Trh s užitkovými vozidly v EU měl v 1. čtvrtletí 2024 smíšené výsledky. Prodej autobusů vzrostl na 9 624 kusů, nárůst zaznamenaly elektrické i dieselové autobusy. Mezi velké autobusové trhy se zařadilo Rumunsko. Nárůst registrací je také u dodávek, zatímco u nákladních vozidel mírně poklesly, a to i přes růst trhu nákladních vozidel s elektrickým pohonem.

Prodeje autobusů v EU zaznamenaly pozitivní začátek roku, nové registrace v EU vzrostly v 1. čtvrtletí meziročně o 23,3 %, celkem bylo registrováno 9 624 autobusů. V celé Evropě (včetně zemí EFTA a UK) 11 718 autobusů. Zatímco ve Francii prodeje klesly o 16,8 %, výrazně vzrostly tři hlavní trhy: Německo (+20 %), Itálie (+18,3 %) a Španělsko (+7,6 %), k pozitivnímu výsledku přispěla i Česká republika s nárůstem o 127,7 %. Rumunsko zvýšilo prodeje o 67,6 %. Registrace nových elektrických autobusů vzrostly v EU v prvním čtvrtletí o 10,3 % na 1 180 ks. Celkově bylo v Evropě registrováno 1 633 ebusů (+7,6 %). Podíl na trhu se však mírně snížil z loňských 13,7 % na 12,3 %. Německo, objemově největší trh, vzrostlo o 20,7 % (175 ks). Rumunský trh s elektrickými autobusy vzrostl o 149,2 % (162 ks) a stal se tak druhým největším trhem pro ebusy. Itálie registrovala o téměř 60 % více elektrických autobusů (107 ks). Francie, dříve největší trh, zaznamenala pokles o 66,4 % (132 ks). V České republice není v I. čtvrtletí registrován žádný elektricky poháněný autobus. Největším trhem s elektrickými autobusy v Evropě je Spojené království s 387 autobusy a mírným meziročním nárůstem o 18,7 %. Nárůst je také ve Švýcarsku a to o téměř 50 % (56 ks). Prodej hybridních elektrických autobusů klesl o 1,9 % a nyní tvoří 10,9 % trhu. Registrace dieselových autobusů vzrostly o významných 38,8 % a nyní představují 70,7 % podíl na trhu, což je oproti předchozímu roku nárůst z 62,8 %. V České republice bylo registrováno meziročně o 141 % více autobusů s naftovým motorem (159 ks), 30 autobusů jezdí na alternativní pohon jako je CNG, LPG nebo vodík. V prvním čtvrtletí roku 2024 se prodej nových dodávek v EU zvýšil o 12,6 %, díky klíčovým trhům se prodalo téměř 400 000 kusů. Vede Itálie s nárůstem o 19,4 %, následuje Německo s 12,7 %, Španělsko s 10,9 % a Francie s 8,7 %. Česká republika hlásí nárůst o 18,3 % (5 959 ks). Preferovanou volbou zákazníků pro nové dodávky v EU byl diesel. Prodeje vzrostly o 12,2 % na 336 698 kusů a udržely si stabilní 84,2% podíl na trhu (mírný pokles z 84,5 % v 1. čtvrtletí 2023). Benzinové modely vzrostly o výrazných 18,8 %, což představuje podíl 6,1 %. Elektricky nabíjené dodávky zaznamenaly mírnější růst o 4,2 % a získaly 5,8 % podíl na trhu, což je mírný pokles z 6,2 % v loňském roce. Prodej hybridních postupně nabírá na tempu, s 12,6% růstem, přičemž podíl na trhu činí pouze 2,2%. Narozdíl od vanů registrace nových nákladních vozidel v EU klesly o 4 % na 85 296 kusů. I když středně těžné nákladní vozy o 5 % vzrostly, celkový pokles způsobily především těžká nákladní vozidla a to o 5,4 %. Mírný pokles o 2,2 % a 0,3 % vykázaly Německo a Francie, Česká republika se zařadila také k tomuto trendu, s poklesem prodejů o 16,8 %. Španělsko a Itálie evidují opačný trend se zisky 15,7 %, resp. 6,6 %. I u nákladních aut je dominantním na trhu dieselový pohon, který představoval 95,5 % nových registrací, a to i přes pokles o 4,5 % ve srovnání s předchozím rokem. Nákladní vozidla s elektrickým nabíjením vzrostla o 29,5 %, čímž si zajistila téměř 2 % podílu na trhu, oproti 1,4 % v loňském roce. Německo vedlo tuto expanzi s 173,7% růstem, což přispělo k 56 % prodeje elektricky nabitých nákladních vozidel v EU. Zdroj dat: ACEA

Proti minulému měsíci vzrostly registrace o 93 vozidel. Výsledné číslo 137 ks je o 63 procent meziročně vyšší a vůbec nejvyšší dubnové za posledních dvacet let. Nejvíc vozidel je značky Iveco Bus, následuje Setra a Mercedes-Benz.

