Člen představenstva skupiny Bonett Václav Holovčák (vlevo) a předseda představenstva skupiny Unipetrol Tomasz Wiatrak podepsali v září smlouvu o výstavbě tří vodíkových plnících stanic. Stavba prvních veřejných vodíkových plnicích stojanů v České republice začne na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina patřících do mezinárodní skupiny ORLEN v Praze na Barrandově a v Litvínově již v letošním roce, jejich uvedení do provozu je plánováno na příští rok. Foto Bonett
V České republice je v provozu přibližně 1 500 autobusů na CNG, více než polovina z nich jezdí na plyn z čerpacích stanic Bonett. Mezi největší zákazníky patří dopravní podniky a Arriva.
V České republice je v provozu přibližně 1 500 autobusů na CNG, více než polovina z nich jezdí na plyn z čerpacích stanic Bonett. Mezi největší zákazníky patří dopravní podniky a Arriva.
První výdejní stojany na stlačený zemní plyn dodal Bonett již v roce 2001 na Slovensko, kde zásobovaly autobusy Dopravního podniku města Bratislavy. Dnes je druhým největším prodejcem CNG u nás a provozuje 44 vlastních plnících stanic v hodnotě přes 350 milionů. Dlouhodobě se specializuje na veřejnou dopravu. Velkokapacitní stanice vybudoval V Ostravě, Brně, Varšavě, Trnavě a dalších městech, například v Kladně jeho čerpací stanice zásobuje stlačeným zemním plynem více než 150 autobusů. Plyn z plniček Bonett využívají také autobusy v Děčíně, Liberci, Mělníku, Jihlavě nebo Táboře.
V roce 2009 bylo cílem Bonett vybudovat vlastní investicí silnou, efektivní a ziskovou síť plnicích stanic CNG v České a Slovenské republice. Plány počítaly s přibližně 30 vlastními stanicemi do 4 až 5 let. Za deset let se Bonett vypracoval do pozice druhého největšího hráče v oboru na trhu. Na další plány jsme se zeptali člena představenstva skupiny Bonett Václava Holovčáka.
Za dobu naší činnosti se nám podařilo nastavit a udržet dlouhodobou spolupráci s celou řadou významných dopravců, namátkou městské Dopravní podniky v Ostravě, Brně, Varšavě, Liberci, Jihlavě, mezi privátními dopravci je naším nejvýznamnějším klientem společnost Arriva, jejíž autobusy plníme z našich stanic v Kladně, Přerově a Jeseníku.
Pohon na CNG je ekologičtější než benzín nebo nafta, umožňuje snížit primární emise z dopravy, např. emise prachových částic o 100%, emise dusíku a CO2 o 30%, emise hluku oproti naftovým motorům o 30%. V poslední době se však proti CNG jako dostatečně ekologickému palivu postavila EK. V novele směrnice o čistých vozidlech stanovila ambiciózní cíle, kdy od roku 2025 bude muset být 41% nových autobusů "čistých", z toho polovina plně bezemisní (v poslední době se mluví dokonce o ještě větším podílu). Podporovat formou dotací bude jen paliva s co nejnižší uhlíkovou stopou a zátěží, jako je biometan, na ten se zaměří i stát, který plánuje rozvoj infrastruktury Bio/CNG/LNG do roku 2025 dál podporovat.
I když se někteří snaží tvrdit, že nás zachrání elektřina, plynná paliva mají určitě budoucnost. Evropská unie má zájem podporovat alternativní paliva, která snižují emise CO2, a zas tak moc možností nemá. Elektřina, plyn, vodík. A tím jsme skončili. Na vodík je zatím málo vozidel a jsou moc drahá, elektřina není všespásná, také je málo vozidel a jsou drahá, navíc elektrická síť není schopna případný přechod na větší elektromobilitu pojmout. Rozvoj pohonu na CNG, ale i LNG či biometanu patří současně k prioritám aktualizovaného českého Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM). Podle něho by mělo podle nejoptimističtější varianty v roce 2030 jezdit 100 000 až 160 000 aut na CNG a mělo by v Česku stát až 400 stanic. NAP CM počítá i s větším rozšířením biometanu jako paliva pro pohon, protože výrazně snižuje emisní stopu CO2. Až 60 % celkové spotřeby zemního plynu by měl tvořil právě biometan. Bonett připravuje projekty v oblasti biometanu, nicméně bez podpory státu se větší rozvoj biometanu v dopravě ekonomicky nenastartuje. Vhodná by byla určitě úleva na dani z plynu, která by umožnila větší rozvoj a snížení emisí CO2. V Česku sice máme velké množství bioplynových stanic, jen málokterá je ale napojená na plynovou soustavu.
