Označení zastávek od 1. ledna 2016
Komentář ke značce v úvodu článku 1)

3. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.
3. část informací o návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu a souvisejících připomínek Štěpána Jůzy.
Uzavíráme posledním článkem. Svoje připomínky adresuje autor zejména odborníkům, zájmovým svazům a případně angažovanějším řidičům, tj. těm, kteří by ještě mohli mít šanci podobu vyhlášky nějak ovlivnit. Je předčasné články chápat jako praktickou instruktáž pro řidiče o tom, co se od ledna skutečně změní.
1) Komentář ke značce: Návrh vyhlášky už nerozlišuje použití čtvercové značky IJ 4a a kulaté značky IJ 4b a v kulaté značce připouští použít i symbol trolejbusu. Ve čtvercových značkách by neměl být žádný symbol ani text.

Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 1. část
Změny dopravního značení navržené k 1. lednu 2016 - 2. část

Návrh prováděcí vyhlášky k zákonu o pravidlech silničního provozu byl 21. května 2015 zveřejněn k meziresortnímu připomínkovému řízení a 31. července 2015 uveřejnilo ministerstvo vypořádání připomínek a verzi postoupenou Legislativní radě vlády. Navržené změny se výrazně týkají i označení zastávek.
Čtvercová vs. kruhová značka
Dvě tvarové varianty značky označující čelo zastávky, kruhová a čtvercová, od 70. let kodifikované v technických normách a čtvercová varianta též v Pravidlech technického provozu městských drah, byly v roce 2001 povýšeny na dopravní značky IJ 4a a IJ 4b.

Čtvercová značka zastávky (dnešní IJ 4a) byla původně určená pro zastávky městské hromadné dopravy, kulatá varianta značky (nazývaná zastávkový terč) pro zastávky ČSAD (ve specifickém provedení i pro městskou dopravu provozovanou ČSAD).

Podle oborových norem z poloviny 70. let se zastávky MHD měly zřizovat zásadně odděleně od tehdejších „zastávek ČSAD“. ČSN 73 6425 z roku 1995 již preferovala zřizovat společné (tzv. kombinované) zastávky, označené jediným, společným označníkem s jednou značkou zastávky. Přesto norma převzala obě varianty značky, přičemž pro zastávky spoluužívané městskou i ne-městskou dopravou určila čtvercovou, městskou variantu značky. Vyhláška 30/2001 Sb. v původním znění tuto změnu ještě nereflektovala, teprve novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 zmínila i případ, kdy je "zastávka pro vozidla městské hromadné dopravy společná se zastávkou linkové osobní dopravy". V souvislosti s privatizací podniků ČSAD a liberalizací autobusové dopravy ČSN z roku 1995 a vyhláška 30/2001 Sb. kulatou značku přisoudily „linkové osobní dopravě“. Linkovou osobní dopravou sice jsou de facto i všechny klasické formy MHD, avšak pravděpodobně autoři těchto textů pod tímto označením měli na mysli pouze silniční (autobusovou) dopravu, a to pouze tu, která nespadá pod MHD. Kulatá značka tedy de facto byla určena pro samostatné zastávky regionální a dálkové autobusové dopravy.

Někteří zřizovatelé označníků ve 2. polovině 90. let zřejmě předpokládali, že bude následovat sjednocení podoby značky. Například na území Prahy byly neudržované zastávkové sloupky nácestných zastávek ČSAD, jejichž vlastníka by po proběhlých transformacích podniků ČSAD bylo obtížné určit, systematicky odstraněny a městský správce komunikací je nahradil jednotnými označníky se čtvercovou variantou značky, které umisťoval i v terminálech na městských komunikacích. Městská varianta značky se začala, i když v rozporu s normou a vyhláškou, hojně používat pro zastávky regionálních a příměstských linek v rámci integrovaných dopravních systémů, leckdy i na autobusových nádražích a stanovištích anebo v případě označníků zřizovaných menšími obcemi. Vyhláška 30/2001 Sb. však dvojí typ označení převzala a potvrdila, a rovněž ČSN 73 6425-1:2007, týkající se již jen stavebních požadavků na zastávky, převzala do tzv. informativní přílohy obě tvarové varianty.