Celkem 79 autobusů je značky Iveco Bus (50 ks linkových, 18 městských a 11 dálkových), Setra 19 ks (13 ks linkových a 6 dálkových), Mercedes-Benz 16 ks (3 ks linkových a 9 dálkových), MAN 7 ks (1 ks městský, 4 ks linkový a 2 ks dálkový), SOR 6 ks (5 ks městský a 1 ks linkový), Isuzu 3 ks (dálkový), Irizar (dálkový) a Temsa (městský) po 2 ks. Nejvíc autobusů přijelo do Prahy (45 ks) a Středočeského kraje (26 ks). V Jihočeském kraji se můžou těšit na 22 a v Pardubickém na 19 nových autobusů. Od začátku roku 2024 vzrostly registrace o 95,21 % (ze 167 ks na 326 ks, tj. o 159 ks). První je značka Iveco Bus s 153 registrovanými autobusy (46,93 %), následují MAN – 43 ks (13,19 %), Setra – 40 ks (12,27 %), Mercedes-Benz – 26 ks (7,98 %), SOR – 21 ks (6,44 %), Rošero-P – 20 ks (6,13 %), Isuzu – 8 ks (2,45 %), Irizar – 5 ks (1,53 %), Ford – 3 ks (0,92 %), Temsa – 2 ks (0,61 %). Podle dat SDA bylo od začátku roku vyřazeno celkem 497 autobusů, 302 bylo vyvezeno do zahraničí a 195 vozidlům byla zrušená technická způsobilost a byly pravděpodobně zlikvidována. Na konci I. čtvrtletí mělo být v České republice hlášeno 21 674 autobusů s průměrným stářím 15 let. Zdroj dat: Svaz dovozců automobilů

Ministerstvo dopravy poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se do zákona o silniční dopravě zavádí v rámci linkové osobní dopravy nový institut, tzv. poptávková doprava. Nový koncept veřejné dopravy nepracuje s fixními trasami, jízdními řády nebo časy jako klasická linková doprava. Umožňuje dynamickou tvorbu tras, které jsou vytvořeny na míru cestujícím podle jejich poptávky. Funguje jako doplněk k linkové dopravě, zejména v oblastech, kde linková doprava velkými autobusy není efektivní. V zahraničí je známá jako "transport on demand“.

Ministerstvo dopravy reaguje na současné potřeby v zajišťování dopravní obslužnosti a poptávku objednatelů a organizátorů veřejné dopravy i cestujících a navrhuje v zákoně č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, rozšířit definici linkové osobní dopravy o tzv. poptávkovou dopravu. Na rozdíl od "standardní" linkové osobní dopravy nebude mít poptávková doprava předem určenou trasu, ale trasa linky se bude tvořit až na základě objednávek cestujících. Podmínkou bude, že přepravní služby budou poskytovány pravidelně, a to v určené územní oblasti, přičemž výstup a nástup cestujících bude možný pouze na předem určených zastávkách nebo místech. V určitých případech bude připuštěn výstup a nástup cestujících i na místech odlišných od zastávek. Tato forma linkové osobní dopravy bude poskytována pouze na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Ministerstvo chce zajistit, aby její případné poskytování na komerčním základě nebylo zaměnitelné s přísně a odlišně regulovanou taxislužbou. Poskytování flexibilních, efektivních a hospodárných veřejných služeb na základě poptávky cestujících formou nové právní úpravy má dle Důvodové zprávy k návrhu zákona umožnit: a) zajišťování individuálně objednávané a nediskriminačně sdílené dopravy b) v závazku veřejné služby c) v určité územní oblasti e) primárně malými vozidly f) po variabilních trasách („pavučinově“) g) mezi vhodnými nástupními a výstupnými místy (nejen zastávkami) h) při přiznání práv, jež náleží cestujícím ve veřejné linkové dopravě. Poptávková doprava bude moct být poskytována pouze formou veřejné linkové dopravy, tj. nikoli formou zvláštní linkové dopravy, a to vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče a není třeba trvat na dodržování všech standardech kvality vymezených v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících. Objednatelé mohou standardy vyžadovat. Ustanovení v zákoně o silniční dopravě, ale i v jiných zákonech (zejména v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících), která upravují linkovou osobní dopravu nebo veřejnou linkovou dopravu, se tedy budou týkat i dopravy poptávkové, ledaže návrh zákona stanoví specificky ve vztahu k poptávkové dopravě pravidlo odchylné. Poptávková doprava bude poskytována pouze jako vnitrostátní doprava, tj. nebude ji možné provozovat jako mezinárodní dopravu, a to i jako městská autobusová, pokud bude uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí Transport on demand jako doplňkový způsob veřejné dopravy úspěšně funguje v mnoha evropských zemích a pro její zajištění hrají zásadní roli moderní technologie. Ty mají na starosti sběr a zpracování poptávek od cestujících a jejich přeměnu v konkrétní optimalizované trasy, a to vše v reálném čase. Objednávání cest a plánování tras probíhá prostřednictvím mobilní aplikace pro cestující i řidiče. S Ministerstvem dopravy na novém legislativním znění spolupracuje společnost CITYA. Ta před dvěma lety začala provozovat dopravu na vyžádání v Říčanech u Prahy. Dnes spolupracuje s desítkami měst a krajů v České republice. Rozjíždí provoz na Svitavsku v Pardubickém kraji a spolupráci navázala také s krajem Olomouckým. Nedávno podepsala také smlouvu s ROPID na modelování bezbariérové a seniorské dopravy v hlavním městě a memorandum o spolupráci s IDSK, která plánuje zavést poptávkovou dopravu na Českobrodsku. " Snažíme se přejímat tu nejlepší praxi z vyspělých integrovaných systémů v Evropě a poptávková doprava je koncept, který je v moderních západních zemích využíván. Podpisem memoranda s technologickou společností CITYA dáváme jasně najevo, že chceme mimo jiné prosazovat změny, které povedou k možnosti zavedení poptávkové dopravy v tzv. plně dynamickém modelu v závazku veřejné služby ve Středočeském kraji, “ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK. Tento pilotní projekt má rozšířit nabídku veřejné dopravy zejména ve večerním časech v oblastech, kde již není efektivní provoz běžného autobusu s fixní trasou a jízdním řádem. Jako vhodná lokalita pilotního provozu poptávkové dopravy bylo vybráno okolí Českého Brodu s kvalitním železničním napojením na Prahu, ale s chybějící návaznou autobusovou dopravou ve večerních hodinách. Do pilotního projektu budou zapojeny dva mikrobusy, které si cestující bude moci objednat pro dopravu do okolních obcí pomocí mobilní aplikace PID Lítačka či telefonické linky. Pilotní projekt by měl být zahájen od srpna letošního roku. Účinnost novely zákona o silniční dopravě se předpokládá od 1. července 2025. Dokumenty k návrhu novely zákona č. 111/1994 St. o silniční dopravě na stránkách Hospodářské komory ČR . Druhou velkou změnou je zřízení Inspekce silniční dopravy, nového správního úřadu, který nahradí Centrum služeb pro silniční dopravu.