Jak je to tedy se CNG, LNG a biometanem jako palivy pro autobusy? Budou muset dopravci investovat do nové infrastruktury a vozidel?
Nebudou, mohou využít stávajících vozidel. Bio CNG má z hlediska použití ve spalovacích motorech automobilů či autobusů úplně stejné vlastnosti. Provozovatelé proto nebudou nemusí nijak upravovat infrastrukturu.
LNG pohon je zajímavý pro pohon dálkových autobusů, pro městské či meziměstské linky je daleko vhodnější CNG. A to i nejen kvůli tomu, že takový autobus nabízí pouze Scania, ale hlavně kvůli investicím do výstavby LNG stanic. Ty jsou násobně vyšší než u CNG a jen těžko by se vrátily. V současné době se navíc začíná budovat LNG infrastruktura pro dálkovou kamionovou dopravu, i my chystáme výstavbu vlastních stanic.
U nás je už jedna bioplynová stanice v provozu, připravují se i další, záměr postavit bioplynovou stanici schválili i pražští radní. Biometan se získává z odpadních vod nebo komunálních odpadů, co má v plánu Bonett?
Máme v plánu využívat biometan v naší síti a dodávat ho našim klientů. Problematika není ale tak jednoduchá, naráží to hlavně na cenové problémy. Biometan je totiž dražší než zemní plyn ze sítě a do doby, dokud bude podpora výroby elektrické energie z kogenerace, to o moc jiné nebude. Biometan je tedy ekologicky čisté uhlíkově neutrální obnovitelné palivo, které ale bude nákladově dražší než samotný zemní plyn. Ale určitě to je cesta ke snížení CO2 z dopravy, o tom není sporu.
Na Dnu plynové mobility, který uspořádal Český plynárenský svaz na začátku září, bylo uváděno, že v České republice je aktuálně celkem v provozu více než 26 000 vozidel na CNG, z toho asi 1 500 autobusů. Do roku 2030 by to mělo být asi 2 650 autobusů. Bez podpory EU/státu se naplnění této, ani ostatních vizí Green Deal neobejde, jak byste si tuto podporu představoval?
Ideální by byly dotace na pořízení vozidel, jak je tomu v jiných státech EU. Zvýšení zájmu o alternativní pohony by pomohlo i daňové zvýhodnění či snížení sazby mýta. Jestli stát chce směřovat k naplnění cílů snižování emisí z dopravy, musí podpořit nákup vozidel. Pokud by se zaměřil na nákup městských osobních vozidel, která mají malý roční projezd a sama o sobě neznamenají žádnou větší emisní zátěž, tak by to bylo neefektivní mrhání státními prostředky. Pokud chce stát dosáhnout snížení emisí, tak se musí soustředit na největší emitenty a podpořit je v nákupu emisně šetrnějších vozidel. U autobusů to jsou elektrobusy, CNG a vodíkové autobusy. U tahačů v mezinárodní i vnitrostátní dopravě LNG kamiony. Významným emitentem jsou také rozvážková dodávková vozidla. Podpora nákupu vozidel využívajících všech tří alternativních paliv, tzn. elektro, plyn a vodík - to je ta správná cesta, jak efektivně dosáhnout snížení emisí. Představa že za 5 let tady budeme všichni jezdit jen v elektrických vozech, je zcela nereálná.
Skupina Bonett se nově zaměřuje i na palivo budoucnosti - vodík. Bonett Gas Systems, jedna z dceřiných společností skupiny Bonett podepsala s Unipetrol smlouvu o výstavbě tří vodíkových plnicích stanic, které budou stát v rámci čerpacích stanic Benzina.