Nynější návrh nové vyhlášky o dopravním značení opět ponechává obě varianty značky, ale zcela vypouští rozlišení, pro které zastávky je která z nich určená. U čtvercové i u kruhové varianty se shodně píše: „Značka označuje zastávku pro vozidla linkové osobní dopravy.“ Věta určující význam dopravní značky tedy ani vůbec nezmiňuje možnost použití kterékoliv těchto značek pro zastávku tramvaje nebo trolejbusu (termín „linková osobní doprava“ byl doposud v legislativě užíván výhradně pro dopravu silničními motorovými vozidly, prakticky pouze autobusy). V popisu možného provedení kruhové varianty značky se však překvapivě uvádí, že v ní může být uveden symbol autobusu nebo trolejbusu, ačkoliv dosud se pro označení trolejbusových zastávek používala vždy jen čtvercová varianta značky. V důvodové zprávě není změna určení a významu těchto značek vůbec zmíněna.
Co má být ve značce?
Zvláštností značek IJ 4a a IJ 4b je, že vyhláška 30/2001 Sb. neuvedla jako grafický vzor žádnou kompletní vzorovou variantu značky, jak je jinak ve vyhlášce o dopravních značkách obvyklé, ale jen prázdné rámečky značek.

Ve čtvercové značce IJ 4a má být podle vyhlášky 30/2001 Sb. uveden symbol prostředku hromadné dopravy osob. Vzor nebo vzory takových symbolů však vyhláška neuvádí. K vidění jsou piktogramy nejrůznějšího provedení, ale i různé písmenné zkratky či nápisy. Například Jihomoravané si vytvořili svůj vlastní univerzální „symbol prostředku hromadné dopravy osob“, čímž učinili zadost doslovné formulaci vyhlášky, aniž by museli rozlišovat, která zastávka je určena pro jaký druh vozidel.

Nynější návrh vyhlášky jde ještě dál: úplně zapomněl zmínit, že by uvnitř čtvercové značky označující zastávku vůbec něco mělo být, například některý z „určených symbolů“ vozidel hromadné dopravy osob. A protože předepsanou podobu dopravní značky není možno svévolně měnit, fakticky by přijetí vyhlášky v tomto znění znamenalo, že by čtvercová značka zastávky musela vždycky zůstat prázdná, jen s modrým rámečkem. Tato změna rovněž nebyla v důvodové zprávě zmíněna a v připomínkovém řízení ministerstvo na upozornění vůbec nereagovalo.

V kulatém zastávkovém terči se podle vyhlášky 30/2001 Sb. mohlo (a nemuselo) objevit jak označení dopravce, tak text „ZASTÁVKA“. Novelizační vyhláška 193/2006 Sb. s účinností od 1. července 2006 připustila použít (místo nápisu ZASTÁVKA) symbol autobusu. Jiné údaje přímo ve značce vyhláška nepřipouští. Mnozí dopravci či další zřizovatelé umisťují přímo do značky například logo integrovaného dopravního systému, název zastávky, číslo stanoviště či jiné nápisy (na znamení, výstupní) nebo obrázky, ale to už v souladu s vyhláškou není – tyto údaje by správně měly být pod značkou či jinde.
(Busportál.cz se problematikou zabýval v říjnu 2005 a v listopadu 2005.)
Návrh nové vyhlášky se vůbec nepokouší požadavky na obsah a podobu kruhové značky sjednotit – stále ponechává na libovůli zřizovatele, které z možností si vybere a v jakém grafickém provedení. Přidává možnost uvést na značce symbol trolejbusu a také nově umožňuje uvést přímo ve značce název zastávky. Květnová verze návrhu neobsahovala dosavadní možnost uvést ve značce „údaj o provozovateli linkové osobní dopravy“, červencová verze tuto možnost znovu vrátila, tentokrát ve znění „název provozovatele linkové osobní dopravy“. O grafickém provedení takového názvu ve formě loga se návrh nezmiňuje. Žádná z těchto změn nebyla zmíněna v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení.
Co je označník?
Značky IJ 4a a IJ 4b označující čelo zastávky (v terminologii vyhlášek o dopravním značení „konec zastávky“) byly v červencové verzi návrhu vyhlášky na návrh Hospodářské komory ČR přejmenovány na „Označník zastávky“. Tím sice byl název značek uveden do souladu s obecnou úpravou provozu v zákoně o pravidlech silničního provozu, avšak toto pojetí je v rozporu s původní terminologií, podle níž se označníkem zastávky rozumělo kompletní označení zastávky (tedy zpravidla zastávkový sloupek se vší výbavou), přičemž zastávkový terč či čtvercová značka zastávky byly pouze jednou ze součástí označníku zastávky.