V roce 2023 využilo služby společnosti RegioJet téměř 12 milionů cestujících, což představuje více než milionový nárůst oproti roku 2022. Vlaky největšího soukromého železničního dopravce ve střední Evropě přepravily na svých dálkových i regionálních trasách v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku téměř 8 milionů cestujících. Žluté autobusy využilo téměř 4 miliony cestujících. Celkové tržby převýšily 3,4 miliard Kč. Podle předběžných neauditovaných výsledků RegioJet očekává, že zisk před zdaněním dosáhne rekordní částky přes 500 mil. Kč.

„ Naším cílem je neustále zvyšovat kvalitu, bezpečnost a komfort pro naše zákazníky, " uvedl Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet. „ Plánujeme toho dosáhnout dalšími investicemi do vagonů a lokomotiv, které provozují naše stávající IC spoje, a také do nákupu nových elektrických souprav pro nově vysoutěžené linky v rámci dotované dopravy." Dále dodal: „Dosáhli jsme dostatečného zisku, což nám umožnilo získat potřebné vlastní zdroje pro bankovní financování, které použijeme na nákup nových souprav a vlaků. Letos plánujeme investovat 1,5 miliardy Kč a v příštím roce 3-4 miliardy Kč ." Investice do vlakové techniky a služeb RegioJet minulý rok zakoupil 13 nových vícesystémových lokomotiv TRAXX MS3 od společnosti Alstom. Tyto moderní lokomotivy budou dodány a uvedeny do provozu na podzim tohoto roku. Jsou navrženy s technologiemi nové generace, které dokáží snížit spotřebu energie o 5 až 7 %. Plánuje se, že budou nasazeny do osobní dopravy na mezistátní i vnitrostátní dálkové spoje. RegioJet také plánuje investovat do modernizace svého vozového parku a rekonstrukce vagonů. Zahrnuje to jak interiérové úpravy vozů, tak přidání více kuchyní, což urychlí a zlepší servis pro zákazníky. V minulém roce společnost úspěšně převzala a uvedla do provozu sedm nových nízkopodlažních souprav PESA elf.eu, které nyní slouží v Ústeckém kraji. Dalších sedm souprav od polského výrobce bude letos uvedeno do provozu s novým jízdním řádem, což znamená, že RegioJet vstoupí do Pražské integrované dopravy se svými městskými vlaky. Tyto nové elektrické vlaky se začnou objevovat na linkách S49 a S61 od prosince 2024. Nárůst cestujících na IC linkách i v dotované dopravě Minulý rok cestovalo na linkách IC v expresních vlacích 5,3 milionu cestujících, což je o 12 % více než v roce 2022. Průměrná obsazenost vlaků během celého roku byla 85 %. Nejvíce cestujících přilákala tradičně oblíbená linka Praha-Ostrava-Košice, kterou v loňském roce využilo 2,8 milionu lidí, což znamená meziroční nárůst o 10 %. Další úspěšnou a rychle rostoucí linkou byla Praha-Vídeň-Budapešť, kterou využilo 724 tisíc cestujících, což představuje nárůst o 11 % oproti roku 2022. Kvůli zvýšené poptávce, zejména na úseku Vídeň-Budapešť, společnost RegioJet od dubna letošního roku zvýšila kapacitu z původních dvou spojů na čtyři spoje denně v každém směru. RegioJet také obsluhuje rychlíkové linky v rámci závazku veřejné služby R23 a R8, které jezdí v Ústeckém kraji a na trase Brno-Ostrava-Bohumín. Na těchto linkách společnost v loňském roce přepravila přes 2 miliony cestujících. Úspěch ukrajinské linky Praha-Přemyšl V roce 2023 přepravila linka Praha-Přemyšl více než 230 000 cestujících mezi Českou republikou a Ukrajinou, což potvrzuje, že tato linka je jednou z nejrychleji rostoucích. Došlo k 60 % nárůstu počtu cestujících oproti roku 2022, přičemž obsazenost vlaků dosáhla 85 %. RegioJet rozšířil své mezinárodní aktivity a letos v březnu zavedl nové přímé spojení mezi Prahou a ukrajinským městem Čop. “ I když jsme museli letos opustit plán otevřít linku Praha-Berlín kvůli nevýhodnému jízdnímu řádu, který by nebyl komfortní pro zákazníky, stále máme v úmyslu tuto linku spustit, jakmile bude možné získat lepší jízdní řád, který bude vyhovovat našim zákazníkům. RegioJet zůstává odhodlaný realizovat tuto trasu v příštím roce ,” říká Jakub Svoboda, výkonný ředitel vlakové dopravy RegioJet. Úspěchy ve veřejných zakázkách Minulý rok byl pro RegioJet úspěšný, pokud jde o získávání nových zakázek. Společnost zvítězila v zakázce ministerstva dopravy na provoz rychlíků na lince R9 Praha-Havlíčkův Brod-Jihlava/Brno, která začne fungovat od prosince 2026. Další velký úspěch přišel se získáním rekordní zakázky na provoz elektrických tratí v Ústeckém kraji, rovněž s plánovaným startem od prosince 2026. Tato vítězství jsou důležitým krokem pro RegioJet v úsilí stát se lídrem železniční dopravy v České republice. Prémiová kvalita v autobusové dopravě Společnost RegioJet minulý rok uvedla na trh dvacet nových patrových autobusů Fun&Relax ⁺, které vynikají unikátním uspořádáním sedadel 2+1: dvě vedle sebe a jedno samostatné přes uličku. Tento nový model, který zavedl standard první třídy v autobusové dopravě, přináší cestujícím maximální komfort a získal si jejich pozitivní hodnocení a ohlasy. RegioJet