Je to stále stejná otázka, co bylo dřív, zda slepice, nebo vejce. Stačí si vzpomenout na rozvoj CNG v Česku. Ideální je samozřejmě kooperace při výstavbě infrastruktury a vývoji dopravních prostředků. Skoro všechny automobilky již nějakou dobu mají vodíkový automobil. Podle všeho se toto palivo prosadí nejdřív v autobusové, možná i nákladní dopravě. Hodně aktivní je v této oblasti korejský Hyundai, která má vodíkové nejen osobní automobily, ale také nákladní automobily xCient. Ty už jezdí v Evropě, konkrétně ve Švýcarsku. Už v roce 2025 začne vyrábět sériový náklaďák Mercedes-Benz.
Jsme na začátku a je jasné, že se to neobejde bez pomoci státu.
Řada lidí se vodíku v autobuse bojí, ostatně stejně to bylo i při zavádění pohonu na CNG, jak je to s bezpečností při jeho skladování a v provozu.
Každá nová technologie přináší určité obavy, zpravidla pramenící z neznalosti. Vzpomeňte si, jaké to bylo s CNG. Řidiči mají nyní obavy i z LNG, protože je to novinka, ale postupně se to učí a přestávají se bát. A podobné to bude i s vodíkem. Navíc plynové i vodíkové systémy jsou z hlediska bezpečnosti mnohonásobně zajištěné.
Máte dlouholeté zkušenosti, jak vidíte naši veřejnou dopravu v roce 2030? Podaří se České republice držet krok s velkými státy EU, které už jsou v elektromobilitě i ostatních druzích nízkoemisních pohonů v současné době dál než my? A jak k tomu může přispět právě Bonett?
Elektromobilita může mít smysl ve městech, a tam, kde dojezd není problém. Bude mít svůj smysl pro městskou autobusovou dopravu, nicméně většímu rozvoji brání vysoká cena autobusů, ale i třeba problém zajistit dostatečný příkon elektrické energie. V západní Evropě se sice elektrické autobusy hodně rozšiřují, nicméně hlavně díky štědrým dotacím států i jednotlivých samospráv.
Určitě ve druhé polovině 30. let dojde k posílení vodíku jako paliva pro autobusy.
Bonett očekává, že po celé desetiletí s přesahem do 2035 budou současně hrát roli plynové autobusy, které budou postupně zásobovány obnovitelným zemním plynem (tzn. biometanem, bioCNG), a pomohou ke snížení CO2; biometan má totiž téměř nulovou uhlíkovou stopu. My sami budeme biometan dodávat zčásti už v příštích letech. Pozitivní je, že pro dopravce nebude znamenat přechod na biometan žádné dodatečné investice navíc.
V roce 2009 bylo cílem Bonett vybudovat vlastní investicí silnou, efektivní a ziskovou síť plnicích stanic CNG v České a Slovenské republice. Plány počítaly s přibližně 30 vlastními stanicemi do 4 až 5 let. Za deset let se Bonett vypracoval do pozice druhého největšího hráče v oboru na trhu. Na další plány jsme se zeptali člena představenstva skupiny Bonett Václava Holovčáka.
Za dobu naší činnosti se nám podařilo nastavit a udržet dlouhodobou spolupráci s celou řadou významných dopravců, namátkou městské Dopravní podniky v Ostravě, Brně, Varšavě, Liberci, Jihlavě, mezi privátními dopravci je naším nejvýznamnějším klientem společnost Arriva, jejíž autobusy plníme z našich stanic v Kladně, Přerově a Jeseníku.
Pohon na CNG je ekologičtější než benzín nebo nafta, umožňuje snížit primární emise z dopravy, např. emise prachových částic o 100%, emise dusíku a CO2 o 30%, emise hluku oproti naftovým motorům o 30%. V poslední době se však proti CNG jako dostatečně ekologickému palivu postavila EK. V novele směrnice o čistých vozidlech stanovila ambiciózní cíle, kdy od roku 2025 bude muset být 41% nových autobusů "čistých", z toho polovina plně bezemisní (v poslední době se mluví dokonce o ještě větším podílu). Podporovat formou dotací bude jen paliva s co nejnižší uhlíkovou stopou a zátěží, jako je biometan, na ten se zaměří i stát, který plánuje rozvoj infrastruktury Bio/CNG/LNG do roku 2025 dál podporovat.