Už dnem 31. ledna 2001 vznikl právní nesoulad – zatímco označník zastávky podle zákona není součástí ani příslušenstvím pozemní komunikace, dopravní značky naopak jsou součástí pozemní komunikace. Připomeňme si tiskovou zprávu ministerstva dopravy ze srpna 2005, podle které dokonce ona značka není ani součástí označníku zastávky a označníkem zastávky se měl rozumět pouze sloupek s tabulkou jízdního řádu. Nově navržené znění vyhlášky ovšem tento výklad převrací naruby a uvedenou právní kolizi oživuje, krom toho že vnáší zmatek do zavedené technické terminologie.
Koncová značka
U značek IJ 4c, IJ 4d, IJ 4e označujících konec zastávky (v terminologii vyhlášky nazývaný i nadále „začátek zastávky“ – zákon hovoří o začátku úseku u zastávky) dosavadní vyhláška 30/2001 Sb. uváděla, že se používají „v odůvodněných případech“. Návrh nové vyhlášky tuto podmínku vypouští, což může být vykládáno i tak, že jejich použití se stává nově povinným pro všechny zastávky. V důvodové zprávě opět není žádná zmínka o této změně.
Vodorovné značení
Ačkoliv vodorovné značení zastávek (nyní V 11a, V 11b) je již od ledna 1976 předepsané ve žluté variantě, vyhláška 30/2001 Sb. alternativně připouštěla znovu i bílé provedení, odpovídající původní podobě značky podle vyhlášky 80/1966 Sb. Návrh nové vyhlášky z května 2015 sjednotil požadavek už jen na novější, žlutou variantu. Verze z července 2015, po připomínkovém řízení, se vrací o oněch 40 let zpátky k požadavku bílého provedení, a možnost žlutého provedení již neuvádí ani jako možnou alternativu. A jak jinak, v důvodové zprávě ani ve vypořádání připomínkového řízení opět není žádná z těchto změn ode zdi ke zdi zmíněna ani odůvodněna.
V připomínkovém řízení ministerstvo nereagovalo ani na opětovnou připomínku, že vyhláška neřeší podobu vodorovné značky (nápisu v ní) pro společnou zastávku tramvaje a autobusu
„Zastávka taxislužby“
Ve vyhlášce 30/2001 Sb. se objevila možnost použít speciální variantu dopravních značek IJ 4a a IJ 4c s nápisem TAXI pro označení tzv. „zastávky taxislužby“. Autoři byli možná vedeni dobrou myšlenkou, že taxislužba je veřejnou dopravou a stanoviště taxislužby je podobně jako zastávka hromadné dopravy místem nabízení veřejných dopravních služeb, nikoliv jen pouhým vyhrazeným parkovištěm. Nebrali však ohled na to, že taxislužba podle terminologie zákona o silniční dopravě nemá žádné zastávky a stanoviště taxislužby není zastávkou. To je také nejspíš hlavním důvodem, proč tyto dopravní značky nejsou téměř nikde použity. Pro jistotu ovšem vyhláška 30/2001 Sb. ponechala zmínku o TAXI i u svislé i vodorovné značky vyhrazeného parkoviště (IP 12 a V 10e); jako vyhrazená parkoviště se ostatně stanoviště taxislužby značila nejméně od roku 1960.

V nově navrhované vyhlášce se ministerstvo pustilo do dalšího pokusu popasovat se s tímto tématem. U vodorovné i svislé značky vyhrazeného parkoviště vypustilo dosavadní zmínky o taxislužbě (aniž ovšem možnost takového označení vyloučilo) a nově zmínilo variantu s nápisem TAXI u vodorovné značky pro zastávku. U svislých značek zastávky IJ 4a a IJ 4c sice v textu uvádí, že je-li v nich uveden nápis TAXI, pak se jedná o „ stanoviště vozidel taxislužby označených střešní svítilnou s nápisem TAXI“, ale i nadále toto pojetí koliduje s názvem těchto dopravních značek, který i po změně obsahuje klíčové slovo „zastávka“. Navíc do verze po připomínkovém řízení byla chybná formulace o „zastávce taxislužby“ do jedné věty opět vrácena. Ministerstvo ani v návrzích novely zákona nereflektovalo, že zákon o pravidlech provozu nestanoví obecnou úpravu provozu na stanovištích taxislužby, pokud by byla označena jinak než jako vyhrazené parkoviště. Zákon o silničním provozu nezná ani „zastávku taxislužby“, ani „stanoviště taxislužby“.
Štěpán Jůza


Názory přivítáme na redakce@svt.cz. Předáme autorovi a dle možností zveřejníme.