Gerrit Marx opustí Iveco Group a bude 1. července jmenován generálním ředitelem CNH Industrial. Olof Persson, který je v současnosti nezávislým ředitelem představenstva Iveco Group a úzce se podílel na vývoji plánů skupiny, se stane jejím generálním ředitelem.

Suzanne Heywood, předsedkyně Iveco Group, uvedla: „ Jménem všech v Iveco Group bych ráda poděkovala Gerritovi za jeho energické a úspěšné vedení v posledních dvou a půl letech a popřála mu mnoho úspěchů v jeho nové roli. Máme opravdu štěstí, že Olof se svými bohatými zkušenostmi v oboru nastoupí jako generální ředitel a poskytne záruku kontinuity v realizaci plánů, které jsme představili v březnu .“ Nový strategický plán a investici ve výši 600 mil. eur do autobusového sektoru oznámila Iveco Group v březnu 2024 . Olof Persson řekl: „ Jako na člena představenstva na mě celý tým skupiny Iveco udělal velký dojem, protože otevřel společnost příležitostem digitální éry a přechodu na alternativní technologie pohonu. Nemohu být více potěšen, že mám tuto příležitost vstoupit do role generálního ředitele a zajistit, že naše laserové zaměření bude sloužit všem našim zainteresovaným stranám a využít to nejlepší z našich mnoha a rostoucích schopností .“ Gerrit Marx řekl: „ Olof není jen váženým členem našeho představenstva, ale byl blízkým mentorem mě a senior týmu Iveco Group. Jeho rozsáhlé zkušenosti s vedením, hluboké průmyslové znalosti a porozumění naší skupině zajistí pokračující silný impuls pro plány, které jsme nedávno představili. Jsem hluboce hrdý na úspěchy svých kolegů ze skupiny Iveco během těchto důležitých a vzrušujících let od našeho vstupu na burzu a nepochybuji o tom, že pod Olofovým vedením bude naše skvělá společnost i nadále postupovat od úspěchu k úspěchu .“ Během své kariéry zastával Olof Persson různé pozice v ABB a v roce 2004 byl jmenován prezidentem divize v Bombardier Transportation. V roce 2006 nastoupil do Volvo Group jako prezident Volvo Aero a následně prezident Volvo Construction Equipment v roce 2008. V roce 2011 se stal prezidentem a generální ředitel skupiny AB Volvo. V roce 2016 byl pan Persson jmenován vrchním provozním ředitelem ve společnosti Cerberus Operations and Advisory Company. V roce 2022 nastoupil do představenstva Iveco Group jako nezávislý ředitel, když byla skupina kotována na Euronext Milán. Finanční výsledky Iveco Group za první čtvrtletí představí Gerrit Marx 10. května 2024.