I když se někteří snaží tvrdit, že nás zachrání elektřina, plynná paliva mají určitě budoucnost. Evropská unie má zájem podporovat alternativní paliva, která snižují emise CO2, a zas tak moc možností nemá. Elektřina, plyn, vodík. A tím jsme skončili. Na vodík je zatím málo vozidel a jsou moc drahá, elektřina není všespásná, také je málo vozidel a jsou drahá, navíc elektrická síť není schopna případný přechod na větší elektromobilitu pojmout. Rozvoj pohonu na CNG, ale i LNG či biometanu patří současně k prioritám aktualizovaného českého Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM). Podle něho by mělo podle nejoptimističtější varianty v roce 2030 jezdit 100 000 až 160 000 aut na CNG a mělo by v Česku stát až 400 stanic. NAP CM počítá i s větším rozšířením biometanu jako paliva pro pohon, protože výrazně snižuje emisní stopu CO2. Až 60 % celkové spotřeby zemního plynu by měl tvořil právě biometan. Bonett připravuje projekty v oblasti biometanu, nicméně bez podpory státu se větší rozvoj biometanu v dopravě ekonomicky nenastartuje. Vhodná by byla určitě úleva na dani z plynu, která by umožnila větší rozvoj a snížení emisí CO2. V Česku sice máme velké množství bioplynových stanic, jen málokterá je ale napojená na plynovou soustavu.
Jak je to tedy se CNG, LNG a biometanem jako palivy pro autobusy? Budou muset dopravci investovat do nové infrastruktury a vozidel?
Nebudou, mohou využít stávajících vozidel. Bio CNG má z hlediska použití ve spalovacích motorech automobilů či autobusů úplně stejné vlastnosti. Provozovatelé proto nebudou nemusí nijak upravovat infrastrukturu.
LNG pohon je zajímavý pro pohon dálkových autobusů, pro městské či meziměstské linky je daleko vhodnější CNG. A to i nejen kvůli tomu, že takový autobus nabízí pouze Scania, ale hlavně kvůli investicím do výstavby LNG stanic. Ty jsou násobně vyšší než u CNG a jen těžko by se vrátily. V současné době se navíc začíná budovat LNG infrastruktura pro dálkovou kamionovou dopravu, i my chystáme výstavbu vlastních stanic.
U nás je už jedna bioplynová stanice v provozu, připravují se i další, záměr postavit bioplynovou stanici schválili i pražští radní. Biometan se získává z odpadních vod nebo komunálních odpadů, co má v plánu Bonett?
Máme v plánu využívat biometan v naší síti a dodávat ho našim klientů. Problematika není ale tak jednoduchá, naráží to hlavně na cenové problémy. Biometan je totiž dražší než zemní plyn ze sítě a do doby, dokud bude podpora výroby elektrické energie z kogenerace, to o moc jiné nebude. Biometan je tedy ekologicky čisté uhlíkově neutrální obnovitelné palivo, které ale bude nákladově dražší než samotný zemní plyn. Ale určitě to je cesta ke snížení CO2 z dopravy, o tom není sporu.
Na Dnu plynové mobility, který uspořádal Český plynárenský svaz na začátku září, bylo uváděno, že v České republice je aktuálně celkem v provozu více než 26 000 vozidel na CNG, z toho asi 1 500 autobusů. Do roku 2030 by to mělo být asi 2 650 autobusů. Bez podpory EU/státu se naplnění této, ani ostatních vizí Green Deal neobejde, jak byste si tuto podporu představoval?
Ideální by byly dotace na pořízení vozidel, jak je tomu v jiných státech EU. Zvýšení zájmu o alternativní pohony by pomohlo i daňové zvýhodnění či snížení sazby mýta. Jestli stát chce směřovat k naplnění cílů snižování emisí z dopravy, musí podpořit nákup vozidel. Pokud by se zaměřil na nákup městských osobních vozidel, která mají malý roční projezd a sama o sobě neznamenají žádnou větší emisní zátěž, tak by to bylo neefektivní mrhání státními prostředky. Pokud chce stát dosáhnout snížení emisí, tak se musí soustředit na největší emitenty a podpořit je v nákupu emisně šetrnějších vozidel. U autobusů to jsou elektrobusy, CNG a vodíkové autobusy. U tahačů v mezinárodní i vnitrostátní dopravě LNG kamiony. Významným emitentem jsou také rozvážková dodávková vozidla. Podpora nákupu vozidel využívajících všech tří alternativních paliv, tzn. elektro, plyn a vodík - to je ta správná cesta, jak efektivně dosáhnout snížení emisí. Představa že za 5 let tady budeme všichni jezdit jen v elektrických vozech, je zcela nereálná.
