Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál

Postřehy z mezinárodní konference NGV 2014 v Praze.
Postřehy z mezinárodní konference NGV 2014 v Praze.
Český plynárenský svaz pořádal už sedmý ročník mezinárodní konference PERSPEKTIVY ROZVOJE A VYUŽITÍ CNG/LNG V DOPRAVĚ. Konference se účastnil i výkonný ředitel Evropské asociace pro zemní plyn a biometan v dopravě (NGVA Europe) Lennart Pilskog.

Ve třech přednáškových blocích zaznělo 12 odborných přednášek. Po dobu jednoho roku mají účastníci konference pod heslem přístup k elektronickému sborníku na na stránkách Českého plynárenského svazu www.cgoa.cz.
Opět po roce se na pozadí jednotlivých prezentací pokusíme zorientovat v současné situaci. Jakkoli je vozidel na zemní plyn v celosvětovém měřítku mnoho, Česká republika stále trochu přešlapuje na místě. Obehraná písnička, zda nejprve vozidla a pak plničky nebo naopak, nedává už smysl. Jak se ukazuje v Táboře, pořádná plnicí stanice ja na začátku nutnou podmínkou možného rozvoje. Tábor je učebnicovým příkladem města s komplexním pojetím dopravy na CNG. Samozřejmě na začátku tu jediný CNG autobus měl pro sebe k dispozici naddimenzovanou plnicí stanici, nyní se bude budovat další plnička pro dopravce, aby autobusy tolik nezaplňovaly tu veřejnou.

Jasně se ukazuje, že je třeba zrealizovat zajímavý projekt se správnými partnery, využít veřejnou podporu, jde-li to, a vše se významně pohne. Jako velmi chytrý a užitečný tah se jeví přesvědčení České pošty, aby svoje flotily orientovala právě na CNG. Jako velký odběratel pak implikuje pak vybudování plnicích stanic, protože poštovních automobilů je mnoho a poštovní depa jsou ideálním místem pro plnicí stanice. Svezou se s tím i další uživatelé a také to jistě nenechá konkurenci v klidu. Najednou se další plničky objevují i tam, kde to po léta bylo zakleté (Plzeňsko). Cesta alespoň částečné plynofikace autobusových provozů se léty ukázala jako sice možná, ale dost trnitá.

I když se věnujeme zejména autobusům, zaujala i informace o připravované Škodě Octavii na CNG (prvně se to přihodilo před asi sedmi lety a nic z toho nebylo, asi už se v koncernu domluvili). V té souvislosti vznikla u výrobce i plnicí stanice, která na obrázku zaujala netradiční komfortní střechou, která ochrání řidiče před deštěm při manipulaci. Možná je to malichernost, ale pořádná střecha je totiž to, co mnoha plnicím stanicím na CNG chybí, cena střechy je prý neúměrně vysoká (statisíce). Když se ovšem deklaruje (i na konferencích) potřeba komfortu při plnění CNG, pak nezmoknout při tankování je konkurenční výhoda (benzínu).

Co se týče komfortu, přibývá plniček s multifunkčním platebním přístupem často plně samoobslužným. Přesto se nadále má rozvíjet i systém plynárenských karet, což vidíme z hlediska majitele této karty jako příznivé. Hradit CNG kartou a následně u firemního vozu platit za celý měsíc jednou fakturou je praktické.

Vždy si se zájmem poslechneme, jak dobré řešení je zemní plyn jako palivo v tekuté podobě LNG. Pravdou je, že toto palivo zůstane zatím výhodné ve státech u moře, neboť po moři se dopravuje zkapalněné palivo tankery. Jeho výhodnost vzhledem k množství paliva v nádržích u velkých užitkových vozů (zejména kamiony v dálkové dopravě) je oproti CNG jasná. V Polsku se ujal LNG i v autobusové dopravě, když patrně za značné podpory dodavatele paliva se malý karosář tomuto segmentu začal věnovat a autobusy se objeví v roce 2014 i ve Varšavě.

Správně zaznělo, že kromě plnicích stanic a nabídky vozidel tu je potřeba dalších posunů v legislativě (mj. už tradiční téma vjezdu do podzemních prostor) a také zajištění servisní sítě.

Postupem let a zpřísněním emisních limitů se ztrácí ekologické argumenty oproti dieselům a zůstávají argumenty ekonomické a politické - jde zde kažopádně o diverzifikaci druhu paliva a to je vždy bezpečnější. Ekonomické argumenty by mohly být daleko silnější, kdyby se zemní plyn nevázal na cenu ropy, jakmile zdraží ropa, zdraží i zemní plyn. Systémy pohonů se obecně vzájemně cenově korigují, ať se jim to líbí nebo ne. Na masivní nástup vozidel na zemní plyn a elektřinu těžko trh zareaguje zdražením nafty.

Uvidíme, co přinese rok 2014. V rámci Operačního programu Životní prostředí by se celkový počet autobusů na CNG (mimichodem, i ty stárnou) v ČR mohl zvýšit více než o čtvrtinu.
Dagmar Braunová

Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?
© BUSportál