V prvním čtvrtletí 2024 vyrobili v IVECO BUS, SOR Libchavy a KHMC 1 068 autobusů. K tuzemským zákazníkům odjelo 184 vozidel (o 127 meziročně více), 1 151 bylo exportováno (o 52 více než za stejné období vloni).

V IVECO CR ve Vysokém Mýtě sjelo z výrobní linky 1 068 autobusů, o 4,2 % víc než v loňském roce, 1 124 autobusů směřovalo do zahraničí (+8,8 %) a 104 ks (+121,3 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR Libchavy v prvním čtvrtletí tohoto roku vyrobil 97 autobusů, o 36,6 % víc než vloni, 17 ks (-72,1 %) bylo určeno na export a 80 ks (+700 %) autobusů této značky směřovalo na domácí trh. V KHMC v Opavě vyrobily za uvedené období 10 autobusů, dvakrát víc než v minulém roce. Všechna vozidla tohoto výrobce byla určena do zahraničí. V segmentu bezemisních vozidel přibyly v březnu celkem 3 čistě bateriové autobusy značky IVECO. Pokud jde o osobní vozidla, v prvním kvartálu letošního roku vyrobily tuzemské firmy automobilového průmyslu nejvíce vozidel v historii, 394 443 osobních vozidel, meziročně o 11,5 % víc. Přírůstky kromě autobusů (+6,7 %) zaznamenaly i nákladní vozidla Tatra (+12,2 %, 405 ks) a motocykly Jawa (+31,7 % 241 ks). Sedmiprocentní pokles výroby naopak evidují producenti přípojných vozidel. Malých do 3,5t bylo zkompletováno 3 741 ks, velkých nad 3,5t pak 531 ks. V segmentu elektrických vozidel bylo od začátku roku do konce března vyrobeno celkem 27 024 elektrických vozidel, z nichž 19 246 bylo čistě elektrických a 7 778 s plug-in hybridním pohonem. „ Pokračující růst objemu výroby a historicky nejúspěšnější první kvartální výsledek jsou jednoznačným potvrzením významu a přínosu automobilového průmyslu domácímu hospodářství. Dobrou zprávou je pak růst napříč všemi sledovanými kategoriemi motorových vozidel. Přesto, a právě proto, musíme dnes pracovat na tom, abychom globálně konkurenceschopné podmínky výroby v ČR, respektive EU, udrželi i nadále, např. pokud jde o aktuální negativní výhled na růst cen energií ,“ říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Zdroj: AutoSAP

Van Hool končí s výrobou městských autobusů. Po vyhlášení bankrotu došlo ve středu 10. dubna k dohodě správců belgického výrobce a VDL Groep – Schmitz Cargobull.

Van Hool oznámil plán na zastavení výroby městských autobusů a částečné přemístění do Makedonie 11. března 2024. Problémy se snažil řešit delší dobu. Začátkem roku 2024 byl jmenovám krizovým manažerem Marc Zwaaneveld. Poté 11. března Van Hool oznámil plán na zastavení výroby městských autobusů a přeorientovat své aktivity na trhu. Důvodem krize ve Van Hool je údajně konkurence asijských a evropských velkých automotive koncernů. " Van Hool nepoužívá dostatečně levné díly, jako jsou baterie, aby byl konkurenceschopný. V důsledku toho ztratil velkou zakázku v De Lijn se společností BYD , která se ukázala být o 20 procent levnější než všichni ostatní evropští výrobci autobusů, kteří o zakázku soutěžili ,“ uvádí belgická média. Výrobce se chce zaměřit na luxusní autokary, kde je menší konkurence. Zájezdové autobusy se mají přesunout převážně do závodu ve Skopje v severní Makedonii, kde nyní vyrábí městské autobusy. V Koningshooiktu v Belgii se má divize Industrial Vehicles zaměřovat na návěsy vyžadující vyšší stupeň odbornosti a nabízející vyšší přidanou hodnotu pro zákazníka i pro Van Hool. Divize Bus & Coach si ponechá své knowledge centrum, výzkum a vývoj, výrobu prototypů a poprodejní služby v Koningshooiktu. Během následujících dnů společnost požádala o ochranu před věřiteli a 8. dubna byl vyhlášen konkurz. Restrukturalizace má vést k odchodu asi 1 100 zaměstnanců. Ve středu 10. dubna se kurátoři Van Hool v zásadě dohodli se skupinou VDL (autokary a autobusy) a jihoafrickou GRW, partnerská společnost Schmitz Cargobull (přívěsy), na převzetí vlámského výrobce autobusů, potvrdila ve středu večer mluvčí společnosti. „ Ostatní nabídky předložené kurátorům v posledních dnech byly samozřejmě projednány se stejnými zainteresovanými stranami a nakonec nebyly přijaty ,“ oznámila společnost Van Hool. „ Toto je nejlepší řešení pro zaměstnanost a udržitelné oživení ,“ uvedl správce Van Hool. Alternativní nabídky podaly ještě Dumarey Group společně s americkým distributorem autobusů Van Hool ABC Companies a také CIM Capital a Jozef Delcroix. Van Hool získal v poslední době zakázky na trambusy do Paříže nebo na elektrické autobusy do Nizozemska . Oficiálně se společnosti zatím k akvizici nevyjádřily.

