Vodík jako palivo budoucnosti?

Nejlehčí a nejjednodušší chemický prvek ve vesmíru. Jak ho vyrobit, využít, skladovat a použít pro mobilitu? Hlavní výhody vodíku ve videu HYTEP.
Nejlehčí a nejjednodušší chemický prvek ve vesmíru. Jak ho vyrobit, využít, skladovat a použít pro mobilitu? Hlavní výhody vodíku ve videu HYTEP.
Vodík: nejlehčí a nejjednodušší chemický prvek, který tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru. Jeho specifické vlastnosti, zejména vysoká energetická hustota a nulové emise skleníkových plynů při jeho využití, z něj dělají ideálního kandidáta na palivo budoucnosti.

Na rozmachu vodíku v České republice se podílí Česká vodíková technologická platforma HYTEP. Příkladem může být zapojení Ústeckého kraje do projektu vodíkových údolí, který cílí na maximalizaci využívání vodíku v dopravě, průmyslu a energetice. Severočeský region se stal prvním členem platformy Hydrogen Valleys.

HYTEP nyní představuje na svém webu video, které zábavnou cestou představuje veřejnosti hlavní výhody vodíku v mobilitě a odpovídá na nejčastěji kladené otázky v souvislosti s využíváním, výrobou a skladováním vodíku.

‚‚Chceme touto cestou vyvrátit stereotypy panující o bezpečnosti vodíkových technologií, jejich výhodách i nevýhodách. Cílem je nabídnout širší veřejnosti ucelené informace a bližší pohled na fenomén rozvoje vodíkového hospodářství,‘‘ uvedla výkonná ředitelka platformy HYTEP, Karin Stehlík. ‚‚Širší veřejnost dnes velmi často slýchá o nástupu bateriové elektromobility. Existují ale i další cesty, které jsou v mnohém pohodlnější a podobnější tomu, co lidé znají ze spalovacích automobilů. Ve videu a naší sekci FAQ (Frequently Asked Questions) chceme mimo jiné veřejnosti ukázat, že vodíkové technologie nejsou v rozporu s bateriemi, naopak se doplňují. Video a FAQ vznikly za podpory Visegradského fondu a jsou propagovány i u našich partnerů na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.‘‘




Kde a jak lze očekávat nástup vodíku?

O vodíkových technologiích a jejich potenciálu přispět k dekarbonizaci sektorů energetiky, dopravy a průmyslu se v posledních měsících hovoří často. Že je vodík na vzestupu dokazuje stále větší počet vznikajících národních vodíkových strategií po celém světě. I Česká republika pracuje v současné chvíli na své vlastní. Kromě závazků jednotlivých států je  oproti minulým letům vidět i výrazný nárůst financí, které na podporu vodíkových technologií putují. I v nejpesimističtějším scénáři se dá očekávat, že se v Evropské unii podaří vybudovat vodíkovou ekonomiku nejpozději do roku 2050.

Vodík se v současnosti vyrábí z 96 % z fosilních paliv. Pouze 4 % výroby se dají považovat za nízkoemisní, až bezemisní. Evropská unie si do budoucna vytyčila za cíl navýšit výrobu z obnovitelných zdrojů energie, a to až na 1 milion tun produkce zeleného vodíku do roku 2025. Dosáhnout toho chce stavbou velkých elektrolyzérů, které budou používat vyrobenou elektrickou energii ze solárních a větrných elektráren. Nyní je cena zeleného vodíku vysoká, v závislosti na ceně výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se pohybuje mezi 3 – 7,5 dolary za kilogram.

Cena vodíku na komerčních stanicích, která se v Německu  pohybuje okolo 9,5 eur za 1 kilogram se bude snižovat s navyšováním jeho produkce. Auta poháněná palivovými články používajícími vodík dokáží v současnosti pojmout až 6 kilogramů vodíku a mají dojezd okolo 600 kilometrů.

Jak se vodík vyrábí v ČR a jaký je u nás potenciál výroby zeleného vodíku?

Česká republika má kvůli svému specifickém postavení v srdci Evropy relativně malý potenciál pro výrobu tzv. zeleného vodíku. Koeficient využití (cca lehce nad 20 %) větrných elektráren je u nás nižší než v sousedních přímořských státech, kde na pobřežích moří vanou silné a stabilní větry (cca nad 30 %). V současnosti v ČR neexistuje žádný velký elektrolyzér, který by byl určen k výrobě zeleného vodíku na komerční bázi. Malý elektrolyzér využívající energii slunce o výkonu 6 kW se nachází v ÚJV Řež a je určený pouze pro výzkumné účely. Přesto v ČR velké elektrolyzéry existují, používají se ale primárně k výrobě jiných chemických látek a tzv. bílý vodík zde vzniká pouze jako vedlejší produkt. Za zmínku stojí největší český elektrolyzér, který provozuje společnost Spolchemie pro výrobu chloru. Jako vedlejší produkt tam vzniká i vodík, u kterého se do budoucna uvažuje o využití pro městské dopravní prostředky v kooperaci s městem Ústí nad Labem. Nejvíce vodíku v České republice vyrábí společnost Unipetrol, která pomocí parciální oxidace ropných zbytků, parním reformingem a z ethylenové jednotky vyrobí ročně více než 85 tisíc tun vodíku, který dále spotřebovává zejména na výrobu amoniaku.

Česká vodíková technologická platforma
Česká vodíková technologická platforma (Czech Hydrogen Technology Platform; HYTEP) je sdružení českých firem a výzkumných subjektů s posláním zavádět a koordinovat aktivity vodíkového hospodářství v ČR. Platforma propaguje aktivity související s rozvojem českých vodíkových technologií a prosazuje zájmy svých členů v EU i ve světě. HYTEP také vede semináře, konference a poradenství s cílem rozvoje vědomostí o aktuálních tématech a implementaci vodíkových technologií.