Skupina Bonett se nově zaměřuje i na palivo budoucnosti - vodík. Bonett Gas Systems, jedna z dceřiných společností skupiny Bonett podepsala s Unipetrol smlouvu o výstavbě tří vodíkových plnicích stanic, které budou stát v rámci čerpacích stanic Benzina.
Je to stále stejná otázka, co bylo dřív, zda slepice, nebo vejce. Stačí si vzpomenout na rozvoj CNG v Česku. Ideální je samozřejmě kooperace při výstavbě infrastruktury a vývoji dopravních prostředků. Skoro všechny automobilky již nějakou dobu mají vodíkový automobil. Podle všeho se toto palivo prosadí nejdřív v autobusové, možná i nákladní dopravě. Hodně aktivní je v této oblasti korejský Hyundai, která má vodíkové nejen osobní automobily, ale také nákladní automobily xCient. Ty už jezdí v Evropě, konkrétně ve Švýcarsku. Už v roce 2025 začne vyrábět sériový náklaďák Mercedes-Benz.
Jsme na začátku a je jasné, že se to neobejde bez pomoci státu.
Řada lidí se vodíku v autobuse bojí, ostatně stejně to bylo i při zavádění pohonu na CNG, jak je to s bezpečností při jeho skladování a v provozu.
Každá nová technologie přináší určité obavy, zpravidla pramenící z neznalosti. Vzpomeňte si, jaké to bylo s CNG. Řidiči mají nyní obavy i z LNG, protože je to novinka, ale postupně se to učí a přestávají se bát. A podobné to bude i s vodíkem. Navíc plynové i vodíkové systémy jsou z hlediska bezpečnosti mnohonásobně zajištěné.
Máte dlouholeté zkušenosti, jak vidíte naši veřejnou dopravu v roce 2030? Podaří se České republice držet krok s velkými státy EU, které už jsou v elektromobilitě i ostatních druzích nízkoemisních pohonů v současné době dál než my? A jak k tomu může přispět právě Bonett?
Elektromobilita může mít smysl ve městech, a tam, kde dojezd není problém. Bude mít svůj smysl pro městskou autobusovou dopravu, nicméně většímu rozvoji brání vysoká cena autobusů, ale i třeba problém zajistit dostatečný příkon elektrické energie. V západní Evropě se sice elektrické autobusy hodně rozšiřují, nicméně hlavně díky štědrým dotacím států i jednotlivých samospráv.
Určitě ve druhé polovině 30. let dojde k posílení vodíku jako paliva pro autobusy.
Bonett očekává, že po celé desetiletí s přesahem do 2035 budou současně hrát roli plynové autobusy, které budou postupně zásobovány obnovitelným zemním plynem (tzn. biometanem, bioCNG), a pomohou ke snížení CO2; biometan má totiž téměř nulovou uhlíkovou stopu. My sami budeme biometan dodávat zčásti už v příštích letech. Pozitivní je, že pro dopravce nebude znamenat přechod na biometan žádné dodatečné investice navíc.
Bonett je také generálním dodavatelem plničky v Dopravním podniku města Děčína. Její výkon je 700 m3 stlačeného zemního plynu za hodinu a má zásobníky na 5000 m3, díky čemuž se zařadila mezi největší a nevýkonnější CNG plnicí stanice v České republice. Na představení nových autobusů MAN na CNG přijel plničku představil Václav Holovčák. Foto Busportál
V říjnu 2018 otevřel Dopravní podnik Ostrava svou druhou čerpací stanici na CNG. Kromě areálu v Martinově mohou autobusy doplnit plyn také v garážích na Hranečníku. Ve špičce odbaví plnící zařízení více než 4 autobusy za osm minut. Foto DPO
Čerpací stanice Bonett v areálu ČSAD MHD Kladno zvládne kromě plnění více než 150 autobusů pokrýt i potřeby veřejnosti z Kladenska. Foto Busportál
V Ústí nad Labem se loučí s trolejbusy Škoda 15Tr
Iveco Evadys pro hráče na Mistrovství světa v hokeji 2024
V Brně opět pořádají prázdninový kurz pro řidiče tramvají