Počet autobusů registrovaných v březnu 2024 sice stoupl meziročně o 31 ks (proti 13 ks v roce 2023), což znamená nárůst o 238 procent, jedná se ale o druhý nejmenší březnový počet za posledních deset let.

Na prvním místě je značka MAN s 15 registrovanými autobusy, následují Iveco Bus – 11 ks, SOR - 8 ks (CNG), Mercedes-Benz – 3 ks ), Ford, Irizar a Isuzu po 2 ks, Setra - 1 ks. Do Prahy a Středočeského kraje zamířilo 13 ks, do Libereckého 9 ks. Celkově registrace nových autobusů v období 1‑ 3/2024 proti stejnému období v roce 2023 vzrostly podle statistik Svazu dovozců automobilů o 127,71% (z 83 ks na 189 ks, tj. o 106 ks). První je značka Iveco Bus s 74 registrovanými autobusy (39,15%), následují MAN – 36 ks (19,05 %), Setra – 21 ks (11,11 %), Rošero-P – 20 ks (10,58 %), SOR – 15 ks (7,94 %), Mercedes-Benz – 10 ks (5,29 %), Isuzu – 5 ks (2,65 %), Ford – 3 ks (1,59 %), Irizar – 3 ks (1,59 %), VDL – 1 ks (0,53 %), Torsus – 1 ks (0,53 %).

V prvních dvou měsících 2024 sjelo z výrobní linky v Iveco Czech Republic ve Vysokém Mýtě o 58 autobusů více než ve stejném období roku 2023. Díky tomu produkce autobusů v ČR meziročně vzrostla o 7 procent. Na vývoji se podílel SOR Libchavy a KHMC.

Ve vysokomýtském IVECO CR vyrobili celkem 642 autobusů, tedy o 9,9 % více než ve stejném období loňského roku. V lednu 279 autobusů (214 ks v roce 2023) a v únoru 363 autobusů (370 ks v roce 2023). SOR Libchavy v prvních dvou měsících tohoto roku vyrobil 31 autobusů, tj. o 14 ks méně než vloni. V lednu 10 ks (stejný počet v roce 2023) a v únoru 21 autobusů (35 ks v roce 2023). Společnost KHMC vyrobila v lednu a únoru 5 ks minibusů. V lednu 2 ks (stejný počet v roce 2023) a v únoru 3 ks (2 ks v roce 2023) Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu není v prvních dvou měsících evidován žádný elektrický autobus.

Vodík je klíčovým prvkem v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. V roce 2030 má ČR spotřebovávat 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. K většímu nasazení má dojít i v dopravě. Jezdit mohou vodíkové autobusy, nákladní vozidla i vlaky, vytipované jsou linky R14, R21, R22 a SP14. Vzniknou plnící stanice vhodné pro užitková vozidla.

