Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Program viz níže.

aneb Proč v Kouřimi před 100 lety nevyjely autobusy ... (ale až o pět let později). Nově PROGRAM.
aneb Proč v Kouřimi před 100 lety nevyjely autobusy ... (ale až o pět let později). Nově PROGRAM.

PROGRAM

10-11 výstava autobusů Škoda 706 RTO-K a Praga RND na náměstí v Kouřimi
10:30-11:00 slavnostní projev starostky Kouřimi a zástupců OAD Kolín na náměstí v Kouřimi
11 odjezd autobusu Praga RND do Českého Brodu od hasičské zbrojnice v Kouřimi (bývalých garáží)
11:35-12:30 výstava autobusů škoda 706 RTO a RO na náměstí v Českém Brodě, slavnostní projev starosty Českého Brodu a OAD Kolín
12:30 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Českého Brodu do Kouřimi
14:00 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Kouřimi do Českého Brodu
15:00 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Českého Brodu do Kouřimi, ukončení akce.

Petr Hoffman k autobusovému jubileu napsal:

Začátek 1. světové války měl fatální dopad na veřejnou dopravu v českých zemích. Z důvodu mobilizace, vyhlášené 25. července (částečná) a 31. července (všeobecná mobilizace) byl v celém Rakousko-Uhersku narušen provoz na železnicích a zcela zastavena slibně se rozvíjející autobusová doprava. Zatímco vlaky začaly počátkem září 1914 zase jezdit, k obnovení autobusové dopravy už během války nedošlo a nebyly ani zavedeny žádné nové linky.

Největší smůlu mělo bývalé krajské město Kouřim, jehož představitelé o autobusové dopravě uvažovali již od roku 1906 a v roce 1907 spolu se zastupiteli Kutné Hory, Zásmuk a Českého Brodu požádali pražské poštovní ředitelství o zavedení linky, spojující všechna jmenovaná města.

Do Kouřimi sice už od roku 1881 jezdily vlaky z Peček, ale toto spojení bylo řídké a pomalé. Například v roce 1903 trvala cesta vlakem na 17 km dlouhé trati, který jel pouze dvakrát denně, rovnou hodinu. Pro spojení s Prahou by nesporně bylo výhodnějí a rychlejší dojet po silnici do Českého Brodu a tam přestoupit na dráhu. Všechny snahy kouřimských o zavedení takového spojení však byly marné. Nepomohly ani intervence kouřimské městské rady u vídeňských ministrů obchodu (které tehdy řídilo poštovní správu) Josefa Fořta a Františka Fiedlera, ani osobní intervence říšského poslance Karla Baxy, pozdějšího pražského primátora. Teprve výnosem ministerstva obchodu ze dne 19. října 1912 bylo kouřimskému okresnímu výboru oznámeno, že zavedení státní poštovní autobusové linky Kutná Hora - Kouřim - Český Brod lze očekávat v létě 1913. Ale ani tento slib dodržen nebyl, i když samospráva měla připravenou stavbu garáže, s jejímž zahájením čekala na konečné rozhodnutí ministerstva. Když takové rozhodnutí konečně v září 1913 padlo, pustilo se město do její výstavby. Garáž byla zkolaudována 13. července 1914 a ministerstvo obchodu rozhodlo, že se na prvním úseku linky z Kouřimi do Českého Brodu přes Chotouň a Lstiboř začne jezdit od 1. srpna 1914. Mezitím byly pro linku zakoupeny dva nové autobusy tzv. "jednotného poštovního typu", vyráběné ve vídeňské Poštovní automobilové provozní ústředně, a byl vypracován její jízdní řád.

Atentát v Sarajevu, spáchaný 28. června 1914 na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´ Este, urychlil přípravy na válku. Už několik dní po vyhlášení částečné mobilizace dne 25. července 1914, která postihla celé Čechy, byla zastavena veškerá autobusová doprava. Všechny autobusy byly totiž zrekvírovány pro potřeby vojska a s nimi na vojnu narukovali jejich řidiči. Ze stejného důvodu pochopitelně nevyjely ani nové autobusy na linku z Kouřimi do Českého Brodu, i když už koncem července absolvovaly zkušební jízdy.

Město Kouřim se tak zavedení pravidelné státní autobusové dopravy dočkalo až o více než pět let později. 11. prosince 1919 byl slavnostně zahájen provoz na poštovní autobusové lince do Českého Brodu, která měla původně jezdit už od 1. srpna 1914. Z Kouřimi do Kutné Hory začaly linkové autobusy jezdit od 1. března 1920. Pražské ministerstvo pošt a telegrafů, které po válce převzalo agendu od vídeňského ministerstva obchodu, pro obě linky zakoupilo celkem tři autobusy typu Laurin a Klement MS, které garážovaly v dodnes existující garáži čp. 191 z roku 1914 na Novém městě v Kouřimi.
Podrobnosti o předválečné a poválečné státní poštovní autobusové dopravě nejen v Kouřimi si můžete přečíst v knihách Petra Hoffmana Poštovní autobusy 1908 - 1914 a Poštovní autobusy 1919 - 1932 - viz www.autobusyhoffman.cz.
Státní poštovní autobusová doprava v Kouřimi trvala, stejně jako jinde v Československu, až do 31. prosince 1932, kdy ji převzaly Československé státní dráhy (ČSD). Ale to už je téma pro jiný příspěvek.

Petr Hoffman

Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Článek z týdeníku Naše hlasy, který vyšel 1. srpna 1914, kdy měla být zahájena autobusová doprava mezi Kouřimí a Českým Brodem, ale nebyla. Z archivu Petra Hoffmana.
Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Státní poštovní autobusová garáž v Kouřimi, dokončená v červenci 1914, na snímku přibližně z roku 1920. Uvnitř stojí dva autobusy typu Laurin a Klement MS. Sbírka Poštovní muzeum, Praha
Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Stejná garáž o 90 let později. Dnes slouží Sboru dobrovolných hasičů v Kouřimi. © Petr Hoffman
Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Jízdní řády prvních nových poválečných státních autobusových linek v Čechách. Mezi nimi byla i linka Kouřim - Český Brod, slavnostně otevřená 11. prosince 1919. Z archivu Petra Hoffmana.
Připomenutí jubilea na lince Kouřim - Český Brod proběhne 14.6.2014
Autobusové jízdní řády linek Československé pošty v okolí Kouřimi a Českého Brodu, platné v létě 1932. Z archivu Petra Hoffmana.