První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Plnicí stanici budoucnosti za 1 milión EUR by určitě více slušel nějaký netradiční design © BUSportál

v areálu Veolia Transport společností Linde Gas a.s. Informace z tiskových zpráv, tiskové konference a fotoreportáž.
v areálu Veolia Transport společností Linde Gas a.s. Informace z tiskových zpráv, tiskové konference a fotoreportáž.
Projekt vodíkové čerpací stanice reagoval na potřebu provozu prvního hybridního autobusu na vodíkový pohon - TriHyBusu. Vodíková čerpací stanice v Neratovicích je první svého druhu ve střední a východní Evropě. Obdobné stanice jsou např. v Amsterdamu, Frankfurtu nad Mohanem či australském Perthu. V Evropě je celkem v provozu několik desítek vodíkových čerpacích stanic, z nichž velká část se nachází v sousedním Německu.

Snahou projektu, který inicioval ÚJV Řež, je kombinování více zdrojů pohonu s cílem minimální spotřeby. TriHybus bude jezdit na městské lince číslo 256 002 v Neratovicích. Autobus s dojezdem 300 km na jedno desetiminutové natankování bude provozovat společnost Veolia Transport Praha. Zahájení provozu proběhne do konce roku.
Linde Gas a.s. dodala čerpací stanici H2 450-20-20 HB, která dokáže plnit motorová vozidla plynným vodíkem o tlaku 350 bar. Stanice se skládá z dvoustupňového vodíkového kompresoru, který dosahuje svého nejvyššího plnicího tlaku 438 bar (při teplotě max 85°C). Tohoto tlaku je dosaženo pomocí nového procesu High Booster Process (proces s dotlačovaným kompresorem). Celá kompresorová stanice je umístěna v železobetonovém kontejneru. Příslušné komponenty čerpací stanice jsou navrženy tak, aby její úprava na vyšší provozní tlak - až 1000 barů - byla snadno realizovatelná. Vodík je skladován v nadzemním zásobníku o objemu 50 m3, pro vlastní čerpání vodíku do motorových vozidel pak slouží nízkotlaká, střednětlaká a vysokotlaká sekce. Společnost Linde Gas a.s. je rovněž dodavatelem vodíku.
Bezpečnost vodíkových technologií je klíčovým faktem pro jejich masivnější rozšíření. Při dodržení všech bezpečnostních norem a předpisů je riziko v podstatě nulové. Vodík je sice novinkou v dopravě, v průmyslu (chemie, elektrotechnika, potravinářství) ho Linde Gas a.s. dodává desítky let.
Koncern The Linde Group se na globální úrovni velmi intenzivně zabývá využitím vodíku. Dlouhodobě úspěšně spolupracuje na výzkumných projektech na podporu vodíkového pohonu pro automobily. Jejich výsledkem je mimo jiné výstavba čerpacích stanic na vodík pro osobní a nákladní automobily a autobusy, které vodík používají jako pohonné palivo. Linde zde využívá své know-how v mnoha oblastech týkajících se vodíku od výroby, přes zkapalňování, dopravu až po jeho využití.

Dne 10. 9. 2009 bylo v Berlíně podepsáno „Memorandum of Understanding“. Tato dohoda si klade za cíl vyhodnocení vodíkové infrasturuktury v Německu a podporu sériově vyráběných vozů na vodíkový pohon. Partnery tohoto projektu tzv. „H2 Mobility" jsou Linde, Daimler, EnBW, OMV, Shell, Total, Vattenfall, the NOW GmbH National Organisation Hydrogen a Fuel Cell Technology.
Německo je jedním z velkých propagátorů hledání využití "vodíkové cesty" v dopravě. Je příznačné, že právě závěrečná konference vodíkového projektu HyFLEET: CUTE 17. a 18.11.2009 proběhne v Hamburku.
Linde Gas a.s. je největším dodavatelem technických plynů v České republice. Zabývá se zejména výrobou a prodejem technických, medicinálních a speciálních plynů. Většina produkce je určena pro český trh. V roce 2008 dosáhl rekordních prodejů ve výši 5,6 mld. Kč. Linde Gas a.s. je součástí The Linde Group, která je jedničkou na světovém trhu technickými plyny s ročním obratem 12,4 mld. euro a s 55 tisíci zaměstnanci ve více než 70 zemích světa.

Z TZ Linde Gas a.s. a Veolia Transport ČR a.s.


BUSportál - z tiskové konference a předváděcí jízdy: Tisková konference proběhla ve specielně upravené garáži vodíkového autobusu. Jsou zde dvě stání - pokud by byl vyroben další vůz. Otázky byly orientovány zejména na vodík jako palivo. Jeho současná výroba ze zemního plynu není tím pravým řešením paliva budoucnosti - jednak je to získávání z fosilního zdroje, navíc, pokud se nic nezmění, cenově silně vázaného na cenu ropy. Jaderné reaktory, které by řešily výrobu vodíku na jiné úrovni než ty současné, jsou ve stádiu vědeckých testů a jejich provoz na průmyslové úrovni lze očekávat do 15 let. Co se týče současné kapacity výrobců vodíku, pak ani při eventuelním rozšíření vozidel na vodík není problém poptávku pokrýt - to však vzhledem k jediné (patrně nadlouho) plnicí stanici na vodík v ČR nehrozí. Projekt využití odpadního vodíku ze Spolany (sousedí s dopravcem přes plot) je patrně nadlouho pasé. Podle BUSportálu je v momentě, kdy se do projektu vložila společnost Linde Gas, logické, že si do svojí plnicí stanice bude dodávat vodík sama - z Ostravy či ev. z Litvínova. Pokud je množství neratovického vodíku zajímavé (bez technologicky náročného přečištění je jako palivo do článků v současnosti nepoužitelný), bude si muset počkat na boom vodíkových technologií v dopravě.
Vodíkový "elektrobus" s citem řídil řidič Ivan Marinov. Ten úspěšně vybudoval regionální společnost NERABUS, kterou jako akvizici získala společnost Veolia Transport Praha. Dopravce neodešel na odpočinek a zůstal společnosti věrný jako řidič a pro testování a zajíždění unikátního vozu byl a je neocenitelným odborníkem. Pro řízení autobusu jsou vyškoleni celkem čtyři řidiči. Přes sugestivní dotazy redaktorky českého rozhlasu na unikátnost pocitů z jízdy lze říci pouze to, že je to jízda autobusem v podstatě jako každá jiná, pouze chybí typický zvuk dieselu a pocit je spíše "trolejbusový" a místo v současnosti minimálních výfukových emisí (u EURO 5 a EEV) je zde pára, částečně kondenzovaná v kapky - pod nastartovaným autobusem s tak tvoří docela obyčejná kaluž. Pokud by v autobuse nebyly LCD obrazovky s monitorinkem využití zdrojů TriHyBusu a vozidlo nemělo modrobílý design, určitě by běžného cestujícího autobus ničím neupoutal. Lze tedy očekávat, že se cestující vodíkem nad hlavami nijak zneklidňovat nebudou.

První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Veolia Transport © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Aleš John (ÚJV) a Petr Choulík (Linde Group) - stylový příjezd na TK automobilem na vodíkové palivové články © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Luděk Janík (ÚJV) , Aleš John (ÚJV), Zbyněk Brada (Linde Group) a Petr Choulík (Linde Group) © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
"Demarkační" linie vodíkových stanic prochází Neratovicemi © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Ivan Marinov © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Uzemnění při tankování jako u letadel © BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
© BUSportál
První  vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích
Setkání bezemisních technologií: osobní automobil na vodíkové palivové články a jízdní kolo © BUSportál