Sdílení zkušenosti se zaváděním vodíkových technologií v Belgii, Německu či na Slovensku, evropská a národní legislativa, podpora českých vodíkových projektů včetně dotačních příležitostí či série vědeckých přednášek s nejnovějšími poznatky od vývoje elektrolyzérů přes skladování a transport vodíku po slibné nové materiály pro výrobu palivových článků. Ale také workshopy přibližující možnosti nasazení regionálních vodíkových vlaků na českých železnicích nebo shrnující výsledky pětiletého mezinárodního projektu na vývoj nového typu membrán pro alkalické elektrolyzéry, prezentace vodíkových zařízení včetně automobilů či ocenění talentovaných vysokoškoláků. I taková témata přinesl 14. ročník jedinečné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2024 , která ve dnech 20.–22. března v Praze hostila experty na vodíkové technologie z celého světa. „ Konference nabídla jedinečné místo pro setkání odborníků z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ovšem přivítala i zástupce státních institucí a samospráv, investory či podnikatele, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství ,“ uvedla Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy HYTEP. O významu akce, která nemá v oboru vodíkových technologií v ČR obdoby, svědčí i to, že se jí kromě řady tuzemských i zahraničních odborníků osobně zúčastnili i nizozemský velvyslanec Daan Huisinga, belgický velvyslanec Jurgen van Meirvenne nebo zástupce indické vodíkové asociace Alok Sharma. Legislativa EU zavazuje ČR k většímu nasazení vodíku v dopravě i průmyslu Vodíkové technologie zažívají v posledních letech v České republice postupný rozmach, a tempo jejich rozvoje a nasazení v širokém měřítku má v blízké budoucnosti dále gradovat. Souvisí to i s implementací evropské legislativy do českého právního řádu, která přináší v oblasti vodíku pro ČR řadu závazků. Evropská unie loni přijala klíčovou revizi směrnice Renewable Energy Directive na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, která přináší pro Českou republiku i závazné cíle pro spotřebu obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu. V roce 2030 tak má 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu, tedy především z obnovitelného vodíku, případně z e-paliv. V průmyslu pak má být podle směrnice do roku 2030 přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. V Česku mají podle směrnice také vzniknout tzv. "akcelerační zóny", kde bude jednodušší a rychlejší budovat nové zdroje obnovitelné energie. Dle jiného nařízení EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zase musí do roku 2030 vzniknout na každých 200 kilometrech dálnic sítě TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) plnicí stanice vodík s kapacitou vhodnou pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy. Minimálně jedna vodíková plnicí stanice pak bude muset stát i v každém krajském městě ČR. V české legislativě ale vodík stále nemá pevné místo. „ Spolupracujeme se státní správou na vyjasnění podmínek, za kterých bude možné financovat projekty výroby obnovitelného vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, doufáme, že to stihneme nejpozději do konce roku 2024. Vodík se loni sice dostal do energetického zákona, to ale byl jen první nezbytný krok. Nyní usilujeme o to, aby Česká republika přišla s komplexní revizí legislativy speciálně zaměřenou na rozvoj vodíku jako energetického plynu a paliva, a to i s ohledem na nové unijní směrnice a nařízení. Již brzy se ale dočkáme aktualizace Vodíkové strategie, která bude řadu problémů adresovat ,“ upozornila Veronika Vohlídková. V ČR staví elektrolyzéry a plničky, testují i vodíkové autobusy Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v roce 2030 v České republice spotřebovávat kolem 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. K tomu ovšem bude nutné vybudovat a rozvinout robustní řetězec vzájemně navazujících oblastí vodíkového průmyslu, a to od výroby vodíku přes jeho distribuci a skladování až po jeho spotřebu. Všem těmto tématům se konference Hydrogen Days 2024 detailně věnovala. „ Velká pozornost byla věnována vývoji a nasazení vodíku v energetice. Řečníci se zaměřili zejména na výrobu a skladování vodíku jako způsobu akumulace energie, na související infrastrukturu, kogenerační systémy nebo palivové články. Neméně důležitým tematickým okruhem byl i vývoj a nasazení vodíku v dopravě. Přednášející představili například palivové články pro výrobu energie v mobilních aplikacích, pohonné jednotky založené na spalování vodíku nebo kombinované systémy ,“ přiblížil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP. Že nasazení vodíkových technologií v České republice přibývá, potvrzují i úspěšně realizované projekty z nedávné doby. „ V průběhu loňského roku byly například otevřeny dvě veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově, a současně byly spuštěny neveřejné stanice v Mstěticích u Prahy a v Ostravě, čímž počet neveřejných plnicích stanic vzrostl na rovných pět. Na konci roku 2023 zase společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW. V několika městech se rovněž uskutečnily testy vodíkových autobusů a bylo zahájeno testování nákladního vozidla na vodík automobilky TATRA ,“ vypočítal Doucek. Hladík: Vodík je jedinečnou šancí pro bývalé uhelné regiony Je symbolické, že řada vodíkových projektů se bude soustředit a rozvíjet v regionech, které si nesou historickou ekologickou či socioekonomickou zátěž po těžbě uhlí. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka může právě vodík představovat pro regiony jako je Ústecko, Ostravsko či Karlovarsko obrovskou příležitost při dekarbonizaci průmyslu a ekonomiky. „ Chceme podporovat čisté zelené technologie a přidanou hodnotu, a právě v oblasti vodíku se tato přidaná hodnota může vytvořit. Rozvoj vodíkového průmyslu může například v regionech, které byly v minulosti negativně ovlivněny těžbou uhlí, představovat významnou příležitost. Nejenže přinese ekologické zlepšení díky čistějším technologiím, ale také hospodářský rozvoj ,“ uvedl ministr Hladík. Podle Hladíka ministerstvo připravuje se všemi uhelnými kraji, tedy Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem, podporu na rozvoj tzv. vodíkových údolí ve Fondu spravedlivé transformace. Zde se chce zaměřit na podporu strategického a akčního plánování rozvoje v oblasti vodíku. „ Vnímám potenciál vodíku jako klíčového prvku v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a jako ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podporovat iniciativy, které tento přechod usnadní a urychlí. Naším cílem je vytvořit udržitelný ekosystém pro vodíkové technologie v České republice, který bude podporovat inovace a přispívat k dekarbonizaci ekonomiky ,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík. Síkela: Akvizice plynovodů pro budoucí transport vodíku byla strategickým krokem Český stát se nedávno stal majitelem téměř 4 000 kilometrů plynovodů a související infrastruktury. