopravy ve Zlíně? Snad prvním podnětem byl pro zlínské radní článek, který vyšel v Lidových novinách 18. září 1934. Článek informoval veřejnost o rozhodnutí Správní rady brněnských pouličních drah zavést trolejbus v moravské metropoli. Už o dva dny později odchází ze Zlína dopis do Brna s dotazem na podrobnosti. Představitelé Zlína chtěli znát cenu trolejbusu, náklady na vybudování jednoho kilometru trolejbusové trati a další provozní náklady. Zajímali se o technický popis vozidla, prosili brněnské kolegy o prospekt, chtěli získat i jejich pozdější zkušenosti. Dopis tehdy podepsal první náměstek starosty Zlína Josef Zavrtálek.
Trvalo to ještě téměř deset let, než první tři trolejbusy vyjely s cestujícími do ulic Zlína. Vznikla firma Zlínská dopravní, a. s., jejímž největším akcionářem byla – jak jinak – firma Baťa. Osobností, která se nejvíce zasloužila o spuštění trolejbusové dopravy a počátky rutinního provozu, byl první ředitel podniku Vilém Pecina. Začínalo se s linkami A, B a C. Od té doby zůstaly trolejbusy hlavním dopravním prostředkem MHD ve Zlíně a později i v Otrokovicích. Trolejbusová síť se postupně rozšiřovala a tomuto dopravnímu prostředku zůstali Zlíňané věrni i v období stagnace v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy některá města své trolejbusové provozy unáhleně rušila.
„Pro Zlín to bylo nepochybně šťastné rozhodnutí postavit systém jeho městské dopravy na trolejbusech. Ukazuje to na velkou předvídavost zakladatelů trolejbusové dopravy už v dobách, kdy se péči o životní prostředí nevěnovala taková pozornost jako nyní. Výhody tichého dopravního prostředku, který v místě svého provozu neprodukuje žádné emise, plně oceňujeme zejména v posledních desetiletích,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň.
Zlín a Otrokovice počítají s trolejbusovou dopravou i do budoucna. „Už letos na jaře chceme spustit zajímavý projekt prodloužení jedné z trolejbusových linek až po zoologickou zahradu v Kostelci, a to s využitím bateriových trolejbusů. Uvnitř města pojedou pod trolejovým vedením, ze kterého budou dobíjet i baterie, v nezatrolejovaném úseku v Kostelci a Štípě budou elektrickou energii z baterií odebírat,“ dodal ředitel DSZO. Pořízení nových bateriových trolejbusů je z 85 procent financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Uvažuje se rovněž o prodloužení trolejbusové trati v Otrokovicích – opět s nasazením bateriových vozů a s částí trasy mimo trolejové vedení. Firma hodlá v nejbližší době investovat také do modernizace měníren a starších trolejových tratí. Tyto projekty budou spolufinancovány dotací z Fondu soudržnosti (FS), poskytovanou v rámci operačního programu Doprava.
V současné době tvoří vozový park DSZO více než pět desítek trolejbusů – sólo vozů i kloubových vozidel. Téměř všechny jsou nízkopodlažní, asi třetina je vybavena klimatizací salonu pro cestující. Ve vozovém depu DSZO nechybí pro slavnostní příležitosti ani jeden plně funkční historický trolejbus z konce sedmdesátých let, někdy dokonce jezdí i s historickou vlečkou. Trolejbusy ve Zlíně a Otrokovicích najedou ročně zhruba 3,1 milionu kilometrů a přepraví asi 21,7 milionu cestujících, což tvoří téměř 70 procent ze všech přepravených cestujících ve zdejší MHD.
27. 1. 1944 byl provoz zahájen třemi trolejbusy typu FBW-BBC. Vozy s podvozky Brozincevič a elektrickou výzbrojí Brown-Boweri měly karosérie vyrobené podle dokumentace švýcarské firmy Tuscher + Co., Zurich. Dosahovaly max. 50 km/h. Každý vůz měl kapacitu 26 sedících a 45 stojících. Sedadla byla uspořádána podélně. Do konce roku 1944 byly dány do provozu další dva trolejbusy FBW-BBC. V roce 1947 byly do provozu zařazeny další tři vozidla typu FBW-BBC. Všechny tyto trolejbusy byly vyřazeny z provozu v letech 1964-1965. Další trolejbusy byly zařazovány do provozu v letech 1948, 1949, 1951 a 1954.