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude hrát státní vlastnictví této infrastruktury důležitou roli při budování evropské vodíkové sítě a plánovaném transportu vodíku z Německa či Ukrajiny do České republiky. „ V loňském roce jsme vlastnicky vstoupili do plynárenských aktiv, což Česku umožní hrát stěžejní roli při budování evropské vodíkové sítě. Díky tomu můžeme strategicky rozhodovat o trasách, kapacitách a technických parametrech vodíkových koridorů a zajistit tak efektivní a bezpečný transport vodíku a jeho dovoz do země,“ vysvětlil ministr Síkela a podotknul, že nejvýznamnějším partnerem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku jednoznačně Německo. „ Spolupráce s Německem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku klíčová. Nejdůležitějším projektem je Czech German Hydrogen Interconnector, který vznikne přestavbou stávajícího plynovodu na zemní plyn na přepravu vodíku ,” doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že dalšími důležitými partnery pro ČR v oblasti vodíkových technologií jsou také Francie, Holandsko, Polsko, Jižní Korea nebo Japonsko. Bartoš: Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy korun Významným segmentem oblasti vodíkových technologií je vodíková mobilita. Právě do jejího rozvoje v České republice budou směřovat nemalé prostředky z evropských zdrojů. Například Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v nedávné době vyčlenilo přes 1,1 miliardy Kč na podporu udržitelné veřejné dopravy. Od ledna 2024 se mohou zájemci ucházet o celkem 245 milionů Kč na nízkoemisní a bezemisní vozidla k přepravě cestujících v Praze. V únoru 2024 pak odstartoval příjem žádostí na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé ČR mimo hlavního města Prahy, kde je alokováno dalších 886 milionů Kč. Podle Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj ČR, jde o zásadní podporu vodíkové mobility. „ Na Ministerstvu pro místní rozvoj podporujeme vodíkovou mobilitu především výzvami v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě. Prostřednictvím programu IROP financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) rovnocenně podporujeme výstavbu vodíkových plnicích stanic a dobíjecích stanic pro autobusy veřejné hromadné dopravy. Záleží na strategii žadatelů (jednotlivých dopravců), jakým směrem se při rozvoji systému bezemisní veřejné dopravy chtějí vydat. Jde o vůbec první výzvy s tímto zaměřením, které jsme otevřeli. Rozvoji vodíkových technologií nahrává i šíře způsobilých výdajů v těchto výzvách – projekty mohou zahrnovat také výdaje na zřízení výrobny a skladovacích jednotek vodíku z obnovitelných zdrojů ,“ uvedl ministr Ivan Bartoš. Tím ovšem prostředky na veřejnou podporu vodíkové mobility rozhodně nekončí. „V předešlém roce a půl jsme nabídli prostřednictvím IROP ve výzvách projektům z oblasti udržitelné mobility přes miliardu korun. Kromě výzev pro Prahu a všechny kraje jsme vyhlásili také tzv. integrované výzvy ITI (integrované územní investice), které poběží až do roku 2027. Ty se zaměřují na hustě osídlené oblasti okolo velkých měst. Ve výzvě na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic máme připraveno z evropských peněz 420 milionů Kč a ve výzvě na nákup bezemisních vozidel dokonce 3 miliardy Kč. Podpoříme jimi jak nákup a provoz vodíkových autobusů, tak bateriových elektrobusů, trolejbusů a tramvají,“ doplnil ministr Bartoš. Studie napoví, které české tratě jsou vhodné pro vodíkové vlaky Jednou z oblastí vodíkové mobility je i železniční doprava. Právě na tu byl zaměřen další z workshopů konference Hydrogen Days 2024, během kterého byly představeny předběžné výsledky končícího čtyřletého česko-norského projektu s názvem "Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích". Cílem projektu, vedeným ÚJV Řež a kofinancovaným z norských fondů, byla analýza českých železničních tratí a lokalizování oblastí, kde by vodíkové vlaky byly technickým, ekonomickým a environmentálním řešením výhodnějším oproti jiným technologiím. Výzkumníci během projektové studie shromáždili údaje zejména z neelektrifikovaných českých tratí, kde jsou v současnosti provozovány dieselové soupravy. Následně prostřednictvím metodiky a softwaru vyvinutého norským výzkumným institutem SINTEF provedli technicko-ekonomickou analýzu vybraných regionálních tratí. V ní porovnávali jednotlivé pohony vlaků, tedy vlaky na naftu, baterie, vodík a vlaky s hybridním pohonem. Celkem odborníci zkoumali sedm českých a jednu přeshraniční linku. Pozitivní výsledky pro potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem vyšly pro linky R14, R21, R22 a SP14 s tím, že u těchto tratí bude nutná ještě podrobnější ekonomická analýza. Detailní výsledky projektu budou zveřejněny nejpozději do konce dubna roku 2024. Doprovodný program nabídl testovací jízdy, vodíkové exponáty i ocenění vysokoškoláků V průběhu konference Hydrogen Days 2024 se v prostorách Cubex Centru Praha uskutečnila i výstava, kde byly prezentovány ukázky vodíkových technologií a produktů. Například společnost Dräger zde představila přenosné detektory plynů, inovativní bezdrátový přístroj X-node či komplexní systémy pro stacionární detekci plynů, společnost Ventile & Fittings Praha širokou škálu potrubních komponent pro fluidní systémy a společnost Swagelok panel pro vzorkování vodíku na plnicí stanici. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si či přímo otestovat v městském provozu vodíkové automobily značky BMW a Hyundai. Výstavu doprovodila i řada odborných posterů, věnujících se vývoji a nasazení vodíku v energetice či dopravě. Na konferenci byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže Cena HYTEP, která odměnila nejlepší české diplomové práce z oblasti vodíkových technologií. Ocenění získal i nejlepší studentský poster a nejlepší studentská prezentace v rámci soutěže Student Award 2024.