Více bude toto výročí připomínat DSZO na letošním dni otevřených dveří v červnu.
Zdroj: DSZO
Trvalo to ještě téměř deset let, než první tři trolejbusy vyjely s cestujícími do ulic Zlína. Vznikla firma Zlínská dopravní, a. s., jejímž největším akcionářem byla – jak jinak – firma Baťa. Osobností, která se nejvíce zasloužila o spuštění trolejbusové dopravy a počátky rutinního provozu, byl první ředitel podniku Vilém Pecina. Začínalo se s linkami A, B a C. Od té doby zůstaly trolejbusy hlavním dopravním prostředkem MHD ve Zlíně a později i v Otrokovicích. Trolejbusová síť se postupně rozšiřovala a tomuto dopravnímu prostředku zůstali Zlíňané věrni i v období stagnace v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy některá města své trolejbusové provozy unáhleně rušila.
„Pro Zlín to bylo nepochybně šťastné rozhodnutí postavit systém jeho městské dopravy na trolejbusech. Ukazuje to na velkou předvídavost zakladatelů trolejbusové dopravy už v dobách, kdy se péči o životní prostředí nevěnovala taková pozornost jako nyní. Výhody tichého dopravního prostředku, který v místě svého provozu neprodukuje žádné emise, plně oceňujeme zejména v posledních desetiletích,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň.
Zlín a Otrokovice počítají s trolejbusovou dopravou i do budoucna. „Už letos na jaře chceme spustit zajímavý projekt prodloužení jedné z trolejbusových linek až po zoologickou zahradu v Kostelci, a to s využitím bateriových trolejbusů. Uvnitř města pojedou pod trolejovým vedením, ze kterého budou dobíjet i baterie, v nezatrolejovaném úseku v Kostelci a Štípě budou elektrickou energii z baterií odebírat,“ dodal ředitel DSZO. Pořízení nových bateriových trolejbusů je z 85 procent financováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Uvažuje se rovněž o prodloužení trolejbusové trati v Otrokovicích – opět s nasazením bateriových vozů a s částí trasy mimo trolejové vedení. Firma hodlá v nejbližší době investovat také do modernizace měníren a starších trolejových tratí. Tyto projekty budou spolufinancovány dotací z Fondu soudržnosti (FS), poskytovanou v rámci operačního programu Doprava.
V současné době tvoří vozový park DSZO více než pět desítek trolejbusů – sólo vozů i kloubových vozidel. Téměř všechny jsou nízkopodlažní, asi třetina je vybavena klimatizací salonu pro cestující. Ve vozovém depu DSZO nechybí pro slavnostní příležitosti ani jeden plně funkční historický trolejbus z konce sedmdesátých let, někdy dokonce jezdí i s historickou vlečkou. Trolejbusy ve Zlíně a Otrokovicích najedou ročně zhruba 3,1 milionu kilometrů a přepraví asi 21,7 milionu cestujících, což tvoří téměř 70 procent ze všech přepravených cestujících ve zdejší MHD.
27. 1. 1944 byl provoz zahájen třemi trolejbusy typu FBW-BBC. Vozy s podvozky Brozincevič a elektrickou výzbrojí Brown-Boweri měly karosérie vyrobené podle dokumentace švýcarské firmy Tuscher + Co., Zurich. Dosahovaly max. 50 km/h. Každý vůz měl kapacitu 26 sedících a 45 stojících. Sedadla byla uspořádána podélně. Do konce roku 1944 byly dány do provozu další dva trolejbusy FBW-BBC. V roce 1947 byly do provozu zařazeny další tři vozidla typu FBW-BBC. Všechny tyto trolejbusy byly vyřazeny z provozu v letech 1964-1965. Další trolejbusy byly zařazovány do provozu v letech 1948, 1949, 1951 a 1954.
Více bude toto výročí připomínat DSZO na letošním dni otevřených dveří v červnu.
Zdroj: DSZO
Z Prahy odjelo na Ukrajinu pět autobusů SOR
Autonomní Karsan e-ATAK oceněn za design v Německu
MOBILBOARD roste - má obchodního a provozního ředitele
